Praktická řešení
k odvodům

Dohoda o pracovní činnosti

Osoba, která je činná pro zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti, nedosáhla v měsíci září 2023 příjem ve výši započitatelného příjmu (odměna z dohody nedosáhla výše 4 000 Kč).

Vznikla zaměstnavateli povinnost odvést z odměny pojistné na zdravotní pojištění?

Dosažený příjem z dohody o pracovní činnosti nedosáhl započitatelného příjmu ve výši 4 000 Kč, nevznikla povinnost odvést z odměny pojistné na zdravotní pojištění [§ 5 písm. a) bod 5 zákona č. 48/­1997 Sb.].

Odměna z dohody o pracovní činnosti a zdravotní pojištění

Zaměstnavatel uzavřel v roce 2023 se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti, sjednaná odměna měla přesáhnout částku 4 000 Kč měsíčně. Zaměstnanec dosáhl za měsíc říjen odměnu z dohody ve výši 2 450 Kč a za měsíc listopad odměnu ve výši 5 800 Kč.

Vznikla zaměstnavateli povinnost odvést z odměny pojistné na zdravotní pojištění za měsíc říjen a za měsíc listopad?

Za měsíc říjen, kdy příjem z dohody o pracovní činnosti nedosáhl částky započitatelného příjmu ve výši 4 000 Kč, nevznikla povinnost odvést zdravotní pojištění. Za měsíc listopad však je nutné z odměny odvést zdravotní pojištění, protože odměna přesáhla částku 4 000 Kč měsíčně.

Člen družstva

Člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, vykonává pro družstvo práci a obdržel měsíční odměnu za měsíc říjen ve výši 4 000 Kč a za měsíc listopad ve výši 1 900 Kč.

Je nutné odvést z odměny pojistné na zdravotní pojištění za měsíc říjen a za měsíc listopad?

Za měsíc říjen, kdy příjem dosáhl alespoň částky 4 000 Kč, vznikla povinnost odvést zdravotní pojištění. Za měsíc listopad však není nutné z odměny odvést zdravotní pojištění, protože odměna nedosáhla částky 4 000 Kč měsíčně.

Zkrácený pracovní úvazek

Se zaměstnankyní byl uzavřen pracovní poměr na zkrácený pracovní úvazek. Výše mzdy byla sjednána v částce 6 000 Kč měsíčně, místo výkonu práce je v ČR. Zaměstnankyně byla v měsíci červen 2023 nemocná a její skutečný příjem byl nižší než 4 000 Kč.

Jedná se o zaměstnání malého rozhsahu?

V uvedeném případě se nejedná o zaměstnání malého rozsahu, neboť byly splněny obě podmínky uvedené v § 6 pro účast na nemocenském pojištění. Nerozhoduje tedy skutečná výše započitatelného příjmu pro účast na nemocenském pojištění. Zaměstnankyně je tedy účastna nemocenského pojištění i v kalendářních měsících, kdy dosažený započitatelný příjem nedosáhl 4 000 Kč. Obdobně v případě dohody o pracovní činnosti, pokud započitatelný příjem byl sjednán alespoň ve výši 4 000 Kč měsíčně.

Účast na nemocenském pojišení

Se zaměstnancem byl uzavřen pracovní poměr na zkrácený pracovní úvazek na dobu od 1. července do 14. července. Zaměstnanec dosud u zaměstnavatele nepracoval. Výkon práce je sjednán na území ČR. Mzda byla ve výši 9 000 Kč.

Jak má zaměstnavatel správně postupovat?

Pokud by tato situace nastala v roce 2013, jednalo by se o krátkodobé zaměstnání, které netrvalo ani nemělo trvat déle než 14 kalendářních dnů. Zaměstnanci by nevznikla účast na nemocenském pojištění. Z částky 9 000 Kč by se tedy neodvádělo sociální pojištění. Pokud však tato situace nastala počínaje rokem 2014, pak jsou splněny obě požadované podmínky pro účast na nemocenském pojištění. Z částky 9 000 Kč by se tedy odvádělo sociální pojištění.

Zaměstnání malého rozsahu

Se zaměstnancem byla uzavřena dohoda o pracovní činnosti na období od 1. 4. do 31. 7. 2023. Měsíční odměna z dohody byla sjednána ve výši 3 490 Kč. Jedná se o zaměstnání malého rozsahu.

Vznikla zaměstnanci účast na nemocneském pojištění?

