Praktická řešení
k veřejné správě

Poškození zdraví žáka

Ustanovení § 391 odst. 2 část věty před středníkem zákoníku práce rozšiřuje věcnou působnost zákoníku práce i na případy, kdy se nejedná o vztah ze závislé práce, stanoví-li, že za škodu, která vznikla žákům základních škol a základních uměleckých škol (a s účinností od 1. 6. 2020 též mateřských škol) při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá právnická osoba vykonávající činnost dané školy.

Jak postupovat v případě poškození zdraví žáka základní a mateřské školy?

Toto ustanovení nelze vykládat tak, že zakládá samostatnou skutkovou podstatu odpovědnosti za škodu. V případě odpovědnosti za škodu vzniklou žákovi základní školy a žákovi základní umělecké školy úrazem je proto třeba aplikovat všechna ustanovení zákoníku práce upravující odpovědnost za škodu vzniklou porušením právních povinností nebo odpovědnost za škodu vzniklou pracovním úrazem, vyložil Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 5492/2017, ze dne 12. 2. 2019. Odpovědnost za škodu způsobenou žákům základní školy a žákům základní umělecké školy úrazem při vyučování se tedy řídí zákoníkem práce. Řízení o náhradu škody, která tímto úrazem žákům uvedených škol vznikla, je proto řízením ve věci pracovní, o níž před okresním soudem jedná a rozhoduje senát.

O úraz žáka základní školy a základní umělecké školy, za který odpovídá právnická osoba vykonávající činnost dané školy, jde tehdy, jestliže příčinou poškození zdraví žáka byl skutkový děj, který má charakter úrazového děje, tedy když k poškození zdraví došlo následkem působení zevních vlivů (fyzické či psychické přetížení – trauma), které byly svou povahou krátkodobé, náhlé a násilné, a jestliže k tomuto poškození zdraví žáka došlo při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním.

Pro rozhodnutí věci projednávané NS pod spis. zn. 21 Cdo 5492/2017 je určující vyřešení otázky, zda náhlá fibrilace srdečních komor spojená s následnou zástavou krevního oběhu, k níž u žáka základní školy došlo při rozklusání kolem tělocvičny v hodině tělesné výchovy, tj. při vyučování, byla událostí, kterou je možné považovat za úrazový děj. Je přitom nepochybné, že pouhé rozklusání na úvod hodiny tělesné výchovy nepředstavuje náhlé vypětí sil, velkou námahu ani nezvyklé úsilí, kdy by podávaný sportovní výkon přesahoval hranice běžné (obvyklé) fyzické námahy. O úrazový děj by se přesto jednat mohlo, pokud by organismus žáka nebyl vzhledem k jeho zdravotnímu stavu (vrozené srdeční vadě) této fyzické zátěži přizpůsoben, a ta by se proto stala vyvolávajícím faktorem uvedených zdravotních obtíží, jež způsobily poškození zdraví žalobce (hypoxické poškození mozku a vznik apatického syndromu).

K objasnění skutkového stavu věci je třeba posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí z oboru zdravotnictví. Složitost posuzované otázky potom vyžaduje, aby k jejímu posouzení bylo nařízeno vypracování znaleckého posudku, na jehož vypracování se bude podílet odborník (jako znalec nebo jako společník, člen či zaměstnanec znaleckého ústavu, popř. jako konsultant znalce) z oboru (a příslušného odvětví a náležité specializace), do něhož spadá odborné posouzení shora uvedených skutečností, aby nevznikaly pochybnosti o správnosti znaleckého posudku. Skutková zjištění o zdravotním postižení žáka v době před poškozením zdraví (vrozené srdeční vadě) vyžadovala, aby se na vypracování znaleckého posudku podílel též odborník z oboru zdravotnictví, odvětví interna a specializace kardiologie.

Správní uvážení (tzv. diskreční pravomoc)

V souvislosti s výkonnou mocí, s výkonem veřejné správy, se hovoří v souvislosti s jejími pravomocemi o správním uvážení.

Co je správní uvážení, kdy k němu dochází a jaké jsou jeho meze?

Správní uvážení, též tzv. diskreční pravomoc se uplatňuje v rámci interpretace a aplikace norem správního práva. Její podstatou je možnost orgánů veřejné správy po zvážení všech možných okolností zvolit jedno z možných řešení, které dovoluje právní norma (právní předpis) pro danou věc. Správní uvážení orgánů veřejné správy tak přichází v úvahu, když příslušná právní norma nespojuje s existencí určité právní skutečnosti jediný konkrétní následek. Správní orgán tak určuje konkrétní způsob řešení určité situace či problému v rámci mezí stanovených příslušným právním předpisem.

Správní uvážení však neznamená libovůli správních orgánů v rozhodování. Každé správní uvážení probíhá v mezích stanovených příslušným právním předpisem (při nedostatku právní úpravy v mezích základních zásad, jimiž je ovládáno rozhodování správních orgánů, a to podle zásady legality, vázanosti státní a veřejné správy zákonem).

