Praktická řešení
k odvodům

Náhrada mzdy a nemocenského

Zaměstnanec je z důvodu nemoci práce neschopný od 13. 1. 2025 do 18. 2. 2025. Průměrný hodinový výdělek činí v rozhodném období 320,50 Kč (4. čtvrtletí 2024), neredukovaný denní vyměřovací základ činí 1 798,90 Kč. Zaměstnanec má klasickou pracovní dobu, tj. pracuje 40 hod. v týdnu, 8 hodin denně, 5 dnů v týdnu.

Jak má zaměstnavatel vypočítat náhradu mzdy a nemocenského?

Náhradu mzdy tak bude zaměstnavatel poskytovat za 10 pracovních dnů, tj. za 80 hodin (10 dnů × 8 hodin). Nemocenské bude příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ) vyplácet celkem za 23 dnů (37 dnů – 14 dnů).

1. Náhrada mzdy

–  vyplácí zaměstnavatel

Redukovaný PHV = 90 % z 271,60 + 60 % z (320,50 – 271,60) = 244,44 + 29,34 = 273,78 Kč

V souladu s kalkulačkou pro výpočet výše náhrad mzdy na internetových stránkách MPSV zde zaokrouhluji (na dvě desetinná místa matematicky) redukované PHV v jednotlivých etapách redukce i náhradu mzdy připadající na jednu hodinu. Celkovou náhradu mzdy zaokrouhluji na celé koruny nahoru.

2. Nemocenské

–  vyplácí příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ)

Redukovaný DVZ = 90 % z 1 552 + 60 % z (1 798,90 – 1 552) = 1 396,80 + 148,14 = 1 544,94 Kč = 1 545 Kč (zaokrouhleno nahoru)

Zaměstnanec tedy obdrží od zaměstnavatele při zúčtování mzdy za leden 2025 náhradu mzdy 13 142 Kč a od příslušné OSSZ (PSSZ, MSSZ) v průběhu února a března nemocenské v celkové výši 21 972 Kč.

vypracoval Ing. Miroslav Bulla

Smluvní zaměstnanec

Zaměstnanec je zaměstnán u zaměstnavatele, který má sídlo ve státě, se kterým ČR neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení (například jde o Čínu). Zaměstnanec vykonává práci v ČR, jeho práci však organizuje a řídí zaměstnavatel, který má sídlo v ČR (smluvní zaměstnavatel). Tento smluvní zaměstnavatel nezná výši mzdy uvedeného zaměstnance. Mzdu vyplácí zaměstnanci jeho zahraniční zaměstnavatel, který jeho práci neřídí (nedává příkazy). V částce, kterou fakturuje zahraniční zaměstnavatel smluvnímu zaměstnavateli, je zahrnuta i jeho provize (zisk) za „zapůjčení svých zaměstnanců“.

Jaký je správný postup v uvedeném případě?

V uvedeném případě jde o smluvního zaměstnance, který je v případě splnění podmínek účasti na nemocenském pojištění účasten tohoto pojištění povinně.

Nemoc zaměstnankyně pracující na zkrácený pracovní úvazek

Se zaměstnankyní byl uzavřen pracovní poměr na zkrácený pracovní úvazek. Výše mzdy byla sjednána v částce 6 000 Kč měsíčně, místo výkonu práce je v ČR. Zaměstnankyně byla v měsíci červen 2025 nemocná a její skutečný příjem byl nižší než 4 500 Kč.

Jak má zaměstnavatel postupovat v daném případě?

V uvedeném případě se nejedná o zaměstnání malého rozsahu, neboť byly splněny obě podmínky uvedené v § 6 pro účast na nemocenském pojištění. Nerozhoduje tedy skutečná výše započitatelného příjmu pro účast na nemocenském pojištění. Zaměstnankyně je tedy účastna nemocenského pojištění i v kalendářních měsících, kdy dosažený započitatelný příjem nedosáhl 4 500 Kč. Obdobně v případě dohody o pracovní činnosti, pokud započitatelný příjem byl sjednán alespoň ve výši 4 500 Kč měsíčně.

Zaměstnání malého rozsahu

Se zaměstnancem byla uzavřena dohoda o pracovní činnosti na období od 1. 4. do 31. 7. 2025. Měsíční odměna z dohody byla sjednána ve výši 4 490 Kč.

Jedná se v daném případě o zaměstnání malého rozsahu?

