Praktická řešení k odvodům

Sankční postihy za neplnění povinností

Pokud plátce pojistného řádně neplní svoje zákonné povinnosti, stává se z tohoto důvodu předmětem zájmu příslušné zdravotní pojišťovny.

Jaké sankční postihy mohou (resp. musí) zdravotní pojišťovny uplatnit?

Pokud plátci pojistného řádně neplní požadavky stanovené právní úpravou zdravotního pojištění, pak zdravotní pojišťovny:

-    vyměřují dlužné pojistné,

-    předepisují penále,

-    ukládají pokuty za porušení zákonných povinností.

Současně platí, že dlužné pojistné a penále jsou zdravotní pojišťovny povinny plošně uplatňovat vůči všem plátcům, a to s ohledem na promlčecí dobu, která je ve zdravotním pojištění od 1. 12. 2011 desetiletá (předtím byla pětiletá). Pokutu za porušení povinnosti zdravotní pojišťovna uložit může, ale nemusí, vždy záleží na míře (rozsahu) porušení stanovené povinnosti včetně dopadu takového provinění do bilanční vyrovnanosti systému veřejného zdravotního pojištění. V případě nesplnění oznamovací povinnosti podle § 10 zákona č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, lze pokutu uložit do 2 let ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti plátcem pojistného, nejdéle však do 5 let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna.

Při porušení povinností stanovených v § 22 odst. 3 písm. a) a b), § 24 odst. 2 a 3, § 25 a § 28 větě druhé zákona č. 592/­1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (například nepodání Přehledu zaměstnavatelem či OSVČ nebo porušení povinností v souvislosti s prováděnou kontrolou), lze pokutu uložit do dvou let ode dne, kdy se příslušná zdravotní pojišťovna o nesplnění nebo porušení povinností dozvěděla, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.

Souběh zaměstnání na základě dohody a podnikání

Při souběhu zaměstnání na základě dohody a podnikání je důležité, kterou činnost pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů. Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, je rozhodující písemné prohlášení. Toto prohlášení učiní pojištěnec jako OSVČ při zahájení podnikatelské činnosti a pak vždy v podávaném Přehledu o výši daňového základu za kalendářní rok zatržením těch kalendářních měsíců, ve kterých pro OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ.

Jak je to s placením záloh OSVČ?

Pojištěnec není jako OSVČ povinen platit zálohy v situaci, když je zároveň zaměstnancem (pracujícím na dohodu či dohody) a prohlásí, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jeho příjmů. Pojistné jako OSVČ pak zaplatí jednorázově do 8 dnů po dni, ve kterém podal, případně byl povinen podat, Přehled za předcházející kalendářní rok. Bude-li samostatná výdělečná činnost při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem příjmů, musí OSVČ platit alespoň minimální zálohy, což je v roce 2025 částka 3 143 Kč, a u příslušné dohody (dohod) pak nemusí zaměstnavatel dodržet v daném souběhu minimální vyměřovací základ. Pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo pouze formou dohody o provedení práce, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se pojištěnec stal nebo přestal být plátcem pojistného podle § 5 písm. a) bodu 3 nebo bodu 5 z. č. 48/1997 Sb.

Zaměstnankyně na rodičovské dovolené pracující na dohodu o pracovní činnosti

Zaměstnankyně je na rodičovské dovolené (z hlavního pracovního poměru uzavřeného na 40 hodin týdně), během rodičovské dochází na dohodu o pracovní činnosti (zhruba 16 hodin týdně), v březnu 2025 chce ve 3 letech dítěte rodičovskou dovolenou ukončit, ale nadále pracovat jen na dohodu o pracovní činnosti (nepracovat na hlavní pracovní poměr) a ještě rok se chce při dohodě o pracovní činnosti věnovat dítěti. Nechce rušit ani měnit hlavní pracovní poměr a zaměstnavatel s tím souhlasí.

Jak je to u zaměstnankyně s placením zdravotního pojištění?

