Praktická řešení
k odvodům

Odborná praxe žáka ve školní provozovně

Žák středního odborného učiliště vykonává odbornou praxi ve školní provozovně. S touto provozovnou nemá uzavřen žádný pracovněprávní vztah. Za provedenou práci v rámci praktického výcviku obdržel:

a)  odměnu ve výši 2 500 Kč,

b)  odměnu ve výši 4 000 Kč,

c)  odměnu ve výši 5 000 Kč.

Vzniká zaměstnavateli povinnost odvést v daném případě zdravotní pojištění?

Výše odměny není pro účely zdravotního pojištění v uvedeném případě důležitá. Jak vyplývá z definice „zaměstnance“, nejedná se v daném případě vůbec o zaměstnance, z odměny nevznikne povinnost odvést zdravotní pojištění. V případě, že se jedná o žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku, není pro účast na zdravotním pojištění stanovena podmínka, týkající se výše příjmu.

Odměna z dohody o pracovní činnosti

Žena, která pobírá rodičovský příspěvek, dosáhla odměnu z dohody o pracovní činnosti ve výši 8 000 Kč za práci vykonanou v období od 1. dubna do 30. dubna 2025, dále ve výši 4 200 Kč za měsíc květen 2025, kdy byla 14 dní nemocná.

Vznikne zaměstnavateli povinnost odvést zdravotní pojištění?

Jedná se o odměnu z dohody o pracovní činnosti, dosažený příjem je rozhodující, z odměny za duben vznikne povinnost odvést zdravotní pojištění za měsíc duben. Za měsíc květen nebyl dosažen příjem ve výši 4 500 Kč, z odměny za měsíc květen nevznikne povinnost odvést zdravotní pojištění. Okolnost, že se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát, ani skutečnost, že byla po část měsíce nemocná, nemá vliv na limit ohraničený částkou 4 500 Kč měsíčně (tj. započitatelný příjem rozhodný pro účely účast na nemocenském pojištění od roku 2025).

Zaměstnání, které netrvalo po celý kalendářní měsíc

Zaměstnanec nastoupil do práce dne 17. května 2025. Za odpracované dny obdržel mzdu ve výši 9 450 Kč. Zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc.

Jak má zaměstnavatel postupovat v daném případě?

Znamená to, že minimální vyměřovací základ se poměrně snižuje, a to v závislosti na počtu kalendářních dní trvání zaměstnání. V daném případě zaměstnání trvalo v květnu 15 kalendářních dní, měsíc květen má 31 kalendářních dnů. Minimální vyměřovací základ se snižuje na částku: 20 800 Kč / 31 × 15 = 10 064,52 Kč. Vyměřovací základ zaměstnance (9 450 Kč) je nižší než poměrná část minimálního vyměřovacího základu (10 064,52 Kč). Zdravotní pojištění musí být odvedeno celkem ve výši 0,135 × 10 064,52 Kč = 1 358,71 Kč (po zaokrouhlení 1 359 Kč).

Dvě třetiny z vyměřovacího základu hradí zaměstnavatel (9 450 Kč × 0,135 / 3 × 2 = 850,50 Kč), jednu třetinu hradí zaměstnanec (9 450 Kč × 0,135 / 3 = 425,25 Kč). Zaměstnanec dále uhradí 13,5 % z rozdílu mezi poměrnou částí minimálního vyměřovacího základu a vyměřovacího základu, tj. částku ve výši 0,135 × (10 064,52 Kč – 9 450 Kč) = 82,96 Kč. Celkem bude na účet zdravotní pojišťovny odvedena po zaokrouhlení na Kč částka ve výši 1 359 Kč = 850,50 Kč + 425,25 Kč + 82,96.

Vyplacení „konkurenční doložky“

Zaměstnanec skončil pracovní poměr k 31. 12. 2024. Od ledna 2025 je mu však vypláceno měsíčně peněžité vyrovnání podle § 310 zákoníku práce (tzv. „konkurenční doložka“).

Je uvedené peněžité plnění zahrnováno do vyměřovacího základu zaměstnance?

