Praktická řešení k odvodům

Dohoda o pracovní činnosti a zdravotní pojištění

Zaměstnavatel uzavřel v roce 2026 se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti, sjednaná odměna měla přesáhnout částku 4 500 Kč měsíčně. Zaměstnanec dosáhl za měsíc říjen odměnu z dohody ve výši 4 490 Kč, za měsíc listopad odměnu ve výši 5 800 Kč a za měsíc prosinec odměnu ve výši 4 500 Kč.

Jaký je správný postup v daném případě?

Za měsíc říjen, kdy příjem z dohody o pracovní činnosti nedosáhl částky započitatelného příjmu ve výši 4 500 Kč, nevznikla povinnost odvést zdravotní pojištění. Za měsíc listopad však je nutné z odměny odvést zdravotní pojištění, protože odměna přesáhla částku 4 500 Kč měsíčně. Obdobně za měsíc prosinec je nutné z odměny odvést zdravotní pojištění, protože odměna dosáhla rozhodného příjmu ve výši 4 500 Kč.

Odměna z dohody o pracovní činnosti

Žena, která pobírá rodičovský příspěvek, dosáhla odměnu z dohody o pracovní činnosti ve výši 8 000 Kč za práci vykonanou v období od 1. dubna do 30. dubna 2026, dále ve výši 2 200 Kč za měsíc květen 2026, kdy byla 14 dní nemocná.

Jaký je správný postup v daném případě?

Jedná se o odměnu z dohody o pracovní činnosti, dosažený příjem je rozhodující, z odměny za duben vznikne povinnost odvést zdravotní pojištění za měsíc duben. Za měsíc květen nebyl dosažen příjem ve výši 4 500 Kč, z odměny za měsíc květen nevznikne povinnost odvést zdravotní pojištění. Okolnost, že se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát, ani skutečnost, že byla po část měsíce nemocná, nemá vliv na limit ohraničený částkou 4 500 Kč měsíčně (započitatelný příjem rozhodný pro účely účast na nemocenském pojištění od roku 2025).

Odměna člena družstva a zdravotní pojištění

Člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, vykonává pro družstvo práci a obdržel měsíční odměnu za měsíc říjen ve výši 4 500 Kč a za měsíc listopad ve výši 3 990 Kč.

Jaký je správný postup v daném případě?

Za měsíc říjen, kdy příjem dosáhl alespoň částky 4 500 Kč, vznikla povinnost odvést zdravotní pojištění. Za měsíc listopad však není nutné z odměny odvést zdravotní pojištění, protože odměna nedosáhla rozhodné částky 4 500 Kč měsíčně.

Účast zaměstnance na nemocenském pojištění I.

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní poměr od 1. 5. 2026. Pracovní dobu má rozvrženou na pracovní dny (pondělí až pátek). Zaměstnanec nenastoupil dne 1. 5. 2026 do práce, protože se jedná o svátek a obdržel za tento den náhradu mzdy.

Od kdy je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění?

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění již od 1. 5. 2026, i když do práce nastoupil až pozdější den. Uvedené pravidlo se týká pouze pracovního poměru, nikoliv dohody o pracovní činnosti, jak vyplývá z § 10 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění.

Účast zaměstnance na nemocenském pojištění II.

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní poměr od 1. 3. 2026. Pracovní dobu má rozvrženou na pracovní dny (pondělí až pátek). Zaměstnanec nenastoupil dne 1. 3. 2026 do práce, protože se jedná o neděli a neobdržel za tento den náhradu mzdy, protože má sjednanou měsíční mzdu.

Od kdy je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění?

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění již od 1. 3. 2026, i když do práce nastoupil až pozdější den (zaměstnanci se jeho měsíční mzda za tento den nekrátí).

Pracovní poměry bezprostředně na sebe navazující

Se zaměstnancem byl sjednán pracovní poměr na dobu určitou, pracovní poměr skončil dne 31. 12. 2025. Od 1. 1. 2026 byl sjednán se zaměstnancem další pracovní poměr na dobu určitou. V obou případech pracovního poměru byly splněny podmínky pro vznik účasti na nemocenském pojištění.

Došlo k zániku nemocenského pojištění?

Z hlediska nemocenského pojištění nedošlo ke dni 31. 12. 2025 k zániku nemocenského pojištění, protože pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují a jedná se o zaměstnání stejného druhu (viz § 10 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění).

vypracoval Ing. Luděk Pelcl

Pravidelný a kolísavý příjem

Osoba pracuje u jednoho zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy s pravidelným příjmem 28 000 Kč a zároveň na DPČ s kolísavým příjmem v rozpětí od 3 000 Kč do 5 000 Kč.

