Praktická řešení k odvodům

Postihy za nepředložení dokladů

Povinností zaměstnavatele danou zákonem je předložit zdravotní pojišťovně doklady potřebné k provedení kontroly.

Jak postupuje zdravotní pojišťovna v situaci, když zaměstnavatel tuto svoji povinnost nesplní?

V případě, že zaměstnavatel na výzvu zdravotní pojišťovny nepředloží kontrolnímu orgánu požadované doklady, může mu pojišťovna uložit ve správním řízení pokutu až do výše 50 000 Kč. Pokutu však lze uložit i tehdy, jestliže plátce nepředloží pouze část dokladů potřebných k provedení kontroly. Současně upozorňujeme na skutečnost, že uloženou pokutou není v žádném případě dotčen nárok zdravotní pojišťovny na případné dlužné pojistné včetně penále.

Kontrolní činnost zdravotní pojišťovny

Pouze kontrolou na základě předložených dokladů lze objektivně zjistit, zda zaměstnavatel odvádí pojistné za zaměstnance podle zákona a současně řádně plní další zákonné povinnosti.

Co zajímá zdravotní pojišťovnu především?

Pro zdravotní pojišťovnu je důležité, zda zaměstnavatel odvádí za své zaměstnance pojistné ve správné výši a v určeném termínu. Za tímto účelem se kontrolní orgány zaměřují hlavně na výši hrubého příjmu každého zaměstnance s tím, že pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu, kdy se tato částka zaokrouhluje na celou korunu směrem nahoru, případně i v návaznosti na minimální vyměřovací základ. Takto vypočtené pojistné musí být zdravotní pojišťovně poukázáno za příslušný kalendářní měsíc nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce, a to již připsáním platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny. Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, lze pojistné uhradit ještě nejbližší příští pracovní den. Každá opožděná úhrada pojistného způsobuje vznik penále. Z této skutečnosti mj. vyplývá, že pro zdravotní pojišťovnu není rozhodující detailně přesný podíl zaměstnavatele a zaměstnance na této platbě (jakkoli je zákonem stanoven), nýbrž zásadní význam má pouze celková částka pojistného.

Kontrolou na základě předložených dokladů zdravotní pojišťovna relevantně zjistí, zda jsou ze strany zaměstnavatele splněny veškeré zákonné náležitosti. Kromě běžných (periodických) kontrol se kontroly zpravidla provádějí v souvislosti:

-    s ukončením činnosti (likvidací),

-    s podáním insolvenčního návrhu,

-    se žádostí o vrácení přeplatku pojistného nebo i

-    z jiných důvodů (např. v důsledku oznámení pracovníka o podezření, že jeho zaměstnavatel za něj neodvádí pojistné).

Je víceméně logické, že zdravotní pojišťovna bude v prvé řadě soustřeďovat svoji pozornost na ty plátce, u kterých se jeví nedostatky, hlavně pak v oblasti placení pojistného. Nicméně časem se v tomto směru určitě dostane na každého. U velkých neplatičů – dlužníků či jinak problémových plátců může být kontrola provedena častěji.

Příjem z výkonu funkce

Člen statutárního orgánu odešel k 21. 5. 2025 do starobního důchodu a jako zaměstnanec k tomuto datu i ukončil zaměstnání. Za členství ve statutárním orgánu, kde je i nadále, pobírá měsíčně odměnu 2 000 Kč.

Odvádí se pojistné z příjmu po skončení zaměstnání?

Odměny členů statutárních orgánů podléhají povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění jako příjmy ze závislé činnosti, zdaňované podle § 6 zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Protože je člen statutárního orgánu od 21. 5. 2025 evidován u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné i stát, musí být v úhrnu příjmů za měsíc květen zabezpečen odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 20 kalendářních dnů mimo evidenci zaměstnance ve „státní kategorii” v tomto měsíci, tj. nejméně v částce 13 419,35 Kč [(20 : 31) × 20 800]. Počínaje odvodem pojistného za měsíc červen (z titulu odměny za práci ve statutárním orgánu) je vyměřovacím základem dosažený příjem, pojistné se odvádí se ze skutečné výše odměny 2 000 Kč. Protože zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění nadále (tj. i po datu 21. 5. 2025) trvá, provede se odhlášení této osoby až dnem skončení výkonu funkce, i kdyby v některých měsících odměna nebyla zúčtována. Tento postup zaměstnavatele vychází z ustanovení § 8 odst. 2 písm. i) zákona č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Příjem jednatele s.r.o.

