Praktická řešení
k zákoníku práce

Příspěvek na zapracování od úřadu práce

Zaměstnavatel přijal do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, který byl evidován na úřadu práce jako nezaměstnaný. Nemá však potřebnou kvalifikaci.

Může zaměstnavatel získat na zapracování příspěvek od úřadu práce?

Zaměstnavatelé velmi často zapomínají, že mohou od úřadu práce dostat příspěvek na zapracování. Tuto výhodu může uplatnit zaměstnavatel, který přijme do zaměstnání uchazeče o zaměstnání. Musí ho však doporučit úřad práce a tento zaměstnanec nemá příslušnou kvalifikaci pro nové pracovní místo. Jedná se o příspěvek na zapracování podle § 116 zákona č. 435/­2004 Sb. (zákon o zaměstnanosti). Příspěvek má zabezpečit, aby uchazečům o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči, byla tato péče věnována i u zaměstnavatelů v počátcích jejich začlenění na trhu práce. Poskytuje se na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem po dobu maximálně tří měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním může činit nejvýše polovinu minimální mzdy (v současnosti 8 650 Kč). Celkový příspěvek může být v částce 25 800 Kč. Může být prostřednictvím zaměstnavatele poskytován fyzické osobě, která bude zaměstnance zapracovávat, např. mistrovi, vedoucímu, kvalifikovanému zaměstnanci apod. Příspěvky úřad práce poskytuje na žádost zaměstnavatele. Zákon o zaměstnanosti uvádí podstatné náležitosti žádosti a doklady, které je třeba k žádosti přiložit. Požaduje se, aby žadatel (zaměstnavatel) osvědčil, že nemá daňové nedoplatky a nedluží pojistné na sociální zabezpečení ani na zdravotní pojištění. Za dluh se nepovažuje splácení ve splátkách, pokud žadatel není v prodlení se splácením těchto splátek.

Provozní důvody

Zákoník práce časově omezuje trvání pracovních poměrů na dobu určitou na tři roky a může být opakováno pouze dvakrát. Toto omezení však neplatí, jestliže má zaměstnavatel vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce.

Co se rozumí vážnými provozními důvody?

Pojem „vážné provozní důvody“ nelze s ohledem na rozmanitost pracovních činností blíže specifikovat. Proto se v zákoníku práce (§ 39 odst. 4) uvádí, že tyto důvody musí být vymezeny konkrétně v písemné dohodě uzavřené mezi zaměstnavatelem a příslušným odborovým orgánem. Mělo by se v ní přihlédnout k podmínkám konkrétního pracoviště, k charakteru i obsahu předmětu činnosti zaměstnavatele. Pokud u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, vymezí tyto důvody písemně zaměstnavatel sám, např. ve vnitřním předpisu, vnitrofiremním opatření apod. Jako příklad je možno uvést organizační a strukturální změny na pracovišti, změny v předmětu činnosti zaměstnavatele, opatření směřující ke zvýšení efektivnosti práce, racionalizační opatření, snížení výrobních výstupů, ztráta výrobních zakázek nebo naopak jejich neočekávané zvýšení nad obvyklý rámec úkolů a z toho pak vyplývající důsledky např. v pracovní době, ohrožení návaznosti pracovních postupů apod.

Dovolená, která připadne na svátek

Zaměstnanec, který má rozvrženu směnu od pondělí do pátku v 8 hodinových směnách, požádal o dovolenou od úterý do úterý (např. od 4. 7. do 11. 7. 2023, kdy svátky připadly na středu a čtvrtek 5. a 6. 7. 2023).

Jaký je správný postup v daném případě?

Do doby čerpání dovolené mu tedy připadlo celkem 6 směn, to je 48 hodin. Oba svátky se nezapočítávají do dovolené. Zaměstnanec tímto způsobem vyčerpal jen 32 hodin dovolené. Z jeho celkového práva na dovolenou se mu odečte 32 hodin dovolené a nikoliv 48 hodin dovolené, jak se mnohdy v praxi realizuje. (Od celkového počtu hodin – 48 – se odečtou hodiny připadající na dva svátky: 2 x 8, což je 16 hodin, které zmenší rozsah čerpané dovolené: 48 – 16 = 32 hodin).

V personální praxi mnohdy dochází k pochybení, kdy o dovolenou připadající na svátek, požádá zaměstnanec. V těchto případech se dovolená započítává, neboť byla na žádost zaměstnance určená k čerpání výhradně na den svátku. Důvodová zpráva k ZP (§ 219) k tomu uvádí, že není důvodné, aby takto poskytnutá dovolená pouze na den svátku nebyla započtena do dovolené.

Rozvrh pracovní doby

V pracovní smlouvě může být dohodnut jiný rozsah nebo rozvrh pracovní doby.

O jaké situace se může jednat?