Nevznikla účast na nemocenském pojištění. Z částky 3 490 Kč se neodvádí za příslušný kalendářní měsíc sociální pojistné, pokud skutečně dosažený započitatelný příjem nedosáhl alespoň 4 000 Kč (byl menší než 4 000 Kč). Do měsíce září, tedy po skončení zaměstnání, byla zaměstnanci dodatečně zúčtována odměna ve výši 1 500 Kč. Příjem zúčtovaný do měsíce září se pro účely posouzení vzniku účasti na nemocenském pojištění „přesune“ do července. Příjem v měsíci červenci tak překročil hranici rozhodného příjmu ve výši 4 000 Kč. Konkrétně je skutečně dosažený započitatelný příjem za měsíc červenec ve výši 4 990 Kč = 3 490 Kč + 1 500 Kč. Ovšem pro účely odvodu pojistného se částka 3 490 Kč přesune do měsíce, do něhož byl po skončení zaměstnání zúčtován příjem, který založil účast na nemocenském pojištění. V září tedy bude započitatelný příjem ve výši 4 990 Kč. Do 20.10. musí být z částky 4 990 Kč odvedeno pojistné na sociální zabezpečení.

Souběh příjmů ze zaměstnání malého rozsahu.

Zaměstnanec má u téhož zaměstnavatele uzavřeny dvě dohody o pracovní činnosti. První dohoda je uzavřena na období od ledna do prosince 2023, sjednaný příjem je ve výši 2 000 Kč. Druhá dohoda je sjednána na období od 1. 7. 2023 do 31. 8. 2023, sjednaný příjem rovněž nepřesahuje rozhodný příjem 4 000 Kč měsíčně.

Jedná se o zaměstnání malého rozsahu?

V obou případech se jedná tedy o zaměstnání malého rozsahu. Pro posouzení rozhoduje úhrn skutečně dosažených započitatelných příjmů z těchto dohod. Zaměstnanci vznikla účast na nemocenském pojištění v měsících červenec a srpen, protože úhrn příjmů u téhož zaměstnavatele dosahuje aspoň částky 4 000 Kč měsíčně. Pojistné na sociální zabezpečení se bude odvádět z příjmů dosažených za měsíce červenec a srpen 2023.

Odměna jednatele společnosti s.r.o.

Jednatel společnosti s.r.o. má sjednánu odměnu v měsíční výši 3 995 Kč. Dále v některém kalendářním měsíci obdrží náhrady cestovních výdajů a úhrn jeho zúčtovaných příjmů tak přesáhne částku 4 000 Kč. Skutečně dosažený započitatelný příjem zúčtovaný v jednotlivých měsících nedosáhl částky 4 000 Kč, neboť do započitatelného příjmu se nezahrnují příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob (například náhrady cestovních výdajů).

Bude z odměny jednatele odváděno pojistné na sociální zabezpečení?

Z odměny jednatele nebude odváděno pojistné na sociální zabezpečení, protože skutečně dosažený (zúčtovaný) započitatelný příjem nedosáhl částky 4 000 Kč měsíčně. Pokud by však v jednotlivém měsíci odměna jednatele dosáhla alespoň částky 4 000 Kč (nebo byla vyšší než 4 000 Kč), a to až po sečtení s dalšími příjmy ze závislé činnosti, které se zahrnují do započitatelného příjmu, pak by jednateli vznikla účast v tomto kalendářním měsíci účast na nemocenském pojištění a ze započitatelného příjmu by se odvádělo pojistné na sociální zabezpečení, i když samotná odměna jednatele by limit 4 000 Kč nepřesáhla. Tato situace by mohla například nastat tehdy, pokud by jednateli byla připočítávána k dosaženému příjmu příslušná částka nepeněžního příjmu dle § 6 odst. 6 ZDP (bezplatné poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely). Pro úplnost lze doplnit, že odměna jednatele bude podléhat zdravotnímu pojištění, a to nezávisle na tom, jaké dosáhla měsíční výše (tedy i v případě, pokud bude ve výši 3 999 Kč nebo méně). Nelze zaměňovat nemocenské pojištění a zdravotní pojištění, jedná se o dvě zcela odlišné pojmy.

Výše pojistného na zdravotní pojištění

Zaměstnanec dosáhl za měsíc únor hrubou mzdu ve výši 35 000 Kč. Tato částka je vyměřovacím základem pro zjištění výše pojistného na zdravotní pojištění.

V jaké výši bude pojistné?

Pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Pojistné je tedy ve výši 0,135 × 35 000 Kč = 4 725 Kč. Pojistné hradí z jedné třetiny zaměstnanec, ze dvou třetin zaměstnavatel. Zaměstnanec tedy hradí na pojistném částku 4 725 Kč /­ 3 = 1 575 Kč, zaměstnavatel hradí na pojistném částku 4 725 Kč /­ 3 × 2 = 3 150 Kč. Celkem 1 575 Kč + 3 150 Kč = 4 725 Kč.

