Praktická řešení

– Kontrolní hlášení

Vznik povinnosti k podání kontrolního hlášení

Podnikatel provozuje živnostenskou činnost v oboru zednictví. Provádí různé stavební úpravy a opravy pro podnikatele, kteří jsou v České republice registrováni k dani z přidané hodnoty. Fakturuje v režimu přenesení daňové povinnosti. Využívá poddodávky stavebních prací od několika jiných živnostníků, kteří k dani z přidané hodnoty registrováni nejsou. Stavební materiál a další materiál pro svoji práci a motorovou naftu nakupuje výhradně v maloobchodních prodejnách za platby v hotovosti nebo jejich cenu hradí platební kartou. Prostřednictvím úhrady faktur pořizuje jen telekomunikační služby.

Bude podnikatel povinen podávat kontrolní hlášení?

Podnikatel uskutečňuje zdanitelná plnění na území České republiky. Uskutečňuje je v režimu přenesení daňové povinnosti na odběratele. Podnikateli nevzniká povinnost přiznání a platby daně. Takto uskutečněná plnění se zapisují do oddílu A. 1. kontrolního hlášení. Podnikatel využívá poddodávky od podnikatelů, kteří nejsou plátci DPH. Jejich faktury nemohou být předmětem zápisu v kontrolním hlášení. Podnikatel nakupuje stavební a jiný materiál v maloobchodních prodejnách. Při nákupu obdrží účtenku (paragon), která je zpravidla zjednodušeným daňovým dokladem. U těchto přijatých plnění uplatní nárok na odpočet. Souhrnnou částku z těchto účtenek zahrne do jednoho řádku v oddílu B. 3. kontrolního hlášení. Podnikatel uplatní nárok na odpočet z faktur za telekomunikační služby. Souhrnně společně s účtenkami je zapíše do oddílu B. 3. kontrolního hlášení.

Podnikatel splňuje podmínky pro vznik povinnosti podávat kontrolní hlášení. Vznikne mu povinnost zpracovávání a podávání kontrolního hlášení ve lhůtě shodné se lhůtou podávání přiznání k DPH.

Oprava sazby daně

Stává se, že při uskutečnění zdanitelného plnění se uplatní nesprávná sazba daně. Chybný postup je způsoben tím, že se jedná o plnění uskutečňované jen ojediněle. Tato nesprávná daňová sazba je uvedena v daňovém dokladu (vystavené faktuře), jeho prostřednictvím zapracovaná do přiznání k DPH za příslušný kalendářní měsíc a je užita i v podaném kontrolním hlášení za tento kalendářní měsíc (např. leden 2016). Po náhodném zjištění této chyby po uplynutí tří měsíců (např. v dubnu 2016) je podáno dodatečné přiznání na vyšší daň. Tím je opravena chyba, k níž došlo v původním daňovém přiznání. Možnost dodatečného kontrolního hlášení zákon o DPH nedává.

Jak se použití nesprávné sazby daně dá opravit v podaném kontrolním hlášení a v jaké lhůtě tak lze, nebo se musí, učinit?

Po zjištění použití nesprávné sazby daně, je nezbytné bezodkladně opravit původní chybně vystavený daňový doklad postupem dle § 43 zákona o DPH. Odstranění chyby se provede opravným daňovým dokladem. Dodatečné daňové přiznání k DPH je plátce povinen podat do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v jehož průběhu byl zjištěn důvod pro jeho podání (tj. do 31. května 2016). V návaznosti na provedenou opravu je podle § 101f odst. 2 zákona o DPH plátce povinen do pěti pracovních dní od zjištění chybného postupu podat následné kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, v němž byla použita nesprávná daňová sazba (tj. za měsíc leden 2016). V následném kontrolním hlášení plátce uvede všechny údaje z chybného kontrolního hlášení (za měsíc leden 2016) a promítne v něm opravu zápisem správných údajů, jimiž nahradí původní nesprávné údaje.

Kontrolní hlášení při částečné reklamaci

U uskutečněného zdanitelného plnění může dojít ze strany odběratele k částečné reklamaci. Dodavatel, který je obchodní společností, na základě uznání podané reklamace vystaví opravný daňový doklad a sníží tím cenu poskytnutého plnění. Situaci lze modelovat na dodávce zboží uskutečněné 29. března 2016. Reklamace nedodržení smluvní kvality u části dodávky byla dodavatelem uznána. Dne 28. dubna 2016 dojde k vystavení opravného daňového dokladu. Reklamujícímu odběrateli je tento doklad doručen 2. května 2016.

