Praktická řešení
k zákoníku práce

Alkoholová oslava na pracovišti mimo pracovní dobu

Zaměstnanec uspořádal oslavu svých narozenin na svém pracovišti mimo pracovní dobu.

Je možné na této oslavě požívat alkohol?

Zákoník práce ukládá zaměstnancům povinnost nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště a nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele. Zákaz je vymezen časově i věcně. V pracovní době vždy bez ohledu na to, na kterém pracovišti se zaměstnanec nachází (např. pracovník stavební firmy obědvá v restauraci) a na pracovišti třeba i po pracovní době. ZP tedy staví mimo zákon i oslavy na pracovištích mimo pracovní dobu. Jestliže oslavenec čeká se svou oslavou až po skončení pracovní doby, aby si se spoluzaměstnanci „připil“ na zdraví v prostorách firmy (např. zasedací místnost), není toto jednání v souladu se ZP. Stejně tak není „zákonné“ jednání zaměstnanců, kteří v pracovní době si „odskočí“ na pivo nebo skleničku do nedaleké restaurace a svoje jednání odůvodňují „že nejde o pracoviště“. Někteří zaměstnanci se při této činnosti vymlouvají na to, že se přestávka na jídlo a oddech nezapočítává do pracovní doby. Domnívají se, že při této přestávce, která není pracovní dobou, mohou požívat alkoholické nápoje. To je však jen jedna stránka věci. Současně platí, že zaměstnanec nesmí pod vlivem alkoholu nastupovat do práce a proto v žádném případě nemůže nastat situace, že alkoholický nápoj, byť by to bylo nízkostupňové pivo, nebude mít účinky po uplynutí 30 minutové přestávky.

Zveřejnění rozhodnutí o přestupku zaměstnavatele

Ve sdělovacích prostředcích se objevily zprávy, že zaměstnavatel za činnost v rozporu s právními předpisy může být veřejně kritizován.

O jakou „novinku“ se jedná?

Jedná se o novelu zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Zaměstnavatel musí zajistit, aby závislá pracovní činnost byla vykonávána v pracovněprávním vztahu. Není-li takový pracovní vztah se znaky závislé činnosti uskutečňován podle pracovní smlouvy nebo dohody o práci, jedná se o nelegální práci, často označovanou jako Švarc systém. Podle novely zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (dále „ZOZ“) je od 1. ledna 2025 v § 140 odst. 6 písm. c), e) a f) tohoto zákona uvedena možnost úřadu práce, aby na úřední desce Státního úřadu inspekce práce zveřejnil rozhodnutí o přestupku zaměstnavatele, který umožnil nelegální práci. I nadále však platí, že za tento přestupek může inspekce práce uložit zaměstnavateli pokut až do částky 10 milionů korun, nejméně však 50 tisíc korun. Tím se veřejnost může dozvědět o protizákonné činnosti konkrétního zaměstnavatele. Spolu s novelou ZOZ byl od 1. ledna 2025 novelizován i zákon o inspekci práce č. 251/2005 Sb. Podle § 7 písm. f) tohoto zákona má orgán inspekce práce při provádění kontroly rozšířenou pravomoc. Může pořizovat zvukové, obrazové a zvukové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob, pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak. Právo fyzických osob na ochranu jejich soukromého a osobního života tím však není dotčeno.

Bezpečnostní přestávky

ZP v § 89 uvádí, že zaměstnanci mají právo na bezpečnostní přestávky v práci podle zvláštních právních předpisů. Započítávají se do pracovní doby.

Vztahuje se to i na zaměstnance pracující podle dohod?

Tato povinnost zaměstnavatele existuje. Podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., o ochraně zdraví při práci (dále NV) se nejedná o „klasické“ přestávky, ale o situace, kdy při splnění podmínek je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na práci jiného druhu. V případě neexistence takové možnosti, musí poskytnout přestávku v naturální podobě. Jedná se např. o přestávky při práci s počítačem, při monotónním nebo vnuceném tempu, při práci s těžkými břemeny. Zaměstnavatel musí dohodářům na uvedených pracovištích a při splnění zákonných podmínek poskytnout přestávky v práci nebo zorganizovat změnu činnosti v délce 5 – 10 minut po každých dvou hodinách nepřetržité práce nebo musí být zajistit střídání činností nebo zaměstnanců. NV bylo vydáno k provedení některých ustanovení zákona č. 309/2006 Sb., kterým s e upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích. Toto NV se v celém rozsahu vztahuje i na zaměstnance, kteří pracují podle dohod o práci. Podle novely tohoto nařízení, která platí od 1. ledna 2025, musí být poslední přestávka poskytnuta zaměstnavatelem nejpozději jednu hodinu před skončením pracovní směny.

vypracoval
JUDr. Ladislav Jouza