Praktická řešení

k odvodům

Nemocný zaměstnanec

Zaměstnanec pracuje na základě pracovní smlouvy.

Jaké podmínky platí v rámci kalendářního měsíce, když je zaměstnanec nemocný celý měsíc nebo jenom jeho část?

Pokud zaměstnanec nepracuje z důvodu nemoci celý kalendářní měsíc, platí v této souvislosti pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění následující:

-    vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto měsíci 0 Kč, pojistné se tedy neodvádí (kdyby však byla zaměstnanci do takového měsíce zúčtována odměna třeba 5 000 Kč, odvedlo by se z této částky odměny pojistné sazbou 13,5 %),

-    takového zaměstnance vykazuje zaměstnavatel u pracovní smlouvy v Přehledu měsíčně předkládaném zdravotní pojišťovně jako zaměstnanou osobu s nulovým vyměřovacím základem (nemocná osoba se v příslušném kalendářním měsíci započítává do celkového počtu zaměstnanců) a bez ohledu na nemoc má pojištěnec vyřešený pojistný vztah proto, že zaměstnání trvá, resp. není ukončeno,

-    nemoc zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje, pro účely kontroly však musí být období nemoci prokazatelně vydokladováno (dokladem o pracovní neschopnosti),

-    avšak v případě sjednání některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr musí být osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena proto, že příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhl 3 500 Kč nebo na dohodu o provedení práce nepřevýšil 10 000 Kč.

Pokud nemoc zaměstnance trvá po část kalendářního měsíce, postupuje zaměstnavatel při stanovení jeho vyměřovacího základu podle ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb. ve znění p. p., kdy musí být při odvodu pojistného přihlédnuto k poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Ta se stanoví za ty kalendářní dny, ve kterých zaměstnanec nemocen nebyl a musí být při odvodu pojistného dodržena. Takže například v případě nemoci zaměstnance od 17. 5. do 27. 5. 2021 musí činit vyměřovací základ zaměstnance za květen alespoň 9 806,45 Kč za 20 kalendářních dnů výkonu práce v tomto měsíci [(20 : 31) × 15 200]. Činí-li vyměřovací základ zaměstnance v kalendářním měsíci roku 2021 alespoň 15 200 Kč, pak – bez ohledu na délku trvání zaměstnání – není pro zaměstnavatele důležité, jak dlouho nemoc v tomto měsíci trvala.

Roční zúčtování OSVČ

Protože OSVČ platí zálohy na pojistné, musí vždy po skončení kalendářního roku proběhnout roční zúčtování.

Jaké podmínky a postupy platí v daném případě?

Roční zúčtování vychází ve zdravotním pojištění zejména z těchto zásad:

-    dotýká se pouze osob samostatně výdělečně činných, u ostatních dvou skupin plátců, tedy u zaměstnavatelů a osob bez zdanitelných příjmů roční zúčtování neprobíhá,

-    základním podkladem pro toto zúčtování je podání Přehledu,

-    nepředložení Přehledu je pod sankcí (zdravotní pojišťovna může provinilci stanovit tzv. pravděpodobnou výši pojistného včetně penále, nezávisle na této formě nárokované pohledávky může také uložit OSVČ pokutu až 50 000 Kč).

Přehled podávají OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je jejich samostatná výdělečná činnost jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním, či vedlejším zdrojem příjmů.

Souběh zaměstnání se SVČ

Pojištěnec, který je zaměstnán, se rozhodl současně začít podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná.

Jaké podmínky platí pro tuto osobu v daném souběhu v právních podmínkách roku 2021?

Nejpozději do osmi dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti se musí pojištěnec přihlásit u zdravotní pojišťovny jako OSVČ, bez ohledu na to, zda bude v daném souběhu podnikání hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. V případě osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze tuto povinnost alternativně splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Z hlediska placení pojistného je pak rozhodující, zda bude pro tohoto pojištěnce jeho samostatná výdělečná činnost hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmů.

Pokud bude pojištěnec považovat zaměstnání i nadále za hlavní zdroj svých příjmů, nebude jeho povinností platit zálohy na pojistné a pojistné za rok 2021 doplatí nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém jako OSVČ podá, případně bude povinen podat v roce 2022 Přehled za rok 2021.

Bude-li pojištěnec naopak považovat samostatnou výdělečnou činnost za hlavní zdroj svých příjmů, platí v roce 2021 od měsíce, ve kterém tuto činnost zahájí, zálohy na pojistné alespoň v minimální částce 2 393 Kč. V zaměstnání pak nebude zaměstnavatel muset při odvodu pojistného respektovat minimální vyměřovací základ 15 200 Kč, ale při příjmu nižším než minimální mzda bude odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu zúčtovaných zaměstnanci. Současně však musí mít zaměstnavatel ve své evidenci založeno čestné prohlášení, ve kterém zaměstnanec potvrdí, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy, což bylo splněno i v případě odpuštění záloh za měsíce březen – srpen 2020. Zaměstnavatel není povinen zkoumat (což platí u vystavovaných čestných prohlášení i obecně), zda zaměstnanec tyto zálohy ve skutečnosti platí – v tomto případě se jedná o vztah mezi zdravotní pojišťovnou a pojištěncem jako osobou samostatně výdělečně činnou. Každé čestné prohlášení je pro zaměstnavatele rozhodným dokladem pro odvod pojistného.

