Praktická řešení k odvodům

OSVČ a péče o dítě

OSVČ jde na mateřskou, ev. rodičovskou dovolenou. Nebude žádat o peněžitou podporu v mateřství z důvodu pokračování ve svém podnikání. OSVČ pracuje z domova. Na rodičovské dovolené bude OSVČ spolu s miminkem a zároveň bude několik hodin pracovat.

Jaký je postup při oznámení vedlejší činnosti zdravotní pojišťovně?

OSVČ nadále pokračuje v samostatné výdělečné činnosti. Nemá nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství jako OSVČ, takže za této situace nelze pro účel snížení minima a výše zálohy uplatnit postup podle § 3a odst. 4 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb.

Bude žádat o rodičovský příspěvek. Po dobu jeho pobírání bude u zdravotní pojišťovny vedena v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát, což musí zdravotní pojišťovně oznámit do osmi dnů. Od celého kalendářního měsíce pobírání rodičovského příspěvku (tj. evidence ve „státní kategorii“) bude možné platit zálohu i nižší než minimální, pokud po zúčtování roku 2024 vyšla na základě podaného Přehledu (případně ještě před podáním Přehledu) výše zálohy nižší než 3 143 Kč. A při zúčtování roku 2025 nebude muset být dodržen minimální vyměřovací základ OSVČ za každý celý kalendářní měsíc roku 2025, ve kterém byla OSVČ příjemcem rodičovského příspěvku.

Na rodičovské dovolené může být z titulu zaměstnání. Pokud by byla po ukončení pobírání rodičovského příspěvku zaměstnána a podnikání by bylo vedlejším zdrojem příjmů, pak pro OSVČ neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ dle § 3a odst. 3 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., v této situaci není povinností placení záloh.

Neúspěšná maturita studenta

Student u maturity neuspěl a v září bude konat opravnou zkoušku, u které uspěje.

Jak je to s řešením „státní kategorie“ zdravotního pojištění?

Pokud student nevykonal maturitu v určeném termínu a byla mu povolena opravná zkouška, je považován za nezaopatřené dítě a stát je plátcem pojistného do konce školního roku (30. 6.) a případně i po dobu prázdnin, tj. do 31. 8. Podmínkou je, že v době prázdnin nevykonává tento student po celé kalendářní měsíce červenec a srpen výdělečnou činnost a ani nemá po tuto dobu nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Může nastat situace, že student u opravné zkoušky uspěje a bude pokračovat ve studiu na vysoké škole. V takovém případě je nezaopatřeným dítětem po dobu od skončení studia na střední škole do dne, kdy se stane studentem vysoké školy, bez ohledu na případnou výdělečnou činnost.

Nepřítomnost zaměstnance v zaměstnání z důvodu neplaceného volna nebo neomluvené absence

V případě poskytnutého neplaceného volna nebo při vykázané neomluvené absenci je zásadním kritériem pro placení pojistného minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část, pokud pro zaměstnance (a pro zaměstnavatele jako plátce pojistného) tato povinnost platí.

Je pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance důležité, jak dlouho tyto nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání trvají?

Pokud se na zaměstnance a zaměstnavatele vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí být toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo, v podstatě bez ohledu na dobu trvání případného neplaceného volna nebo neomluvené absence. U osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát) není důležité, zda neplacené volno nebo neomluvená absence trvají po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část. V takových případech se pojistné vždy odvede ze skutečné výše příjmu, případně může být vyměřovací základ zaměstnance stanoven i v nulové hodnotě – bez ohledu na délku trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci. V souvislosti s placením pojistného se – na rozdíl od podmínek platných do konce roku 2014 – identicky nahlíží na oblast neplaceného volna a neomluvené absence v tom smyslu, zda u těchto případů nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání musí/nemusí být při odvodu pojistného dodrženo zákonné minimum.

Studenti starší 26 let výdělečně činní

S účinností od 1. 1. 2018 byla do právní úpravy zdravotního pojištění zakotvena nová státní kategorie v případě studenta staršího 26 let.

Jak se postupuje, když je student starší 26 let výdělečně činný?

V tomto případě musíme rozlišit:

a)  studenty starší 26 let, kteří nejsou „státními pojištěnci“ v duchu ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb. Jsou-li tito studenti zaměstnáni nebo podnikají jako OSVČ, platí pro ně obecně (mimo zákonných výjimek) ustanovení o povinnosti dodržet ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ v zaměstnání, případně v rámci samostatné výdělečné činnosti. Při souběhu příjmů pak musí být minimum dodrženo v jedné z těchto činností.

b)  studenty starší 26 let, za které je plátcem pojistného stát při splnění podmínek dále uvedených.

