Praktická řešení
k odměňování

Práce na poloviční úvazek

Zaměstnanec pracuje na poloviční úvazek (20 hodin týdně).

Na jakou mzdu má zaměstnance nárok?

Náleží mu minimální mzda ve výši 8 650 Kč, resp. obdobným způsobem krácená nejnižší úroveň zaručené mzdy dle skupiny prací.

Činnost mzdové účetní

Činnosti mzdové účetní – Zajišťování personální a mzdové agendy patří do 5. skupiny prací.

Jaká je nejnižší úrověn zaručené mzdy pro tuto práci?

Nejnižší úroveň zaručené mzdy pak pro tuto práci činí 24 100 Kč/­měsíc resp. 143,30 Kč/­hod., pod tuto úroveň nesmí mzda mzdových účetních klesnout.

vypracoval
Ing. Miroslav Bulla

Práce ve dvousmenném provozu

Zaměstnanec pracuje ve dvousměnném provozu, kde stanovená týdenní pracovní doba je 38,75 hodiny.

Jaká bude výše základní sazby minimální hodinové mzdy uvedeného zaměstnance?

Výše základní sazby minimální hodinové mzdy bude vypočtena podle vzorce: Min.mzda₁= 103,80 Kč × 40 /­ 38,75 = 107,15 Kč.

Práce ve třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu

Zaměstnanec pracuje ve třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu, kde stanovená týdenní pracovní doba je 37,5 hodiny.

Jaká bude výše základní sazby minimální hodinové mzdy uvedeného zaměstnance?

Výše základní sazby minimální hodinové mzdy od 1. 1. 2018 bude vypočtena podle vzorce:

Min.mzda₁= 103,80 Kč × 40 /­ 37,5 = 110,72 Kč.

Členění skupin prací

Podrobnější charakteristiky k členění skupin prací pro účely stanovení nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou uvedeny v příloze k nařízení vlády č. 567/­2006 Sb.

Jaká zaměstnání patří do jednotlivých skupin?

Do první skupiny patří nekvalifikované práce. Například běžný úklid, doručování zásilek, kontrola příchodů a odchodů, drobné šicí práce, pomocné práce při výrobně jídel jako sběr a mytí a čištění nádobí, atd.

Do druhé skupiny patří práce sanitářů, kopáčů, přidavačské práce, prodej tisku, cenin, tabákových výrobků, domovnické a školnické práce, pomocné práce při ošetřování zvířat atd.

Do třetí skupiny patří například práce ošetřovatelů, pokladní manipulace s hotovostí, fakturace a likvidace faktur, některé stavební práce jako například dlaždičské práce, provedení a opravy jednovrstvých hladkých omítek, truhlářské práce, kominické práce, odborné holičské a kadeřnické práce, výroba výdej běžných teplých jídel, pěstování okrasných druhů rostlin atd.

Ve čtvrté skupině je odměňována práce sester, porodních asistentek a zdravotnických záchranářů pod odborným dohledem, provádění platebního a zúčtovacího styku s bankou, práce instalatérů a topenářů, opravářů vozidel atd.

V páté skupině je odměňována práce sester, porodních asistentek a zdravotnických záchranářů bez odborného dohledu, běžných správců IT, zajišťování mzdové a personální agendy, vedení účetnictví účetní jednotky, vytváření a testování aplikačního programového vybavení, vzdělávání dětí předškolního věku atd.

Do šesté skupiny patří například zajišťování správy systému výpočetní techniky, tvorba účetní metodiky, zajišťování obchodní činnosti, tvorba přípravné dokumentace a projektů technicky náročných staveb apod.

V sedmé skupině jsou profese jako například lékař, zubař, farmaceut, klinický psycholog tvorba marketingových strategií, marketingová koordinace všech činností, zpracování marketingových prognóz atd.

V poslední a tudíž i nejvyšší osmé skupině jsou například tvůrčí systémové práce, stanovování podnikatelské, obchodní a finanční strategie organizace nebo provádění operací na finančním a kapitálovém trhu.

Doplatek ke mzdě

Zaměstnanec vykonává práci v pracovním poměru, která je zařazena podle přílohy k nařízení vlády č. 567/­2006 Sb. do 2. skupiny. Nejnižší úroveň zaručené mzdy je od roku 2023 v tomto případě 17 900 Kč za měsíc. Jedná se o zaměstnance v případě, pro který je stanovená týdenní pracovní doba 40 hodin. Předpokládejme, že zaměstnanec má nárok na mzdu ve výši 10 500 Kč (základní mzda) + výkonnostní příplatek dle pracovního výkonu. Kolektivní smlouva není uzavřena.

