Praktická řešení
k veřejné
správě
|
? |
Tvorba opravné položky k pohledávce u neziskové organizace
Jedná se o tvorbu opravné položky k pohledávce u neziskové organizace. Spolek vedoucí účetnictví eviduje pohledávku po splatnosti více než 18 měsíců v hodnotě 300 000 Kč. Jedná se o neuhrazenou fakturu v rámci jeho hospodářské (nikoli hlavní) činnosti.
Může nezisková organizace v daném případě vytvořit daňově uznatelnou opravnou položku ve výši 50 % podle § 8a zákona o rezervách?
Dlužníkem je právnická osoba, která v roce 2022 zanikla likvidací. Pohledávka už nebude uhrazena.
Odpověď: V § 8, odstavci 1) zákona 593/1991 Sb., o rezervách v platném znění je uvedeno:
„(1) Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1), mohou vytvořit poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, až do výše rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek přihlášených u soudu od zahájení insolvenčního řízení do konce lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku nebo do konce lhůty podle insolvenčního zákona12c), spojí-li soud s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o povolení oddlužení, a to v období, za které se podává daňové přiznání a v němž byly přihlášeny. Byla-li povolena reorganizace, namísto přihlášky pohledávky postačí, že dlužník věřitelovu pohledávku správně uvedl v seznamu svých dluhů podle zvláštního právního předpisu12b)“
V § 8a, odst. 1) téhož zákona je pak uvedeno:
„(1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám, jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) a ke kterým nejsou vytvářeny opravné položky podle § 5 a 5a, mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, za podmínky, že od konce sjednané doby splatnosti pohledávky uplynulo více než:
a) 18 měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,
b) 30 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.“
Pokud jste o pohledávce účtovali ve prospěch výnosů, které byly předmětem daně z příjmů právnických osob a nebyly od této daně osvobozeny, tuto pohledávku jste nepřihlásili do insolvenčního řízení a nevytvořili jste opravnou položku dle § 8 zákona o rezervách, pak můžete vytvořit opravnou položku dle § 8a, odst. 1) pouze v případě, že tato pohledávka není v době tvorby opravné položky promlčená. Promlčením se zjednodušeně rozumí ztráta možnosti soudního vymáhání úhrady pohledávky. Podle občanského zákoníku činí promlčecí lhůta 3 roky.
Pokud právnická osoba zanikla bez právního nástupce a byla vymazána z obchodního rejstříku, obávám se, že tato pohledávka již není vymahatelná, ale není automaticky promlčena. V § 643, odst. 2) občanského zákoníku je totiž stanoveno: „Byla-li právnická osoba obnovena, skončí jejím věřitelům promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy byl zápis právnické osoby ve veřejném rejstříku obnoven.“ I vymazaná a zrušená právnická osoba může být obnovena a zapsána znovu do obchodního rejstříku.
V § 24, odst. 2) písmenu y) zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění je pak uvedeno, že výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů je:
„y) u poplatníků, kteří vedou účetnictví, jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením, vkladem a při přeměně obchodní korporace131), a to za předpokladu, že lze k této pohledávce uplatňovat opravné položky podle písmene i) nebo se jedná o pohledávku, ke které nelze tvořit opravnou položku podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek pro zjištění základu daně z příjmů pouze proto, že od její splatnosti uplynulo méně než 18 měsíců a u pohledávek nabytých postoupením i v případě, že se jedná o pohledávku se jmenovitou hodnotou v okamžiku vzniku vyšší než 200 000 Kč, ohledně které nebylo zahájeno rozhodčí řízení, soudní řízení nebo správní řízení, za dlužníkem,
1. u něhož soud zrušil konkurs26i) proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty,
2. který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí26i) na základě výsledků insolvenčního řízení,
3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,
4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou (§ 23 odst. 7),
5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba,26j) a to na základě výsledků této dražby,
6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce.“
Závěr: Pokud pohledávka nebyla v roce 2022 dle občanského zákoníku promlčena a bylo možné k této pohledávce tvořit opravnou položku dle zákona o rezervách a dlužník zanikl bez právního nástupce, pak pohledávku můžete vyřadit do nákladů a tento náklad bude daňově uznatelným výdajem, za předpokladu, že:
a) nejste s dlužníkem spojenou osobou,
b) pohledávka se týká výnosů, které byly předmětem daně z příjmů právnických osob a nebyly od této daně osvobozeny.
