Praktická řešení
k veřejné správě

Účelové komunikace

Zákon o pozemních komunikacích stanovuje, že účelové komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu nejsou přístupné veřejně, ale pouze v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného objektu.

Jaký je zákonný režim uzavřených účelových komunikací? Jaká na ně dopadá právní úprava?

Existence takových komunikací je na hraně veřejnoprávní regulace a situace, které kolem nich vznikají, téměř ve všem podléhají soukromoprávním předpisům. U neveřejně přístupných účelových komunikací, na rozdíl od všech ostatních druhů pozemních komunikací (dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací) nevzniká obecné právo každého na jejich užívání. Přesto jsou, byť minimálně, předmětem veřejnoprávní regulace, a to z toho důvodu, že i v případě těchto kategorií komunikací se mohou vyskytnout případy, které je třeba regulovat kogentně. V prvním případě jde o působnost dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), tedy o zachování pravidel silničního provozu. Zákon říká, že rozsah a způsob přístupu na takovou účelovou komunikaci určuje její vlastník nebo provozovatel. Avšak ani ten nemůže svým úkonem vyloučit pravidla silničního provozu. Ve druhém případě se působnost státní správy dle zákona č. 13/­1997 Sb., o pozemních komunikacích, soustředí pouze na deklarace, zda v pochybnostech jde, či nejde o uzavřený areál dle ust. § 7 odst. 2 zákona a na povolování ve věci zřízení nebo zrušení přejezdu na neveřejné účelové komunikaci dle ust. § 40 odst. 4 písm. b) zákona.

Neplatný občanský průkaz

Neprokáže-li volič svou totožnost a státní občanství České republiky, popřípadě státní občanství státu, jehož občané jsou oprávněni volit na území České republiky, nebude mu hlasování umožněno. V praxi se může stát, že volební komise umožní hlasovat voliči, který se prokáže neplatným občanským průkazem.

O jak závažné porušení volebního zákona jde?

Pokud okrsková volební komise umožní hlasovat voliči na neplatný průkaz totožnosti, jedná se sice o porušení § 33 odst. 5 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, avšak jde-li o oprávněného voliče, který splňuje veškeré požadavky stanovené v § 4 citovaného zákona, a prokáže se, že volební právo skutečně vykonal on osobně, pak takováto nezákonnost sama o sobě nemá vliv na výsledek voleb, jakkoliv těsný by tento výsledek byl, zhodnotil Krajský soud v Brně ve svém usnesení ze dne 24. 10. 2022, spis. zn. 64 A 10/2022, které bylo pro svůj význam vyhlášeno ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. (Byla řešena stížnost na to, že bylo umožněno hlasování občanovi s neplatným občanským průkazem. Na to, že jeho občanský průkaz je „propadlý“, se přišlo až dodatečně, ve druhém kole senátních voleb, tedy po uskutečnění voleb do obecních zastupitelstev.)

Úřední opatření obecné povahy

Problematiku úředních opatření obecné povahy upravuje ust. § 171 a násl. správního řádu. Soulad opatření obecné povahy s právními předpisy lze ve smyslu ust. § 174 odst. 2 správního řádu posoudit v přezkumném řízení.

Jaká jsou východiska při přezkumu opatření obecné povahy? Jaké principy formuloval Ústavní soud?

Opatření obecné povahy je smíšeným správním aktem kombinujícím prvky právních aktů individuálních a normativních. Jelikož opatření obecné povahy není právním předpisem, ale jde o jinou formu činnosti veřejné správy, již ze zásady právnosti a zákonnosti zakotvené v § 2 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, vyplývá, že musí být v souladu nejen se zákony, ale i s podzákonnými právními předpisy. Opatření obecné povahy může pouze konkretizovat již existující povinnosti vůči druhově vymezeným adresátům na konkrétním území, nikoliv však upravovat tutéž materii zcela odlišně od právních předpisů, byť podzákonných. Při posouzení přiměřenosti opatření obecné povahy musí soud v návaznosti na námitky dotčené osoby logicky a přesvědčivě odůvodnit aprobaci extrémně rozdílného přístupu správního orgánu při úpravě obdobných činností. Nedostojí-li soud požadavku na logické odůvodnění svého rozhodnutí, porušuje právo účastníka řízení na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 ústavní Listiny základních práv a svobod, vyložil Ústavní soud ve svém nálezu spis. zn. III. ÚS 3204/21, ze dne 24. 1. 2023.

vypracoval
Richard W. Fetter