Praktická řešení k odvodům

Příjem od jednoho zaměstnavatele

Zaměstnanec pobírá v roce 2026 příjem ze závislé činnosti ve výši 220 000 Kč měsíčně od jednoho zaměstnavatele. Za měsíce leden až říjen činí úhrn vyměřovacích základů částku 2 200 000 Kč = 10 x 220 000 Kč.

Jaký je správný postup v daném případě?

V měsíci listopad je překročen maximální vyměřovací základ. Pojistné nebude odvedeno za měsíc listopad z částky, která přesahuje maximální vyměřovací základ, tj. z částky 11 x 220 000 Kč – 2 350 416 Kč = 69 584 Kč. Pojistné za měsíc listopad bude odvedeno z částky 150 416 Kč = 220 000 Kč – 69 584 Kč. Kontrolní výpočet: 10 x 220 000 Kč + 150 416 Kč = 2 350 416 Kč.

Za měsíc prosinec již nebude odváděno pojistné na sociální zabezpečení, neboť z částky, která přesahuje maximální vyměřovací základ, se pojistné neplatí (neplatí ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel). Za měsíce leden až listopad bude zaměstnanci strženo pojistné na sociální zabezpečení ve výši 166 880 Kč = 7,1 % x 2 350 416 Kč. Dalších 582 904 Kč na tomto pojistném odvede zaměstnavatel (24,8 % x 2 350 416 Kč).

Příjem od dvou zaměstnavatelů

Zaměstnanec je zaměstnán u zaměstnavatele A, u kterého činil úhrn vyměřovacích základů za rok 2026 částku 1 150 000 Kč. Dále byl zaměstnanec zaměstnán u druhého zaměstnavatele, kde úhrn vyměřovacích základů činil částku 1 310 000 Kč.

Jaký je správný postup v daném případě?

Zaměstnanci bylo sraženo pojistné celkem z částky 1 460 000 Kč = 1 150 000 Kč + 1 310 000 Kč (ani u jednoho zaměstnavatele nebyl překročen maximální vyměřovací základ). V roce 2026 činí maximální vyměřovací základ částku 2 350 416 Kč. Zaměstnanec může požádat okresní správu sociálního zabezpečení o vrácení přeplatku na pojistném ve výši 7,1 % z částky 109 584 Kč = 2 460 000 Kč – 2 350 416 Kč. Přeplatek na pojistném je tedy ve výši 7 781 Kč.

Zahraniční zaměstnanec pracující v ČR pro zahraničního zaměstnavatele

Zaměstnanec je zaměstnán u zaměstnavatele, který má sídlo ve státě, se kterým ČR neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení (například jde o Čínu). Tento zaměstnanec vykonává práci v ČR pro tohoto zahraničního zaměstnavatele. Pokyny pro svoji práci dostává zaměstnanec od svého zahraničního zaměstnavatele. Mzdu vyplácí zaměstnanci jeho zahraniční zaměstnavatel.

Jak postupovat v daném případě?

Zaměstnavatel se sídlem v ČR, u kterého zahraniční zaměstnanec vykonává práci pro zahraničního zaměstnavatele, nezná, jaká je výše mzdy zahraničního zaměstnance, ani jeho práci neřídí (nedává pokyny). V uvedeném případě jde o zahraničního zaměstnance, který se může v ČR dobrovolně přihlásit k účasti na nemocenském a důchodovém pojištění.

vypracoval
Ing. Luděk Pelcl

Pobírání rodičovského příspěvku do čtyř let věku dítěte

U dětí narozených do konce roku 2023 je možné čerpat celkovou částku rodičovského příspěvku až do 4 let věku dítěte.

Jaký způsobem zabezpečit, aby i v tomto případě nepřetržitě pokračovaly „státní kategorie“?

Aby se zajistila plynulá návaznost „státních kategorií“, tedy aby na ukončení čerpání rodičovského příspěvku plynule navázal počátek osobní a řádné péče, měla by se zaměstnankyně informovat na úřadě práce, ke kterému datu bude oznámeno na zdravotní pojišťovnu ukončení čerpání rodičovského příspěvku za tím účelem, aby se mohla návazně přihlásit na zdravotní pojišťovně jako pečující osoba. Ze strany zaměstnavatele je o tomto postupu taktéž vhodné zaměstnankyni informovat.

Výkon samostatné výdělečné činnosti v průběhu rodičovské dovolené

Nezřídka si osoby na rodičovské dovolené nebo příjemci rodičovského příspěvku přivydělávají výkonem samostatné výdělečné činnosti.

Jaké jsou výhody těchto podnikajících osob?

Pokud osoba na rodičovské dovolené nebo příjemce rodičovského příspěvku začne podnikat jako OSVČ (a to třeba i jako spolupracující osoba), přihlásí se v rámci zákonné osmidenní lhůty zdravotní pojišťovny. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.

Zvýhodnění takto podnikajících osob spočívá v následujících skutečnostech:

•    vyměřovacím základem za rozhodné období kalendářního roku je 50 % skutečně dosaženého daňového základu bez povinnosti respektovat minimální vyměřovací základ, platný pro OSVČ,

•    taková OSVČ neplatí zálohy ani v kalendářním roce, ve kterém začne samostatnou výdělečnou činnost vykonávat, a ani v dalších letech. Pojistné se vyrovnává (doplácí) jednorázově formou doplatku.