Jednatel společnosti s ručením omezeným začal (bez pracovněprávního vztahu) vykonávat pro společnost práci dne 11. 7. 2025 a výkon práce ukončil dne 31. 7. 2025.

Jaké je správné řešení?

Příjem jednatele s. r. o. podléhá jako příjem ze závislé činnosti zdanění podle § 6 zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti s těmito příjmy se tyto osoby považují ve zdravotním pojištění v příslušných kalendářních měsících (tedy v těch měsících, za které je jim zúčtován příjem) za zaměstnance, tedy s povinností placení pojistného zaměstnavatelem – společností. Dnem, kdy jednatel s. r. o. začal pro společnost vykonávat práci, je jako zaměstnanec přihlášen u zdravotní pojišťovny. Dnem, ve kterém výkon práce pro společnost ukončil, provede společnost jeho odhlášení. Budou tedy použity kódy „P“ k datu 11. 7. a „O“ k datu 31. 7.

Pojistné bude ze skutečné výše příjmu (tedy bez povinnosti dopočtu do zákonného minima) odvedeno v případech, kdy je v měsíci červenci u této osoby:

-    odvedeno v jiném zaměstnání pojistné alespoň z vyměřovacího základu 20 800 Kč, případně je v součtu výše příjmů ze všech zaměstnání této částky dosaženo nebo

-    zaplacena za tento měsíc záloha OSVČ nejméně v částce 3 143 Kč, anebo

-    po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného i stát, resp. pro tuto osobu neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb.

Není-li splněna některá z těchto podmínek, musí být z příjmu jednatele za měsíc červenec zabezpečen odvod pojistného v souladu se zákonem, to znamená nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu ve výši 14 090,32 Kč [(21 : 31) × 20 800] za 21 kalendářních dnů trvání výkonu práce v tomto měsíci. Pokud by příjem nedosáhl částky 14 090,32 Kč, musel by zaměstnavatel (s. r. o.) provést dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima.

Souběžná zaměstnání u dvou různých zaměstnavatelů

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele s pravidelným příjmem 23 000 Kč. Současně je zaměstnán u jiného zaměstnavatele, taktéž na základě pracovní smlouvy, s příjmem 2 200 Kč.

Jak se postupuje při odvodu pojistného?

V případě zaměstnání podle pracovní smlouvy platí, že povinnosti placení pojistného podléhají veškeré zúčtované příjmy, zdaňované podle § 6 zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a to bez ohledu na jejich výši. U pracovní smlouvy tedy nehraje roli výše zúčtovaného příjmu, ale pojistné se odvádí vždy. Při řešení tohoto případu platí následující:

-    každý ze zaměstnavatelů je povinen přihlásit osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, za kterého bude odvádět pojistné. Odhlášení proběhne ke dni skončení zaměstnání,

-    z vyměřovacího základu 23 000 Kč činí částka pojistného 3 105 Kč. Jednu třetinu (1 035 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, zbývající dvě třetiny (2070 Kč) uhradí zaměstnavatel ze svých zdrojů,

-    zaměstnavatel u zaměstnance s příjmem 2 200 Kč nemusí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ a pojistné odvádí sazbou 13,5 % z částky 2 200 Kč.

Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že zaměstnavatel má k dispozici potvrzení od jiného („hlavního“) zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Posuzování příjmů se ve zdravotním pojištění řeší v rámci rozhodného období, kterým je kalendářní měsíc.

