Praktická řešení k veřejné správě

Dar z FKSP při přiznání starobního důchodu

Zaměstnanci lze poskytnout odměnu z FKSP a ze mzdových prostředků § 224 ZP, pokud odchází do starobního důchodu podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb. Výše odměn má společnost stanoveny vnitřními směrnicemi (Platový předpis a FKSP), ale neshodne se na tom, zda je nárok i při takzvaném předčasném starobním důchodu. Odměnu dle § 224 lze poskytnou při skončení pracovního poměru po nabytí nároku na starobní důchod. Odměnu z FKSP lze poskytnout při přiznání důchodu. Ale v tomto případě musí pracovní poměr skončit před přiznáním starobního důchodu.

Jaké je správné řešení dané situace?

V § 224 zákoníku práce je uvedeno, že zaměstnancům lze poskytnout mj. odměnu při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod. V § 14 odst. 1) písm. d) vyhlášky č. 114/2002 Sb., o FKSP, je umožněno zaměstnavatelům, kteří se touto vyhláškou řídí, aby poskytnuli z FKSP věcný nebo peněžitý dar „při prvním přiznání starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně“.

Přiznání nároku na invalidní nebo starobní důchod není důvodem pro rozvázání pracovního poměru. Zatímco zákoník práce se vztahuje na všechny zaměstnavatele a umožňuje zaměstnavatelům poskytnout zaměstnanci odměnu při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu nebo nabytí nároku na starobní důchod, vyhláška o FKSP se vztahuje pouze na omezený okruh zaměstnavatelů (např. příspěvkové organizace) a umožňuje poskytovat odměnu při prvním přiznání starobního nebo plného invalidního důchodu. Okamžik poskytnutí tohoto daru z FKSP není nijak navázán na ukončení či trvání pracovního poměru. Pokud vašemu zaměstnanci bude přiznán starobní důchod, pak mu můžete poskytnutou dar z FKSP bez ohledu na to, zda došlo, či nedošlo k ukončení pracovního poměru. Pokud váš zaměstnanec skončí první pracovní poměr po nabytí nároku na starobní důchod a odměňujete své zaměstnance mzdou, pak mu může být poskytnuta odměna při skončení pracovního poměru dle § 224 zákoníku práce.

Pokud zaměstnanec skončí první pracovní poměr po nabytí nároku na starobní důchod a odměňujete své zaměstnance platem, pak mu nemůže být poskytnuta odměna při skončení pracovního poměru dle § 224 zákoníku práce, neboť v § 122 se stanoví: „(1) Plat určuje zaměstnanci zaměstnavatel, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak, a to podle tohoto zákona, nařízení vlády vydaného k jeho provedení podle § 111 odst. 2, § 112 odst. 2, § 123 odst. 6, § 128 odst. 2 a § 129 odst. 2 a v jejich mezích podle kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřního předpisu. Plat není možné určit jiným způsobem v jiném složení a jiné výši, než stanoví tento zákon a právní předpisy vydané k jeho provedení, nestanoví-li zvláštní zákon jinak^43a).“

Druhy důchodů jsou vymezeny v zákonu č. 155/1995 Sb. jako starobní, invalidní, vdovský a sirotčí. V § 31 zákona č. 155/1995 Sb. je uvedeno:

„(1) Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše

a)  3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let,

b)  5 roků, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let.“

Z tohoto ustanovení vyplývá, že i předčasně přiznaný důchod před dosažením důchodového věku dle § 31 zákona je považován za starobní důchod, a při jeho přiznání lze podle mého názoru poskytnout dar z FKSP dle § 14 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 114/2002 Sb.

Účtování drobného hmotného majetku u neziskové organizace

Spolek, nezisková organizace, účtuje v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb. a vyhláškou č. 504/2002 Sb., kde hlavním předmětem není podnikání a závěrka se sestavuje ve zkráceném rozsahu. V soustavě jednoduchého účetnictví neúčtuje z důvodu požadavků některých donátorů na účtování státních dotací. Dotace od Státního zemědělského intervenčního fondu vyžaduje účtování nákladů, jako investičních výdajů. Toto jim bylo sděleno telefonicky, když se předložilo vyúčtování dotace s tím, že se má opravit účtování. Účelem dotace byl nákup drobného hmotného majetku v celkové hodnotě cca 100 000 Kč (počítač, stoly apod.). Každá jednotlivá položka nepřesahuje 40 000 Kč.