Za měsíc březen 2023, ve kterém odpracoval všechny směny, obdržel tento zaměstnanec kromě základní mzdy výkonnostní příplatek ve výši 6 800 Kč. Celkem tedy zaměstnanec by obdržel mzdu na úrovni minimální mzdy ve výši 17 300 Kč.

Je zaměstnavatel povinen doplatit zaměstnanci doplatek ke mzdě?

V daném případě jeho mzda nedosáhla úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, jejichž mzda není stanovena v kolektivní smlouvě, pro práci zařazenou do 2. skupiny. Zaměstnavatel je tedy povinen poskytnout zaměstnanci doplatek ke mzdě podle § 112 odst. 3 zákoníku práce, zde konkrétně v částce ve výši 600 Kč = 17 900 Kč – (10 500 Kč + 6 800 Kč).

Výpočet mzdy zaměstnance pracujícího v jednosměnném pracovním režimu

Zaměstnanec je odměňován hodinovou mzdou ve výši 129 Kč. Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, 8 hodin denně. Pracuje v jednosměnném pracovním režimu, rozvrženém na dny středa až neděle. V pondělí a úterý má volno (dny nepřetržitého odpočinku). Průměrný výdělek má 135 Kč. Daný kalendářní měsíc má 22 takovýchto pracovních dnů, z toho na však jeden pracovní den připadá svátek. Zaměstnanec tedy v měsíci fakticky odpracuje 21 dnů, to znamená 168 hodin. Vzhledem k tomu, že svátek připadl na den, který je obvykle jeho pracovním dnem (jedná se například o pátek), a v tento den nepracoval, má nárok na náhradu mzdy (§ 115 odst. 3). V měsíci pracoval v sobotu a v neděli celkem 9 krát.

Jak má mzdová účetní výpočítat výši příjmu za příslušný měsíc?

Výpočet příjmu za příslušný měsíc: mzda = 168 hodin × 129 Kč = 21 672 Kč. Náhrada mzdy za svátek, kdy zaměstnanec nepracoval (§ 115 odst. 3) ve výši průměrného výdělku: 8 hodin × 135 Kč = 1 080 Kč. Příplatek za práci v sobotu a v neděli: 9 dní × 8 hodin × 135 Kč × 0,1 = 972 Kč. Celkem příjem: mzda + náhrada mzdy za svátek + příplatek za sobotu a neděli = 21 672 Kč + 1 080 Kč + 972 Kč = 23 724 Kč.

Příplatek za ztížené pracovní prostředí

Zaměstnanec pracuje v třísměnném provozu (nebo v nepřetržitém provozu) se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodiny týdně.

V jaké výši bude příplatek za práci za práci ve ztíženém provozu uvedeného zaměstnance?

Příplatek za práci za práci ve ztíženém provozu pak činí nejméně 10,38 × 40 /­ 37,5 = 11,08 Kč (po zaokrouhlení nahoru).

Dva ztěžující vlivy

Příplatek za práci ve ztěžujícím prostředí náleží za každý ztěžující vliv.

Na jaký příplatek má zaměstnanec nárok v případě dvou ztěžujích vlivů?

V případě dvou ztěžujících vlivů (např. prach a vibrace) náleží příplatek při hodinové mzdě nejméně ve výši 2 × 10,38 Kč = 20,76 Kč /­ hod.

Výpočet mzdy zaměstnance

Zaměstnanec pracuje v dvousměnném pracovním režimu, směny má rozvržené na pondělí až pátek. Stanovená týdenní pracovní doba je 38,75 hodin. Jedná se o měsíc červenec. Předpokládejme, že na tento měsíc připadlo 23 pracovních dnů, z toho jeden den byl svátek (5. července). Zaměstnanec v tento svátek rovněž pracoval, vždy 7,75 hodin v rámci stanovené pracovní doby. Zaměstnanec v červenci fakticky odpracoval 17 pracovních dnů, po odečtení svátků, kdy rovněž pracoval, se jedná o 16 pracovních dnů, tj. 16 × 7,75 = 124 hodin. Čerpal dovolenou v rozsahu 6 pracovních dnů. V jeden pracovní den (pátek) pracoval 4 hodiny přesčas. Dále měl 5 hodin pracovní pohotovost. Za práci přesčas ani za práci ve svátek nečerpal náhradní volno. Jeho základní mzda je 20 000 Kč, obdržel výkonnostní odměnu ve výši 2 800 Kč. Průměrný hodinový výdělek pro dané čtvrtletí má 121 Kč.