Nemoc po část dne

Zaměstnankyně má měsíční hrubou mzdu ve výši minimální, tj. 20 800 Kč. Pracuje 8 hodin denně, 40 hod týdně. V jednom dni přišla na 4 hod, pak jí nebylo dobře a doktor jí vystavil neschopenku, tj. 4 hod pracovala a 4 hod měla neschopnost. Další 4 pracovní dny byla v neschopnosti.

Jak to bude s výpočtem minimálního vyměřovacího základu za měsíc, který má 31 dní? V případě, že by zaměstnankyně pracovala na směny, např. na 11 hod směnu a uprostřed směny, např. po 6 hod by odešla kvůli nemoci domů?

Pro účely zdravotního pojištění je nemoc důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance ve smyslu ustanovení § 191 zákoníku práce. V ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/­1992 Sb. se uvádí, že minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu (není uvedeno „celých“) kalendářních dnů, pokud bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci. Z dikce zákona vyplývá, že postačuje poskytnutí pracovního volna z důvodu důležité osobní překážky na straně zaměstnance jako takového, není požadováno, aby překážka v práci trvala po celý kalendářní den (v případě 11hodinové směny a počátku nemoci uprostřed směny by se postupovalo obdobně). To znamená, že žena byla v pracovní neschopnosti celkem 5 kalendářních dnů. Tímto se v případě 31denního měsíce snižuje minimální vyměřovací základ na poměrnou část za dobu celkem 26 kalendářních dnů mimo období nemoci. Poměrná část minima, která musí být při odvodu pojistného dodržena, tak v roce 2025 činí 17 445,16 Kč [(26 : 31) × 20 800].

Ve zdravotním pojištění se nezaokrouhluje vyměřovací základ, případně jeho poměrná část, zaokrouhluje se až pojistné, eventuálně penále – obojí vždy na celou korunu směrem nahoru. Pokud bude příjem zaměstnankyně alespoň 17 445,16 Kč, odvede zaměstnavatel pojistné z dosaženého příjmu, který tak může být i nižší než 20 800 Kč. Při příjmu nižším než 17 445,16 Kč provede zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této hodnoty poměrného minimálního vyměřovacího základu dle § 3 odst. 9 písm. b) a odst. 10 zákona č. 592/­1992 Sb.

Přeplatek na pojistném

V souvislosti s placením pojistného může u plátce vzniknout nejen nedoplatek, ale i přeplatek na pojistném.

Jak postupují plátci – zaměstnavatelé v případě, že mají u zdravotní pojišťovny přeplatek na pojistném?

Přeplatek může vzniknout u zaměstnavatele například odvodem vyšší částky pojistného v důsledku početní či jiné chyby, než jak je stanoveno zákonem, nebo také placením pojistného jiné zdravotní pojišťovně než té, u které je zaměstnanec pojištěn, a to především z důvodu nenahlášení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem. Správnosti placení pojistného je proto zapotřebí trvale věnovat mimořádnou pozornost a ze strany zaměstnavatele je vhodné pracovníky důrazně upozornit, aby mu oznamovali případnou změnu zdravotní pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě. Jinak se zaměstnanec vystavuje nebezpečí, že penále, vyměřené zaměstnavateli zdravotní pojišťovnou právě z důvodu neohlášení nebo pozdního ohlášení změny zdravotní pojišťovny, mu může být zaměstnavatelem předepsáno k úhradě. Vždy však může zaměstnavatel zdravotní pojišťovnu o prominutí vyměřeného penále požádat.

Pokud zaměstnavatel zjistí, že má u příslušné zdravotní pojišťovny přeplatek na pojistném, má v podstatě dvojí volbu. Je-li jinak zcela jednoznačně přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, může při příští platbě snížit odváděné pojistné o zjištěný přeplatek. V případě, že je přeplatek několikanásobně vyšší než měsíčně odváděné běžné pojistné, nemusí třeba i více měsíců toto pojistné platit. Pro účel kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je však žádoucí vést průkaznou evidenci o učiněných opatřeních včetně podání opravných Přehledů a vysvětlivek kontrolnímu orgánu.