Účtuje nezisková organizace drobný hmotný majetek v souladu se zákonem?

Popsaná úvaha je v zásadě správná a souhlasím i s popsanými postupy účtování. Účetní metody pro ocenění dlouhodobého majetku pro jednotlivé typy účetních jednotek jsou upraveny v příslušných vyhláškách ministerstva financí. Nevýdělečné právnické osoby postupují podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. V 8, odst. 4) této vyhlášky je stanoveno, že na položce samostatných movitých věcí a souboru samostatných movitých věcí nevýdělečné organizace vykazují: „hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázané v položce „A.II.4. Hmotné movité věci a jejich soubory“ se považují za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách“. Většina účetních jednotek si zvolila hranici významnosti ve výši 40 000,– Kč v návaznosti na vstupní cenu odepisovaného majetku upraveného v zákonu o dani z příjmu. Významnost je v § 19, odst. 7) zákona č. 563/91 Sb., o účetnictví v platném znění definována takto: „Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi.“ U každé účetní jednotky by tedy hranice pro ocenění dlouhodobého majetku vykazovaného v účtové skupině 02X měla být stanovena ve vnitřním předpisu. U účetních jednotek s nízkým objemem aktiv a omezenou činností by měla být hranice významnosti nižší, než u účetních jednotek s vysokými aktivy a rozsáhlou činností. Zvolená hranice významnosti by pak měla být popsána v příloze v účetní závěrce v informacích o používaných účetních metodách. Zatímco hodnota majetku vykazovaného v účetnictví jednotlivých účetních jednotek je individuální záležitostí každé účetní jednotky, vstupní cena pro odepisování dlouhodobého majetku pro potřeby daně z příjmu je pro všechny plátce daně z příjmu upravena jednotně v zákonu č. 586/92 Sb., o dani z příjmů v platném znění. V současné době činí vstupní cena pro daňové odepisování 80 tis. Kč.

Pokud nezisková organizace čerpá dotaci na investiční nebo neinvestiční výdaje, pak je nutné si s poskytovatelem dotace ujasnit podmínky pro uznatelnost výdajů při pořizování dlouhodobého majetku. Závěrem ještě sděluji, že účetní metody umožňují oceňovat soubor movitých věcí jako jeden majetek. Účetní metoda pro ocenění souboru u nevýdělečných organizací je upravena § 42b výše uvedené vyhlášky. Tuto účetní metodu můžete použít u pořízení více movitých věcí charakterizovaných společným technicko-ekonomickým určením. Typickým souborem je např. počítačová sestava.

Provozní dotace

Neziskovka (z.s.) má jako vedlejší činnost provoz restaurace. V rámci „Výzvy programu podpory podnikatelů postižených COVID 19 Gastro uzavřené provozovny“, si požádala o provozní dotaci z MPO, kterou obdržela.

Bude neziskovka účtovat dotaci jako provozní výnos daňově účinný?

Zapsaný spolek je právnickou osobou, která nebyla založena za účelem podnikání a je považován za veřejně prospěšného poplatníka. Pro veřejnoprávní poplatníky platí zvláštní režim stanovení základu daně. Pokud zapsaný spolek není poskytovatelem zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách, pak příjmy z dotací z veřejných rozpočtů nejsou předmětem daně z příjmů dle § 18a, odst. 1 a) zákona č. 586/92 Sb., o dani z příjmů v platném znění. V § 25, odst. 1), písmenu i) téhož zákona je pak uvedeno, že daňově neuznatelným výdajem jsou výdaje vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně. Z výše uvedeného vyplývá, že v daňovém přiznání k dani z příjmu právnických osob:

a)  vyloučíte na řádku 101 mj. i výnosy z přijaté dotace z daňových příjmů,

b)  vyloučíte na řádku 40 mj. i náklady kryté z přijaté dotace z daňových nákladů, a to ve stejné výši jako v bodu a).

vypracoval
Ing. Jiří Turoň