Praktická řešení k odvodům

Vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu. Jeho příjem ze závislé činnosti, který se zahrnuje do vyměřovacího základu, dosáhl za příslušný měsíc roku 2026 částky 7 800 Kč. Zaměstnanec nepatří mezi osoby, na které se nevztahuje povinnost stanovit minimální vyměřovací základ. Vyměřovací základ je nižší než minimální vyměřovací základ, avšak nikoliv z důvodů na straně zaměstnavatele.

Jak má mzdová účetní správně postupovat při výpočtu?

Postup výpočtu: Pojistné z vyměřovacího základu: 0,135 x 7 800 Kč = 1 053 Kč. Jednu třetinu (1 053 Kč /­ 3 = 351 Kč) hradí zaměstnanec, dvě třetiny (1 053 Kč /­ 2 x 3 = 702 Kč) hradí zaměstnavatel. Dále zaměstnanec doplatí pojistné do minimálního vyměřovacího základu, tj. 13,5 % z částky 14 600 Kč, tj. pojistné ve výši 1 971 Kč. Výpočet: 22 400 Kč – 7 800 Kč = 14 600 Kč. Celkem bude zdravotní pojišťovně odvedeno pojistné ve výši 3 024 Kč, z toho zaměstnavatel hradí 702 Kč, zaměstnanec hradí částku ve výši 2 322 Kč = 351 Kč + 1 971 Kč. Částku 2 322 Kč srazí zaměstnavatel zaměstnanci z jeho příjmu (hrubé mzdy).

Zdravotní pojištění odvedené z minimálního vyměřovacího základu

Zaměstnanec má měsíční hrubou mzdu ve výši 40 500 Kč. Z důvodů na straně zaměstnavatele však dosáhl za měsíc říjen 2026 příjem ze závislé činnosti jen ve výši 14 800 Kč. Důvodem byl nedostatek zakázek, zaměstnavatel nemohl přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby (§ 209 zákoníku práce).

Z jakého vyměřovacího základu je nutno odvést zdravotní pojištění?

Zdravotní pojištění je nutné odvést z minimálního vyměřovacího základu, a představuje částku 3 024 Kč (22 400 Kč x 0,135). Zaměstnanci bude strženo pojistné z vyměřovacího základu ve výši 14 800 Kč x 0,135 /­ 3 = 666 Kč. Pojistné, které odvede zaměstnavatel, se skládá ze dvou částek. První částka je vypočtena z vyměřovacího základu, kterým je dosažený příjem zaměstnance, tj. částka 14 800 Kč x 0,135 /­ 2 x 3 = 1 332 Kč. Druhá částka je doplatek ve výši 13,5 % z rozdílu mezi minimálním vyměřovacím základem a vyměřovacím základem, tj. částka 0,135 x (22 400 Kč – 14 800 Kč) = 1 026 Kč. Zaměstnavatel tedy uhradí částku ve výši 2 358 Kč = 1 332 Kč + 1 026 Kč, zaměstnanci strhne částku 666 Kč, celkem bude na účet zdravotní pojišťovny odvedena částka 3 024 Kč = 2 358 Kč + 666 Kč.

Zaměstnání, které netrvalo po celý kalendářní měsíc

Zaměstnanec nastoupil do práce dne 17. května. Za odpracované dny obdržel mzdu ve výši 8 000 Kč. Zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc. Znamená to, že minimální vyměřovací základ se poměrně snižuje, a to v závislosti na počtu kalendářních dní trvání zaměstnání.

Jaký je správný postup v daném případě?