Jak se tato situace promítne do podání kontrolního hlášení?

Uznaná reklamace vede ke snížení celkové ceny dodávky, tedy ke snížení základu daně a tím i ke snížení výše daně. V popsaném případě je proto jedná o opravu základu daně a výše daně podle § 42 zákona o DPH. Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním spadajícím do období, kdy odběratel obdržel opravný daňový doklad [§ 42 odst. 3 písm. b) zákona o DPH]. Tyto změny budou uvedeny v řádném kontrolním hlášení za měsíc, v jehož průběhu reklamující odběratel opravný daňový doklad obdržel (tj. za červen 2016) v oddílu A. 4., pokud cena opravy, tj. snížení ceny plnění, překročí částku 10 000 Kč. Při částce do 10 000 Kč se souhrnný zápis provede v oddílu A. 5. kontrolního hlášení. Pro vykázání tohoto rozdílu původní a po reklamaci opravené ceny dodávky se využije sloupec „základ daně“, resp. sloupec „daň“. Údaj bude uveden v daném případě s minusovým (záporným) znaménkem. Evidenčním číslem dokladu bude číslo opravného daňového dokladu. Datum uskutečnění dotčeného plnění se určí podle § 42 odst. 3 zákona o DPH.

Zdanitelná plnění s různými sazbami daně v jednom daňovém dokladu

V daňovém dokladu jsou uvedena dvě zdanitelná plnění s různými sazbami daně (základní a první snížená).

Jak se tato situace uvede v kontrolním hlášení? Zapíše se každé z těchto plnění do samostatného řádku?

Jestliže jeden daňový doklad obsahuje více základů daně a sazeb daně, je nutné uvést hodnoty základů daně (souhrnně za každou jednotlivou sazbu daně) a daně (souhrnně za každou jednotlivou sazbu daně) do jednoho řádku kontrolního hlášení (např. v oddílu A. 4.). Na jednom řádku kontrolního hlášení je nutné uvést součet hodnot základů daně u základní, u první snížené a u druhé snížené sazby daně do samostatného sloupce kontrolního hlášení (sloupce základ daně 1; základ daně 2; základ daně 3), dále do téhož řádku kontrolního hlášení je nutné uvést součet hodnot základní sazby daně, první snížené sazby daně a druhé snížené sazby daně do samostatného sloupce kontrolního hlášení (daň 1; daň 2; daň 3). Nebude se tedy uvádět každý jednotlivý základ daně a daň do samostatného řádku kontrolního hlášení.

Neoprávněná výzva k podání kontrolního hlášení

Spolek, který je registrovaný k dani z přidané hodnoty, vlastní několik pozemků. Některé z nich dlouhodobě pronajímá. Uskutečňuje tak plnění osvobozené od daně na výstupu bez nároku na odpočet daně na vstupu. V průběhu kalendářního měsíce jiné plnění neuskutečnil. Kontrolní hlášení za tento kalendářní měsíc proto nepodal. Finanční úřad spolek k podání kontrolního hlášení vyzval.

Jak má v takovém případě spolek postupovat?

Spolek v této situace je oprávněn finančnímu úřadu sdělit, že v příslušném kalendářním měsíci k podání kontrolního hlášení povinen není. Může tak učinit s využitím formuláře kontrolního hlášení umístěného na elektronickém portálu Finanční správy České republiky www.financnisprava.cz. nebo www.daneelektronicky.cz. v aplikaci Elektronická podání pro Finanční správu (aplikace EPO). Přímo ve formuláři kontrolního hlášení volbou s použitím tlačítka „Rychlá odpověď na výzvu“ otevře roletovou nabídku. Z ní si vybere volbu „Nemám povinnost podat kontrolní hlášení (KH)“. V rámečku vyplní číslo jednací doručené výzvy správce daně. V záhlaví formuláře uvede svoji plnou identifikaci s využitím příslušných rámečků. Postup je oficiální a plátce je k jeho uplatnění plně legitimován.

