Praktická řešení k veřejné správě

Zvýšení zaručených platů ve veřejné správě v roce 2026

Zaměstnanci pracující ve veřejné správě nemohou být odměňováni nižším než zaručeným platem.

Jaké jsou změny od roku 2026?

Zaručeným platem je plat, na který zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo platového výměru. Uplatňuje se jen u nepodnikatelských subjektů (viz § 109 odst. 3), např. ve veřejné správě. Základní principy fungování zaručeného platu zůstávají od 1. ledna 2026 stejné jako za dřívější právní úpravy. Plat těchto zaměstnanců nesmí být nižší, než je příslušná měsíční nejnižší úroveň zaručeného platu. Zákoník práce nově stanoví, že zaručený plat se stanoví ve 4 úrovních (skupinách) tak, aby činila v 1. skupině prací 1násobek minimální mzdy 22 400 Kč), ve 2. skupině prací 1,2 násobek minimální mzdy (26 880 Kč), ve 3. skupině prací 1,4 násobek minimální mzdy (31 360 Kč) a ve 4. skupině prací 1,6 násobek minimální mzdy (35 840 Kč).

Nedosáhne-li plat bez platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli příslušné měsíční nejnižší úrovně zaručeného platu, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručeného platu.

Jmenování vedoucího úředníka bez výběrového řízení

Tajemník městského úřadu sjednal pracovní smlouvu s vedoucím úředníkem, ale nebylo provedeno výběrové řízení.

Je uvedená pracovní smlouva platná?

S vedoucím úředníkem územního samosprávného celku nemůže být sjednána pracovní smlouva, neboť musí být na toto místo jmenován vedoucím úřadu. V praxi ovšem mohou nastat situace, kdy podmínka výběrového řízení pro vznik pracovního poměru vedoucího úředníka nebude naplněna. Může se sice jednat o výjimečné situace, kdy např. zastupitelstvo nebo tajemník pochybí a výběrové řízení neuskuteční, ale je nutné je v praxi řešit. Na jedné straně lze dospět k závěru, že pokud zvláštní právní předpis (v tomto případě zákon o úřednících územních samosprávných celků č. 312/2002 Sb.) vyžaduje, aby se obsazení pracovního místa uskutečnilo po výběrovém řízení, a ZP pro vznik pracovního poměru takovou podmínku pro uzavření pracovní smlouvy nevyžaduje, nebude následné jmenování např. vedoucího úředníka neplatné. Pracovní poměr by platil.

vypracoval JUDr. Ladislav Jouza

Odškodňování veřejnoprávních korporací (obcí) za nepřiměřeně dlouhé řízení

V případě nepřiměřeně dlouhého soudního řízení se lze domáhat náhrady nemajetkové újmy, tedy odškodnění za průtahy v řízení.

Platí tato možnost i pro obce nebo kraje, jsou-li účastníkem takového soudního řízení?

Vzhledem k potřebě bezpodmínečného zachování práva na spravedlivý proces nemůže být pro účely posouzení vzniku samotného nároku na nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. samo o sobě určující, zda se jedná o právnickou osobu veřejného práva nebo soukromého práva. Řečeno jinak, v případě, kdy je shledáno, že řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, je namístě poskytnutí zadostiučinění (konstatováním porušení práva či v penězích), bez ohledu na soukromoprávní či veřejnoprávní povahu účastníka řízení (poškozeného) a bez ohledu na jeho osobní a majetkové poměry, vyložil Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 30 Cdo 1048/2024, ze dne 18. 6. 2024.

Judikatura týkající se odškodňování právnických osob za nepřiměřeně dlouhé řízení je v obecné rovině přiměřeně použitelná rovněž na veřejnoprávní korporace, avšak samozřejmě s nezbytným zohledněním specifických okolností každého jednotlivého případu s vyloučením možnosti mechanické aplikace práva a s přihlédnutím k odlišnostem obou typů korporací. Z hlediska struktury poškozeného coby veřejnoprávní právnické osoby je nutné zohlednit, že u něj cyklicky dochází k personálním obměnám v jeho orgánech v důsledku pravidelných voleb, proto dopad řízení na osoby v nich je již z tohoto důvodu zpravidla nižší než u osob fyzických nebo právnických osob soukromého práva. Současně je také nutné zohlednit, že s ohledem na jeho široce vymezenou působnost a množství právních vztahů, do nichž poškozený vstupuje, je přirozeně výskyt právních sporů častější než v případě právnických osob soukromého práva. Významné jsou i majetkové poměry poškozeného.

Souběžné konání místního referenda v obci a voleb a rozdělení práce v okrskové komisi

Místní referendum může být v obci konáno společně s volbami resp. v termínu voleb, ostatně je to praktické i ekonomické.

Jak je to potom s vydáváním hlasovacích lístků? Jak je rozdělena práce mezi členy okrskové volební komise?