Jak má mzdová účetní výpočítat výši příjmu zaměstnance?

Výpočty:

•    Základní mzda = [20 000 Kč /­ (23 × 7,75)] × (16 × 7,75) = 13 913 Kč.

•    Výkonnostní odměna = 2 800 Kč.

•    Náhrada mzdy za dovolenou = 6 × 7,75 × 121 Kč = 5 627 Kč.

•    Za práci přesčas (dosažená mzda + příplatek 25 %) = [20 000 Kč /­ (23 × 7,75)] × 4 + 121 Kč × 4 × 0,25 = 570 Kč.

•    Za práci ve svátek (dosažená mzda + příplatek 100 %) = [20 000 Kč /­ (23 × 7,75)] × (7,75 × 1) + 121 Kč × 7,75 × 1,00 = 1 807 Kč.

•    Odměna za pracovní pohotovost (10 % průměrného výdělku) = 121 Kč × 5 × 0,1 = 61 Kč.

•    Celkem příjem = 13 913 Kč + 2 800 Kč + 5 627 Kč + 570 Kč + 1 807 Kč + 61 Kč = 24 778 Kč.

Práce přesčas

Zaměstnanec má mzdu ve výši 25 000 Kč, průměrný výdělek je 152 Kč/­hod. Daný měsíc má 21 pracovních dnů, tj. při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin celkem 168 hodin (21 × 8 = 168). Odpracoval v tomto měsíci 12 hodin přesčas, za které obdrží příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku.

Jak má mzdová účetní výpočítat výši příjmu zaměstnance za daný měsíc?

Výpočet: Dosažená mzda = (25 000 Kč /­ 168) × (168 + 12) = 26 786 Kč. Příplatek za práci přesčas = 12 hodin × 152 Kč × 0,25 = 456 Kč. Celkem mzda včetně příplatku za práci přesčas = 27 242 Kč = 26 786 Kč + 456 Kč.

Kratší pracovní doba

Jedná se o zaměstnance v pracovním poměru, stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin, rozvrženou do směn ve dnech úterý až sobota. Se zaměstnancem však byla dohodnuta kratší pracovní doba (30 hodin týdně). Z důvodu naléhavých prací, které nebylo možné vykonat během uvedených směn, zaměstnavatel nařídil zaměstnanci práci v pondělí v rozsahu 8 hodin.

Jak má zaměstnavatel postupovat v uvedeném případě?

V uvedeném případě se jedná postup, který je v rozporu se zákoníkem práce. Práci přesčas v uvedeném případě nařídit zaměstnanci nelze [§ 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce]. Jedná se totiž o zaměstnance, se kterým byla dohodnuta kratší pracovní doba. Lze se však se zaměstnancem dohodnout, že vykoná příslušnou práci, a to zde konkrétně v pondělí (tj. mimo rámec rozvrhu pracovních směn). Přesto se však nebude jednat o práci přesčas, protože prací přesčas je až práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu (v daném případě nad 40 hodin).

Průměrný výdělek

Zaměstnanci byly zúčtovány v rozhodném období následující příjmy: základní mzda za vykonanou práci ve výši 50 000 Kč, náhrada mzdy za dobu, kdy čerpal dovolenou, ve výši 2 200 Kč, příplatek za práci v sobotu a v neděli ve výši 300 Kč, osobní hodnocení ve výši 5 000 Kč a výkonnostní odměna ve výši 2 400 Kč.

Jak má mzdová účetní postupovat při výpočtu průměrného výdělku?

Pro účely výpočtu průměrného výdělku nebude do výpočtu zahrnuta náhrady mzdy za dobu, kdy čerpal dovolenou, neboť se nejedná o mzdu.

Práce přesčas, dovolená, pracovní volno, svátek

Zaměstnanec, odměňovaný hodinovou mzdou odpracoval v rozhodném období 60 směn, dále měl 3 dny dovolené, 1 den si vybral pracovní volno za práci přesčas, 1 den nepracoval, protože na tento jeho obvyklý pracovní den připadl svátek, za který obdržel náhradu mzdy. Za odpracovanou dobu se bude považovat 60 směn, které skutečně odpracoval.

Jak má mzdová účetní postupovat při zúčtování mzdy?

