Praktická řešení

k slevě na dani za umístění dítěte

Slevu za umístění dítěte v případě tzv. paušálistů

OSVČ podniká, přičemž si uplatňuje paušální výdaje procentem z příjmů, takže nemá nárok na daňové zvýhodnění na dítě.

Bude si moci OSVČ za dítě uplatnit novou slevu za výdaje placené školce?

Ano, přístup k nové slevě na dani za umístění dítěte nemají tzv. paušálisté nijak omezen. Je otázkou, zda na to zákonodárci zapomněli nebo při plném vědomí skutečně chtěli tuto slevu zpřístupnit také jim. Přitom ani další chystaná novela ZDP (prozatím čeká na posouzení Senátem jako Sněmovní tisk č. 252) nepřináší pro OSVČ uplatňující daňové výdaje paušální částkou stanoveným procentem z příjmů žádné omezení slevy za umístění dítěte. Ačkoli ohledně jiného parametru drobně novelizuje také právní úpravu této nové slevy na dani.

Připomeňme, že již od roku 2013 ustanovení § 35ca ZDP omezuje uplatnění daňového zvýhodnění na dítě a slevy na dani na „vyživovanou“ manželku (manžela) u paušálistů s příjmy ze samostatné (podnikatelské) činnosti dle § 7 ZDP a z nájmu (pronájmu) podle § 9 ZDP. Na tyto daňové slevy (bonusy) nemají nárok, pokud:

• uplatní u zmíněných dílčích základů daně tzv. paušální výdaje podle § 7 odst. 7, resp. § 9 odst. 4 ZDP,

–   Dodejme, že se to nevztahuje na spolupracující osoby (např. na manželku) přebírající od podnikatele (zpravidla od manžela) podíl na příjmech a výdajích. Což platí i tehdy, když podnikatel paušální výdaje uplatňuje, takže na spolupracující osobu převádí podíl na svých příjmech a podíl na svých paušálních výdajích, ani pak se dotyčné spolupracující osoby omezení § 35ca ZDP netýká, jak potvrdilo i GFŘ,

•    a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně.

Dodejme, že test se provádí vždy zásadně na celý dílčí základ daně podle § 7 a/nebo § 9 ZDP, a to i v případě, že se paušální výdaje týkají jen jeho části, což má praktický dopad zejména u podílů na zisku společníka v.o.s. a komplementáře k.s., u nichž ani paušální výdaje ani vůbec nelze uplatňovat. Toto omezení paušálistů se ale netýká nového typu slevy na dani za umístění dítěte, na které mají za stanovených podmínek nárok i podnikatelé, resp. pronajímatelé uplatňující paušální výdaje v jakémkoli rozsahu. Na rozdíl od daňového zvýhodnění na dítě není sleva na dani za umístění dítěte nijak omezena (podmíněna) u OSVČ a pronajímatelů uplatňujících paušální výdaje stanoveným procentem z příjmů.

Sleva za umístění dítěte při daňové ztrátě

Za rok 2014 bude mít OSVČ celkový základ daně jen 100 000 Kč, takže plně nevyužije ani základní osobní slevu na dani.

Přijde OSVČ o možnost uplatnění nové slevy na dani za umístění dítěte ve školce, anebo si jí může uplatnit formou daňového bonusu, případně převést do roku 2015?