Skutečnost, zda je při souběhu příjmů samostatná výdělečná činnost hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmů, oznamuje pojištěnec zdravotní pojišťovně při zahájení podnikání, a také při podání Přehledu zatržením těch kalendářních měsíců, kdy pro OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ. Z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny.

Vazba zaměstnance

Zaměstnanec je od poloviny března 2021 ve vazbě.

Jak se postupuje při stanovení vyměřovacího základu, odvodu zdravotního pojištění a zároveň při plnění oznamovací povinnosti k příslušné zdravotní pojišťovně?

Pro oznámení této „státní kategorie“ není ve zdravotním pojištění určen kód. Na Hromadném oznámení zaměstnavatele se uvede jméno a příjemní zaměstnance, jeho rodné číslo a den, od kterého byl vzat do vazby. Kód se tedy nevyplňuje, jelikož pro tento účel není stanoven. Dále je pak zapotřebí na formulář dopsat, že od daného dne je zaměstnanec ve vazbě (pro informaci zdravotní pojišťovně nejlépe s přiložením kopie dokladu o vzetí do vazby). Pokud bude příjem za březen alespoň 15 200 Kč, odvede zaměstnavatel pojistné z dosaženého příjmu, vzetí do vazby fakticky nemá v této souvislosti vliv na stanovení vyměřovacího základu. Jestliže však příjem za březen nedosáhne hodnoty 15 200 Kč, musí být při odvodu pojistného dodržena poměrná část minima za ty kalendářní dny, ve kterých zaměstnanec ještě nebyl ve vazbě. Takže kdyby byl vzat do vazby například dne 17. 3. 2021, musí jeho příjem za 16 kalendářních dnů, kdy ještě nebyl ve „státní kategorii“, činit alespoň 7 845,16 Kč [(16 : 31) × 15 200]. To znamená, že kdyby činil příjem za březen třeba 8 000 Kč nebo 11 000 Kč, odvede se pojistné z této částky, žádný dopočet se neprovádí.

Jestliže by však příjem nedosáhl 7 845,16 Kč, provedl by zaměstnavatel za březen dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minimálního vyměřovacího základu.

Příjmy nezletilého pojištěnce a zdravotní pojištění

Nezletilý syn (14 let) byl vybrán na natáčení seriálu, doba trvání asi 5 měsíců (62 natáčecích dnů). Se souhlasem zákonného zástupce – otce – podepsal smlouvu o vytvoření uměleckého výkonu a o udělení svolení a poskytnutí licence k jeho užití. Bylo nutno vyřídit pracovní povolení od Úřadu práce. Syn nemá zřízen bankovní účet, odměna bude měsíčně vyplácena na účet otce. Jedná se zřejmě o příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů.

Jak to bude se zdravotním pojištěním?

Podle § 7 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. (dále jen „ZDP“), jsou příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6 ZDP (tj. příjmy ze závislé činnosti), příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem.

S největší pravděpodobností se bude jednat o příjem uvedený v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP, jako výdaje lze buď uplatnit skutečně vynaložené výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, nebo výdaje procentem z příjmů (tzv. paušální výdaje) ve výši 40 %, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč [§ 7 odst. 7 písm. d) ZDP].

Na základě výše uvedeného se syn bude považovat ve zdravotním pojištění za OSVČ, neboť se jedná o příjmy podle § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. Jakmile syn začne tuto činnost vykonávat, tak nejpozději do 8 dnů se musí přihlásit u zdravotní pojišťovny jako OSVČ prostřednictvím formuláře Přihláška a evidenční list pojištěnce. Protože syn není z důvodu věku způsobilý k právnímu jednání, mají rodiče podle § 892 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, povinnost a právo zastupovat dítě při právních jednáních, ke kterým není právně způsobilé. Takže přihlášku syna jako OSVČ by podepsal otec.

V kalendářním roce zahájení této činnosti není povinností placení záloh na pojistné, neboť se u syna jedná o osobu, za kterou je současně plátcem pojistného stát (viz § 8 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb.), a pojistné bude zaplaceno formou doplatku při podání Přehledu za příslušný kalendářní rok.

Jak Přihláška, tak Přehled budou vyplněny jménem nezletilého syna, ale podepsány zákonným zástupcem. Nemusí být na škodu spolu s Přehledem předložit zdravotní pojišťovně i daňové přiznání, ze kterého budou patrné jednak příjmy a výdaje za rozhodné období příslušného kalendářního roku, jednak dle závěrečné pasáže i skutečnost, že otec činí jménem syna příslušné právní úkony.

Zaměstnanci ze „třetích zemí“ pracující v ČR

Českého systému nejsou účastny OSVČ ze „třetích“ zemí (například Ukrajinci), řešením jejich situace je uzavření komerčního zdravotního pojištění.

