Praktická řešení
k zákoníku práce

Dohoda o pracovní činnosti na 26 týdnů

Zaměstnanec má sjednánu dohodu o pracovní činnosti na 26 týdnů.

Jak má zaměstnanec pracovat?

Může tedy pracovat nepravidelně, podle stanovené pracovní doby. Například jeden týden odpracuje 30 hodin, druhý týden 10 hodin, další týden nemusí pracovat vůbec. Za období, na které byla dohoda sjednána, musí však být v průměru za týden odpracovaná doba maximálně polovina stanovené týdenní pracovní doby, ve většině případů 20 hodin.

Neplatnost dohody o pracovní činnosti

DPČ byla sjednána ústně a zaměstnanec podle jejího obsahu začal pracovat. Později se dozvěděl, že DPČ měla být uzavřena písemně a dovolával se její neplatnosti.

Bude uvedený postup pro zaměstnance úspěšný?

Tento postup nemůže být pro zaměstnance úspěšný, neboť již bylo započato s plněním, zaměstnanec začal práci podle DPČ vykonávat.

Pracovní volno při narození dítěte

Zaměstnanec požaduje pracovní volno při narození dítěte.

Podle jakého právního předpisu mu může zaměstnavatel volno poskytnout?

Jedná se o nařízení vlády č. 590/2006 Sb., o důležitých osobních překážkách v práci. Pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu:

-    s náhradou mzdy nebo platu k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět,

-    bez náhrady mzdy nebo platu k účasti při porodu manželky (družky).

Zaměstnavatel má povinnost poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu zaměstnanci k účasti při porodu manželky nebo družky.

Doprovod dítěte k vyšetření k lékaři

Zaměstnankyně doprovází malé dítě k vyšetření k lékaři.

Na jaké pracovní volno má zaměstnankyně nárok? Jedná se o placené pracovní volno?

Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy nebo platu se poskytuje, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela. Má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, náhrada mzdy nebo platu mu nepřísluší. Náhrada mzdy nebo platu se taktéž neposkytuje, jde-li o ostatní rodinné příslušníky. Pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na šest pracovních dnů v kalendářním roce. Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy nebo platu.

Faktická dohoda o pracovní činnosti

Fyzická osoba začala u zaměstnavatele vykonávat práce, aniž by byla sjednána třeba i jen ústní DPČ. Jde o faktickou DPČ. Pokud se prokáže, že alespoň jedna smluvní strana měla vůli uzavřít DPČ, jedná se o DPČ sjednanou konkludentním jednáním (zaměstnavatel začal práci přidělovat a zaměstnanec ji vykonával).

Jak má FO postupovat? Podle jakého zákona se posuzují prává zaměstnance?

V případě faktické DPČ náleží zaměstnanci odměna, případně náhrada za vykonanou práci, lze ho ukončit bezformálně. Práva se posuzují podle NOZ.

Výměra dovolené

Zaměstnanec pracující na základě dohody o pracovní činnosti, měl sjednaný rozsah práce na 8 hodin týdně, kdy pracuje pravidelně dvakrát týdně po dobu 4 hodin. Za kalendářní rok 2024 odpracoval celkem 416 hodin.

Na kolik hodin dovolené má zaměstnanec nárok?

Jeho výměra dovolené činí 4 týdny. Zaměstnanec odpracoval 20násobek fiktivní 20hodinové týdenní pracovní doby (416 / 20 = 20,8). Vznikne mu právo na 31 hodin dovolené (20 / 52 × 4 = 30,77).

Odpočinek mezi dvěma směnami

Zaměstnanci byl v jednom dni zkrácen odpočinek na osm hodin a na pracovišti bude celkem 16 hodin. Z toho bude 14,5 hodiny pracovat a jedna hodina budou přestávky na jídlo a oddech.

Kolik hodin musí trvat jeho odpočinek mezi dvěma směnami následující den?

Následující den musí jeho odpočinek mezi dvěma směnami trvat 15 hodin (11 hodin za tento den a 4 hodiny z předcházejícího dne).

Hromadný nástup dovolené

Zaměstnavatelé často využívají ekonomických situací, kdy jejich výrobní nebo jiná činnost měla určitý pokles, k určení nástupu hromadné dovolené.

Jak postupovat v případech, kdy zaměstnanec ještě nesplnil podmínky pro dovolenou?

Podle § 220 ZP musí mít zaměstnavatel k určení hromadného nástupu na dovolenou souhlas odborové organizace a rady zaměstnanců (pokud na pracovišti působí) při splnění zákonných podmínek. Jen jestliže je to nezbytné z provozních důvodů a hromadné čerpání nesmí činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny. Pokud některému zaměstnanci nevzniklo právo na dovolenou (pracovní poměr mu vznikl v průběhu roku, došlo ke krácení dovolené apod.), je zaměstnavatel povinen mu stále přidělovat práci. Jestliže by to nebylo možné, vzniká překážka v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 ZP a musí zaměstnanci poskytnout náhradu mzdy. Zaměstnanec může ovšem souhlasit se změnou druhu práce na dobu čerpání hromadné dovolené.