Uvedené peněžité vyrovnání je pak zahrnováno do vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, protože se jedná o příjem, zúčtovaný zaměstnanci po skončení zaměstnání.

vypracoval
Ing. Luděk Pelcl

Zkrácený pracovní úvazek a zdravotní pojištění

Pro zajištění své činnosti sjednávají zaměstnavatelé pracovněprávní vztahy jak na plný, tak na částečný pracovní úvazek. Jedná se o zcela běžnou praxi, kdy je z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění a plnění ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění zapotřebí například přihlašovat a odhlašovat zaměstnance v souvislosti s placením pojistného, respektovat odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu nebo z jeho poměrné části apod., vždy za podmínky, že zaměstnanec – a současně i zaměstnavatel jako plátce pojistného – není od povinnosti dodržení stanoveného minima zákonem osvobozen. Dále je zapotřebí přihlížet případně k tomu, zda zaměstnanec současně nemá jiné zaměstnání nebo nevykonává samostatnou výdělečnou činnost.

Jakou roli hraje v této souvislosti ve zdravotním pojištění rozsah pracovního úvazku?

Vyměřovacím základem pro placení pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance je 13,5 % z jeho hrubé mzdy, tedy se začleněním všech započitatelných plnění podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Rozsah pracovního úvazku nehraje pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance roli, rozhodující je výše zúčtovaného hrubého příjmu, proto zdravotní pojišťovnu ani tak nezajímá charakter či rozsah zaměstnancova pracovního úvazku jako výše příjmu v rozhodném období kalendářního měsíce. Dochází k případům, kdy příjem zúčtovaný na základě zkráceného pracovního úvazku nedosahuje minimální mzdy. Z tohoto důvodu pak vznikají ve zdravotním pojištění specifické situace, týkající se placení pojistného zaměstnavatelem, tedy potřeba dodržení minimálního vyměřovacího základu dle § 3 odst. 4 a odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb., pokud zaměstnanec nepatří mezi výjimky definované v § 3 odst. 8 stejné právní úpravy. Je-li zúčtovaný hrubý příjem zaměstnance (vyměřovací základ) vyšší než minimální vyměřovací základ – minimální mzda – nebo je v roce 2025 alespoň roven částce minimální mzdy 20 800 Kč, je za této situace zajištěn odvod pojistného v souladu se zákonem. Přitom není důležité, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc nebo jen jeho část.

Přerušení podnikání a zdravotní pojištění

Podnikatel dočasně přestane vykonávat svoji podnikatelskou činnost, nicméně ji neukončí.

Jaké dopady má toto rozhodnutí podnikatele ve zdravotním pojištění?

V ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je zakotvena povinnost OSVČ oznámit zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě zahájení a ukončení podnikatelské činnosti. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.

Přerušení samostatné výdělečné činnosti znamená, že OSVČ danou činnost po nějakou dobu nevykonává, resp. z ní nemá příjmy. Zdravotní pojišťovně se tato skutečnost (ani pak případné opětovné zahájení činnosti) hlásit nemusí. Nicméně pokud to OSVČ neudělá, bude nadále vedena v evidenci jako OSVČ se souvisejícími povinnostmi. Proto je v zájmu pojištěnce každopádně výhodnější přerušení podnikání zdravotní pojišťovně oznámit.

Přerušení samostatné výdělečné činnosti má pro pojištěnce především dvojí důsledek: jednak přestává platit zálohy na pojistné (jedná-li se o samostatnou výdělečnou činnost, která je jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním, zdrojem jeho příjmů), jednak dochází ke změně v pojistném vztahu. Pokud dojde k situaci, že OSVČ přeruší svoji samostatnou výdělečnou činnost v průběhu kalendářního měsíce a za tento měsíc tedy ještě zaplatí příslušnou zálohu na pojistné, má svůj pojistný vztah vyřešen po dobu celého tohoto měsíce. Přerušením podnikání je kategorie OSVČ tímto (dočasně) ukončena, což vyžaduje potřebu řešení pojistného vztahu pro další období, tedy od následujícího kalendářního měsíce, kdy reálně přicházejí v úvahu tyto varianty:

1. zaměstnání podle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb.