S účinností od 1. ledna 2018 došlo ve zdravotním pojištění k rozšíření skupiny „státních pojištěnců“. V § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. bylo doplněno písmeno r), podle kterého je od tohoto data stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 písm. a) resp. b) cit. zákona č. 48/1997 Sb. Za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium. Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí tedy být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Opravný Přehled zaměstnavatele

Ať už vlivem lidského faktoru nebo nastalou změnou je žádoucí sdělit zdravotní pojišťovně za příslušný kalendářní měsíc nové údaje, pokud taková situace nastane.

Kdy se objeví potřeba podání opravného Přehledu zaměstnavatele?

Na základě Přehledu podaného zaměstnavatelem nezjistí zdravotní pojišťovny výši hrubé mzdy jednotlivých zaměstnanců (s výjimkou případu, kdy je zaměstnán pouze jeden zaměstnanec), mohou však snadno porovnat údaje týkající se počtu zaměstnanců, uváděné zaměstnavatelem, s evidencí ve svém informačním systému. Proto některé zdravotní pojišťovny v případě zjištění rozporu upozorňují zaměstnavatele na potřebu dořešení takového irelevantního stavu.

Jestliže zaměstnavatel zjistí jakoukoli chybu v některém ze tří uváděných údajů (úhrn vyměřovacích základů, výše pojistného, počet zaměstnanců) podává zdravotní pojišťovně opravný Přehled, a to za každý měsíc, ve kterém ke změně dochází.

Opravný Přehled podává zaměstnavatel například tehdy, pokud zaměstnanec neoznámí (nebo opožděně oznámí) zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny.

Když zaměstnavatel zjistí toto pochybení zaměstnance, měl by učinit tato opatření:

-    za účelem zastavení běhu penále urychleně doplatit pojistné správné zdravotní pojišťovně,

-    prostřednictvím kódů „P“ a „O“ přihlásit a odhlásit zaměstnance u dotčených zdravotních pojišťoven,

-    požádat o vrácení přeplatku na pojistném se zdůvodněním,

-    podat opravné Přehledy – oběma zdravotním pojišťovnám,

-    s možností požádat o prominutí vyměřeného penále – vyčíslené penále není nutno předem uhradit.

Opravný Přehled podává zaměstnavatel zpravidla i v případě, když prohraje se zaměstnancem soudní spor ve věci jeho žaloby na neplatné rozvázání pracovního poměru. Jestliže soud po přezkoumání celého případu rozhodne o nepřetržitém trvání pracovního poměru, je tato osoba se zpětnou platností považována za zaměstnance po příslušné období. Bez ohledu na pojistné odvedené z přiznané náhrady mzdy je i v těchto případech nutné respektovat povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu za celé období neplatné výpovědi, neboť úhrn zúčtovaných příjmů musí činit v rozhodném období (kalendářním měsíci) nejméně částku minimální mzdy. Tato podmínka platí pro osoby (a zaměstnavatele), na které se vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Kromě odvodu pojistného ze zúčtované náhrady mzdy tak musí zaměstnavatel zajistit dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje.

Dopočet do zákonného minima za jednotlivé měsíce se netýká osob, které:

-    nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát),

-    byly v uvedeném období zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy (zaměstnavatel bude mít v dané věci potvrzení od jiného zaměstnavatele),

-    po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ (dokládá zaměstnanec zaměstnavateli čestným prohlášením).

V této souvislosti bude důležité, zda některá z uvedených skutečností pokrývá celé předmětné období nebo pouze jeho část.

Přehled podávaný OSVČ

Protože OSVČ jako jediná ze skupin plátců hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného, musí proběhnout roční zúčtování, a to formou Přehledu podávaného OSVČ.

Které varianty mohou u OSVČ po podání Přehledu nastat?

Zpracováním Přehledu OSVČ a pořízením oznamovaných údajů do informačního systému zdravotní pojišťovny jsou za příslušný kalendářní rok výsledkem zpravidla tyto situace:

a)  výše předepsaných pohledávek se (s možnými korunovými rozdíly) shoduje s úhradami záloh včetně případného doplatku pojistného

     Jedná se svým způsobem o ideální stav jak z pohledu zdravotní pojišťovny, tak i OSVČ.

b)  OSVČ je dlužníkem

     Podnikatel může mít dluh buď na pojistném nebo na penále, anebo na obojím. Pokud nejsou evidované pohledávky na základě výzvy zdravotní pojišťovny uhrazeny dobrovolně, je zdravotní pojišťovna povinna ze zákona tyto uplatňovat, tedy předepsat (platebním výměrem nebo výkazem nedoplatků) a v případě jejich nezaplacení vymáhat, třeba i prostřednictvím exekutorských úřadů.