V daném případě zaměstnání trvalo v květnu 15 kalendářních dní, měsíc květen má 31 kalendářních dnů. Minimální vyměřovací základ se snižuje na částku: 22 400 Kč /­ 31 x 15 = 10 838,71 Kč. Vyměřovací základ zaměstnance (8 000 Kč) je nižší než poměrná část minimálního vyměřovacího základu (10 838,71 Kč). Zdravotní pojištění musí být odvedeno celkem ve výši 0,135 x 10 838,71 Kč = 1 463,23 Kč (po zaokrouhlení 1 464 Kč). Dvě třetiny z vyměřovacího základu hradí zaměstnavatel (8 000 Kč x 0,135 /­ 3 x 2 = 720 Kč), jednu třetinu hradí zaměstnanec (8 000 Kč x 0,135 /­ 3 = 360 Kč). Zaměstnanec dále uhradí 13,5 % z rozdílu mezi poměrnou částí minimálního vyměřovacího základu a vyměřovacího základu, tj. částku ve výši 0,135 x (10 838,71 Kč – 8 000 Kč) = 383,23 Kč, tj. 384 Kč. Celkem bude na účet zdravotní pojišťovny odvedena částka 1 464 Kč = 720 Kč + 360 Kč + 384 Kč.

Smluvní zaměstnanec

Zaměstnanec je zaměstnán u zaměstnavatele, který má sídlo ve státě, se kterým ČR neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení (například jde o Čínu). Zaměstnanec vykonává práci v ČR, jeho práci však organizuje a řídí zaměstnavatel, který má sídlo v ČR (smluvní zaměstnavatel).

Je smluvní zaměstnanec účasten na nemocenském pojištění?

Tento smluvní zaměstnavatel nezná výši mzdy uvedeného zaměstnance. Mzdu vyplácí zaměstnanci jeho zahraniční zaměstnavatel, který jeho práci neřídí (nedává příkazy). V částce, kterou fakturuje zahraniční zaměstnavatel smluvnímu zaměstnavateli, je zahrnuta i jeho provize (zisk) za „zapůjčení svých zaměstnanců“. V uvedeném případě jde o smluvního zaměstnance, který je v případě splnění podmínek účasti na nemocenském pojištění účasten tohoto pojištění povinně.

vypracoval Ing. Luděk Pelcl

Chybný údaj v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele

Na tomto formuláři sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně měsíčně tři důležité údaje: počet zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrn jejich vyměřovacích základů a výši pojistného, tvořenou součtem pojistného u jednotlivých zaměstnanců. Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více příjmů, zakládajících účast na zdravotním pojištění, započítává se takový zaměstnanec do počtu zaměstnanců na Přehledu pouze jedenkrát. Zdravotní pojišťovny mohou snadno porovnat údaje týkající se počtu zaměstnanců, uváděné zaměstnavatelem na Přehledu, s evidencí v informačním systému. Proto některé zdravotní pojišťovny v případě zjištění rozporu upozorňují zaměstnavatele na potřebu dořešení takového stavu.

Oznamuje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně změnu údajů na Přehledu?

Jestliže zaměstnavatel zjistí jakoukoli chybu (resp. novou skutečnost) v některém ze tří výše uváděných údajů, je povinen podat zdravotní pojišťovně opravný Přehled, a to za každý měsíc, ve kterém ke změně dochází.

Je realitou, že se z nejrůznějších důvodů průběžně objevují rozdíly v počtech zaměstnanců uváděných zaměstnavateli na předkládaných Přehledech o platbě pojistného a dle údajů o počtu zaměstnanců v evidenci příslušné zdravotní pojišťovny. Ačkoliv by teoreticky ani prakticky nemělo k takovým rozporům docházet, nelze odstranit vliv „lidského faktoru“, proto dochází k nesrovnalostem v důsledku zavinění jak zaměstnavatelů (mzdových účetních a personalistů), tak může dojít k chybě i na straně zdravotní pojišťovny. Jelikož je cílem konkrétně daného způsobu evidence minimalizovat tuto chybovost, chtěli bychom na základě poznatků z praxe upozornit na nedostatky, ke kterým v souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatele dochází. Například:

-   zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, ale zaměstnavatel ho nepřihlásil ke zdravotní pojišťovně, přičemž na předkládaných Přehledech o platbě pojistného zaměstnavatele je v celkovém počtu zaměstnanců vykazován (započítáván),

-   zaměstnanec ukončil pracovní poměr, zaměstnavatel ho zapomněl odhlásit u zdravotní pojišťovny, ale na Přehledech již započítáván není,

-   zaměstnavatel naopak zaměstnance buď přihlásí, nebo odhlásí u zdravotní pojišťovny, ale nezohlední tuto skutečnost v Přehledu,

-   žena je na mateřské nebo rodičovské dovolené řádně vedena u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec, na Přehledech zaměstnavatele však započítávána není, obdobně v případě dlouhodobé nemoci zaměstnance pracujícího na základě pracovní smlouvy,

-   příjem zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti je v některých měsících alespoň 4 500 Kč, v jiných měsících naopak této částky nedosahuje, přičemž tato skutečnost rovněž nekoresponduje s údaji na Přehledu o platbě pojistného za příslušný měsíc atd.