c) pokud pohledávka byla promlčena v průběhu roku 2022, měla by být vyřazena před promlčením,
Pokud pohledávka byla promlčena před zánikem právnické osoby, měla by být před promlčením vytvořena opravná položka dle § 8a zákona o rezervách; po zániku právnické osoby by tato opravná položka byla zrušena a pohledávka vyřazena do nákladů.
|
? |
Účtování ve společenství vlastníků technického zhodnocení majetku ve spoluvlastnictví jednotlivých vlastníků jednotek
V souladu s občanským zákoníkem je společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství vlastníků“) založeno pouze za účelem zajišťování správy domu a pozemku, která zahrnuje také provoz, údržbu, opravy, stavební úpravy a jiné změny společných částí domu. Společenství vlastníků při naplňování svého účelu – zajišťování správy domu a pozemku jedná svým jménem a na svůj účet. Společné části jsou ve spoluvlastnictví jednotlivých vlastníků jednotek, kteří jsou povinni přispívat na správu domu a pozemku. Společenství vlastníků jako účetní jednotka účtuje podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. a na ni navazující České účetní standardy č. 401 – 414.
Ve shodě se zákonem o účetnictví účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku, o něm účtují a odpisují ho v souladu s účetními metodami. Dále účetní jednotka, která majetek uvedený ve větě první tohoto odstavce úplatně nebo bezúplatně užívá a provede na něm technické zhodnocení na svůj účet, účtuje o tomto technickém zhodnocení v souladu s účetními metodami.
Účetní předpisy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, nestanoví postup účtování ve společenství vlastníků technického zhodnocení majetku, který je ve spoluvlastnictví jeho členů – jednotlivých vlastníků jednotek v příslušném domě.
Společné části nejsou majetkem společenství, ani tento majetek společenství neužívá. Tento majetek ze zákona spravuje, tedy na něm provádí i technické zhodnocení. Technické zhodnocení společných částí je tedy pro společenství vlastníků nákladem na správu domu a pozemku jako každý jiný náklad na správu domu a pozemku.
Může SVJ technického zhodnocení společných částí domu s využitím ustanovení § 7 odst. 2 zákona o účetnictví ve společenství vlastníků účtovat na vrub příslušných účtů účtové třídy 5 – Náklady (například analytický účet k účtu 511 – Opravy a udržování nebo analytický účet k účtu 549 – Jiné ostatní náklady)?
Společenství vlastníků je právnická osoba, která spravuje budovu rozdělenou na jednotky, které jsou ve vlastnictví jednotlivých vlastníků jednotek. Vlastníci jednotek jsou zpravidla fyzické osoby, které nejsou účetními jednotkami. Náklady na technické zhodnocení budovy by tedy mělo být hrazeno z prostředků jednotlivých vlastníků jednotek a toto technické zhodnocení zvyšuje hodnotu jejich jednotek. Pokud vlastníci jednotek (fyzické osoby) jednotku prodají, pak se bude jednat o příjem dle § 10 a jako výdaj na dosažení tohoto příjmu mohou uplatnit i „částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje“.
Pokud provedete na budově technické zhodnocení, jehož pořizovací hodnota přesáhne stanovenou hranici významnosti upravenou ve vašem vnitřním předpisu, pak o tomto nemůžete podle mého názoru účtovat výsledkově na účet 511 nebo 549.
Pokud technické zhodnocení budete účtovat na vrub vlastníků jednotek a toto technické zhodnocení bude sloužit uživatelům jednotek, pak můžete podle mého názoru o tomto účtovat rozvahově, např. takto:
1. Přijatá faktura 377/321
2. Úhrada faktury 321/221
3. Příjem úhrad od jednotlivých vlastníků 221/377 nebo
4. Použití prostředků ze záloh od vlastníků 955/377
Pokud technické zhodnocení budete účtovat na vrub společenství vlastníků a nikoliv na vrub jednotlivých vlastníků jednotek (např. v části společných prostor vybudujete kancelář pro potřeby SVJ), pak technické zhodnocení zachytíte na účtu 021 (náklady na pořízení do doby nabytí způsobilosti k užívání budou nejprve zachyceny na účtu 042).
vypracoval
Ing. Jiří Turoň
|
? |
Místní poplatek
Obec může zavést místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace.
