Praktická řešení ke zdanění dohod

Daňové řešení u pracujícího starobního důchodce

Občan, který od 1. ledna 2024 pobírá starobní důchod, uzavřel se svým bývalým zaměstnavatelem dohodu o provedení práce na období od 10. 7. 2026 do 25. 9. 2026, přičemž je mu zúčtována odměna za červenec ve výši 11 600 Kč, za srpen ve výši 22 000 Kč a za září ve výši 11 800 Kč. Zaměstnanec u zaměstnavatele učinil prohlášení k dani a uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

Jaké bude daňové řešení u starobního důchodce a může být uplatněna sleva na pojistném ve smyslu zákona č. 417/­2024 Sb.?

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění pouze v srpnu, kdy jeho zúčtovaná odměna z dohody o provedení práce přesáhla hranici 12 000 Kč, a proto v tomto měsíci odměna z dohody podléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Za zbývající měsíce se z odměny neodvádí pojistné, protože odměna z dohody o provedení práce nedosáhla 12 000 Kč. Vzhledem k tomu, zaměstnanec učinil prohlášení k dani, zdanění odměn proběhne podle § 38h ZDP formou měsíční zálohy na daň.

Zákonem č. 417/­2024 Sb. byla v § 7d a § 7e zákona č. 589/­1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení zavedena s účinností od 1. 1. 2025 pro zaměstnance (týká se i OSVČ), který je poživatelem starobního důchodu, sleva na pojistném na důchodové pojištění za kalendářní měsíc ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance. Slevu na pojistném uplatňuje zaměstnanec u zaměstnavatele, a to nejdříve za kalendářní měsíc, v němž požádal o slevu na pojistném, a za kalendářní měsíce následující; nárok na slevu nemůže zaměstnanec uplatnit u zaměstnavatele zpětně. V tomto případě výše pojistného zaměstnance činí 4,5 % (pojistné na zdravotní pojištění), a (7,1 % – 6,5 %) = 0,6 % (pojistné na sociální pojištění). Tedy celkem 4,5 % + 0,6 % = 5,1 % z vyměřovacího základu.

V našem příkladu po skončení kalendářního roku může zaměstnanec požádat o roční zúčtování daně z příjmů, pokud splňuje podmínky uvedené v § 38ch ZDP. Pokud poplatník nemá kromě starobního důchodu, který je osvobozen od daně, jiné zdanitelné příjmy, uplatní v rámci ročního zúčtování záloh na daň základní slevu na dani na poplatníka a jeho daňová povinnost bude nulová. Zaměstnavatel mu vrátí sraženou zálohu na daň ve výši 730 Kč.

Daňové řešení a řešení pojistného u zaměstnance

Zaměstnanec má uzavřeny v roce 2026 u téhož zaměstnavatele souběžně tři pracovněprávní vztahy – pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. U zaměstnavatele učinil prokazatelně prohlášení k dani. Na příklad za měsíc červen 2026 má zúčtovány následující příjmy:

•    příjem na základě pracovní smlouvy 44 000 Kč,

•    odměna z dohody o provedení práce 11 800 Kč,

•    odměna z dohody o pracovní činnosti 4 300 Kč.

Jaké bude daňové řešení a řešení pojistného u zaměstnance ve zvoleném měsíci?

Z odměny z dohody o provedení práce se neodvádí ani sociální, ani zdravotní pojištění (příjem je nižší než 12 000 Kč), rovněž tak z odměny z dohody o pracovní činnosti se neodvádí pojistné (příjem je nižší než 4 500 Kč).

Zdanění současného výkonu práce na DPP a DPČ u jednoho zaměstnavatele

Zaměstnanec, který je v pracovním poměru u svého hlavního zaměstnavatele, uzavřel ještě u dalšího zaměstnavatele dohodu o provedení práce a na jinou činnost dohodu o pracovní činnosti. U druhého zaměstnavatele nemohl učinit prohlášení k dani. Na příklad za měsíc květen 2026 je mu zúčtována odměna z dohody o provedení práce ve výši 11 900 Kč a odměna z dohody o pracovní činnosti ve výši 4 500 Kč.