Průběžná kvantifikace pohledávek je pro zdravotní pojišťovny velmi důležitá, neboť s ohledem na smlouvy sjednané s poskytovateli a jimi vykazované hrazené služby musejí přesně vědět, na jaký objem finančních prostředků mají ze zákona nárok. Tyto prostředky musejí obdržet, a pokud nejsou evidované pohledávky plátci pojistného řádně uhrazeny, musejí je zdravotní pojišťovny uplatňovat, tedy vyměřovat a v případě nezaplacení i vymáhat.

Souběh zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek s podnikáním a péče o dítě

Zaměstnankyně nastoupila do zaměstnání od 1. 1. 2026. Předtím byla pouze OSVČ, ale z důvodu péče o jedno dítě do sedmi let věku nebyla do konce roku 2025 povinna platit povinné minimální zálohy.

Jak nyní řešit zdravotní pojištění u zaměstnavatele, kde má zkrácený pracovní úvazek a nedosahuje minimálního vyměřovacího základu (podnikání má od ledna jako vedlejší)? Je možné nedoplácet zdravotní pojištění do minima?

Pokud žena splňuje od 1. 1. 2026 podmínky osobní a řádné péče, neplatí ve zdravotním pojištění pro ni a pro zaměstnavatele minimální vyměřovací základ. V této souvislosti je důležité, zda se žena zaevidovala na zdravotní pojišťovně do této kategorie již od data 1. 1. 2026, anebo později – v průběhu ledna 2026.

Pokud se zaregistrovala ještě do konce roku 2025, pak je v této nové kategorii od 1. 1. 2026 a zaměstnavatel odvede za leden pojistné z dosaženého příjmu, žádný dopočet se neprovádí.

Kdyby se však u zdravotní pojišťovny nahlásila do kategorie osoby osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let vědu třeba až od 20. 1., musela by být dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za 19 kalendářních dnů v měsíci lednu, kdy ještě nebyla osobou, za kterou je plátcem pojistného stát.

Vyměřovací základ za leden musí být alespoň 13 729,03 Kč [(19:31) x 22 400]. Počínaje zúčtováním mzdy za únor bude vyměřovacím základem dosažený příjem.

V podnikatelské činnosti zálohy platit nemusí, jelikož se jedná o vedlejší činnost.

Porušení oznamovací povinnosti

V souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění se na zaměstnavatele vztahuje povinnost sdělovat zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání.

Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, když zjistí, že takové oznámení neprovedl?

Okamžitě osobu jako zaměstnance se zpětnou platností přihlásit. Je sice pravdou, že pokud zaměstnavatel řádně odvádí pojistné za zaměstnance, kterého u zdravotní pojišťovny nepřihlásil, pak nevzniká zdravotní pojišťovně reálná finanční újma. Nicméně, za porušení oznamovací povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až 200 000 Kč. Pro oznámení nástupu zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání platí pro zaměstnavatele u pracovní smlouvy osmidenní lhůta.

Pokud se však jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo pouze formou dohody o provedení práce, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se pojištěnec stal nebo přestal být plátcem pojistného podle § 5 písm. a) bodu 3. nebo bodu 6. zákona č. 48/­1997 Sb. Zaměstnavatel přihlašuje a odhlašuje zaměstnance i v případě, kdy se jedná o zaměstnanou osobu, která nemá na území České republiky trvalý pobyt, pokud je zaměstnána u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky za předpokladu, že sjednaný pracovněprávní vztah zakládá účast na zdravotním pojištění.