Od kdy, od jakého okamžiku může obec takový poplatek za zhodnocení pozemku uplatnit a vybírat?
Pro zavedení místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu kanalizace ve smyslu § 1 písm. f) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je v případě, kdy výstavba probíhá etapově a jednotlivé etapy jsou zakončeny kolaudací, rozhodující časový okamžik, kdy došlo ke skončení určité etapy její kolaudací. V případě etapovité výstavby kanalizace není na úvaze obce, ve které fázi stavby místní poplatek obecně závaznou vyhláškou stanoví, vyložil Ústavní soud v nálezu spis. zn. Pl. ÚS 27/21 ze dne 11. 10. 2022. Pro splnění podmínky vydání obecně závazné vyhlášky v kalendářním roce, kdy nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí nebo nabyl právních účinků kolaudační souhlas pro stavbu kanalizace, je rozhodující kolaudační souhlas pro stavbu kanalizačního řadu (stoky), která zhodnocuje stavební pozemek tím, že umožňuje napojení a odvádění odpadních vod v souladu se zákonem.
Z hlediska zavedení místního poplatku a vzniku poplatkové povinnosti není rozhodné, zda lze využívat stavbu jako celek či nikoli, ale pouze ta skutečnost, zda měl vlastník stavebního pozemku možnost připojit se na obcí budovanou stavbu kanalizace a touto možností současně došlo ke zhodnocení jeho stavebního pozemku.
|
? |
Poplatek za povolení vjezdu s motorovým vozidlem
Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst platí fyzická nebo právnická osoba, které bylo vydáno povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst.
Lze dovodit z toho, že ve vozidle není umístěno viditelně potvrzení o zaplacení poplatku (typicky za čelním sklem automobilu) automaticky to, že poplatek nebyl zaplacen a přistoupit k sankcím?
Neplyne-li z právní úpravy povinnost umístit doklad o zaplacení místního poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst (§ 10 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích) viditelně ve vozidle, nemůže správní orgán ze skutečnosti, že doklad takto umístěn nebyl, dovozovat, že poplatek zaplacen nebyl, vyložil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 1. 2022, spis. zn. 6 As 164/2020.
|
? |
Veřejná výzkumná instituce
Veřejná výzkumná instituce může být zřízena Českou republikou nebo územním samosprávným celkem čilí obcí nebo krajem jakožto zřizovatelem.
Jak je definována veřejná výzkumná organizace? Jaké je její poslání a pravidla a podmínky činnosti?
Veřejná výzkumná instituce je právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu, vymezený zákonem o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Veřejná výzkumná instituce svou hlavní činností zajišťuje výzkum podporovaný zejména z veřejných prostředků v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropských společenství (§ 2 odst. 1 zákona o veřejných výzkumných institucích).
Jménem České republiky plní funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce ministerstvo, jiný ústřední orgán státní správy nebo Akademie věd České republiky v postavení organizačních složek České republiky (§ 2 odst. 2 zákona o veřejných výzkumných institucích).
|
? |
Odstranění černé stavby
Obec může mít zájem na odstranění např. černé stavby, avšak příslušné řízení nemusí být přes stanovisko obce zahájeno.
Jak se obec může bránit proti nezahájení řízení o odstranění stavby?
Obec se proti nezahájení řízení o odstranění stavby podle § 129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, může bránit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 soudního řádu správního (s. ř. s.) i z toho důvodu, že se na území obce nachází stavba, která je v rozporu s územním plánem obce. Proti nezahájení řízení o zákazu užívání stavby podle § 134 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, lze také podat žalobu na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 s. ř. s. Takto vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 16. 8. 2022, spis. zn. 10 As 34/2022. (Nicméně při řešení věci dodal, že: Ne každé technické či provozní zařízení, které je instalováno do uzavřeného prostoru, je stavbou podle § 2 odst. 3, resp. stavební úpravou podle § 2 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. To, zda je technické zařízení uvnitř již existující stavby stavební úpravou, závisí na okolnostech konkrétní věci.)
vypracoval
Richard W. Fetter