Přesně tak, nový typ slevy na dani za umístění dítěte je možno uplatnit pouze formou slevy na dani, tak jako ostatní „osobní“ typy slev na dani uvedené v ustanovení § 35ba ZDP. Na rozdíl od daňového zvýhodnění na dítě podle § 35c ZDP zde tedy není alternativní možnost daňového bonusu, který může poplatník čerpat z veřejných rozpočtů, má-li nedostatečný základ daně a tedy jen relativně nízkou daň z příjmů. Cílem nové slevy na dani totiž byla a priori podpora rychlejšího začleňování matek (případně otců) malých dětí do pracovního trhu, nikoli spolufinancování výloh spojených s malými dětmi. Proto tuto slevu mohou využít pouze rodiče, kteří jsou výdělečně aktivní na trhu práce, a tedy mají dostatečný základ daně a daň. Slevu na dani za umístění dítěte nevyužitou – z jakýchkoli důvodů – v jednom zdaňovacím období (kalendářním roce) není možné přesunout ani zčásti do dalšího zdaňovacího období. Stejně jako je tomu u ostatních osobních slev na dani a daňového zvýhodnění, tyto jsou pevně svázány s daným jedním zdaňovacím obdobím a pokud nejsou využitý – zcela nebo částečně – pak poplatníkovi nenávratně propadají. OSVČ může případně ale v tomto směru optimalizovat svůj základ daně a navýšit jej tak, aby nejen tuto novou ale i ostatní nárokované osobní slevy na dani mohl v daném roce využít, samozřejmě v rámci zákonných možností a s přihlédnutím k dalším ekonomickým okolnostem. Například, jestliže má příjmy ze samostatné (podnikatelské) činnosti nebo z nájmu, u nichž uplatňuje skutečné prokazované výdaje, pak může přerušit daňové odpisy nebo o rok odložit zahájení tvorby zákonné rezervy na opravy apod. O tyto daňové výdaje totiž tímto nepřihází, pouze je odloží do dalších let, kdy případně bude mít již vyšší zdanitelné příjmy. Slevu na dani za umístění dítěte nelze uplatnit formou daňového bonusu ani přesunout na další rok.

Kdy se jedná o vyživované dítě pro účely slevy za jeho umístění

Slevu na dani za umístění dítěte lze uplatnit pouze, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Kdo se ale přesně považuje za vyživované dítě?

Novou slevu na dani za umístění dítěte je možno – jako daňové zvýhodnění – nárokovat pouze u tzv. vyživovaného dítěte. Tento pojem vymezuje ustanovení v pasáži věnované daňovému zvýhodnění § 35c odst. 6 ZDP, a drobně jej upravuje pro své účely ustanovení věnované novému typu slevy § 35bb odst. 3 ZDP. Podle prvně zmíněného ustanovení definují „vyživované dítě“ dva typy podmínek, které musejí být splněny současně:

1)  podmínka vztahu poplatníka k dítěti a

2)  podmínka stavu dítěte.

Ad 1) Podmínka vztahu poplatníka k dítěti je splněna, pokud se jedná o:

•    dítě vlastní (je-li tedy dotyčný poplatník tzv. biologickým otcem nebo matkou),

•    osvojence (Osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní, jedná se o rodinně právní vztah, při němž mezi osvojitelem a osvojencem vzniká se všemi právními důsledky takový poměr, jaký je mezi rodiči a dětmi, a osvojitelé pak mají všechna práva a povinnosti místo rodičů, viz § 794 až § 854 „nového“ občanského zákoníku – zákon č. 89/2012 Sb.),

•    dítě v péči nahrazující péči rodičů (podle metodického pokynu GFŘ D-6 jde o dítě převzaté do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, o dítě, jehož rodič zemřel a dítě žije v domácnosti jiné osoby, anebo o dítě manžela, kterému bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu),

•    dítě druhého z manželů, tj. vyženěné nebo vyvdané (dítě žijící v domácnosti druha a družky, které mají spolu, uplatní jeden z nich za stejných podmínek jako manželé; dítě druha nebo družky, které není jejich společné, může uplatnit pouze vlastní rodič dítěte; jejich druh ale jen tehdy, pokud by mu bylo svěřeno do péče, jež nahrazuje péči rodičů, nebo kdyby ho osvojil, případně by ho vyženil),

•    vnuk (vnučka) nebo vnuk (vnučka) druhého z manželů žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění na něj uplatnit.

Ad 2) Podmínka stavu dítěte je splněna, pokud se jedná o:

•    nezletilé dítě (což je fakticky v případě slevy na dani za umístění dítěte jediná možnost),

•    zletilé dítě do 26 let, které nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a studuje…

Druhé avizované definiční ustanovení čistě pro účely slevy za umístění dítěte vyřazuje podmínek vztahu poplatníka k dítěti poslední možnost. Takže se z pohledu této slevy na dani nejde o vyživované dítě poplatníka, pokud jde o vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Ledaže by se jednalo o vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů, který je v péči nahrazující péči rodičů, pak by na něj prarodiče mohli slevu uplatnit.

Pro účely slevu na dani za umístění dítěte je „vyživované dítě“ vymezeno stejně jako pro potřeby daňového zvýhodnění, s určitým omezením u vlastních vnuků (vnuček) a vnuků (vnuček) druhého z manželů.

