Praktická řešení

ke školství

Přípravné třídy ZŠ

Podle § 47 ŠZ mohou zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj, přednostně děti, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky.

Došlo ke změně okruhu zřizovatelů těchto přípravných tříd?

Ano, novela školského zákona provedená zákonem č. 284/2020 Sb. s účinností od 1. 10. 2020 umožňuje zřizovat se souhlasem MŠMT přípravné třídy základních škol tzv. soukromým školám, kterým to dosavadní právní úprava – na rozdíl od veřejných a církevních škol – neumožňuje. Jako školy „soukromé“ jsou běžně označovány školy zřizované podle § 8 odst. 6 ŠZ jinou právnickou nebo fyzickou osobou než státem, krajem, obcí nebo registrovanou církví. Z platné právní úpravy vyplývá, že pokud je soukromá (stejně jako např. církevní) škola zařazena do školského rejstříku, je vzdělání v ní získané rovnocenné vzdělání v analogických školách veřejných. Zařazení instituce do školského rejstříku je rovněž předpokladem pro jakýkoliv nárok na přidělení finančních prostředků ze státního rozpočtu. Nebyl tedy důvod, proč by tzv. soukromé školy měly být z možnosti zřizovat se souhlasem MŠMT přípravné třídy základních škol plošně vyloučeny.

Přípravné třídy mohou být zřizovány zejména tam, kde před nástupem do základní školy existuje potřeba vyrovnat rozdíly ve výchově dětí dané rozdílným sociokulturním prostředím. Cílem vzdělávání v přípravných třídách není výuka obdobná vzdělávání v základní škole nebo pravidelné učení v předstihu, podstatnou činností v přípravných třídách je především naučit děti českému jazyku a vzájemné komunikaci, základům sebeobsluhy apod.

Přípravné třídy základní školy mohou zřizovat obec, svazek obcí, kraj a registrovaná církev, náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, a jiná právnická nebo fyzická osoba, zřizující školy a školská zařízení podle § 8 odst. 6 ŠZ.

Mobilní telefony po dobu výuky

Je nesporné, že žáci všech tříd se v době pandemie zdokonalili v práci s mobilním telefonem. Nepříjemným důsledkem toho pak je, že žáci mají mobilní telefony i při vyučování na lavicích.

Lze zakázat používání mobilních telefonů po dobu výuky?

Podle ustanovení § 30 ŠZ má ředitel školy povinnost vydat školní řád a ředitel školského zařízení vnitřní řád, rozlišují se tedy pouze podle toho, kdo je vydává, jinak obsahově jsou totožné. Školní řád a vnitřní řád upravuje:

•    podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků, studentů a jejich zákonných zástupců ve škole nebo školském zařízení a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky,

•    provoz a vnitřní režim školy nebo školského zařízení,

•    podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků nebo studentů a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí,

•    podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení ze strany dětí, žáků a studentů.

Školský zákon posílil postavení a význam školního a vnitřního řádu školy a školského zařízení. V těchto interních předpisech by mělo být upraveno vše, co není výslovně upraveno právními předpisy, ale je podstatné pro řádný chod školy nebo školského zařízení, např. pravidla pro omlouvání nepřítomnosti ve vyučování, pravidla pro zacházení s majetkem, závažné důvody, pro které může být žák vyloučen, pravidla pro vzájemné vztahy žáků a pedagogických pracovníků, pravidla pro hodnocení žáků a studentů. Školní řád a vnitřní řád a rozvrh vyučovacích hodin musí mít ředitel školy též k disposici vždy a za všech okolností.

Tento školní řád nebo vnitřní řád zveřejní ředitel na přístupném místě ve škole nebo školském zařízení, prokazatelným způsobem s ním seznámí zaměstnance, žáky a studenty školy nebo školského zařízení a informuje o jeho vydání a obsahu zákonné zástupce nezletilých dětí a žáků. Právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví ve školách tedy vychází z předpokladu, že základní podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků nebo studentů a jejich ochrany stanoví výhradně ředitel školy ve školním řádu nebo ředitel školského zařízení ve vnitřním řádu.

