Praktická řešení
k veřejné správě

Výkon veřejné funkce

Zaměstnanec je dlouhodobě uvolněn pro výkon veřejné funkce – člena zastupitelstva obce. V současné době bude jeho zaměstnavatel provádět organizační změny a značně snižovat počet zaměstnanců.

Může dostat zaměstnanec výpověď podle § 52 písm. c) ZP?

Nemůže, neboť doba, kdy je zaměstnanec dlouhodobě uvolněn pro výkon veřejné funkce, je ochrannou dobou podle § 53 ZP. Ochrana ve smyslu § 54 písm. a) ZP neplatí pouze při výpovědi pro organizační změny uvedené v § 52 písm. a) nebo b) ZP. Pro případ výpovědi podle § 52 písm. c) ZP však tato ochrana platí a zaměstnavatel výpověď dát nemůže.

vypracovala
JUDr. Eva Dandová

Pracovní volno u nepodnikatelských subjektů

Ustanovení § 200 zákoníku práce umožňuje, aby v kolektivní smlouvě se sjednalo nebo se dohodlo se zaměstnanci, že náhradu mzdy nebo platu zaměstnavatel poskytne při překážce v práci z důvodu obecného zájmu zaměstnanci i v případech, kdy podle zákona nepřísluší.

Platí tato možnost i jako zaměstnanecká výhoda pro zaměstnance nepodnikatelských subjektů?

Dané platí nejen pro zaměstnavatele, kteří se v odměňování zaměstnanců řídí ustanoveními zákoníku práce o mzdě (tzv. podnikatelské subjekty), ale i pro zaměstnavatele, kteří se při odměňování řídí platovou úpravou (dříve tzv. nepodnikatelské subjekty), např. organizační složky státu, územní samosprávné celky, subjekty z oblasti veřejných služeb apod. Tito zaměstnavatelé jsou však, na rozdíl od „podnikatelských“ subjektů, limitováni finančními prostředky, které jim byly v rámci příslušného rozpočtu poskytnuty. Zaměstnavatel nemůže určitou překážku v práci označit nebo rozšířit jako „jiný úkon v obecném zájmu“ ve srovnání s těmi, které jsou uvedeny v § 203 odst. 2 zákoníku práce (např. výkon funkce člena odborového orgánu, člen volební komise, vedoucí táborů pro děti a mládeže apod.). Může však zvýšit rozsah poskytovaného volna, případně přiznat toto volno s náhradou mzdy tam, kde to zákon sám nestanoví. Nepodnikatelský subjekt musí ovšem dodržovat příslušné zvláštní předpisy, zejména rozpočtová pravidla, které upravují poskytování úhrad a prostředků z veřejných rozpočtů. Náhrada mzdy poskytovaná za vyšší rozsah pracovního volna nad rámec ZP, je výdajovým nákladem zaměstnavatele.

vypracoval
JUDr. Ladislav Jouza

Volební kampaň

Pro volební kampaň starosta může vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to nejméně 16 dnů přede dnem voleb. Možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících volebních stran. Plochu pro vylepení volebních plakátů poskytne obec k využití bezplatně.

Je přípustné zajistit, zabavit, zničit volební letáky, které v rámci negativní volební kampaně před volbami do zastupitelstva obce poškozují, pomlouvají apod. určité kandidáty?

Nezákonným zásahem do svobodné soutěže politických sil dle čl. 22 ústavní Listiny základních práv a svobod a do vedení volební kampaně ve smyslu § 30 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, může být i odnětí a zajištění letáků šířících negativní informace o jednom z kandidátů, třebaže nejsou podepsány žádným z kandidátů či volební stranou, jestliže se k nim v souvislosti se zabavením některý z kandidátů přihlásí. Volební kandidáti dotčení negativní předvolební kampaní nejsou až na naprosté výjimky oprávněni bránit v šíření volebních letáků, o nichž se dozví, že se k nim hlásí protikandidáti, ale mají v případě potřeby reagovat vlastní volební agitací, určil Krajský soud v Praze ve svém usnesení ze dne 18. 10. 2022, čj. 54 A 78/2022, které bylo pro svůj význam vyhlášeno ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Skončení služebního poměru státního zaměstnance

Při skončení služebního poměru na dobu neurčitou z důvodu uplynutí doby, po kterou byl státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů, má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného (ve výši troj až dvanáctinásobku měsíčního výdělku).

Státnímu zaměstnanci přísluší od služebního úřadu při skončení služebního poměru z důvodu dlouhodobého neplnění předpokladu zdravotní způsobilosti, k němuž došlo v souvislosti s výkonem služby, odchodné ve výši dvanáctinásobku měsíčního platu.

Je možný souběh nároku na odbytné a na odchodné?

Souběh nároku na odbytné podle § 72 odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, a nároku na odchodné podle § 115 odst. 1 téhož zákona je možný, neboť jde o dva samostatné, jiný účel naplňující nároky, jejichž kumulaci zákonodárce v citovaném zákoně nevyloučil, vyplývá z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2022, spis. zn. 15 Ad 7/2020, který byl pro svůj význam vyhlášen ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

vypracoval
Richard W. Fetter