2. registrace pojištěnce v kategorii osob, za které platí pojistné stát

3. placení pojistného jako osoba bez zdanitelných příjmů

4. odhlášení z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji z titulu výkonu výdělečné činnosti v rámci „evropského prostoru“ podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí.

Je-li při souběhu se zaměstnáním samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, nemá ve zdravotním pojištění přerušení podnikatelské činnosti podstatný vliv, neboť otázka pojištění včetně placení pojistného je řešena zaměstnáním.

Plynule navazující dohody

Pokud u jednoho zaměstnavatele na sebe dohody plynule navazují, pak zaměstnavatel zdravotní pojišťovně nic neoznamuje, neboť pracovněprávní vztah nadále běží, resp. není přerušen – třeba v situaci, kdy jedna DPČ skončí dnem 31. 3. a další DPČ je uzavřena od 1. 4. za podmínek, že:

-    zaměstnanec dne 1. 4. skutečně začne pracovat a,

-    příjem v každém z měsíců března i dubna činí alespoň 4 500 Kč.

Jak se však pohlíží na situaci, když dohody na sebe plynule nenavazují?

Kdyby však zaměstnanec začal pracovat třeba až 4. 4. (i kdyby byla nová dohoda podepsána dne 1. 4.), musel by zaměstnavatel použít kód „O“ k datu 31. 3. a poté kód „P“ k datu 4. 4. s tím, že by se mj. v dubnu snížil minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část 27 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci v částce 18 720 Kč [(27:30) × 20 800]. Tato částka by musela být při odvodu pojistného za měsíc duben dodržena.

Z hlediska plnění oznamovací povinnosti a také placení pojistného je při pokračujících pracovněprávních vztazích důležité, zda tyto na sebe plynule navazují či nikoli.

Celodenní osobní a řádná péče o děti

Firma zaměstnává ženy na zkrácený pracovní úvazek (pracující převážně doma), které dosahují hrubého příjmu nižšího než minimální mzda. Během uplynulého období v rámci zúčtování mzdy prováděla mzdová účetní dopočet do minimálního vyměřovacího základu s tím, že doplatek hradily podle zákona tyto zaměstnankyně. Nyní se však zaměstnankyně obrátily na zaměstnavatele s požadavkem na zařazení do kategorie osob celodenně osobně a řádně pečujících alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku. Tento jejich požadavek zaměstnavatel samozřejmě akceptoval, nicméně tyto pracovnice nárokují zařazení do kategorie osob „pečujících o dítě, resp. o děti“ i za dřívější období.

Lze ze strany zaměstnance tento nárok uplatňovat se zpětnou platností?

V rámci placení pojistného na zdravotní pojištění je povinností zaměstnavatele provést dopočet pojistného do minimálního vyměřovacího základu v případě, že zúčtovaný hrubý příjem nedosahuje (případně i v součtu s příjmy z jiných zaměstnání) minimální mzdy, přičemž se na tohoto zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného ze zákonného minima. Obecně platí, že pokud není nárok na vrácení přeplatku pojistného promlčen (a za dané situace se bude jednat o vrácení přeplatku pojistného zaplaceného zaměstnancem – prostřednictvím zaměstnavatele), nelze ve zdravotním pojištění při naplnění zákonem stanovených podmínek upírat zaměstnanci jeho nárok na zařazení do příslušné kategorie, a to i se zpětnou platností. Jestliže tedy zaměstnanec splňuje podmínky uvedené v ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zák. č. 592/1992 Sb., nevztahuje se na něho (resp. na jeho zaměstnavatele) povinnost uplatňovat při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, ale pojistné se odvádí ze skutečně dosaženého příjmu. Vzhledem ke změně vyměřovacích základů a částek pojistného je v této souvislosti zapotřebí podat za příslušné měsíce opravné Přehledy a s příslušnými zdravotními pojišťovnami řešit evidovanou výši přeplatku.