Již loňská novela školského zákona provedená zákonem č. 284/2020 Sb. doplnila § 30 ŠZ pojednávajícího o školních řádech o zásadu, podle které školní řád nebo vnitřní řád může omezit nebo zakázat používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení dětmi, žáky nebo studenty, s výjimkou jejich používání v nezbytném rozsahu ze zdravotních důvodů.

Je na zvážení každé školy nebo školského zařízení, jaký přístup si podle místních podmínek zvolí. Školní (vnitřní) řád může stanovit výjimky z případného zákazu (např. pro potřeby výuky). Používání elektronických zařízení se umožní v potřebném rozsahu v případě, že je zařízení používáno v nezbytném rozsahu ze zdravotních důvodů.

Vzhledem k tomu, že bylo třeba zapracovat tuto zásadu do školních řádů, které se zpravidla mění k 1. září, byla účinnost tohoto ustanovení stanovena 15. dnem po vyhlášení, tedy 10. srpnem 2020, aby jej mohly školy a školská zařízení zapracovat do svých řádů.

Školní řád nebo vnitřní řád může omezit nebo zakázat používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení dětmi, žáky nebo studenty, s výjimkou jejich používání v nezbytném rozsahu ze zdravotních důvodů.

Praktická cvičení v chemické laboratoři

Žáci střední školy v rámci předmětu chemie se účastní praktických cvičení v chemické laboratoři.

Za jakých podmínek může praktické vyučování v chemické laboratoři konat?

Novela školského zákona provedená zákonem č. 284/2020 Sb. s účinností k 1. 10. 2020 vložila do ustanovení § 29 ŠZ dva nové odstavce, které se týkají právě nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi. Zásadně platí, že žáci mohou v rámci vyučování nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické pouze pod dohledem nebo pod dozorem osoby s odbornou způsobilostí podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.

Nová úprava vychází z ustanovení § 44b zákona o ochraně veřejného zdraví, které stanoví, kdo se považuje za osobu odborně způsobilou pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, která může provádět dohled nad žáky při vzdělávání ve školách při výuce chemie a práci s nebezpečnými chemickými látkami. To vše souvisí s transpozicí přímo použitelného evropského předpisu o chemických látkách do našeho právního řádu.

V oblasti vzdělávání se jedná o učitele, kteří absolvovali obor učitelství se zaměřením na chemii nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání a mají osvědčení o absolvování programu celoživotního vzdělávání se zaměřením na toxikologii nebo vystudovali v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání biologie, ekologie a životní prostředí se zaměřením na rostlinolékařství a ochranu rostlin, obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání, nebo absolvovali program celoživotního vzdělávání se zaměřením na rostlinolékařství a ochranu rostlin.

Jinak seznam nebezpečných chemických látek, směsí a prachů a podmínky nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a podmínky výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachů obsahuje vyhláška č. 61/2018 Sb. Tato vyhláška je speciální právní úpravou na základě zmocnění v § 65 odst. 4 ŠZ v oblasti nakládání s nebezpečnými chemickými látkami, směsmi a prachy žáky při praktickém vyučování při naplňování rámcových vzdělávacích programů příslušných oborů vzdělání. Platí totiž, že na žáky při praktickém vyučování se obecně vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o ochraně zdraví při práci. Z této obecné odkazující úpravy je výjimka, podle které žáci při praktickém vyučování mohou nakládat s nebezpečnými chemickými látkami, směsmi a prachy stanovenými v přílohách vyhlášky za podmínek, které jsou v ní upraveny.

Vyhláška č. 61/2018 Sb. se vztahuje na jiný okruh osob, než které jsou zahrnuty do vyhlášky č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním- -matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích). Zatímco vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích se vztahuje na mladistvé zaměstnance připravující se na povolání, vyhláška č. 61/2018 Sb. se týká žáků při praktickém vyučování. Naopak nařízení vlády se týká žáků škol v rámci přípravy na povolání, oproti předkládané vyhlášce je tedy rozsah činností v nařízení širší.

Podmínky nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a jejich seznam na základě zákonné úpravy v § 29 ŠZ obsahuje vyhláška č. 61/2018 Sb., o seznamu nebezpečných chemických látek, směsí a prachů a podmínkách nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a podmínkách výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachů.