Jsou v České republice zdravotně pojištěni zaměstnanci z těchto „třetích“ zemí?

Osoby z těchto států pracují v ČR na základě příslušného povolení (typicky zaměstnanecké karty). Jedná se o osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, ale jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. Tyto osoby jsou z pohledu zdravotního pojištění považovány za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. v případech, kdy sjednaný pracovněprávní vztah, případně zúčtovaný příjem svojí výší nebo povahou zakládají účast na zdravotním pojištění.

Podnikatel podnikající v ČR i v členském státě

Registrujeme i situace, kdy český občan podniká v ČR a zároveň v členském státě. Podle koordinačních nařízení EU platí princip jednoho pojištění.

Ve kterém státě je podnikatel pojištěn?

Z hlediska určení příslušnosti k pojištění platí v tomto případě pravidlo tzv. podstatné části výkonu činnosti. Za výdělečnou činnost se považuje ta činnost, která je za zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost považována předpisy o sociálním zabezpečení příslušného státu. V případě výkonu výdělečné činnosti ve dvou státech podléhajících režimu koordinačních pravidel EU (viz výše) se na osobu vztahují právní předpisy státu trvalého pobytu za předpokladu, že vykonává v tomto státě výše zmíněnou podstatnou část své činnosti. Podmínka výkonu podstatné části činnosti ve státě trvalého pobytu se považuje za splněnou tehdy, jedná-li se u OSVČ alespoň o 25 % z hlediska obratu, pracovní doby, množství poskytovaných služeb a příjmu, přičemž pro daný účel postačí splnění alespoň jednoho z těchto kritérií. Pro finální posouzení je brán v úvahu i očekávaný vývoj v příštích 12 měsících. Je-li tedy u osoby s trvalým pobytem na území ČR splněna alespoň jedna z těchto podmínek, je zemí pojištění Česká republika. Příslušnost k pojištění je na žádost osoby určena pověřenou institucí státu bydliště, kdy v České republice je touto institucí Česká správa sociálního zabezpečení (resp. její organizační složky). Dokladem o příslušnosti k pojištění je „evropský“ formulář A1.

Pokuta za porušení zákonné povinnosti

Pokud OSVČ nepostupuje v souladu s platnou právní úpravou, má zdravotní pojišťovna právo uložit jí pokutu.

Za která pochybení může být pokuta uložena a jaká je maximální výše takové pokuty?

Pokutu za porušení zákonné povinnosti zdravotní pojišťovna uložit může, ale také nemusí. Pokuta je tedy fakultativním (volitelným) nárokem zdravotní pojišťovny, kterou lze uložit podnikateli do výše:

a)  10 000 Kč za nesplnění vybraných povinností podle § 10 zák. č. 48/1997 Sb. (například neoznámení zahájení nebo ukončení podnikání, neoznámení vzniku, resp. zániku nároku na platbu pojistného státem apod.). Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty;

b)  50 000 Kč za nepředložení Přehledu nebo opravného Přehledu nebo nepředložení dokladů ke kontrole prováděné zdravotní pojišťovnou.

Podle právní úpravy platné ve zdravotním pojištění může zdravotní pojišťovna uložit plátci pojistného pokutu za jednotlivé nesplnění nebo porušení jeho zákonné povinnosti. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení nebo nesplnění povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo.

Uvedené horní hranice mají pouze charakter „stropu“ a používají se pouze ve zcela mimořádných případech.

OSVČ v právních podmínkách zdravotního pojištění

Podnikatelský sektor se průběžně podílí na naplňování příjmové stránky systému.

Jak můžeme charakterizovat postavení OSVČ v právních podmínkách zdravotního pojištění?

Zvláštnost postavení OSVČ spočívá ve zdravotním pojištění především v tom, že tyto osoby:

-  jako jediné ze skupin plátců hradí pojistné formou záloh (je-li to ze zákona jejich povinností) a případného doplatku pojistného,

-  mají (mimo zákonné výjimky) stanoven minimální vyměřovací základ a tím i minimální výši zálohy, kdy zákonné minimum je u zaměstnavatelů řešeno jiným způsobem – v návaznosti na minimální mzdu,

-  hradí zálohy na pojistné ve stejných termínech jako pojistné, které platí osoby bez zdanitelných příjmů,

-  podávají po skončení roku zdravotní pojišťovně (zdravotním pojišťovnám v případě změny) Přehled za uplynulý rok,

-  mohou požádat zdravotní pojišťovnu o snížení měsíčně placené zálohy,

-  plní oznamovací povinnost, tedy oznamování změn zdravotní pojišťovně samy, případně mohou k tomuto účelu zmocnit jinou osobu aj.

Pokud se OSVČ stane, resp. přestane být, ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát, je v zákonné osmidenní lhůtě povinna oznámit a doložit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně.

Za OSVČ se z pohledu zdravotního pojištění považují osoby vyjmenované v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb.

vypracoval
Ing. Antonín Daněk