Pojištěnec může vykonávat svoji podnikatelskou činnost i formou paušálního režimu.

Pečující osoba zahájila SVČ

Osoba registrovaná od ledna 2026 u zdravotní pojišťovny v této kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát, začala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost dne 2. března. Podniká „klasickou“ formou, tedy standardně platí daň a obě veřejnoprávní pojistná, podává Přehledy zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení.

Jaké podmínky platí pro takto podnikající osobu?

V souvislosti se zahájením podnikatelské činnosti jsou povinnosti této osoby z hlediska placení pojistného a plnění dalších zákonných povinností ve zdravotním pojištění následující:

-   nejpozději dne 10. března musí pečující osoba oznámit svojí zdravotní pojišťovně zahájení samostatné výdělečné činnosti.

-   v roce 2026 a ani v dalších letech není povinností OSVČ placení záloh na pojistné. Úhrada pojistného za rok 2026 bude provedena jednorázově v roce 2027 podle výše daňového základu za rok 2026.

Přestože OSVČ nemá povinnost zálohy platit, nicméně zálohy platit chce (např. z důvodu očekávaného vysokého doplatku pojistného po podání Přehledu o výši daňového základu), právní úprava zdravotního pojištění tomuto postupu nebrání. Pečující osoba může rovněž vstoupit do paušálního režimu. Vzhledem k tomu, že pro tuto osobu neplatí ve zdravotním pojištění minimum, nemusí být toto řešení při nižších příjmech výhodné.

Oznamovací povinnost zaměstnavatele

K datu 1. ledna 2026 došlo k zásadní změně v plnění oznamovací zaměstnavatelem.

Které „státní kategorie“ oznamuje zaměstnavatel? Jaká lhůta je pro toto oznámení určena?

V důsledku rozšiřující se elektronizace při předávání informací jsou dobře dostupné údaje od orgánů veřejné moci, zvláště od České správy sociálního zabezpečení a od úřadu práce. V minulosti rovněž nebyla v takové míře jako nyní rozšířena možnost čerpat rodičovskou dovolenou pouze po část roku, měsíce, či dokonce po část týdne.

Za účelem snížení administrativní zátěže oznamují zaměstnavatelé zdravotní pojišťovně od 1. ledna 2026 dle nových podmínek v § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/­1997 Sb. pouze ty „státní kategorie“, které jsou jim přímo známy, tj. v případě ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené. V této souvislosti je další zásadní změnou, že zaměstnavatelé oznamují tyto skutečnosti příslušné zdravotní pojišťovně pouze jedenkrát měsíčně po skončení daného měsíce v den splatnosti pojistného, tedy do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, jak stanoví § 5 odst. 2 zákona č. 592/­1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci. Při plnění oznamovací povinnosti sděluje zaměstnavatel jméno, příjmení, trvalý pobyt, případně adresu místa pobytu, jde-li o cizince, který nemá trvalý pobyt, a rodné číslo zaměstnance, případně jiné číslo pojištěnce. Ustanovení § 10c zákona č. 48/­1997 Sb. ukládá, že oznámení podle § 10 odst. 1, což jsou informace od zaměstnavatele, lze učinit pouze elektronicky datovou zprávou ve formátu a struktuře stanovených příslušnou zdravotní pojišťovnou.

Zrušení pracovního poměru pro neomluvenou absenci a přečerpaná dovolená

V důsledku rozsáhlé neomluvené absence zaměstnavatel okamžitě zrušil pracovní poměr se zaměstnancem. Tento zaměstnanec však předtím čerpal řádnou dovolenou, na kterou mu ovšem po krácení z titulu neomluvené absence nárok nevznikl. Za měsíc červen, ve kterém se zaměstnavatel řešením přečerpané dovolené zabýval, byl dosažený příjem 32 000 Kč, náhrada mzdy za přečerpanou dovolenou činila 4 600 Kč.

Jak postupovat v daném případě?

Při posuzování přečerpané dovolené je zapotřebí návazně vycházet z ustanovení § 222 odst. 4 zákoníku práce, podle kterého je zaměstnanec povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo. Jestliže zaměstnanec ztratil právo na dovolenou nebo mu právo na dovolenou nevzniklo, posuzují se dny přečerpané dovolené jako dny neplaceného volna, za které se pojistné (od 1. 1. 2015) neplatí. Při výpočtu výše pojistného za měsíc červen tak zaměstnavatel odúčtuje od dosaženého příjmu 32 000 Kč náhradu mzdy 4600 Kč a odvede pojistné z vyměřovacího základu 27 400 Kč. Kdyby po odečtu náhrady mzdy za přečerpanou dovolenou poklesl výsledný příjem pod 22 400 Kč, provedl by zaměstnavatel při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc standardně dopočet a doplatek pojistného do této hodnoty minimálního vyměřovacího základu.

vypracoval
Ing. Antonín Daněk