Obdobně se postupuje, pokud je plátce vyzván k podání následného kontrolního hlášení z důvodu pochybností o správnosti nebo úplnosti k původně podanému kontrolnímu hlášení a přitom je přesvědčen, že mu tato povinnost nevznikla. Na formuláři kontrolního hlášení opět vybere položku: „Rychlá odpověď na výzvu“ a z roletové nabídky vybere volbu „Potvrzuji správnost naposledy podaného kontrolního hlášení (KH)“. Vyplní číslo jednací z doručené výzvy správce daně a v záhlaví formuláře uvede svoji identifikaci.

Podání opravného kontrolního hlášení

Podnikatel dva dny po podání kontrolního hlášení zjistí, že opomenul do něj zapsat několik přijatých daňových dokladů (faktur). Tato chyba se promítla i do daňového přiznání. Tímto chybným postupem si podnikatel nevyužitím možnosti odpočtu daně vstupu u opomenutých přijatých faktur zvýšil daňovou povinnost za příslušné zdaňovací období. Ke zjištění neúplnosti kontrolního hlášení došlo čtyři dny před uplynutím lhůty pro jeho podání.

Jak lze vzniklou chybu napravit?

 Podnikatel je oprávněn chybné daňové přiznání opravit podáním opravného přiznání k dani (§ 138 daňového řádu) při dodržení lhůty pro podání řádného daňového přiznání. Bez nebezpečí postižení uložením pokuty za opožděné tvrzení daně může podat přiznání k dani z přidané hodnoty ještě před uplynutím pěti pracovních dnů po zákonné lhůtě k jeho podání (§ 250 odst. 1 daňového řádu). Pokud opravné daňové přiznání ve lhůtě nepodá, má možnost napravit chybu ještě podáním dodatečného přiznání. Podání dodatečného daňového přiznání, jímž se daň sníží, je právem poplatníka nikoli jeho povinností (§ 141 odst. 2 daňového řádu). U kontrolního hlášení se uplatní obdobný, nikoli však stejný, postup. Před uplynutím zákonné lhůty pro podání řádného kontrolního hlášení může podnikatel odstranit zjištěný nedostatek podáním opravného kontrolního hlášení (§ 101f odst. 1 zákona o DPH). V tomto opravném kontrolním hlášení uvede všechna uskutečněná i všechna přijatá zdanitelná plnění příslušného období. Podáním opravného kontrolního hlášení se předchozí podané řádné kontrolní hlášení stává nicotným. Pokud tak neučiní, je povinen k podání následného kontrolního hlášení, do něhož vedle stávajících údajů zahrne ještě opomenuté daňové doklady.

Zdanitelná plnění uskutečněná v různých režimech a uvedená v jednom daňovém dokladu

Obchodní společnost registrovaná jako plátce daně z přidané hodnoty zabývající se stavební činností poskytuje své služby různým příjemcům. Při dodávce stavebních nebo montážních prací osobám registrovaným k dani z přidané hodnoty uplatňuje podle druhu dodávaných prací běžný režim zdanění nebo režim přenesení daňové povinnosti na odběratele. Nic nebrání tomu, aby plnění v těchto odlišných režimech byla uvedena v jednom daňovém dokladu.

Jak se v těchto případech postupuje při zápisu do kontrolního hlášení?

V případě souhrnných daňových dokladů a běžných daňových dokladů, které obsahují plnění podléhající různým daňovým režimům, se plnění uskutečněná v různých režimech vykazují odděleně v příslušných různých oddílech kontrolního hlášení. V dané situaci jde o oddíly A. 1. a A. 4. Ve všech použitých řádcích se uvede evidenční číslo příslušného daňového dokladu. Jeden daňový doklad je tak v kontrolním hlášení zapsán svým evidenčním číslem vícekrát v různých řádcích.

Plnění použité i pro soukromé účely

Podnikatel registrovaný k dani z přidané hodnoty některá svá přijatá plnění využívá jak pro ekonomickou činnost, tak pro soukromý účel. Nárok na odpočet uplatní ve výši odpovídající poměru plnění pro podnikatelské účely z celkové ceny přijatého plnění.

Jak se plnění vykazuje v kontrolním hlášení?

