Praktická řešení
k veřejné
správě
|
? |
Zvýšení kvalifikace
Nevýdělečná organizace – veřejná výzkumná instituce má se zaměstnancem uzavřenou dohodu o zvýšení kvalifikace dle § § 231-235 zákoníku práce.
Je možné zaměstnanci zaplatit či přispět na školné a podle jakého předpisu?
Tato možnost existuje za podmínky, že zvyšování kvalifikace je v souladu s potřebou zaměstnavatele. Zaměstnavatel může pak se zaměstnancem uzavřít dohodu v souvislosti se zvyšováním kvalifikace podle § 234 zákoníku práce a v ní uvést i právo zaměstnance na poskytnutí školného. Pokud tato dohoda není sjednána, nárok na poskytnutí školného nevzniká. Zaměstnanci by pak vznikly „jen“ nároky podle § 232 odstavec 1 zákoníku práce. Právo na školné v něm není uvedeno.
|
? |
Převedení úředníka na jinou práci
Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků (dále „ÚSC“) stanoví zvláštní důvod pro převedení úředníka na jinou práci, i když s tím nesouhlasí.
O jaké případy se jedná?
Jsou to situace, kdy úředník neprokáže zvláštní odbornou způsobilost. Potom ho může ÚSC převést na jinou práci, pro kterou má předpoklady (§ 21 zákona č. 312/2002 Sb.). O určitém druhu „převedení „ na jinou práci můžeme hovořit u úředníků podle § 14 cit. zákona. Dojde-li k vyhlášení krizového stavu ve smyslu § 2 písm. c) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), zájem na řádném zajištění výkonu veřejné správy může vyžadovat, aby úředník byl na stanoveném místě připraven k výkonu práce. Proto se v zákoně upravuje v § 14 pracovní pohotovost. Toto ustanovení je rozdílné od ZP, který obsahuje úpravu pro ostatní zaměstnance. Podle ZP může zaměstnavatel nařídit pracovní pohotovost jedině tehdy, pokud se zaměstnancem tuto možnost předem dohodl a jen v dohodnutém rozsahu. ÚSC může úředníku nařídit pracovní pohotovost na pracovišti nebo na jiném místě. Pracovní pohotovost lze nařídit, jestliže je dán předpoklad výkonu práce přesčas a jen na dobu nezbytně nutnou nepřesahující 400 hodin v kalendářním roce (§ 14 zákona č. 312/2002 Sb.).
vypracoval
JUDr. Ladislav Jouza
|
? |
Bytový dům v SVJ
Společenství vlastníků jednotek vlastní dům, ve kterém se nachází jak bytové tak i nebytové prostory. Na účetnictví má najatou firmu, vede se odděleně za SVJ i za pronájem nebytových prostor. Tento pronájem zdaňují jako spoluvlastníci. K těmto příjmům jsou i výdaje, jak na pronajaté tak i nepronajaté prostory. Účetní firma postupuje tak, že na nepronajaté prostory vynaložené náklady daňově neuplatňuje.
Je daný postup správný?
Co se týče společenství vlastníků jednotek (dále jen SVJ), tak SVJ je právnická osoba, která nic nevlastní, zajišťuje mimo jiné správu domu a pozemku, která zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. SVJ jako právnická osoba může sice nabývat majetek a nakládat s ním, ale pouze pro účely správy domu a pozemku. Předmětem zdanění u SVJ nejsou úhrady nákladů na správu domu a pozemku za plnění spojená s užíváním jednotek od jejich vlastníků, příjmy z dotací či příjmy SVJ z úhrad za plnění spojená s užíváním bytu a nebytových prostor.
Náklady na nutné a potřebné opravy nesou jednotlivý vlastníci SVJ ve výši svých spoluvlastnických podílů. To platí i pro výdaje (náklady), které nesou spoluvlastníci v souvislosti s pronájmem společných nebytových prostor. Každý spoluvlastník má tedy svůj podíl (ve výši svého spoluvlastnického podílu) na příjmech a výdajích spojených s pronájmem společných nebytových prostor. Skutečnost, že účetní firma postupuje tak, že na nepronajaté prostory vynaložené náklady v účetnictví SVJ neúčtuje na náklady a daňově je neuplatňuje, je správný. Výdaje na opravy společných nebytových prostor (platí i pro náklady spojené s užíváním bytu (platby za služby)) nejsou nákladem SVJ, ale SVJ je pouze zaeviduje a na spoluvlastníky rozúčtuje dohodnutým nebo určeným způsobem. SVJ o těchto částkách účtuje na zúčtovacích vztazích [pohledávka či závazek vůči členovi SVJ (spoluvlastníku)].
Přehled výdajů vynaložených na opravy společných nebytových prostor může SVJ (prostřednictvím své účetní firmy) každoročně po uzavření fiskálního roku předat každému spoluvlastníku. Ten pak, pokud má povinnost podat přiznání k dani z příjmů je může uplatnit ve svém daňovém přiznání v rámci dílčího základu daně dle § 9 ZDP. Pokud mu vznikne z příjmů dle § 9 ZDP ztráta, může ji uplatnit v následujících 5 zdaňovacích obdobích v souladu s § 34 odst. 1 ZDP.