Jak proběhne zdanění současného výkonu práce na DPP a DPČ u jednoho zaměstnavatele v jednom měsíci?

U druhého zaměstnance nebude odváděno pojistné na sociální a zdravotní pojištění z dohody o provedení práce, ale bude odváděno pojistné z dohody o pracovní činnosti, protože odměna z této dohody dosáhla částky 4 500 Kč. Protože zaměstnanec neučinil prohlášení k dani u zaměstnavatele, bude u DPP použito zdanění podle § 6 odst. 4 ZDP formou srážkové daně a u DPČ bude provedeno zdanění formou zálohy na daň.

Poplatník může postupovat podle § 36 odst. 6 ZDP a podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2026. Do daňového přiznání pak zahrne jak příjmy obou zaměstnavatelů podléhající záloze na daň, tak příjmy od druhého zaměstnavatele podléhající srážkové dani, a to na základě potvrzení od obou zaměstnavatelů. V daňovém přiznání pak uplatní vůči vypočtené daňové povinnosti odvedenou srážkovou daň a odvedenou zálohu na daň od obou zaměstnavatelů.

Zdanění odměny z DPČ

Zaměstnanec kromě hlavního zaměstnání u zaměstnavatele, kde učinil prohlášení k dani, ještě uzavřel dohodu o pracovní činnosti u druhého zaměstnavatele na dobu dvou měsíců od června do července 2026. Za červen je mu zúčtována odměna ve výši 4 499 Kč a za červenec ve výši 4 500 Kč.

Jak bude zdaněna odměna z DPČ s ohledem na stanovený limit pro uplatnění srážkové daně?

U druhého zaměstnavatele nemohl zaměstnanec učinit prohlášení k dani. Druhý zaměstnavatel za měsíc červen postupuje dle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP a v případě měsíce červenec je nutno zvolit zdanění formou zálohy na daň. Pojistné bude uplatněno v červenci, ale nebude uplatněno za měsíc červen.

Dohoda o provedení práce na prázdninovou brigádu

Student vysoké školy uzavřel dohodu o provedení práce na prázdninovou brigádu v období červenec až září 2026. Za každý měsíc obdrží stejnou odměnu ve výši 10 600 Kč. U zaměstnavatele neučiní prohlášení k dani. Žádné jiné příjmy student za rok 2026 nemá.

Může student po skončení roku získat odvedenou srážkovou daň zpět?

S ohledem na výši odměny z dohody o provedení práce tato nepodléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Protože student neučinil prohlášení k dani, bude zaměstnavatel postupovat podle § 6 odst. 4 ZDP a odvede jakožto plátce srážkovou daň.

Po skončení roku 2026 má student dvě možnosti, jak získat sraženou daň z dohod o provedení práce zpět:

a)  student bude postupovat podle § 36 odst. 6 ZDP a podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2026, ke kterému doloží potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů a sražené dani. V daňovém přiznání si uplatní roční základní slevu na dani na poplatníka, takže jeho daňová povinnost bude nulová. V daňovém přiznání požádá správce daně o vrácení přeplatku na dani ve výši 3 x 1 590 Kč = 4 770 Kč (souhrn sražené srážkové daně plátcem daně za tři měsíce),

b)  student bude postupovat podle § 38k odst. 7 ZDP a do 15. 2. 2027 požádá svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů a učiní prohlášení k dani, ve kterém prokáže rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba ZDP. V tomto případě zaměstnavatel v ročním zúčtování daně zohlední roční základní slevu na dani na poplatníka a vrátí studentovi přeplatek na dani ve výši 4 770 Kč.

vypracoval
Ing. Ivan Macháček