V případě, pokud dojde k zúčtování mzdy za práci přesčas v jiném rozhodném období, než v tom, ve kterém byla tato práce přesčas vykonána, zahrnou se do odpracované doby také hodiny přesčas, za kterou je mzda poskytnuta. Zákoník práce tedy umožňuje, aby bylo poskytnutí dosažené mzdy za práci přesčas v dohodě se zaměstnancem přeneseno až na dobu čerpání náhradního volna. Jedná se tak o odchylku od pravidla, uvedeného v § 141 odst. 1 zákoníku práce, který se týká splatnosti mzdy.

Pololetní odměna

Zaměstnanec odpracoval v rozhodném období (kalendářním čtvrtletí) celkem 472 hodin. Celkový fond pracovní doby je v tomto čtvrtletí 520 hodin. V uvedeném rozhodném období byla zaměstnanci zúčtována hrubá mzda 22 500 Kč, 25 800 Kč a 26 200 Kč. Dále byla zaměstnanci v tomto období zúčtována pololetní odměna ve výši 10 000 Kč.

Jak má mzdová účetní postupovat při výpočtu průměrného výdělku?

Výpočet průměrného výdělku bude následující: Pololetní odměna se zahrne do rozhodného období jen v poměrné výši, připadající na kalendářní čtvrtletí. Vzhledem k tomu, že se jedná o pololetní odměnu, zahrne se do rozhodného období ve výši 10 000 Kč / 2. Celkem tedy bude použita jako výchozí částka hrubé mzdy ve výši 10 000 Kč / 2 = 5 000 Kč. Pro účely výpočtu průměrného výdělku bude tato výchozí částka zahrnuta do rozhodného období v poměrné výši, odpovídající odpracované době v tomto rozhodném období. To znamená ve výši 5 000 Kč x (472 hod. / 520 hod.) = 4 538,46 Kč. Průměrný výdělek bude tedy v daném kalendářním čtvrtletí ve výši (4 538,46 Kč + 22 500 Kč + 25 800 Kč + 26 200 Kč) / 472 hod. = 167,45 Kč.

Roční odměna

Zaměstnanec odpracoval v rozhodném období (kalendářním čtvrtletí) celkem 440 hodin. Celkový fond pracovní doby je v tomto čtvrtletí 528 hodin. V uvedeném rozhodném období byla zaměstnanci zúčtována hrubá mzda 22 500 Kč, 25 800 Kč a 26 200 Kč. Dále byla zaměstnanci v tomto období zúčtována roční odměna ve výši 10 000 Kč.

Jak má mzdová účetní postupovat při výpočtu průměrného výdělku?

Výpočet průměrného výdělku bude následující: Roční odměna se zahrne do rozhodného období jen v poměrné výši, připadající na kalendářní čtvrtletí. Vzhledem k tomu, že se jedná o roční odměnu, zahrne se do rozhodného období ve výši 10 000 Kč / 4. Celkem tedy bude použita jako výchozí částka hrubé mzdy ve výši 10 000 Kč / 4 = 2 500 Kč. Pro účely výpočtu průměrného výdělku bude tato výchozí částka zahrnuta do rozhodného období v poměrné výši, odpovídající odpracované době v tomto rozhodném období. To znamená ve výši 2 500 Kč x (440 hod. / 528 hod.) = 2 083,34 Kč. Průměrný výdělek bude tedy v daném kalendářním čtvrtletí ve výši (2 083,34 Kč + 22 500 Kč + 25 800 Kč + 26 200 Kč) / 440 hod. = 174,05 Kč.

Odměna z dohody o provedení práce

Starobní důchodce dosáhl odměnu z dohody o provedení práce ve výši 10 000 Kč za měsíc květen a ve výši 10 001 Kč za měsíc červen.

Jaký je postup v daném případě?

Jedná se o odměnu z dohody o provedení práce. V případě, pokud byl v kalendářním měsíci zúčtován započitatelný příjem do 10 000 Kč, není v daném měsíci starobní důchodce účasten nemocenského pojištění (§ 7a, zákona č. 187/2006 Sb.). Pak z odměny z dohody o provedení práce nevznikne povinnost odvést zdravotní pojištění. Tato hranice 10 000 Kč však byla překročena za měsíc červen, byť o pouhou 1 Kč. To znamená, že za měsíc červen již bude dotyčný starobní důchodce považován pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance a z odměny vznikne povinnost odvést zdravotní pojištění. Okolnost, že se jedná o starobního důchodce, z tohoto hlediska není důležitá, na výši limitní částky 10 000 Kč měsíčně to nemá vliv. Obdobně v případě, pokud by se jednalo o fyzickou osobu, která má nárok na předčasný starobní důchod, předdůchod nebo invalidní důchod.

vypracoval
Ing. Luděk Pelcl