O pominutí vyměřeného penále lze požádat cestou odstranění tvrdosti. Žádost o odstranění tvrdosti může (resp. musí) být podána v patnáctidenní lhůtě od doručení platebního výměru. Pouze v případech, kdy se dodatečně objeví nové skutečnosti, které OSVČ bez vlastního zavinění nemohla uplatnit do dne nabytí právní moci rozhodnutí, může být žádost o odstranění tvrdosti podána i později, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí. Pokud bylo OSVČ stanoveno penále výkazem nedoplatků, může si rovněž podat žádost o odstranění tvrdosti, a to do osmi dnů. Jestliže žadatel tyto lhůty zmešká, nemůže zdravotní pojišťovna podané žádosti ani částečně vyhovět z důvodu opožděného podání.

Primární okolností, kterou zdravotní pojišťovna při projednávání žádosti zkoumá, je úhrada aktuálního dlužného pojistného v plné výši neboli ke dni vydání rozhodnutí nesmí být u žadatele evidováno dlužné pojistné. Rovněž je brána v úvahu platební morálka, to znamená, jak plátce v uplynulém období platil pojistné. Přihlíží se i k tomu, zda se jedná o první nebo již několikátou žádost o prominutí penále včetně toho, zda a případně v jakých částkách bylo již dříve penále prominuto. Každopádně je vždy komplexně posuzována podaná žádost a okolnosti bezprostředně související.

O podané žádosti rozhoduje při výši penále do 30 000 Kč příslušná zdravotní pojišťovna, u penále převyšujícího 30 000 Kč pak její Rozhodčí orgán.

Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Zákonem č. 286/2021 Sb. se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.

c)  zdravotní pojišťovna vyčíslí přeplatek

     Pokud zaplacené zálohy převyšují částku pojistného, které je OSVČ na základě výsledku vlastní podnikatelské činnosti (daňového základu) za rozhodné období daného kalendářního roku povinna zaplatit, dochází k přeplatku. I v případě řešení přeplatku pojistného lze postupovat dvojím způsobem: OSVČ může buď požádat zdravotní pojišťovnu o použití přeplatku na úhradu (části) záloh na pojistné pro příští období anebo požádá o jeho vrácení, přičemž za podání žádosti se vždy považuje i předložení Přehledu – s požadavkem na vrácení přeplatku. Zdravotní pojišťovna je pak podle zákona povinna vrátit přeplatek do jednoho měsíce od podání Přehledu za předpokladu, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek. Přeplatek u OSVČ se samostatnou výdělečnou činností jako jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů nemůže vzniknout tehdy, pokud jsou placeny zálohy v minimální zákonné výši, což byla pro rok 2024 měsíční částka 2 968 Kč. Minimální záloha pro rok 2025 činí 3 143 Kč.

V uplynulém období docházelo k situacím, kdy zdravotní pojišťovny vyplácely částky přeplatku např. ve výši několika korun poštovními poukázkami s mnohem vyššími náklady. S účinností od 1. ledna 2022 je stanovena minimální výše přeplatku, kterou zdravotní pojišťovna vrací plátci, kdy tato částka musí v úhrnu činit nejméně 200 Kč. Obdobným způsobem byla k datu 1. ledna 2022 také aktualizována částka nedoplatků pojistného, kterou nelze vymáhat, a to z 50 Kč na 200 Kč. V této souvislosti upozorňujeme, že jinak postupují zdravotní pojišťovny u penále, které se nepředepíše tehdy, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za jeden kalendářní rok.

Dlužné pojistné a penále převyšující tyto hodnoty jsou zdravotní pojišťovny povinny vůči dlužníkům uplatňovat, tedy vyměřovat, a v případě jejich nezaplacení vymáhat – viz § 8 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Naproti tomu pokutu za porušení zákona zdravotní pojišťovna uložit může, ale také nemusí.

Doplatky

V praxi se běžně vyskytují situace, kdy je zapotřebí ještě provést úhradu doplatku pojistného.

Kteří plátci tyto doplatky provádějí?

Pro zaměstnavatele povinnost úhrady doplatku po podání Přehledu nevznikne. Jako výjimku můžeme kvalifikovat situaci, kdy zaměstnavatel v souvislosti se změnou opravuje některý z údajů a podává opravný Přehled. Naproti tomu OSVČ provádějí doplatky například tehdy, pokud je při souběhu se zaměstnáním jejich samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů (tedy bez povinnosti placení záloh) a dále vždy v případě, kdy při placení záloh ještě vznikne povinnost doplatku pojistného podle dosaženého daňového základu.

Odstupné

Odstupné představuje určitou formu odškodnění zaměstnance za ztrátu zaměstnání bez jeho zavinění, kdy odstupné má pomoci zaměstnanci překlenout období od skončení pracovního poměru do doby, než si bude moci zajistit další zdroj příjmů.

Které násobky průměrného výdělku nepodléhají jako odstupné odvodům pojistného na zdravotní pojištění při skončení pracovního poměru z tzv. organizačních důvodů na straně zaměstnavatele?

Podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb. se vyměřovací základ zaměstnance podle odstavce 1 snižuje o odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměnu při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů. Stanoví se tak, že od placení pojistného na zdravotní pojištění se osvobozují jen ta plnění, poskytovaná z důvodu skončení zaměstnání, na která je nárok podle zvláštních právních předpisů. Tímto zvláštním předpisem je u odstupného zákoník práce.

Jinak řečeno, je-li zaměstnanci zúčtováno z důvodu nadbytečnosti odstupné podle § 67 odst. 1 zákoníku práce ve výši nejméně jednonásobku až trojnásobku průměrného výdělku (podle délky trvání pracovního poměru), pak takové plnění odvodu pojistného na zdravotní pojištění nepodléhá. Vzhledem k tomu, že zákoník práce stanoví v souvislosti s odstupným minimální násobky průměrného výdělku, nebudou odvodu pojistného podléhat jako odstupné ani vyšší násobky průměrného výdělku.

Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

Vyplnění formuláře Přehled

Součástí údajů oznamovaných na Přehledu je i počet zaměstnanců v daném kalendářním měsíci.

Může nastat situace, kdy zaměstnavatel podává Přehled, i když už žádné zaměstnance fakticky nemá?

Formulář Přehled vyplňují všichni zaměstnavatelé, kteří za měsíc, za který se hlášení podává, byli povinni odvést zdravotní pojišťovně pojistné za své současné nebo i bývalé zaměstnance. Totéž platí i v případě, kdy povinnost odvodu nevzniká, ačkoliv pracovněprávní vztah trvá (například u pracovní smlouvy při nemoci jediného zaměstnance po celý kalendářní měsíc budou na Přehledu zaměstnavatele nulové částky vyměřovacího základu a pojistného, a jeden zaměstnanec).

Pokud by nastala třeba situace, že jediný zaměstnanec byl odhlášen k datu 31. 3. a do měsíce dubna mu byla zúčtována odměna kupříkladu 10 000 Kč, podal by zaměstnavatel za duben Přehled s úhrnem vyměřovacích základů 10 000 Kč, částkou pojistného 1 350 Kč a s nulovým počtem zaměstnanců.

Překážky v práci na straně zaměstnavatele

Zaměstnavatel se po dohodě s odborovou organizací rozhodl, že od 15. dne v měsíci bude z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. Z tohoto důvodu může u některých zaměstnanců dojít k situaci, že v tomto měsíci nedosáhnou minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění. Otázkou je, zda zaměstnavatel provede dopočet, kdo tento doplatek za zaměstnance uhradí. Pokud tyto překážky trvají po celý měsíc, doplatek uhradí za zaměstnance zaměstnavatel (zaměstnanec odvede zdravotní pojištění pouze ze skutečně dosaženého příjmu).

Jak řešit situaci, kdy dojde ke kombinaci nízkého příjmu po část měsíce a zbytek měsíce náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku? Hradí doplatek potom sám zaměstnanec, zaměstnavatel nebo se řeší úhrada poměrnou částí, kdy se musí rozpočítat po kalendářních dnech?

Pokud překážka v práci na straně zaměstnavatele (§ 207 až 209 zákoníku práce) trvá pouze po část kalendářního měsíce, a zbytek měsíce se o překážku v práci na straně zaměstnavatele nejedná, pak se doplatek pojistného do minima rozdělí poměrem podle počtu kalendářních dnů trvání jednotlivých skutečností. Kdyby došlo k tomu, že zkrácený pracovní úvazek byl sjednán z důvodu překážky v práci na straně zaměstnavatele, pak by se fakticky jednalo o překážku v práci na straně zaměstnavatele po celý kalendářní měsíc.

Neplatné rozvázání pracovního poměru a zdravotní pojištění

V případě soudního sporu ve věci neplatnosti rozvázání pracovního poměru může být úspěšnou stranou i zaměstnanec.

Jak v takovém případě postupuje zaměstnavatel ve zdravotním pojištění?

Jestliže zaměstnanec podá žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru a tento soudní spor vyhraje, pak zaměstnavatel:

-    dodatečně přihlásí zaměstnance na období neplatné výpovědi,

-    odvede pojistné z přiznané náhrady mzdy,

-    provede (mimo stanovených výjimek) doplatek minimální měsíční částky pojistného za každý kalendářní měsíc trvání neplatné výpovědi,

-    podá opravné Přehledy.

Dodatečnou úhradou pojistného tak vznikne penále, o jehož prominutí může zaměstnavatel (po jeho vyměření zdravotní pojišťovnou) požádat. Podotýkáme, že veškeré nároky lze ve zdravotním pojištění uplatňovat v rámci promlčecí doby, která je s účinností od 1. 12. 2011 desetiletá (předtím byla pětiletá).

vypracoval Ing. Antonín Daněk