Zadávání a vyhodnocování maturitní zkoušky

V zájmu zajištění objektivnosti průběhu zkoušek společné části a vyhodnocení výsledků maturantů jsou zkoušky společné část maturity centrálně připravovány, zadávány a jejich výsledky zpracovány podle jednotných pravidel.

Jaká pravidla ohledně zadávání a vyhodnocování výsledků maturitní zkoušky platí dnes?

Podle nyní platného ustanovení § 80 ŠZ platí, že v zájmu zajištění objektivnosti průběhu zkoušek společné části a vyhodnocení výsledků maturantů jsou zkoušky společné část maturity centrálně připravovány, zadávány a jejich výsledky zpracovány podle jednotných pravidel. Tomu odpovídá i struktura orgánů a rozdělení kompetencí. Ústředním rozhodovacím orgánem je MŠMT, které je odpovědné za přípravu, metodické řízení průběhu společné části maturitní zkoušky, za obsah centrálně zadávaných zkoušek, stanovení způsobu a kritérií hodnocení výsledků zkoušek a za vedení evidence přihlášek a evidence výsledků zkoušek.

Novela školského zákona provedená zákonem č. 284/2020 Sb. s účinností od 1. 10. 2020 provedla v tomto ustanovení celkem osm změn, převážně legislativně technických.

Obecně platí, že MŠMT odpovídá za přípravu a metodické řízení průběhu společné části maturitní zkoušky, za vedení evidence přihlášek a evidence výsledků maturitních zkoušek a že určuje obsah zkoušek společné části maturitní zkoušky, k tomu vydává a zveřejňuje katalogy. MŠMT má také primární odpovědnost za přípravu katalogů a zadání společné části maturitní zkoušky. Může však pověřit zpracováním Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání.

MŠMT také odpovídá za přípravu a metodické řízení průběhu společné části maturitní zkoušky, za vedení evidence přihlášek a evidence výsledků maturitních zkoušek. MŠMT nebo z jeho pověření Centrum připravuje Katalogy a zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a označuje zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky nebo jejich částí za informace veřejně nepřístupné. Registr obsahuje za účelem identifikace žáka rodné číslo žáka, a nebylo-li rodné číslo přiděleno, jméno a příjmení žáka a datum a místo jeho narození.

Ústředním rozhodovacím orgánem zajišťujícím maturitní zkoušku je tedy MŠMT, které je odpovědné za přípravu, metodické řízení průběhu společné části maturitní zkoušky, za obsah centrálně zadávaných zkoušek, stanovení způsobu a kritérií hodnocení výsledků zkoušek a za vedení evidence přihlášek a evidence výsledků zkoušek.

Centrum pro zajišťování výsledků vzdělávání (státní příspěvková organizace) je pouze odborným a organizačním garantem průběhu společné části maturitní zkoušky. To je zákonem pověřeno zejména k zajišťování společné části maturitní zkoušky, vedení evidence přihlášek a výsledků zkoušek apod. Předkladatel poslední novely zákona vycházel z toho, že činnost Centra v předchozím období zabezpečoval CERMAT (zkratka původního názvu Centrum pro reformu maturitní zkoušky), což byla divize Ústavu pro informace ve vzdělávání jako přímo řízené organizace ministerstva. Došlo tedy pouze k organizačnímu oddělení této divize a jejího zřízení ve formě státní příspěvkové organizace.

Zákon také v taxativním výčtu vyjmenovává úkoly Centra. Oproti původnímu výčtu byla zrušena povinnost Centra připravovat Katalogy a zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a označovat zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky nebo jejich částí za informace veřejně nepřístupné.

Další významnou změnou je, se ruší se kompetence Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání centrálně hodnotit písemné práce z českého jazyka a literatury a cizího jazyka, jmenovat, proškolovat a odměňovat hodnotitele písemných prací a proškolovat hodnotitele ústních zkoušek z českého jazyka a literatury a cizího jazyka.

Ústředním rozhodovacím orgánem zajišťujícím maturitní zkoušku je MŠMT, které je odpovědné za přípravu, metodické řízení průběhu společné části maturitní zkoušky. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání je pouze odborným a organizačním garantem průběhu společné části maturitní zkoušky.