Koná-li se místní referendum společně v tytéž dny s volbami ve smyslu ust. § 27a odst. 1 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, je okrsková volební komise plnící rovněž úkoly okrskové komise pro místní referendum oprávněna rozdělit svou činnost mezi jednotlivé členy komise tak, že někteří budou vydávat hlasovací lístky a úřední obálky pro místní referendum a jiní volební lístky a úřední obálky pro hlasování ve volbách. Osoba přicházející do volební (hlasovací) místnosti však musí být schopna bez obtíží rozpoznat, u kterých členů komise jí budou vydány volební či hlasovací lístky a úřední obálky jednak pro místní referendum , jednak pro volby. V případě absentujícího nebo nedostatečného označení, musí okrsková volební komise voliče na oba typy hlasování výslovně upozornit.. V případě souběžného konání místního referenda a voleb (ust. § 27a odst. 1 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu) může okrsková volební komise vydat hlasovací a volební lístky a úřední obálky až poté, co budou zjištěny jednak vůle voliče ohledně toho, jakého typu hlasování se chce zúčastnit, a jednak jeho oprávnění v místním referendu a volbách hlasovat, resp. volit. Automatické vydání hlasovacích a volebních lístků a úředních obálek není přípustné. (Podle usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 2. 2023, spis. zn. 51 A 5/2023, který byl pro svůj význam publikován ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Odvolání podpory návrhu na konání místního čili obecního referenda

Návrh na konání referenda může iniciovat přípravný výbor (občanů), pokud si zajistí zákonem souhlas s návrhem ze strany předepsaného počtu občanů obce (oprávněných volit do tamního zastupitelstva obce), kteří vlastnoručně podepíší návrh (a uvedou své jméno, příjmení, datum narození a adresu).

Lze podporu návrhu (tedy podpis oprávněné osoby) na (ohledně iniciace) konání referenda odvolat?

Podporu návrhu přípravného výboru na konání místního referenda představovanou podpisem oprávněné osoby na podpisové listině je možné odvolat (ust. § 8 odst. 2 a § 10 odst. 2 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu). Lze tak ovšem učinit pouze formou odpovídající požadavkům zákona (ust. § 11 odst. 2 uvedeného zákona), přičemž odvolání podpory návrhu je třeba oznámit přípravnému výboru i příslušné obci (obecnímu úřadu). Odvolat podporu návrhu na konání místního referenda lze pouze do okamžiku podání návrhu na konání místního referenda příslušnému obecnímu úřadu (ust. § 12 odst. 1 téhož zákona), vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2025, vyhlášeného ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 4700/2025.

Neslušné chování úředníka ÚSC (obce či kraje) jako výpovědní důvod

Zachovávání pravidel slušnosti při úředním jednání patří mezi základní povinnosti úředníka územního samosprávného celku, které stanoví zákon o úřednících [ust. § 16 odst. 2 písm. d) zákona o úřednících č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů].

Jaký výpovědní důvod uplatnit vůči úředníkovi, který se vůči klientům - občanům chová neslušně, arogantně, agresivně atp.?

V nedodržování pravidel slušného chování úředníkem při úředním jednání nelze spatřovat nesplňování předpokladů stanovených právními předpisy pro výkon sjednané práce ve smyslu ust. § 52 písm. f) zákoníku práce, neboť předpoklady pro výkon práce úředníka územního samosprávného celku jsou stanoveny v § 4 odst. 1 zákona o úřednících (podle tohoto ustanovení se úředníkem může stát fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, popřípadě fyzická osoba, která je cizím státním občanem a má v České republice trvalý pobyt, dosáhla věku 18 let, je způsobilá k právním úkonům, je bezúhonná, ovládá jednací jazyk a splňuje další předpoklady pro výkon správních činností stanovené zvláštním právním předpisem) a zachovávání pravidel slušnosti při úředním jednání mezi ně nepatří. Povinnost úředníka zachovávat pravidla slušnosti při úředním jednání nepředstavuje ani požadavek pro řádný výkon sjednané práce ve smyslu ust. § 52 písm. f) zákoníku práce, neboť nejde o požadavek, který stanoví sám zaměstnavatel (územní samosprávný celek), nýbrž o povinnost stanovenou zákonem o úřednících, vyložil Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 3701/2023, ze dne 21. 2. 2024. Nedodržování pravidel slušného chování úředníkem při úředním jednání představuje porušení povinnosti, která vyplývá z právního předpisu vztahujícího se k jím vykonávané práci, a může proto být – je-li zaviněno alespoň z nedbalosti – důvodem výpovědi z pracovního poměru dané zaměstnavatelem úředníkovi podle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce - čili pro porušování pracovní kázně, vyplývá z rozsudku NS ČR  v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 3701/2023, ze dne 21. 2. 2024.

vypracoval Richard W. Fetter