Z dikce zákona vyplývá, že podmínka celodenní osobní a řádné péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, což je i školní družina. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

Neomluvená absence zaměstnance po celý kalendářní měsíc

Zaměstnanec nedochází celý kalendářní měsíc do zaměstnání, přičemž se na tuto osobu (a na zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu minimální vyměřovací základ.

Jaký má zaměstnavatel postupovat?

Jestliže má zaměstnanec vykázánu neomluvenou absenci po celý kalendářní měsíc, je v roce 2025 vyměřovacím základem pro odvod pojistného částka minimální mzdy coby minimálního vyměřovacího základu zaměstnance v hodnotě 20 800 Kč. Pojistné činí 13,5 %, tedy 2 808 Kč. Toto pojistné zaplatí v plné výši zaměstnanec, ale odvedeno bude zaměstnavatelem v rámci hromadné platby pojistného za všechny zaměstnance za daný kalendářní měsíc. Absentující zaměstnanec se v příslušném měsíci samozřejmě započítá (u pracovního poměru) do celkového počtu zaměstnanců, uváděného na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele, a rovněž má v tomto měsíci řešen svůj pojistný vztah, jelikož je zaměstnán. Při déletrvající neomluvené nepřítomnosti v práci však může zaměstnavateli vzniknout problém v tom smyslu, že pojistné za zaměstnance zdravotní pojišťovně odvést musí, ovšem získat od zaměstnance měsíční částku pojistného 2 808 Kč může být někdy v takových případech (kdy je se zaměstnancem často přerušena veškerá komunikace) hodně složité.

Výpovědní doba

Rozvázání pracovního poměru má své důsledky i ve zdravotním pojištění.

Vznikají pro zaměstnavatele nějaké povinnosti za zaměstnance i po skončení zaměstnání?

Skončení zaměstnání uplynutím výpovědní doby oznamuje zaměstnavatel standardně odhlášením zaměstnance kódem „O“ u příslušné zdravotní pojišťovny. Kdyby u zaměstnance trvala ke dni rozvázání pracovního poměru některá ze „státních kategorií“, pak zaměstnavatel nemá důvod její ukončení oznamovat. V případě onemocnění zaměstnance v ochranné lhůtě po rozvázání pracovního poměru není povinností zaměstnavatele oznamovat tuto skutečnost zdravotní pojišťovně z toho důvodu, že osoba již není jeho zaměstnancem. Nárok na „státní kategorii“ (příjemce dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání) je povinen oznámit a dokladovat zdravotním pojišťovně sám pojištěnec.

Nemoc zaměstnance

Se zaměstnancem byla uzavřena pracovní smlouva od středy 1. 1. 2025. Zaměstnanec však fakticky odpracoval pouze dva dny (2. 1. a 3. 1.) a od pondělí 6. 1. byl uznán práce neschopným. Pracovat opět začal dne 20. 2. Vyměřovací základ za měsíc leden, tj. za dva odpracované dny, činil 4 600 Kč.

Jak zaměstnavatel stanoví vyměřovací základ zaměstnance?

V kalendářních měsících lednu a únoru přihlíží zaměstnavatel k povinnosti zajistit odvod pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb. Za měsíc leden musí být dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za pět kalendářních dnů výkonu práce (tj. za období mimo nemoci) ve výši 3 354,83 Kč [(5 : 31) × 20 800]. Protože dosažený příjem převyšuje tuto hodnotu, bude vyměřovacím základem zaměstnance za měsíc leden částka 4 600 Kč. Celkové pojistné činí 621 Kč. Srážka zaměstnanci je 207 Kč, zaměstnavatel hradí 414 Kč. Žádný dopočet se neprovádí. Za měsíc únor musí být při odvodu pojistného dodrženo zákonné minimum 6 685,71 Kč za celkem 9 kalendářních dnů trvání výkonu práce v tomto měsíci [(9 : 28) × 20 800], tj. mimo období nemoci.

vypracoval
Ing. Antonín Daněk