Praktická řešení

k odměňování

Vyplacení mzdy při platební neschopnosti zaměstnavatele

U zaměstnavatele je výplatní termín desátý den v měsíci. Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr do 15 dnů po splatnosti mzdy. To je poslední den v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat.

Jak má zaměstnavatel postupovat v dané situaci?

V předmětném případě se může zaměstnanec obrátit na příslušný Úřad práce a postupovat podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. V případě, že je nebo byl podán na zaměstnavatele návrh na konkursní řízení, může zaměstnanci za určitých podmínek vyplatit mzdu Úřad práce.

Porušení zásady rovnosti mezi účastníky pracovněprávního vztahu

Zaměstnavatel uvedl do kolektivní smlouvy, že nárok na vyšší odstupné nemá zaměstnanec, který v období určitého počtu měsíců po skončení pracovního poměru bude mít nárok na starobní důchod.

Je daný postup v souladu s předpisy?

Dotaz vychází z časté personální praxe. V kolektivní smlouvě se např. uvede: V případě dohody o rozvázání pracovního poměru z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP, pokud zaměstnanec nevyužije výpovědní dobu, náleží mu další odstupné ve výši průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc nevyužité výpovědní doby. Tento nárok nenáleží, pokud zaměstnanci vznikl nárok na starobní důchod. Podmínka uvedená v kolektivní smlouvě, která váže další odstupné na skutečnost, že zaměstnanci nevznikl nárok na starobní důchod, je diskriminační a je neplatná pro rozpor se zákonem. Kromě toho tato podmínka porušuje zásadu rovnosti mezi účastníky pracovněprávního vztahu, neboť neumožňuje poskytnout zvýšené odstupné jen těm zaměstnancům, kterým vznikl nárok na starobní důchod. V ostatních případech (např. plný invalidní důchod) tomu tak není.

vypracoval
JUDr. Ladislav Jouza

Odstupné

Uchazeč měl průměrný výdělek 20 000 Kč a vznikl mu nárok na odstupné ve výši trojnásobku tohoto průměrného výdělku. Zaměstnavatel mu odstupné nevyplatil. Kompenzace od Úřadu práce je ve výši 39 000 Kč. Výpočet kompenzace: 65 % z 20 000 Kč = 13 000 Kč. Tato částka se násobí 3x, což odpovídá měsíční době, za kterou měl uchazeč obdržet odstupné.

Jak postupovat v daném případě?

Pokud by uchazeč nemohl průměrný výdělek doložit, postupuje se podle § 44b odstavec 3 (násobek je 0,15 a výše průměrné mzdy v národním hospodářství). Od 1. ledna 2015 platí, že neuhrazenou částku vyplacené kompenzace vymáhá na zaměstnavateli Celní úřad.

Uplatňování prokazatelných výdajů

Podnikatel uplatňuje od roku 2018 paušální výdaje ve výši 60 % příjmů dosažených z neřemeslné živnosti. V červnu 2020 zakoupil pro účely podnikání osobní automobil za částku 650 000 Kč. Od ledna 2021 přechází na uplatňování prokazatelných výdajů a vede daňovou evidenci.

Jak má podnikatel postupovat v dané situaci?

Počínaje rokem 2021 existuje u poplatníka obchodní majetek. Podnikatel tedy může vložit automobil do obchodního majetku k 1. 1. 2021. Vzhledem k tomu, že mezi zakoupením automobilu a jeho vložením do obchodního majetku neuplynula doba 1 roku, bude vstupní cenou pro účely daňového odpisování pořizovací cena vozidla 650 000 Kč. Z této částky může uplatňovat podnikatel daňové odpisy počínaje zdaňovacím obdobím 2021 rovnoměrným nebo zrychleným způsobem, popřípadě může zvolit formu mimořádných odpisů dle § 30a ZDP.

vypracovala
Ing. Eva Sedláková

Uplatnění alikvotní části slevy na manželku

Zaměstnanec uplatňuje slevu na dani na manželku v ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, přičemž jsou splněny podmínky pro uplatnění této slevy dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. Manželka však dne 9. listopadu 2021 zemřela.

Jak správě postupovat v dané situaci?

V souladu se zněním § 35ba odst. 3 ZDP může poplatník uplatnit slevu na manželku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění slevy. Zaměstnanec si může uplatnit v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u zaměstnavatele alikvotní část slevy na manželku i za listopad 2021, tedy částku 24 840 Kč : 12 měsíců × 11 měsíců = 22 770 Kč.