Jedná se o zaměstnání malého rozsahu. Nevznikla účast na nemocenském pojištění. Z částky 4 490 Kč se neodvádí za příslušný kalendářní měsíc sociální pojistné, pokud skutečně dosažený započitatelný příjem nedosáhl alespoň 4 500 Kč. Do měsíce září, tedy po skončení zaměstnání, byla zaměstnanci dodatečně zúčtována odměna ve výši 1 500 Kč. Příjem zúčtovaný do měsíce září se pro účely posouzení vzniku účasti na nemocenském pojištění „přesune“ do července. Příjem v měsíci červenci tak překročil hranici rozhodného příjmu ve výši 4 500 Kč. Konkrétně je skutečně dosažený započitatelný příjem za měsíc červenec ve výši 5 990 Kč = 4 490 Kč + 1 500 Kč. Ovšem pro účely odvodu pojistného se částka 4 490 Kč přesune do měsíce, do něhož byl po skončení zaměstnání zúčtován příjem, který založil účast na nemocenském pojištění. V září tedy bude započitatelný příjem ve výši 5 990 Kč. Do 20. 10. musí být z částky 5 990 Kč odvedeno pojistné na sociální zabezpečení.

Výkon podstatné části činnosti zaměstnance

Zaměstnanec nevykonává podstatnou část své činnosti v členském státě bydliště.

Ve kterém státě má být zaměstnanec pojištěn?

Zaměstnavatel se sídlem v ČR zaměstnává zaměstnance, který má bydliště na území Slovenska. Zaměstnanec vykonává pro tohoto zaměstnavatele jeden týden práci na Slovensku, zbývající pracovní dny vykonává práci v ČR. Zaměstnanec je pojištěn v ČR podle českých předpisů o sociálním zabezpečení, kde má jeho zaměstnavatel sídlo, protože podstatnou část své činnosti nevykonává v členském státě svého bydliště a má jen jednoho zaměstnavatele.

Dva zaměstnavatelé v různých členských státech

Zaměstnanec má dva zaměstnavatele v různých členských státech, podstatnou část své činnosti vykonává v členském státě bydliště.

Ve kterém státě má být zaměstnanec pojištěn?

Prvním zaměstnavatelem je zaměstnavatel se sídlem v Polsku, pro kterého vykonává zaměstnanec práci jen v jednom týdnu. Podstatnou část své činnosti vykonává pro druhého zaměstnavatele se sídlem v ČR, kde má zaměstnanec i svoje bydliště. Zaměstnanec je pojištěn v ČR podle českých předpisů o sociálním zabezpečení, protože podstatnou část své činnosti vykonává v členském státě svého bydliště.

Nemocenské pojištění zaměstnance

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní poměr od 1. 3. 2025. Pracovní dobu má rozvrženou na pracovní dny (pondělí až pátek). Zaměstnanec nenastoupil dne 1. 3. 2025 do práce, protože se jedná o sobotu a neobdržel za tento den náhradu mzdy, protože má sjednanou měsíční mzdu.

Od kdy je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění?

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění již od 1. 3. 2025, i když do práce nastoupil až pozdější den (zaměstnanci se jeho měsíční mzda za tento den nekrátí).

Pracovní poměry na sebe bezprostředně navazující

Se zaměstnancem byl sjednán pracovní poměr na dobu určitou, pracovní poměr skončil dne 31. 12. 2024. Od 1. 1. 2025 byl sjednán se zaměstnancem další pracovní poměr na dobu určitou.

Jaký je správný postup z hlediska nemocenského pojištění?

V obou případech pracovního poměru byly splněny podmínky pro vznik účasti na nemocenském pojištění. Z hlediska nemocenského pojištění nedošlo ke dni 31. 12. 2024 k zániku nemocenského pojištění, protože pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují a jedná se o zaměstnání stejného druhu (viz § 10 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění).

Odměna z dohody o provedení práce

Starobní důchodce dosáhl v roce 2024 odměnu z dohody o provedení práce ve výši 10 000 Kč za měsíc květen a ve výši 10 001 Kč za měsíc červen.

Vznikla z odměny z dohody o provedení práce povinnost odvést zdravotní pojištění?

Jedná se o odměnu z dohody o provedení práce. V případě, pokud byl v kalendářním měsíci zúčtován započitatelný příjem do 10 000 Kč, není v daném měsíci starobní důchodce účasten nemocenského pojištění (§ 7a zákona č. 187/2006 Sb.). Pak z odměny z dohody o provedení práce nevznikla povinnost odvést zdravotní pojištění. Tato hranice 10 000 Kč však byla překročena za měsíc červen, byť o pouhou 1 Kč. To znamená, že za měsíc červen již bude dotyčný starobní důchodce považován pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance a z odměny vznikne povinnost odvést zdravotní pojištění. Okolnost, že se jedná o starobního důchodce, z tohoto hlediska není důležitá, na výši limitní částky 10 000 Kč měsíčně to nemá vliv. Obdobně v případě, pokud by se jednalo o fyzickou osobu, která má nárok na předčasný starobní důchod, předdůchod nebo invalidní důchod.

vypracoval Ing. Luděk Pelcl