Jak nová sleva na dani pomůže nízko-příjmovým rodičům

Nová sleva na dani za umístění dítěte podpořit začleňování matek malých dětí do pracovního procesu.

Jak má nová sleva na dani za umístění dítěte podpořit začleňování matek malých dětí do pracovního procesu, když tyto obvykle stejně vydělávají tak málo, že slevu neuplatní?

Tazatel má pravdu, že s ohledem na jedinou možnou formu využití – slevy na dani – nízkopříjmoví rodičové alias poplatníci daně z příjmů (s hrubou mzdou do 10 300 Kč měsíčně) nebudou prakticky moci ani částečně z této slevy profitovat. Je však třeba vzít v úvahu i to, že vzhledem k tomu, že ti z rodičů, kteří se i přes tuto okolnost vrátí na trh práce, získají nárok na daňové zvýhodnění na dítě, kde je možná i forma daňového bonusu. Což se samozřejmě týká zejména rodičů samoživitelů, protože v úplných rodinách zpravidla může daňové zvýhodnění na dítě uplatňovat druhý – vydělávající z manželů (pokud ale neuplatňuje u převažující části svého základu daně tzv. paušální výdaje, které daňovému zvýhodnění brání ve smyslu § 35ca ZDP). Rovněž je třeba vnímat nový zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině v širším kontextu. Lze totiž předpokládat, že se tímto v praxi významně rozšíří palet, rozsah a dostupnost služeb péče o předškolní děti. Tím se pochopitelně uleví jejich rodičům, kteří tak budou mít více šancí prosadit se na trhu práce, a to třeba zpočátku alespoň drobnou závislou nebo samostatnou činností, čímž si udrží pracovní návyky. Navíc jelikož služba péče o dítě v dětské skupině nebude mít ziskový charakter, často bude na provozní náklady rodič přispívat třeba jen symbolickou částkou nebo půjde o službu zcela zdarma (např. bude-li provozovatelem neziskový spolek, církev nebo náboženská společnost). Tato potenciální úspora výdajů za službu, kterou nyní mnohdy suplují na ziskovém základě živnostníci zabývající se péčí o malé děti, de facto také uleví a pomůže rodinám s předškolními dětmi. Rodiče díky tomu třeba mohou využít uspořené prostředky na vlastní profesní vzdělání či studium, díky němuž budou na tom opět o něco lépe při hledání stálého pracovního uplatnění. Nová možnost neziskové služby péče o dítě v dětské skupině neslouží jen k čerpání slevy na dani za umístění dítěte, ale nepřímo díky uvolnění rodičovského břemene může vést k lepšímu uplatnění na trhu práce.

Limitace a možnost rozdělení slevy za umístění více dětí mezi rodiče

Manželé mají dvě děti, v roce 2014 první ve školce skončilo a druhé do ní začalo chodit. Manžel i já jsme zaměstnanci a rádi bychom si uplatnili novou slevu na dani za obě dítka.

Musí slevu za obě uplatnit jen jeden manžel? A když jí během roku uplatňoval manžel, mohu mu jí v rámci ročního zúčtování „převzít“?

Především je třeba tazatelku poopravit v tom, že nově zavedenou slevu na dani za umístění dítěte nelze nárokovat u zaměstnavatele během roku – nesníží tedy výši měsíčních záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti. Tuto slevu je totiž možno uplatnit až po skončení příslušného zdaňovacího období (kalendářního roku) v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti zaměstnavatelem, nebo prostřednictvím přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Je to obdobný postup, jako již léta platí pro možnost uplatnění nezdanitelných částek nebo slevy na dani za tzv. vyživovanou manželku (manžela) s příjmy do 68 000 Kč za rok. Jasně to stanoví, resp. zaměstnavateli nařizuje § 38h odst. 6 ZDP. Druhá dotazovaná situace tedy v praxi nemůže nastat. Slevu na dani za umístění dítěte je možno nárokovat za každé vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Přičemž limitace, resp. absolutní omezení minimální mzdou (k 1. 1. daného roku) se týká rovněž samostatně každého dítěte, resp. slevy za jeho umístění zvlášť. U dvou dětí ve školce proto souhrnný limit slevy za rok 2014 činí 2 x 8 500 Kč. Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může slevu za umístění dotyčného dítěte uplatnit ve zdaňovacím období jen jeden z nich. Pokud takto společně vyživují dvě děti umístěné v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy, může tuto slevu za první dítě uplatnit manžel a za to druhé manželka, nebo za obě dítka slevy uplatní jen jeden rodič. Slevu za umístění každého dítěte (jednotlivě do výše minimální mzdy) si může nárokovat jiný rodič.