Sleva na dani

Poplatník se 2. prosince 2021 ožení se svou přítelkyní, se kterou žije ve společně hospodařící domácnosti a má s ní jedno dítě. Poplatník má příjmy ze závislé činnosti. Manželka pobírá rodičovský příspěvek a nemá žádné jiné zdanitelné příjmy.

Jaký je správný postup z pohledu daně z příjmů?

Poplatník nemůže v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2021 uplatnit slevu na dani na manželku, ale může ji uplatnit až počínaje lednem 2022 v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2022. V případě sňatku totiž může uplatnit poplatník slevu na dani na manželku až od měsíce, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na slevu na dani. Slevu na dani na přítelkyni nelze uplatnit, i když žije s přítelem ve společně hospodařící domácnosti. Optimalizačním řešením by bylo uspíšit datum sňatku alespoň na 30. 11. 2021; v tomto případě by mohl manžel uplatnit slevu na manželku za měsíc prosinec 2021, tedy částku 24 840 Kč : 12 měsíců = 2 070 Kč.

Prarodič a sleva na dani za umístění dítěte v předškolím zařízení

Dítě žije v roce 2021 dle dohody obou manželů u svých prarodičů, kteří nezletilé dítě vodí do mateřské školy a starají se o ně. Nejde však o svěření vnuka prarodiči soudem do péče nahrazující péči rodičů. Prarodiče mají zdanitelné příjmy z nájmu nemovitého majetku a jeden z nich podává za zdaňovací období roku 2021 daňové přiznání, ve kterém tyto příjmy z nájmu zdaňuje dle § 9 ZDP.

Jak postupovat v daném případě?

Vyživovaným dítětem poplatníka rozumíme dle § 35c odst. 6 ZDP rovněž dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů. Prarodič může uplatnit slevu na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení pouze tehdy, pokud je vnuk prarodiči svěřen soudem do péče nahrazující péči rodičů. To se v našem případě nestalo, a proto prarodič nemůže v daňovém přiznání za rok 2021 tuto slevu za umístění dítěte uplatnit.

Zaměstnání občanů ze zdravotním postižením zemědělským podnikatelem

Zemědělský podnikatel ve zdaňovacím období 2021 zaměstnává od 1. 6. 2021 do 31. 8. 2021 při sběru pěstovaných produktů dva zaměstnance se zdravotním postižením bez těžšího zdravotního postižení, a to na zkrácený úvazek 25 hodin týdně. Zaměstnanec A odpracoval za červen až srpen plný počet 320 hodin, zaměstnanec B měl 10 hodin neomluvené nepřítomnosti v práci. U zaměstnavatele je stanovena 40hodinová týdenní pracovní doba.

Má podnikatel nárok na slevu na dani?

Výpočet slevy na dani z příjmů z titulu zaměstnání občanů se zdravotním postižením:

-    celkový počet hodin odpracovaných zaměstnanci A a B činí 320 hodin + 310 hodin = 630 hodin

-    výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců 630 : 2 016 = 0,3125, po zaokrouhlení 0,31

-    výpočet slevy na dani: 18 000 Kč × 0,31 = 5 580 Kč.

Podnikatel si může uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021 slevu na dani z příjmů z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením ve výši 5 580 Kč.

vypracoval
Ing. Ivan Macháček

Daňová ztráta

Podnikatel vykázal v r. 2018 základ daně ve výši 200 000 Kč, v r. 2019 ve výši 300 000 Kč s tím, že odpovídající daň uhradil. Za rok 2020 mu byla vyměřena daňová ztráta ve výši 310 000 Kč.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Poplatník může, pokud se tak rozhodne, podat dodatečné daňové přiznání za r. 2018 a 2019, ve kterých si od základu daně odečte vyměřenou daňovou ztrátu, a to podle svého uvážení, maximálně však do celkové výše 300 000 Kč. Přeplatek na dani bude v příslušné výši za r. 2018 a 2019 podnikateli na základě žádosti vrácen. Následně v daňovém přiznání za rok 2021 a v bezprostředně následujících 4 zdaňovacích obdobích bude moci uplatnit zbývající část daňové ztráty z roku 2020 ve zbývající výši.

vypracovala
Ing. Eva Sedláková

§ 35c zákona č. 586/1992 Sb.

Daňové zvýhodnění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob

(5) Poplatník uvedený v § 2 odst. 3 může daňové zvýhodnění uplatnit, pouze pokud je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

(6) Za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je

a) nezletilým dítětem,

b) zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a

1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,

2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo

3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

(7) Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše daňového bonusu podle odstavce 3 zůstává zachována.