Praktická řešení
k zákoníku práce

Mikroklimatické podmínky

Zaměstnavatel je povinen zabezpečit, aby na pracovišti bylo zajištěno dodržování mikroklimatických podmínek.

Jaké jsou požadavky na mikroklimatické podmínky?

Ustanovení § 2 zákona o BOZP stanoví, zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou,

Konkrétní pak je ustanovení § 41 až § 43 nařízení vlády č. 361/­2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, která stanoví bližší hygienické požadavky na mikroklimatické podmínky na pracoviště. Zvlášť je pak upravena teplota na pracovišti, větrání pracovišť, nucené větrání, větrání pracovišť se zvláštními nároky na čistotu ovzduší a na ohřívárnu.

Obecně platí, že na pracovišti, kde je vykonávána trvalá práce, s výjimkou pracoviště vyžadujícího zvláštní tepelné podmínky a pracoviště, na němž nelze technickými prostředky odstranit zátěž teplem z technologie, musí být zajištěno dodržování přípustných mikroklimatických podmínek v kalendářním roce upravených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2, s výjimkou mimořádně teplého dne. Za mimořádně teplý den se považuje den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyšší než 30 C. Minimální operativní teploty t_omin v kalendářním roce upravené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2 se nevztahují na práci vykonávanou na pracovišti, na němž nelze odstranit chladovou zátěž z technologických důvodů. Maximální operativní teploty t_omax v kalendářním roce upravené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2 se nevztahují na práci vykonávanou na pracovišti, na němž nelze odstranit tepelnou zátěž z technologických důvodů.

vypracovala
JUDr. Eva Dandová

Vstupní lékařská prohlídka

Zaměstnanec nastupuje do zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti.

Je vstupní prohlídka povinná i při uzavírání dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce?

Podle zákona č. 373/­2011 Sb. zaměstnavatel zajistí vstupní lékařskou prohlídku, a zaměstnanec je povinen ji absolvovat, jestliže by měla být budoucí práce podle zákona o ochraně veřejného zdraví (zákon č. 258/­2000 Sb.) prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy. Zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Rekvalifikace zaměstnance

Zaměstnanec má kvalifikaci v oboru skladového hospodářství. Zaměstnavatel ho však potřebuje po nové organizaci práce zaměstnat na údržbářské dílně.

Bude získání nových poznatků považováno za rekvalifikaci?

Získání nových poznatků v určité školící formě pro práci údržbáře, aby je mohl uplatnit v práci, bude na pracovišti považováno za rekvalifikaci.

Nástup uchazeče o zaměstnání na rekvalifikaci

Nastoupí-li uchazeč o zaměstnání rekvalifikaci v průběhu roku 2023, bude se při zjišťování podpory vycházet z průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí roku 2022.

O jakou částku se jedná?

Podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí (č. 425/­2022 Sb.) je to částka 39 306 Kč. Maximální podpora bude ve výši 25 548 Kč.

Úraz zaměstnance při team-buildingu

Firmy často pořádají „pracovní“ setkání mimo sídla svého působení, kde jsou na programu i různá sportovní utkání nebo soutěže mezi zaměstnanci.

Je možné posuzovat úraz, který se při této činnosti přihodí, jako pracovní?

Úraz při těchto soutěžích, byť by se stal v pracovní době, není možné považovat za pracovní. Nejedná se přímou souvislost s plněním pracovních úkolů ani o činnost konanou pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace nebo školení organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, kterým se sleduje zvyšování odborné připravenosti zaměstnanců. O pracovní úraz by se mohlo jednat v případě, kdyby tělovýchovná a sportovní činnost byla předmětem činnosti zaměstnavatele, jako v případě prvoligových hráčů různých sportovních soutěží, kteří jsou s těmito kluby v pracovněprávním vztahu. Za pracovní úraz se rovněž považuje poškození zdraví při tzv. team – buildingu. Jedná se o tzv. „výjezdní zasedání“ firmy, jehož účelem je prohloubení vzájemných interpersonálních vazeb zaměstnanců, jejich schopnosti vzájemné kooperace a schopnosti spolupráce s ostatními zaměstnanci. Podle názoru Nejvyššího soudu by se v těchto případech mohlo jednat o účast na školení k prohloubení kvalifikace, kterou je zaměstnavatel zaměstnanci oprávněn uložit.

vypracoval
JUDr. Ladislav Jouza