Přijatá plnění v ceně vyšší než 10 000 Kč se zapisují do jednotlivých řádků oddílu B. 2. Základ daně a daň se zapisují jen ve výši uplatnění odpočtu, tj. ve výši ceny plnění použitého pro podnikání. Ve sloupci 11 – Použit poměr se označí ANO. Jestliže kombinace využití nastane u plnění v celkové ceně do 10 000 Kč, zahrne se částka použitá pro uplatnění odpočtu (základ daně i daň) do celkového součtu všech přijatých plnění v jednom řádku oddílu B. 3. Sloupec Použit poměr v tomto oddílu není.

Několik plnění různého účelu na jednom daňovém dokladu

Na jednom daňovém dokladu jsou uvedena dvě nebo více zdanitelných plnění, z nichž jedno nebo více je využito výhradně a v plné výši k osobním účelům podnikatele. Tato plnění nejsou použita k uplatnění nároku na odpočet daně na vstupu.

Jak se v takové situaci postupuje při vyplňování kontrolního hlášení?

V uvedeném případě se nejedná o poměrný nárok na odpočet. Žádné z přijatých plnění se nevyužije v kombinaci podnikatelského a osobního použití. Každé jednotlivé plnění je využito jednoznačně a v plné výši buď pro podnikání, nebo pro osobní potřebu podnikatele.

Do kontrolního hlášení plátce uvedou z přijatého daňového dokladu (faktury) jen ta plnění, která byla nebo budou použita k podnikání. V příslušném řádku oddílu B. 2. ve sloupci 11 – Použit poměr použije označení NE.

Lhůta pro podání kontrolního hlášení za společnost

Společnost bez právní osobnosti (založená původně jako sdružení bez právní subjektivity) byla založena třemi podnikateli, kteří jsou fyzickou osobou, a jednou obchodní společností. Určeným společníkem pro záležitosti DPH je jeden ze společníků, kteří jsou fyzickou osobou. Společnost uplatňuje u DPH čtvrtletní zdaňovací období – podle určeného společníka.

Může společnost využívat čtvrtletní období i pro podávání kontrolního hlášení?

Společnost založená podle § 2716 a násl. občanského zákoníku nemá právní osobnost (dříve právní subjektivitu). Není tedy právnickou osobou. Společníkem určeným pro agendu daně z přidané hodnoty je fyzická osoba. Tento společník používá jako zdaňovací období kalendářní čtvrtletí. Stejné zdaňovací období je využíváno i pro společnost.  Protože u společnosti se lhůta pro podání kontrolního hlášení určuje podle osoby určeného společníka. V daném případě platí pro podání kontrolního hlášení lhůta do 25. dne po skončení kalendářního čtvrtletí.

Vypracoval:

Ing. Karel Janda

Použité informační zdroje:

1. Formulář kontrolního hlášení, in www.financnisprava.cz.

2. Informace k vyplnění kontrolního hlášení, in www.financnisprava.cz.

§ 42 zákona č. 235/2004 Sb.
cit. na straně 16

Oprava základu daně a oprava výše daně

(1) Plátce opraví základ daně a výši daně

a) při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění,

b) při snížení, popřípadě při zvýšení základu daně podle § 36 a 36a, ke kterému dojde po dni uskutečnění zdanitelného plnění,

c) při vrácení spotřební daně podle § 40 odst. 2,

d) pokud nedojde k dodání zboží podle § 13 odst. 3 písm. d),

e) při vrácení úplaty, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň a jestliže se zdanitelné plnění neuskutečnilo, nebo

f)  pokud byla úplata, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň, použita na úhradu jiného plnění.

(2) V případě opravy základu daně a výše daně plátce do 15 dnů ode dne zjištění skutečností rozhodných pro provedení takové opravy vystaví opravný daňový doklad, pokud měl povinnost vystavit daňový doklad. Pokud plátce neměl povinnost vystavit daňový doklad, provede ve stejné lhůtě opravu v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty.

(3) Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém plátce

a) opravou základu daně a výše daně zvyšuje daň na výstupu,

b) opravou základu daně a výše daně snižuje daň na výstupu a osoba povinná k dani, právnická osoba nepovinná k dani, nebo identifikovaná osoba, pro kterou se původní plnění uskutečnilo nebo která poskytla úplatu, z níž vznikla povinnost přiznat daň, obdržela opravný daňový doklad, nebo

c) provedl opravu základu daně a výše daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty, pokud plátce neměl povinnost vystavit...