Praktická řešení k odvodům

Odvod pojistného

Zaměstnanec začal pracovat dne 12. 5. 2025 a za měsíc květen mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 12 000 Kč (může se jednat o zaměstnání podle pracovní smlouvy nebo na základě některé z dohod – jako jediného zaměstnání).

Jak postupuje zaměstnavatel při odvodu pojistného?

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 20 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci květnu, která musí být při odvodu pojistného dodržena, činí 13 419,35 Kč [(20:31) × 20 800].

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 13 419,35 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 812 Kč (13 419,35 × 0,135). S ohledem na příjem 12 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 620 Kč. Jedna třetina (540 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (1 080 Kč) zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 1 419,35 Kč, tj. 192 Kč.

Z celkové částky pojistného 1 812 Kč je zaměstnanci sraženo 732 Kč (540 + 192), zaměstnavatel hradí 1 080 Kč.

Pro výpočet výše pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují zásadně kalendářní, nikoli pracovní, dny.

Zkrácený pracovní úvazek a vyměřovací základ zaměstnance

Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy ukončil své jediné zaměstnání dne 18. června 2025 a za odpracované dny mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 14 800 Kč.

Jaký bude vyměřovací základ zaměstnance za měsíc červen?

I v tomto případě musí být pojistné na zdravotní pojištění odvedeno nikoliv z aktuální celkové výše minimální mzdy, nýbrž alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červnu, kdy tato poměrná část minima činí 12 480 Kč [(18: 30) × 20 800].

Vzhledem k tomu, že výší zúčtovaného příjmu je takto vypočtená poměrná část minimálního vyměřovacího základu překročena, je vyměřovacím základem zaměstnance za měsíc červen částka 14 800 Kč, dopočet a doplatek do celoměsíčního minima 20 800 Kč se v takových případech neprovádí.

Neplacené volno

Zaměstnanci bylo poskytnuto po celý kalendářní měsíc neplacené volno.

Z jaké částky odvede zaměstnavatel pojistné?

Zaměstnavatel odvede pojistné z částky minimálního vyměřovacího základu 20 800 Kč ve výši 2 808 Kč, kdy celou částku uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele dle § 3 odst. 10 zákona č. 592/­1992 Sb.

Neplacené volno a odměna

Zaměstnanec má po celý kalendářní měsíc neplacené volno a zároveň je mu do tohoto měsíce zúčtována odměna za předchozí období.

Jak má zaměstnavatel postupovat při výpočtu výše pojistného?

Pokud výše odměny nedosahuje částky 20 800 Kč, musí být proveden dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu. Je-li částka odměny 20 800 Kč a vyšší, odvádí zaměstnavatel pojistné sazbou 13,5 % s tím, že ve zdravotním pojištění není stanoven maximální vyměřovací základ.

Dva pracovní úvazky a neplacené volno

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na dva pracovní úvazky a v jednom z nich je mu vykázáno neplacené volno.

Jaký je správný postup v daném případě?

Jelikož se na zaměstnavatele vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, musí být toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo, v podstatě bez ohledu na dobu trvání neplaceného volna (nebo také neomluvené absence). Jinak řečeno, neplacené volno poskytnuté v dalším pracovněprávním vztahu nemá vliv na placení pojistného. Činí-li příjem (vyměřovací základ) zaměstnance alespoň 20 800 Kč, je zajištěn postup podle zákona.

Neplacené volno a minimum

Zaměstnanci pracujícímu na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy byl zúčtován hrubý příjem 18 000 Kč, současně měl vykázán jeden týden neplaceného volna.

Jak má zaměstnavatel postupovat při odvodu pojistného?

Protože musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ, proběhne odvod pojistného takto:

Ze skutečně dosaženého příjmu 18 000 Kč činí 13,5 % pojistného 2 430 Kč. Jednu třetinu (810 Kč) hradí zaměstnanec, dvě třetiny (1 620 Kč) zaměstnavatel. Aby byl dodržen minimální vyměřovací základ, musí být ještě proveden dopočet a doplatek pojistného z rozdílové částky 2 800 Kč (20 800 – 18 000) ve výši 378 Kč – uhradí zaměstnanec, vždy zásadně prostřednictvím zaměstnavatele. Z celkové (minimální) částky pojistného 2 808 Kč je zaměstnanci sraženo 1 188 Kč (810 + 378), zaměstnavatel hradí 1 620 Kč.  K počtu dnů poskytnutého neplaceného volna zaměstnavatel nepřihlíží.