Poznámka: Téměř stejný výsledek lze obdržet při výpočtu výše zdravotního pojištění způsobem: 4,5 % hradí zaměstnanec, 9 % hradí zaměstnavatel. Tento postup je však spojen s určitými nedostatky, pokud jde o určení výše pojistného z pohledu zaokrouhlování na celé Kč. Pojistné se totiž zaokrouhluje na celé Kč nahoru, avšak není stanoveno, že se takto mají zaokrouhlovat jednotlivé částky, vypočtené způsobem, kdy 4,5 % hradí zaměstnanec, 9 % hradí zaměstnavatel. Viz následující příklad.

Výpočet pojistného

Zaměstnanec dosáhl za měsíc březen hrubou mzdu ve výši 19 512 Kč, která je současně i vyměřovacím základem pro zjištění výše pojistného na zdravotní pojištění.

V jaké výši bude pojistné?

Výpočet: 4,5 % z částky 19 512 Kč = 878,04 Kč (po zaokrouhlení jde o částku 879 Kč). 9 % z částky 19 512 Kč = 1 756,08 Kč (po zaokrouhlení jde o částku 1 757 Kč). Součet obou částek je 2 636 Kč = 879 Kč + 1 757 Kč. Správná částka je však 13,5 % z částky 19 512 Kč = 2 634,12 Kč (po zaokrouhlení 2 635 Kč).

vypracoval
Ing. Luděk Pelcl

Oznamovací povinnost

Podle ustanovení § 25 odst. 3 z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, může uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, nikoli však již dohoda o provedení práce),pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy.

Jak postupuje zaměstnavatel při plnění oznamovací povinnosti v případě, když zaměstnává osobu evidovanou na Úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání?

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu evidovanou na Úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání, oznamuje na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele zdravotní pojišťovně kódem „P“, že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro vznik povinnosti státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem „I“. K ukončení evidence uchazeče o zaměstnání na Úřadě práce se pak používá kód „J“.

Jedna zkušenost z praxe. Nastala situace, kdy zaměstnanec při nástupu do zaměstnání předložil zaměstnavateli doklad o evidenci na Úřadě práce. Na základě této skutečnosti zaměstnavatel řádně použil pro splnění oznamovací povinnosti uvedené kódy „P“ a „I“ a odváděl pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu, která v žádném z měsíců nepřesáhla povolenou hranici poloviny minimální mzdy. Zaměstnanec však byl mezitím vyřazen z evidence na Úřadě práce. Svému zaměstnavateli však tuto skutečnost nesdělil a ten „v dobré víře“ nadále odváděl pojistné z dosažené výše příjmu. Tuto skutečnost zjistila zdravotní pojišťovna při kontrole. Protože zaměstnanec neměl nárok na zařazení do některé z jiných skupin osob, za které je plátcem pojistného stát, resp. pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ (a tudíž nastupovala pro zaměstnavatele povinnost odvodu pojistného alespoň z minima), doměřila zdravotní pojišťovna při kontrole dlužné pojistné včetně penále.

Jako vždy, i takovém případě platí, že zaměstnavatel musí mít průkazně zdokumentovány veškeré skutečnosti, které mají vliv na stanovení vyměřovací základu, především pak v situacích, kdy nemusí při odvodu pojistného zákonné minimum dodržet. Kromě předložení dokladu o evidenci na Úřadě práce bych v takovém případě doporučil písemné sdělení formou čestného prohlášení, vystaveného zaměstnancem, dle vzoru:

Čestné prohlášení

Čestně prohlašuji, že jsem od data …. registrován(a) na Úřadě práce v ………. jako uchazeč o zaměstnání. V případě ukončení evidence na Úřadě práce sdělím tuto skutečnost mému zaměstnavateli ………….…. neprodleně, nejpozději pak do osmi dnů ode dne ukončení této evidence. Jsem si vědom(a) důsledků, vyplývajících z neoznámení této skutečnosti mému zaměstnavateli.

Ve…….. dne ……..

……………………

Zaměstnanec

Naproti tomu není ve zdravotním pojištění u pojištěnce přípustný souběh výkonu samostatné výdělečné činnosti a registrace uchazeče o zaměstnání.

Zaměstnávání osob, za které platí pojistné stát

Zaměstnávání osob, za které platí pojistné stát, má svá četná specifika.

Které podmínky platí pro zaměstnavatele při zaměstnávání těchto osob?