Práce na dálku

Při přípravě novely ZP se objevovaly ve sdělovacích prostředcích názory, že dohodu o práci na dálku bude muset sjednat zaměstnavatel ve všech případech, kdy o to zaměstnanec požádá.

Jaká je právní situace?

Tato sdělení neměla oporu v nové právní úpravě a byla to zbytečná dezinformace. Právní úprava v přijaté novele ZP uvádí, že zaměstnanec může zaměstnavatele požádat o umožnění výkonu práce na dálku. Zaměstnavatel nebude povinen vyhovět ve všech případech. Jedině tehdy požádá-li o tuto formu pracovního zapojení zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 9 let, těhotná zaměstnankyně a zaměstnanec nebo zaměstnankyně pečující o osobu závislou na pomoc jiné fyzické osoby. Nevyhoví-li zaměstnavatel žádosti, bude povinen písemně odůvodnit její zamítnutí, např. pro vážné provozní důvody. Předpokladem pro práci na dálku je písemná dohoda zaměstnance se zaměstnavatelem. Může být sjednána samostatně jako forma právního jednání nebo může být součástí pracovní smlouvy nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tato dohoda by měla obsahovat např. – označení místa nebo míst výkonu práce na dálku, způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce a její kontroly, rozsah konané práce a bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby, určení náhrady nákladů vzniklých při výkonu práce na dálku zaměstnavatelem, dobu, na kterou se dohoda o práci na dálku uzavírá. Důležitý je údaj o rozvržení pracovní doby, zda si rozvrh provede zaměstnanec sám nebo zaměstnavatel. Možná je i kombinace v jednotlivých dnech. V dohodě by měl být rovněž uveden (není to povinnost) způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem, včetně průběžné kontroly místa výkonu práce.

Nepravdivý posudek o pracovní činnosti

Zaměstnavatel vydal na žádost zaměstnance posudek o jeho pracovní činnosti. Zaměstnanec s některými údaji nesouhlasí.

Má zaměstnanec možnost obrany?

Pracovní posudek vydává zaměstnavatel při skončení pracovního poměru na žádost zaměstnance. Zaměstnanec o vydání posudku zpravidla žádá tehdy, jestliže jeho předložení požaduje zaměstnavatel, u kterého se uchází o práci. Nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem pracovního posudku, může se domáhat u soudu, aby zaměstnavateli uložil přiměřeně jej upravit a požadovat náhradu škody. Pokud zaměstnanec nebyl v důsledku nepravdivého posudku o pracovní činnosti přijat do jiného zaměstnání, odpovídá mu podle § 265 zákoníku práce za škodu tím způsobenou zaměstnavatel, který takový posudek vydal. Škoda, kterou je zaměstnavatel povinen v tomto případě zaměstnanci nahradit, může spočívat v ušlém výdělku zaměstnance u jiného zaměstnavatele, který s ním v důsledku nepravdivého pracovního posudku odmítl uzavřít pracovní smlouvu. Vedle náhrady škody podle pracovněprávních předpisů může poškozený zaměstnanec uplatňovat náhradu škody podle občanského zákoníku, pokud byla nepravdivým posudkem ohrožena jeho občanská čest, lidská důstojnost, soukromí, jméno a projevy osobní povahy. V závažných případech může poškozený zaměstnanec uplatňovat právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.

Peněžité vyrovnání

Zaměstnanec s průměrným měsíčním výdělkem 30 000 Kč sjednal se zaměstnavatelem konkurenční doložku v trvání 12 měsíců. Jde tedy o závazek zaměstnance, že nejdéle po dobu 12 měsíců po skončení pracovního poměru nebude vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti bývalého zaměstnavatele nebo která by vůči němu měla soutěžní povahu.

V jaké výši musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci peněžité vyrovnání?

Celková minimální částka, kterou zaměstnavatel musí zaměstnanci poskytnout, je 300 000 Kč. Neposkytuje ji však najednou, ale v měsíčních splátkách, tedy po 15 000 Kč, což je polovina průměrného měsíčního výdělku. Samozřejmou podmínkou je, že zaměstnanec tento závazek dodrží. Pokud by zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání nebo jeho část za příslušný měsíc do 15 dnů po uplynutí jeho splatnosti, může zaměstnanec dohodu vypovědět. Ta pak přestane platit prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.

vypracoval
JUDr. Ladislav Jouza