Může jít podle § 78 odst. 1 písm. m) zákoníku práce např. o nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, jinou vhodnou úpravu pracovní doby (např. posunutí začátku pracovní doby), přesný rozpis pracovního výkonu a činností apod. Vždy však musí být ujednání konkrétní a přesné, aby bylo zřejmé, v jaké pracovní době bude zaměstnanec plnit pracovní úkoly. O rozvržení týdenní pracovní doby rozhoduje zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem. Pokud na pracovišti odbory neexistují, stanoví rozvrh pracovní doby zaměstnavatel sám. Pracovní dobu zpravidla rozvrhuje do pětidenního pracovního týdne. Při rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny se stanovená týdenní pracovní doba rozvrhuje tak, aby délka směny nepřesáhla devět hodin a při nerovnoměrném rozvržení 12 hodin. Průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny v rozvrhu směn přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

Insolvenční řízení

Podnikatel (manžel) se dostal do insolvenčního řízení. Přitom jeho obchodní partneři (věřitelé) nečekají a chtějí dosáhnout splnění závazků a smluv, k nimž se zavázal smlouvou nebo jiným úkonem.

Jak správně řešit tyto otázky?

Dostane-li se podnikatel (manžel) může dostat do insolvenčního řízení a postupuje se podle § 268 zákona č. 182/­2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Prohlášením konkursu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela. Po prohlášení konkursu se vypořádá společné jmění manželů, které zaniklo, nebo zaniklo do prohlášení konkursu, ale nebylo vypořádáno nebo bylo zúženo smlouvou nebo rozhodnutím soudu a do prohlášení konkursu nebylo vypořádáno. Důsledky tohoto nepříznivého finančního stavu mohou postihnout i druhého manžela, neboť konkursem, to je uspořádáním majetkových poměrů podnikatele (dlužníka) na návrh některého z věřitelů (např. jiný podnikatel, ale i zaměstnanec, kterému podnikatel dluží peníze), dojde k zániku společného jmění manželů. Správce majetkové podstaty dlužníka, kterého určí soud, je oprávněn uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů nebo navrhnout jeho vypořádání u soudu.

Bylo-li zahájeno soudní řízení o vypořádání společného jmění, které nebylo dosud pravomocně skončeno, vstupuje správce majetku do řízení namísto podnikatele (úpadce) a je tedy v tomto řízení „partnerem“ druhého manžela.

Dohody o vypořádání společného jmění manželů uzavřené dlužníkem (např. manželem – osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) jsou po prohlášení konkursu neplatné. Dohodu musí schválit insolvenční soud. Tato dohoda má pak účinky pravomocného rozsudku.

Rekvalifikace

Zaměstnanec má kvalifikaci v oboru skladového hospodářství. Zaměstnavatel ho však potřebuje po nové organizaci práce zaměstnat na údržbářské dílně.

Bude získání nových poznatků v určité školící formě pro práci údržbáře považováno za rekvalifikaci?

Získání nových poznatků v určité školící formě pro práci údržbáře, aby je mohl uplatnit v práci, bude na pracovišti považováno za rekvalifikaci.

Potvrzení o zaměstnání

Zákoník práce v ustanovení § 313 uvádí, že zaměstnavatel musí vydávat zaměstnanci při skončení pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti, potvrzení o zaměstnání (zápočtový list). U dohody o provedení práce jen tehdy, pokud tato dohoda založila účast na nemocenském pojištění (měsíční odměna v částce 10 tisíc korun).

Co by mělo být uvedeno v tomto potvrzení?

V potvrzení musí zaměstnavatel kromě údajů o zaměstnání, druhu konaných prací a dosažené kvalifikaci např. uvést dobu zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993, odpracovanou dobu pro dosažení expoziční doby a zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky ze mzdy. Údaje o výši průměrného výdělku a další údaje rozhodné pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti zaměstnavatele uvede v odděleném potvrzení. Jde o opatření v zájmu ochrany údajů zaměstnance. Byla-li dána zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby. Povinností zaměstnavatele je vydat potvrzení o zaměstnání ihned po skončení pracovního poměru (uplynutí výpovědní doby) a nečekat až na skončení případného soudního sporu. Zaměstnavatel nemůže vázat vydání potvrzení na splnění či existenci dalších skutečností ze strany zaměstnance, jako např. navrácení zapůjčených předmětů, úhradu způsobené škody nebo nákladů apod. Nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem potvrzení o zaměstnání, může se domáhat ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se o jeho obsahu dověděl, u soudu, aby zaměstnavateli bylo uloženo přiměřeně ho upravit.

Organizační složka v ČR

Obchodní korporace (např. s.r.o.) se sídlem v jiném členském státě EU umístí svou organizační složku v ČR. Organizační složka má své zaměstnance.

Vztahuje se na zaměstnance v případě podání návrhu na prohlášení konkursu právní úprava podle zákona?

V případě podání návrhu na prohlášení konkursu se na zaměstnance vztahuje právní úprava podle zákona.

vypracoval
JUDr. Ladislav Jouza