Jaký je správný postup v daném případě?

V měsících, ve kterých dosáhne příjem na DPČ alespoň 4 500 Kč, je vyměřovací základ tvořen součtem příjmů z obou pracovněprávních vztahů.

Pokud příjem na DPČ nedosáhne 4 500 Kč, je vyměřovacím základem zaměstnance 28 000 Kč.

Protože je osoba přihlášena u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec na základě běžící pracovní

smlouvy, nemá výše příjmu na DPČ vliv na plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem. Jinými slovy, ať je výše příjmu na DPČ jakákoli, zaměstnavatel stanovuje vyměřovací základ zaměstnance ve smyslu výše uvedeném a odhlašování tak neprovádí v situaci, kdy příjem na DPČ nedosáhne 4 500 Kč.

Doplatek pojistného

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti s měsíčním hrubým příjmem 17 000 Kč.

V jaké výši odvede zaměstnavatel doplatek pojistného?

Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky:

•    (22 400 – 17 000) × 0,135 = 729 Kč

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 × 22 400 = 3 024 Kč.

Zaměstnanci strhne z platu 1/­3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:

•    (17 000 × 0,135) : 3 = 765 Kč

a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 765 + 729 = 1 494 Kč.

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 3 024 – 1 494 = 1 530 Kč.

Dvě dohody o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele

Osoba má u jednoho zaměstnavatele uzavřeny dvě DPČ s příjmy 1 800 Kč a 2 300 Kč.

Jaký je správný postup v daném případě?

Protože ani v úhrnu zúčtovaných příjmů není rozhodné částky 4 500Kč dosaženo, neplní zaměstnavatel ve zdravotním pojištění u takto zaměstnané osoby žádné povinnosti. V této souvislosti však musí mít osoba řešen svůj pojistný vztah jiným způsobem, to znamená, že v daném měsíci musí být (alespoň po jeho část) registrována u zdravotní pojišťovny buď jako:

–   zaměstnanec v jiném zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění nebo

–   osoba samostatně výdělečně činná (eventuálně s možností výkonu podnikatelské činnosti v paušálním režimu) anebo

–   osoba, za kterou platí pojistné stát

Není-li využita ani jedna z těchto možností, stává se pojištěnec na příslušný kalendářní měsíc roku 2026 osobou bez zdanitelných příjmů s povinností úhrady pojistného v částce 3 024 Kč.

V takových případech nerozhoduje, zda jsou dohody sjednány souběžně (a běží po celý rok) nebo jsou uzavřeny v jednom měsíci takzvaně „za sebou“.

Dvě dohody o pracovní činnosti se dvěma zaměstnavateli

Osoba uzavřela v jednom měsíci s jedním zaměstnavatelem DPČ na částku 4 200 Kč a s dalším zaměstnavatelem jinou DPČ s příjmem 4 499 Kč.

Jaký je správný postup v daném případě?

Protože není u žádného zaměstnavatele dosaženo výší příjmu alespoň 4 500 Kč, přičemž příjmy sečíst nelze (nejsou dosaženy u téhož zaměstnavatele), postupuje se obdobně jako v předcházejícím příkladě. To znamená, že žádný ze zaměstnavatelů se nezabývá problematikou zdravotního pojištění a pojištěnec si sám musí vyřešit svoji evidenci u zdravotní pojišťovny v souladu s možnostmi uvedenými v tomto příkladě.

Nemocný zaměstnanec

Zaměstnanec pracuje na DPČ od 2. ledna do 10. dubna s příjmem převyšujícím v měsících lednu až březnu aktuální výši minimálního vyměřovacího základu 22 400 Kč. V dubnu onemocní a dosažený příjem činí 4 360 Kč.

Jaký je správný postup v daném případě?

Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny k datu 2. 1. (oznamovací povinnost splní do 20. 2.) a odvádí pojistné z dosaženého příjmu. Protože v měsíci dubnu již osoba není z titulu výše zúčtovaného příjmu z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem, odhlásí zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 31. 3., třebaže dohoda skončila až dnem 10. 4. Na základě této situace nemá osoba od dubna řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah touto DPČ.

Kdyby však zaměstnanec začal v měsíci dubnu pobírat nemocenské dávky (od 15. kalendářního dne trvání nemoci), dokladoval by tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, která jej od uvedeného data zaregistruje jako příjemce dávek nemocenského pojištění, což je ve zdravotním pojištění kategorie osob, za které platí pojistné stát. Tato povinnost, tj. oznámení této skutečnosti, je pojištěnci uložena ustanovením § 10 odst. 5 zákona č. 48/­1997 Sb.

vypracoval Ing. Antonín Daněk