Z obecného pohledu platí, že na zaměstnavatele přechází povinnost úhrady doplatku 378 Kč pouze v situaci, kdy se jedná o překážky v práci na jeho straně podle ustanovení § 207 až § 209 zákoníku práce.

Několikrát v měsíci poskytnuté neplacené volno

V rámci jednoho kalendářního měsíce poskytl zaměstnavatel zaměstnanci několikrát neplacené volno, vždy se však jednalo pouze o půldny, resp. několik hodin denně.

Má tato okolnost nějaký vliv na placení pojistného?

Nemá. Zaměstnavatel musí pouze přihlédnout k tomu, aby byl u zaměstnance dodržen při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, neboť zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc.

Práce u přechodného zaměstnavatele

Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem došlo k dohodě, že mu jeho (stálý) zaměstnavatel poskytne neplacené volno a zaměstnanec bude po tuto dobu pracovat pro jiného (přechodného) zaměstnavatele.

Jaký je správný postup v daném případě?

Zaměstnanec se může se svým (stálým) zaměstnavatelem dohodnout na poskytnutí neplaceného volna například na určitou dobu, po kterou bude v České republice vykonávat práci pro jiného (přechodného) zaměstnavatele. S tímto přechodným zaměstnavatelem uzavře pracovněprávní vztah a svému stálému zaměstnavateli doloží, že tento jeho přechodný zaměstnavatel za něj odvádí pojistné na zdravotní pojištění, vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance.

V návaznosti na ustanovení § 3 odst. 4 a odst. 6 a § 13 zákona č. 592/­1992 Sb. musí být dodržen minimální vyměřovací základ, současně však platí, že v případě souběžných zaměstnání se pojistné odvádí ze všech příjmů zakládajících povinnost placení pojistného. Na základě těchto skutečností neplatí stálý zaměstnavatel po dobu poskytnutého neplaceného volna za zaměstnance pojistné, což pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny dokladuje výše zmíněným potvrzením od přechodného zaměstnavatele. Tento přechodný zaměstnavatel plní za tohoto svého zaměstnance všechny povinnosti ve zdravotním pojištění, zejména pak oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání, ukončení zaměstnání a řádně platí pojistné.

Kdyby příjem u přechodného zaměstnavatele nedosáhl hodnoty minimálního vyměřovacího základu, provedl by tento zaměstnavatel příslušný dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima, pokud by byl k tomu pověřen.

Z uvedeného vyplývá, že zaměstnanec bude mít v tomto období uvedeny v informačním systému zdravotní pojišťovny dva zaměstnavatele.

Souběh zaměstnání se SVČ

Zaměstnanec je současně OSVČ a v rámci této své samostatné výdělečné činnosti platí v roce 2025 minimální měsíční zálohy na pojistné v částce 3 143 Kč. Po celý měsíc srpen bude mít v zaměstnání neplacené volno.

Musí zaměstnavatel dodržet minimální vyměřovací základ?

Při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností platí, že v činnosti zvolené pojištěncem jako hlavní zdroj příjmů musí být dodrženo ve zdravotním pojištění zákonné minimum. Toto pravidlo je zajištěno tím, že buď je v zaměstnání odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc) nebo jsou v rámci samostatné výdělečné činnosti placeny OSVČ alespoň minimální zálohy.

Dle § 3 odst. 8 písm. d) zákona č. 592/­1992 Sb. nemusí být minimální vyměřovací základ dodržen v zaměstnání například tehdy, pokud je zaměstnanec současně OSVČ a platí alespoň minimální zálohy, což zaměstnavateli dokládá čestným prohlášením. Jelikož je tato podmínka splněna, je za této situace v případě neplaceného volna trvajícího po celý kalendářní měsíc vyměřovacím základem zaměstnance 0 Kč neboli zaměstnavatel neodvede žádné pojistné.

vypracoval Ing. Antonín Daněk