Sleva na dani za umístění dítěte do školky jen po část roku

Je nutno nějakým způsobem krátit (snížit) roční limit slevy na dani za umístění dítěte, pokud do školky chodilo jen po část roku, například od ledna do června, jako je tomu u slevy na studenta?

Ne, u této nové slevy na dani za umístění dítěte – podle § 35ba odst. 1 písm. g) ZDP, kterou vymezuje § 35bb ZDP – vůbec nezáleží na tom, po jakou část daného zdaňovacího období (kalendářního roku) bylo dítě umístěno v zařízení péče o děti předškolního věku. Určující je pouze úhrn takto vynaložených výdajů, který je shora limitován výši minimální mzdy k 1. lednu daného roku. Jedná se tedy o obdobnou situaci, jako platí u základní osobní slevy na dani na poplatníka, kde se také nepřihlíží k době, po jakou část roku poplatníkovi plynuly zdanitelné příjmy nebo po jakou část zdaňovacího období byl daňovým rezidentem Česka apod. Podle ustanovení § 35bb odst. 1 ZDP platí: „Výše slevy za umístění dítěte odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy (…).“ Není zde tedy ani zmínka o časovém období, po které bylo dítě umístěno v daném zařízení, protože na něm nesejde. I kdyby dítě navštěvovalo soukromou mateřskou školku v roce 2014 třeba jen 1 měsíc, za což by jeho rodiče zaplatili provozovateli třeba 10 000 Kč, tak by si jeden z rodičů mohl uplatnit celou „roční“ slevu na dani za umístění tohoto dítěte omezenou minimální mzdou na 8 500 Kč, a tedy nikoli jen jednu dvanáctinu zaplacené částky apod. Proto nenajdeme písmeno g) týkající se této nové slevy na dani – stejně jako ani písmeno a) vztahující se k základní slevě na dani – v § 35ba odst. 3 ZDP, který u všech jiných typů osobních slev na dani testuje splnění stanovených podmínek za každý kalendářní měsíc, resp. k jeho počátku za celé zdaňovací období: „Poplatník může uplatnit snížení daně podle odstavce 1 písm. b) až f) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.“ Prakticky řečeno, pokud by se jednalo o studenta, který se soustavně připravoval na budoucí povolání studiem v daném roce pouze od ledna do června, tak by mohl uplatnit slevu na dani na studenta jen ve výši 6/12 z roční výše této slevy 4 020 Kč, tedy jen 2 010 Kč. Zatímco za dítě umístěné v mateřské školce jen od ledna do června 2014 lze uplatnit celou „roční“ slevu na dani za umístění dítěte ve výši výdajů vynaložených poplatníkem za toto umístění dítěte, maximálně však částku odpovídající minimální mzdě platné k 1. 1. 2014 (8 500 Kč). Sleva na dani za umístění dítěte nezáleží na době, po kterou bylo dítě v daném zařízení umístěno.

Vypracoval:

Ing. Martin Děrgel

K rubrice „Aktuálně“ jsme publikovali:

• Zákon o důchodovém pojištění (zák. č. 155/1995 Sb.) – Zákony III/2014

• Školský zákon (zák. č. 561/2004 Sb.) – Aktualizace V/1

• Živnostenský zákon (zák. č. 455/1991 Sb.) – Aktualizace I/1

• Zákon o daních z příjmů (zák. č. 586/1992 Sb.) – Zákony I/2014

• měsíčník DaÚ 12/2014 – Daňové zvýhodnění na děti včetně navrhovaných změn pro rok 2015

• měsíčník 1000 řešení 12/2014 – Daňové zvýhodnění na děti včetně navrhovaných změn pro rok 2015

Knihy lze objednat na www.i-poradce.cz, e-mailem: abo@i-poradce.cz, telefonicky 732 708 627, 732 479 069,

faxem: 558 731 128 (Po – Pá od 9,00 do 15,00 hod.).