Stravování v lesních mateřských školách

Obecně platí, že zařízení školního stravování mohou zajišťovat také stravování zaměstnanců škol a školských zařízení a stravovací služby i pro další osoby, a to za úplatu.

Platí daná zásada i pro lesní mateřské školy?

Neplatí. Novela školského zákona provedená zákonem č. 284/2020 Sb. s účinností od 1. 10. 2020 doplnila do zákona nové ustanovení § 119a ŠZ o výdejně lesní mateřské školy, a to právě proto, aby se odstranily pochybnosti naznačené v dotazu.

V předmětném ustanovení se stanoví, že výdejna lesní mateřské školy je zařízením školního stravování, a to znamená, že se zde jako v ostatních zařízeních školního stravování uskutečňuje školní stravování dětí v době jejich pobytu ve škole. Zařízení školního stravování mohou poskytovat školní stravování také v době školních prázdnin. Výslovně se však zdůrazňuje, že toto zařízení školního stravování může zajišťovat stravování pouze pro děti mateřské školy.

Výdejna lesní mateřské školy je typem zařízení školního stravování, které může zajišťovat školní stravování pouze pro děti lesní mateřské školy. Výdejnu lesní mateřské školy může zřídit pouze právnická osoba vykonávající činnost lesní mateřské školy.

vypracovala
JUDr. Eva Dandová

Náležitý dohled

Pokud jde o úhradu škody způsobenou nezletilcem, např. školákem, společně a nerozdílně se samotným škůdcem má nahradit škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled, např. škola. Není-li škůdce povinen k náhradě, protože není k náhradě škody deliktně způsobilý, nahradí poškozenému škodu ten, kdo nad škůdcem zanedbal dohled.

Co se rozumí náležitým dohledem?

Náležitým dohledem je nejenom bezprostřední dozor vykonávaný nad dítětem, ale i určitý soubor obecnějších opatření, která jsou vůči osobě podléhající dohledu činěna. Náležitý dohled tedy neznamená jen bezprostřední zabránění či zákaz určitého škodlivého jednání, ale i celkový přístup k výchově nezletilého a výchovné působení k tomu, aby závadné jevy v jeho chování byly odstraněny. V případě různých školních či zájmových aktivit pak náležitý dohled organizátora těchto akcí může znamenat i vytvoření podmínek (organizací hry, praktickou průpravou apod.), za nichž lze co nejlépe předejít možnému vzniku rizika plynoucímu z činnosti deliktně nezpůsobilé osoby. Na druhou stranu však náležitým dohledem není možno rozumět takový dohled, který by byl za normálních okolností osobami dohledem povinnými vykonáván stále, nepřetržitě a bezprostředně („na každém kroku“), neboť v takovém případě by byla zákonem předpokládaná možnost zproštění odpovědnosti těchto osob prakticky vyloučena.

Při úvaze o tom, zda osoby dohledem povinné nezanedbaly náležitý dohled, je nutno vzít zřetel i na některé okolnosti týkající se osoby podléhající dohledu, jako například věk, povahové vlastnosti a celkové chování a vystupování, vyložil Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 25 Cdo 1091/2020, ze dne 30. 9. 2020.

vypracoval
Richard W. Fetter

§ 119a zákona č. 561/2004 Sb.

Výdejna lesní mateřské školy

(1) Výdejna lesní mateřské školy je typem zařízení školního stravování, které může zajišťovat školní stravování pouze pro děti lesní mateřské školy.

(2) Výdejnu lesní mateřské školy může zřídit pouze právnická osoba vykonávající činnost lesní mateřské školy.

§ 29 zákona č. 561/2004 Sb.
citace na str. 74

(1) Školy a školská zařízení jsou při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb povinny přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.

(2) Školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Ministerstvo stanoví vyhláškou opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání ve školách a školských zařízeních a při činnostech s ním souvisejících.

(3) Školy a školská zařízení jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při činnostech uvedených v odstavci 2, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, jimž se záznam o úrazu zasílá.

(4) Žáci mohou při vzdělávání a poskytování školských služeb ve školách a školských zařízeních a s ním přímo souvisejících činnostech

a) nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, pouze pod dohledem osoby s odbornou způsobilostí podle zákona upravujícího...