Přeplatek pojistného

Jestliže zaměstnavatelé platí pojistné na zdravotní pojištění včas a ve správné výši, postupují v souladu se zákonem, a tudíž nevznikají žádné problémy. Pokud však zaměstnavatel tuto zákonnou podmínku nedodržuje, eviduje u něj zdravotní pojišťovna dluh na pojistném včetně penále. Odlišnou situaci pak představuje varianta, kdy plátce z nejrůznějších důvodů zaplatí zdravotní pojišťovně na pojistném více, než jak je stanoveno zákonem.

Kdy vzniká přeplatek a jaké jsou možnosti jeho řešení se zdravotní pojišťovnou?

Přeplatek pojistného u zaměstnavatele způsobuje odvod vyšší částky pojistného v důsledku početní či jiné chyby nebo také placení pojistného jiné zdravotní pojišťovně než té, u které je zaměstnanec pojištěn, a to především z důvodu nenahlášení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem. Placením na účet zdravotní pojišťovny, u které není zaměstnanec pojištěn, vzniká zaměstnavateli přeplatek.

Naopak neodvedení pojistného ve prospěch zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec skutečně pojištěn, zapříčiní nedoplatek pojistného včetně penále. Správnosti placení pojistného je proto zapotřebí věnovat mimořádnou pozornost a ze strany zaměstnavatele je občas vhodné pracovníky důrazně upozornit, aby mu oznamovali změnu zdravotní pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě. Jinak se zaměstnanec vystavuje nebezpečí, že penále, vyměřené zaměstnavateli zdravotní pojišťovnou právě z důvodu neohlášení nebo pozdního ohlášení změny zdravotní pojišťovny, mu může být zaměstnavatelem předepsáno k úhradě.

Pokud zaměstnavatel zjistí, že má u příslušné zdravotní pojišťovny přeplatek, má v podstatě dvojí volbu. Je-li jinak zcela jednoznačně přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, může při příští platbě snížit odváděné pojistné o zjištěný přeplatek. V případě, že je přeplatek několikanásobně vyšší než měsíčně odváděné běžné pojistné, nemusí třeba i více měsíců toto pojistné platit. Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je však žádoucí vést průkaznou evidenci o učiněných opatřeních včetně podání opravných Přehledů ev. vysvětlivek kontrolnímu orgánu.

Další variantou je i možnost podání žádosti o vrácení přeplatku příslušné zdravotní pojišťovně s uvedením důvodů jeho vzniku a přesným vyčíslením jeho výše. Zdravotní pojišťovna takto vykázaný přeplatek vrátí buď bez kontroly (pokud jsou jeho vznik i výše zcela nepochybné) nebo provede v dané záležitosti řádnou kontrolu příslušných dokladů – výplatní listiny, mzdové listy, doklady o platbách pojistného atd. Může dojít i k situaci, kdy zdravotní pojišťovna kontrolou zjistí nikoli přeplatek, nýbrž nedoplatek pojistného a bude vymáhat i penále. Ani tento postup však není pro plátce nevýhodný. Kdyby totiž byla kontrola provedena později, penále by ještě vzrostlo.

Přeplatek pojistného (avšak nejméně 200 Kč) je zdravotní pojišťovna povinna vrátit plátci nebo jeho právnímu nástupci do jednoho měsíce ode dne jeho zjištění, pokud není jiného splatného závazku vůči zdravotní pojišťovně. Je-li takový závazek, použije se přeplatku k jeho úhradě, tuto skutečnost však musí zdravotní pojišťovna plátci oznámit.

Může dojít i k přeplatku na penále. Příčinou vzniku tohoto přeplatku bývá nejčastěji skutečnost, kdy zaměstnavatel požádá o vystavení potvrzení o bezdlužnosti a zdravotní pojišťovna vyúčtuje ke konkrétnímu dni dlužné pojistné a penále, které plátce ve svém vlastním zájmu neprodleně uhradí. Následnou kontrolou je pak vyměřeno penále v nižší částce, případně není vyměřeno žádné penále. Vhodným řešením je, po vzájemné dohodě mezi plátcem a zdravotní pojišťovnou, převedení přeplaceného penále na úhradu (části) pojistného.

vypracoval Ing. Antonín Daněk