Jestliže však zaměstnavatel není přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, je vhodné (v souvislosti se vznikem přeplatku) požádat příslušnou zdravotní pojišťovnu o provedení kontroly. Ta vzniklý přeplatek vrátí zpravidla až na základě kontroly příslušných dokladů (výplatní listiny, mzdové listy, doklady o platbách pojistného atd.). Může dojít i k situaci, kdy zdravotní pojišťovna kontrolou zjistí nikoli přeplatek, nýbrž nedoplatek pojistného a bude uplatňovat i penále. Ani tento postup však není pro plátce nevýhodný. Kdyby totiž byla kontrola provedena později, penále by ještě vzrostlo.

Přeplatek pojistného je zdravotní pojišťovna povinna vrátit plátci nebo jeho právnímu nástupci do jednoho měsíce od jeho zjištění, pokud není jiného splatného závazku vůči zdravotní pojišťovně.

Poživatel invalidního důchodu zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti

Poživatel invalidního důchodu je zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 19 000 Kč. Zaměstnavatel splňuje podmínku danou ustanovením § 3 odst. 7 z. č. 592/1992 Sb.

Jaký je správný postup v daném případě?

Primárně vycházíme ze skutečnosti, že výší příjmu dosaženého na základě dohody o pracovní činnosti je osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (příjem musí dosáhnout v roce 2026 minimálně 4 500 Kč). S ohledem na částku odpočtu bude vyměřovací základ pro odvod pojistného činit 2 794 Kč (19 000 – 16 206). Jinak také řečeno, pokud při uplatnění odpočtu nepřevýší příjem poživatele důchodu odpočitatelnou položku 16 206 Kč, neodvede zaměstnavatel za daný kalendářní měsíc žádné pojistné.

Zkrácený pracovní úvazek

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy dne 15. 12. 2025 a pracuje dál. Platí pro něho (a pro zaměstnavatele) ustanovení o povinnosti dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Za měsíc prosinec činil jeho hrubý příjem 9 600 Kč.

Jaký je správný postup v daném případě?

Hrubý příjem zaměstnance nedosáhl za rozhodné období kalendářního měsíce prosince částky minimálního vyměřovacího základu 20 800 Kč. V takovém případě musí zaměstnavatel propočítat, zda mzda zúčtovaná za 17 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci prosinci dosahuje poměrné části tohoto minima. Poměrnou část minimálního vyměřovacího základu vypočítáme dle vzorce:

PČ min VZ = (17 : 31) × 20 800 = 11 406,45 Kč

(Poznámka: počet kalendářních dnů trvání zaměstnání se vždy dělí počtem kalendářních dnů v příslušném měsíci).

Z uvedeného výpočtu vyplývá, že hrubá mzda zaměstnance je za měsíc prosinec nižší než vypočtená poměrná část minimálního vyměřovacího základu, která musí být při odvodu pojistného dodržena. V takovém případě je postup zaměstnavatele následující:

Z hrubé mzdy 9 600 Kč vypočte 13,5 %, což činí 1 296 Kč. Jednu třetinu z této částky (tj. 432 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, zbývající dvě třetiny, tedy 864 Kč, hradí zaměstnavatel. Pojistné ve výši 13,5 % z rozdílové částky 1 806,45 Kč (11 406,45 – 9 600), tj. 244 Kč, hradí ve výši 13,5 % zaměstnanec. To znamená, že k částce 432 Kč se připočte ještě úhrada doplatku v plné hodnotě 244 Kč. Z celkové platby pojistného 1 540 Kč, což je (11 406,45 ×  0,135), se strhne zaměstnanci 676 Kč (432 + 244), zaměstnavatel uhradí 864 Kč.

V případě, že by byl nižší vyměřovací základ zapříčiněn překážkami v práci na straně organizace (§ 207 až § 209 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele. Podotýkáme, že v dalších měsících (tj. od ledna 2026) již obecně musí být dodržena povinnost odvodu pojistného nejméně z částky 22 400 Kč.

vypracoval Ing. Antonín Daněk