Při péči o dítě do 4 let věku dítěte je pro ženu – zaměstnankyni řešením nastalé situace buď splnění podmínek celodenní osobní a řádné péče podle § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/­1992 Sb. anebo také pobírání rodičovského příspěvku. Kdyby žena splňovala některou z těchto možností, pak pro ni (a pro zaměstnavatele) neplatí při příjmu na dohodu o pracovní činnosti povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, takže vyměřovací základ může být v roce 2025 i nižší než 20 800 Kč – aby se však pojistné z dohody o pracovní činnosti odvádělo, musí příjem činit alespoň 4 500 Kč. Pokud by žena nesplňovala některou z možností uvedených v § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb. (pro zaměstnance vyjmenovaného v tomto ustanovení neplatí minimální vyměřovací základ), pak by bylo povinností zaměstnavatele odvést pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pokud zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc.

Sčítání příjmů

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance (a také pro dodržení zákonného minima) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo z více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Kdy je osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem a zaměstnavatel tak plní zákonné povinnosti?

Ve zdravotním pojištění existuje právní opora pro sčítání příjmů u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Platí zásada, že pokud se u téhož zaměstnavatele jedná o stejný typ dohody, pak se sčítají příjmy ze všech takových dohod. Zaměstnání tak vzniká (osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem):

-    v případě jedné nebo více DPP u jednoho zaměstnavatele, pokud příjem z jedné dohody, resp. součet příjmů z více DPP činí alespoň 11 500 Kč,

-    v případě jedné nebo více DPČ u jednoho zaměstnavatele, pokud příjem z jedné dohody, resp. součet příjmů z více DPČ dosáhne alespoň 4 500 Kč.

Pokud zaměstnavatel odvádí pojistné, tak posuzuje, zda se musí nebo naopak nemusí věnovat potřebě dodržet zákonné minimum.

Písemnosti ve zdravotním pojištění

Právní úprava zdravotního pojištění nemůže dostatečně obsáhnout všechny situace, které se v praxi objevují, proto čas od času musejí zaměstnavatel nebo zaměstnanec dokladovat příslušnou skutečnost vystavením určité písemnosti.

Jaký má tento postup smysl?

V souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění nastávají situace, ve kterých musejí zaměstnavatel nebo zaměstnanec dokladovat určité (rozhodné) skutečnosti, kdy pouze na základě těchto dokumentů může zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného v souladu se zákonem. Z tohoto důvodu je předložení takových dokladů kontrolními orgány zdravotních pojišťoven odůvodněně vyžadováno. Také platí, že pokud zaměstnavatel nemá příslušné doklady k dispozici, je kontrolní orgán nucen postupovat podle zákona, což ve svém důsledku zpravidla představuje vznik dlužného pojistného včetně penále v situaci, kdy nebylo při odvodu pojistného dodrženo zákonné minimum. Jednotlivé dokumenty představují ve zdravotním pojištění rozhodné doklady pro stanovení vyměřovacího základu a následné placení pojistného. Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je zapotřebí tyto doklady archivovat společně s ostatními mzdovými materiály.

Řešení pojistného vztahu po skončení zaměstnání

Zaměstnanec ukončil pracovněprávní vztah ke dni 12. března, zaměstnavatelem byl řádně odhlášen od placení pojistného. Po tomto datu nenastoupil do žádného zaměstnání, nezačal podnikat, nebyl evidován u zdravotní pojišťovny jako „státní pojištěnec“.

Jak má tato osoba řešit svůj pojistný vztah po skončení zaměstnání?

Z hlediska právních předpisů platných ve zdravotním pojištění nevznikne pro pojištěnce komplikace v měsíci březnu, kdy je jeho část kryta zaměstnáním. Ovšem již od měsíce dubna se musí tento pojištěnec sám starat o vyřešení své účasti v systému veřejného zdravotního pojištění. Jestliže v měsíci dubnu nebude (třeba i jen jeden den) zaměstnán, nebude OSVČ anebo nebude zařazen u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, přihlásí se sám u zdravotní pojišťovny jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů, kdy musí:

-    nejpozději do 8. 4. vyplnit u zdravotní pojišťovny příslušný formulář (Přihláška a evidenční list pojištěnce) a 

-    nejpozději do 9. 5. (8. 5. je státní svátek) zaplatit pojistné za měsíc duben ve výši 2 808 Kč, a to již připsáním platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny,

Pro řešení pojistného vztahu neboli pojištění u zdravotní pojišťovny přichází v úvahu i vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, kdy nejvyužívanějšími možnostmi jsou:

a)  Výkon výdělečné činnosti v zahraničí ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie

     U osob ze států Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska a také Spojeného království se postupuje podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/­2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího Nařízení č. 987/­2009. Jedním ze základních principů těchto nařízení je pojištění (neboli účast ve všech systémech sociálního zabezpečení) ve státě, na jehož území je vykonávána výdělečná činnost. Toto vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění může trvat například i kratší dobu než šest měsíců.

b)  Dlouhodobý pobyt v zahraničí

     O dlouhodobém pobytu v cizině hovoříme tehdy, jsou-li splněny tyto tři podmínky:

1. nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než 6 měsíců,

2. zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině,

3. písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně před dnem ukončení platby pojistného.

Osoba splňující uvedené podmínky je tímto vyňata ze zdravotního pojištění v ČR a současně je povinna [stejně jako při ukončení pojištění z důvodu uvedeného v bodě a)] odevzdat průkaz zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí, současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytování hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění.

Nástup do zaměstnání

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní smlouvu od neděle 1. června 2025, přičemž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání (začal pracovat) v pondělí dne 2. června.

Který den se považuje za den nástupu zaměstnance do zaměstnání?

V souladu s ustanovením § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce se v případě pracovního poměru považuje za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den, který je takto uveden v pracovní smlouvě. Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu, považuje se pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den vzniku pracovního poměru, uvedený v pracovní smlouvě. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti přihlásí zaměstnavatel tohoto zaměstnance v rámci osmidenní lhůty u jeho zdravotní pojišťovny k datu 1. 6. 2025.

Rozhodné částky příjmu u dohod

S účinností od 1. ledna 2025 se u obou dohod změnily (zvýšily) rozhodné částky příjmu.

Které částky příjmu zakládají u DPČ a u DPP účast na zdravotním pojištění?

Pro stanovení výše rozhodné částky příjmu je (a do budoucna i bude) důležitá tzv. průměrná mzda. Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.

Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Podle Nařízení vlády č. 282/­2024 Sb. představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023 hodnotu 43 682 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0658. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2025 ve výši 46 557 Kč. S odkazem na ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 187/­2006 Sb. se z jedné desetiny této hodnoty, zaokrouhlené na celou pětisetkorunu směrem dolů, odvíjí i rozhodná částka příjmu 4 500 Kč, platná od 1. ledna 2025. Tato částka je podpůrně potvrzena Sdělením MPSV č. 308/­2024 Sb. ze dne 17. 10. 2024. Institut průměrné mzdy ovlivňuje ve zdravotním pojištění posouzení osoby jako zaměstnance u osob vyjmenovaných v § 5 písm. a) v bodech 4. – 6. zákona č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Činí-li u těchto zaměstnanců dosažený příjem v roce 2025 alespoň 4 500 Kč, pak povinnost zaměstnavatele platit za zaměstnávanou osobu pojistné a současně ji přihlásit u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance vzniká u:

-    osob pracujících na základě DPČ, popřípadě více DPČ u jednoho zaměstnavatele,

-    členů družstev bez pracovněprávního vztahu k družstvu ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bodu 4 zákona č. 48/­1997 Sb.,

-    dobrovolných pracovníků pečovatelské služby.

Zaměstnanci činní na základě DPP (více DPP u téhož zaměstnavatele) jsou účastni zdravotního pojištění, jestliže jim byl zúčtován započitatelný příjem alespoň ve výši 25 % průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti [(46 557 x 0,25) = 11 639,25], a to po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů, tj. 11 500 Kč – viz rovněž Sdělení MPSV č. 476/­2024 Sb. ze dne 19. 12. 2024.

Tento postup vyplývá pro zdravotní pojištění z aplikace ustanovení § 5 písm. a)bodu 3. zákona č. 48/­1997 Sb. U zaměstnanců činných na základě dohody (dohod) o provedení práce vzniká účast na zdravotním pojištění již při dosažení příjmu 11 500 Kč. K výše uvedenému lze současně doplnit, že k datu 31. 12. 2024 tak skončila u DPP podmínka příjmu pro účast na zdravotním pojištění „více než 10 000 Kč“.

vypracoval Ing. Antonín Daněk