Správní uvážení a tzv. neurčité právní pojmy

Vedle možnosti správního uvážení pro orgány státní a veřejné správy pracuje správní právo (resp. správní věda, správní systém) i s tzv. neurčitými právními pojmy.

Jaký je rozdíl mezi správním uvážením a neurčitým právním pojmem?

Od institutu správního uvážení (jako možnosti příslušného správního orgánu rozhodnout zákonným postupem o výběru jednoho z více možných řešení problému, které umožňuje právní úprava) se odlišují neurčité právní pojmy, jako např. veřejný zájem. Neurčitým pojmem je výraz používaný ve správním právu, kteý však právní předpisy a jejich právní normy blíže nedefinují.

V takovém případě posuzuje konkrétní správní orgán obsah tohoto pojmu sám v návaznosti na konkrétní okolnosti případu. Neurčité pojmy se často vyskytují v právních předpisech (normách), které zároveň vedou i k užití správního uvážení, a dochází tak v praxi i k vzájemné kombinaci užití těchto institutů.

Podání návrhů na zrušení mimořádných opatření

Celá řada právních předpisů vydaných státními orgány za účelem zavedení různých opatření v souvislosti s hrozbou covidové nákazy byla posléze zrušena soudy.

Kdo má relevantní právo, tedy tzv. aktivní legitimaci, k podání návrhu soudu na zrušení mimořádných opatření? Jak je tomu v oblasti školství? Mají aktivní legitimaci rodiče žáků, školy, obce?

Zodpovězení této otázky přinesl rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 6. 2021, spis. zn. Ao 3/2021 (vyhlášen ve Sbírce rozhodnutí NSS č. 1/2022), který jistě bude mít význam i v budoucnosti, a to i ve vztahu k jiným případným opatřením.

Rodiče žáků mateřských a základních škol nemají samostatnou aktivní legitimaci (§ 101a odst. 1 soudního řádu správního) k napadení mimořádných opatření omezujících provoz mateřských a základních škol, která zasahují do výkonu práva jejich dětí na vzdělání. Pokud státní moc vydá opatření obecné povahy, jímž plošně znemožní školám poskytovat vzdělání nebo jim pro to stanoví zásadně omezující podmínky, mohou se školy proti tomu bránit u soudu návrhem na zrušení takového opatření (§ 101a s. ř. s.).

K podání takového návrhu je vedle škol legitimována i obec (v řešené věci městská část hlavního města Prahy), neboť omezující opatření přímo zasahuje do jejího práva pečovat o výchovu a vzdělávání na svém území, a podílet se tak na naplňování potřeb svých občanů (§ 35 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, a § 16 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze).

Informace o výši platů úředníků veřejné správy

Státní a veřejné úřady a instituce mohou jen výjimečně zamítnout žádosti o informace o platech svých zaměstnanců, zvláště vedoucích pracovníků.

Mohou být informace vyžadovány i s významným časovým odstupem? Musí úřad informace poskytnout, jestliže se týkají odměňování v minulosti?

K otázce ústavnosti informací o platech osob poskytovaných z veřejných prostředků se opakovaně vyslovil Ústavní soud, a to zejména v nálezu ze dne 17. 10. 2017, spis. zn. IV. ÚS 1378/16, a v na něj navazujícím nálezu ze dne 3. 4. 2018, spis. zn. IV. ÚS 1200/16. Tzv. platový nález ÚS stanovil zejména 4 konkrétní podmínky, které musejí být splněny. Informace musí přispět k veřejné diskusi a týkat se veřejného zájmu, žadatel musí plnit úlohu „společenského hlídacího psa“, tedy být například novinářem, či aktivistou, zároveň musí požadovaná informace existovat a být dostupná.

Pravidla pro poskytování informací o platech ve světle uvedených nálezů ÚS aktuálně upřesňuje Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku spis. zn. 10 As 542/2021, ze dne 14. 4. 2022. Pokud žadatel žádá informace o příjmech úředníků a dalších veřejných činitelů v dávnější minulosti, musí svou žádost patřičně zdůvodnit. Plynutím času klesá legitimní veřejný zájem na poskytnutí informací, konstatuje NSS.

V řešeném případě šlo o poskytnutí informací o platech i za téměř 20 let zpátky. NSS vyhověl kasační stížnosti úředníků, o jejichž platy šlo, nicméně poskytnutí informací principiálně neodmítl. Lidé na vrcholných pozicích ve veřejné správě musejí do jisté míry počítat se zvýšeným zájmem veřejnosti. Žadatel o informace však musí konkrétně vysvětlit, jak může poskytnutá informace přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu, určuje NSS.

Doplatek služebního příjmu

Za období, kdy byl příslušník odvolán ze svého služebního místa na základě nezákonného rozhodnutí, má nárok na doplatek služebního příjmu.