Základem daně z příjmů z nájmu jsou dle § 9 odst. 3 ZDP příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Zároveň platí, že pro zjištění tohoto základu daně se použijí ustanovení § 23 až 33 ZDP. Za výdaje na dosažení příjmů (nájemné) spoluvlastníka – fyzické osoby jsou považovány i takové výdaje, bez nichž by zdanitelných příjmů nemohl dosáhnout. Z toho plyne, že v takovém případě může nezbytně docházet k tomu, že výdaje budou předcházet příjmům. Uplatnit výdaje lze také v souladu se zněním § 5 odst. 7 ZDP (nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti-rok zpětně).
vypracoval
Ing. Pavel Novák
|
? |
Povinnost k povinnému podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Spolek zaměstnává: v září 2023 na pracovní smlouvu fyzicky v osobách 25 zaměstnanců (a to 12 zaměstnanců na plný 40 ti hodinový týdenní úvazek, 12 zaměstnanců za kratší úvazky v rozmezí 20 – 36 hodin týdně, 1 zaměstnankyně je na rodičovské dovolené. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců na pracovní smlouvu za září 2023 je 19,70. V říjnu 2023 se zvýší počet fyzických osob na pracovní smlouvu – nová pracovní smlouva od 1. 10. 2023 na 30 ti hodinový týdenní úvazek – tzn. celkem v říjnu na pracovní smlouvu fyzicky v osobách 26 zaměstnanců. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců na pracovní smlouvu za říjen 2023 – cca 20,45.
- Vztahuje se na spolek od října 2023 povinnost k povinnému podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Vztahuje se povinnost k počtu fyzicky zaměstnaných osob na pracovní smlouvu nebo se vztahuje k průměrnému přepočtenému počtu osob na pracovní smlouvu?
- Pokud se vztahuje k průměrnému přepočtenému počtu osob na pracovní smlouvu a průměrný přepočtený počet zaměstnanců na pracovní smlouvu by např. spolek překročil příští rok v dubnu, tak mu vznikne povinnost k povinnému podílu zaměstnávání osob se ZP od dubna 2024 nebo až od prvního dne následujícího roku tzn. od 1. 1. 2025?
Při výpočtu celkového počtu zaměstnanců pro zjištění povinnosti zaměstnávání zaměstnanců se ZPS se vychází dle § 81, odst. 5) zákona o zaměstnanosti vždy z průměrného přepočteného počtu zaměstnanců v pracovním poměru zjištěného za kalendářní rok. Pro výpočet je důležitý počet odpracovaných hodin k ročnímu fondu pracovní doby bez svátků. Do výpočtu se zahrnují skutečně odpracované hodiny, přesčasy, hodiny čerpané dovolené (s výjimkou proplacené dovolené při ukončení pracovního poměru), překážky v práci (překážky na straně zaměstnavatele a osobní překážky na straně zaměstnance, za které náleží mzda nebo plat pracovní neschopnost, za kterou je poskytována náhrada mzdy. Dále nemocenské za dočasnou pracovní neschopnost, doba ošetřovného (krátkodobého).
Nezapočítává se naopak mateřská dovolená, rodičovská dovolená, otcovská, dlouhodobé ošetřovné, neplacené volno a doba pracovní neschopnosti, za kterou není poskytováno nemocenské od ČSSZ. Postup výpočtu najdete v pokynech k tiskopisu hlášení, v zákoně o zaměstnanosti nebo ve vyhlášce 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti.
Povinnost zaměstnávat zaměstnance se ZPS se počítá vždy za kalendářní rok a nikoliv od okamžiku, kdy případně překročíte počet zaměstnanců v průběhu roku, nebo od následujícího roku. Pokud tedy budete mít v kalendářním roce více pracovních smluv než 25, avšak průměrný přepočtený stav zaměstnanců bude nižší než 25, tak za tento kalendářní rok vám žádná povinnost k zaměstnávání zaměstnanců se ZPS nevzniká. Naopak pokud budete mít méně než 25 pracovních smluv, ale díky přesčasům překročíte v kalendářním roce 25 zaměstnanců v průměrném přepočteném stavu, pak vám v tomto roce vzniká povinnost zaměstnávat zaměstnance se ZPS a do 15. února následujícího roku jste povinni odeslat úřadu práce „Ohlášení o zaměstnávání zaměstnanců se ZPS“.
V § 83 zákona o zaměstnanosti je stanoveno: „Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce, v jejímž územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou.“ Z tohoto vyplývá, že vždy po skončení roku byste měli spočítat průměrný přepočtený stav zaměstnanců za uplynulý rok tak, že celkový počet odpracovaných o ostatních hodin zahrnovaných do výpočtu za kalendářní rok všemi zaměstnanci v pracovním poměru vydělíte ročním fondem pracovní doby připadající na příslušný kalendářní rok. Pokud překročíte hranici 25 zaměstnanců v průměrném přepočteném stavu za daný rok, musíte plnit povinný podíl již za tento kalendářní rok. Pokud se pohybujete na hranici 25 zaměstnanců, doporučuji vám průběžně sledovat průměrný přepočtený stav zaměstnanců a zabezpečovat plnění povinnosti buď zaměstnáním zaměstnance se zdravotním pojištěním nebo odebíráním zboží nebo služeb od zaměstnavatele působícího na chráněném trhu práce dle § 78 zákona o zaměstnanosti. Pokud se vám nepodaří naplnit 4 % podíl kombinací těchto 2 způsobů, pak rozdíl doplatíte odvodem do státního rozpočtu.
vypracoval
Ing. Jiří Turoň