Jak zjistit výši doplatku, jestliže chybí výslovný postup v právní úpravě?

Při výpočtu doplatku služebního příjmu za období, kdy byl příslušník odvolán ze svého služebního místa na základě nezákonného rozhodnutí, se vzhledem k chybějící zákonné úpravě postupuje analogicky podle ust. § 124 odst. 2 a 9 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Základem doplatku služebního příjmu za období, kdy byl příslušník odvolán ze svého služebního místa na základě nezákonného rozhodnutí, je pravděpodobný služební příjem, jehož by příslušník na tomto služebním místě dosahoval. Ten musí odrážet všechny složky, jež tvoří součást služebního příjmu (ust. § 113 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů); mezi ně ovšem nepatří odměna za služební pohotovost (§ 126 téhož zákona).

Vykonával-li příslušník po svém odvolání službu na jiném služebním místě u téhož zaměstnavatele, je nutné pravděpodobný služební příjem a vyplacený služební příjem porovnat – rozdíl (včetně úroků z prodlení) představuje doplatek služebního příjmu, na který má příslušník nárok. Tak vyložil rozsudek Krajského soudu v Brně, ze dne 19. 5. 2021, spis. zn. 30 Ad 4/2019, který byl vyhlášen v č. 10/2021 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Sbírka předpisů územních samosprávných celků, obcí a krajů

K 1. 1. 2022 byla zřízena Sbírka předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, ve zkratce Sbírka právních předpisů.

Jaké předpisy budou vyhlašovány (publikovány) ve Sbírce právních předpisů (územních samosprávných celků)?

Dle § 1 odst. 1 zákona č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů (územních samosprávných celků) v ní jsou vyhlašovány (publikovány):

1. právní předpisy územních samosprávných celků, tedy obecně závazné vyhlášky a nařízení vydané územními samosprávnými celky – obci a kraji –, a dále pak právní předpisy správních úřadů čili právní předpisy vydané správními úřady, stanoví-li tak jiný právní předpis, a

2. akty stanovené uvedeným zákonem, které vznikají při výkonu působnosti územních samosprávných celků nebo v souvislosti s tímto výkonem. Půjde dle § 8 odst. 1 a 2 zákona o tyto akty:

a)  rozhodnutí Ústavního soudu o návrhu na zrušení právního předpisu územního samosprávného celku nebo právního předpisu správního úřadu nebo jejich jednotlivých ustanovení,

b)  rozhodnutí Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o pozastavení účinnosti právního předpisu územního samosprávného celku,

c)  rozhodnutí o podaném rozkladu proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti právního předpisu územního samosprávného celku,

d)  rozhodnutí Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o zrušení pozastavení účinnosti právního předpisu územního samosprávného celku a

e)  sdělení Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o pozbytí platnosti jejich rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu územního samosprávného celku.

Dále jsou ve Sbírce právních předpisů zveřejňovány:

a)  sdělení kraje o počtu členů zastupitelstva kraje, který má být zvolen,

b)  rozhodnutí o stavu nebezpečí podle krizového zákona,

c)  smlouva, na základě které bylo podle zákona o ochraně přírody a krajiny území prohlášeno za chráněné, a

d)  usnesení zastupitelstva kraje o vyhlášení krajského referenda nebo o tom, že krajské referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce nelze krajské referendum konat.

vypracoval
Richard W. Fetter

§ 1 zákona č. 35/2021 Sb.

Úvodní ustanovení

(1) Zřizuje se Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů (dále jen "Sbírka právních předpisů") jako informační systém veřejné správy. Ve Sbírce právních předpisů se

a) vyhlašují obecně závazné vyhlášky a nařízení vydané územními samosprávnými celky (dále jen "právní předpis územního samosprávného celku") a právní předpisy vydané správními úřady, stanoví-li tak jiný právní předpis (dále jen "právní předpis správního úřadu"), a

b) zveřejňují akty stanovené tímto zákonem, které vznikají při výkonu působnosti územních samosprávných celků nebo v souvislosti s tímto výkonem (dále jen "akt").

(2) Správcem Sbírky právních předpisů (dále jen "správce") je Ministerstvo vnitra.

(3) Sbírka právních předpisů je bezplatně a neomezeně veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Název "Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů" je dovoleno užívat pouze pro Sbírku právních předpisů podle tohoto zákona.

§ 8 zákona č. 35/2021 Sb.

Zveřejňování aktů ve Sbírce právních předpisů

(1) Ve Sbírce právních předpisů se zveřejní

a) rozhodnutí Ústavního soudu o návrhu na zrušení právního předpisu územního samosprávného celku nebo právního předpisu správního úřadu nebo jejich jednotlivých ustanovení,

b) rozhodnutí Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o pozastavení účinnosti právního předpisu územního samosprávného celku,

c) rozhodnutí o podaném rozkladu proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti právního předpisu územního...