Zaměstnavatel musí u takové osoby jako zaměstnance respektovat zejména následující skutečnosti:

-    vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců dosažený hrubý příjem bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), což při příjmu nižším než je stanovené zákonné minimum vždy představuje finanční úlevu jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Vyměřovací základ zaměstnance může být i v nulové hodnotě;

-    z hlediska placení pojistného představují ve zdravotním pojištění zvláštní kategorii zejména osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku. Za tyto osoby platí stát pojistné pouze v případě, že nemají v příslušném kalendářním měsíci žádný příjem ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti. Pokud příjem vykazují, stát za ně v daném měsíci pojistné neplatí a vyměřovacím základem je dosažený příjem, tedy i nižší než minimální mzda;

-    poskytnutí neplaceného volna anebo vykázaná neomluvená absence nemají na placení pojistného žádný vliv, vyměřovacím základem zaměstnance je vždy skutečně dosažený příjem,

-    na stanovení vyměřovacího základu zaměstnance nemají vliv případné další okolnosti (trvání zaměstnání pouze po část kalendářního měsíce, nemoc, neplacené volno, souběžné jiné zaměstnání nebo podnikatelská činnost apod.).

Nastane-li některá ze skutečností, uvedených v § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.(pojištěnci je například přiznán nebo odejmut některý z důchodů), snižuje se minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti. To znamená, že poměrná část minima musí být dodržena za ty kalendářní dny, ve kterých osoba nebyla evidována u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“.

Poživatelé důchodů

Po dobu pobírání důchodu je pojištěnec osobou, za kterou platí pojistné stát.

Kdo se pro účely zdravotního pojištění považuje za poživatele důchodu?

Za poživatele důchodu je pro účely zdravotního pojištění považována osoba, které byl přiznán důchod před 1. 1. 1993 podle předpisů ČSFR a po 31. 12. 1992 podle předpisů ČR nebo i podle předpisů Slovenské republiky, pokud byl důchod vypočten s přihlédnutím k době zaměstnání před 1. 1. 1993 u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území společného státu – aby byl takový občan Slovenska považován za českého „státního pojištěnce“, musí být výdělečně činný v ČR.

Nárok na platbu pojistného od státu je od doby přiznání důchodu až do doby, kdy je důchod rozhodnutím odejmut. Za poživatele důchodu se pro účely zdravotního pojištění považuje osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží.

Tyto osoby jednak mají z titulu pobírání důchodu vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah, jednak nemusejí přispívat žádným platbami do tohoto systému. Jinak je však tomu v případech, kdy jsou poživatelé důchodu zaměstnáni nebo podnikají jako OSVČ. Jestliže vykonávají výdělečnou činnost, pak pojistné platí:

-    zaměstnavatel za zaměstnanou osobu,

-    poživatel důchodu jako OSVČ – samoplátce,

v obou případech se zvýhodněním, že jak pro zaměstnance (a zaměstnavatele) tak pro OSVČ neplatí z hlediska placení pojistného povinné minimum.

Rozhodne-li se zaměstnavatel takového důchodce zaměstnat, musí nejprve splnit oznamovací povinnost, to znamená přihlásit tuto osobu u její zdravotní pojišťovny jako zaměstnance s uvedením data, od kterého bude platit pojistné. Pro tento účel použije na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele kód „P“ a současně uvede i kód „D“, čímž dá zdravotní pojišťovně na vědomí, že bude zaměstnávat osobu, za kterou je současně plátcem pojistného i stát. Pro splnění oznamovací povinnosti platí ve zdravotním pojištění osmidenní lhůta.

Ženy na mateřské, osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství

K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.

Jaké podmínky platí v případě rodičovské dovolené a pobírání rodičovského příspěvku?

Posledním možným dnem čerpání rodičovské dovolené je den třetích narozenin dítěte. Během ní rodič pobírá (resp. může pobírat) rodičovský příspěvek, což je dávka státní sociální podpory. Výše přivýdělku není během pobírání této dávky nijak omezena. Rodič může dostávat rodičovský příspěvek a zároveň se vrátit do původního zaměstnání nebo si najít další zaměstnání. Pro vznik nároku na rodičovský příspěvek je důležité, aby matka prokazatelně zajistila řádnou péči o dítě na dobu, kdy je v zaměstnání.

Zaměstnankyně také může pracovat na kratší dobu na základě své původní pracovní smlouvy. Nástupem do práce na základě původní pracovní smlouvy se ukončuje čerpání rodičovské dovolené. Zaměstnankyně tak již není chráněna před výpovědí. Návrat k původnímu zaměstnavateli na původní místo neznamená ztrátu rodičovského příspěvku. Je-li péče o dítě zajištěna v souladu se zákonem (zletilou osobou), je možné současné pobírání rodičovského příspěvku i nástup do původního zaměstnání.

Zaměstnankyně (zaměstnanec) o rodičovskou dovolenou žádá a zaměstnavatel je podané žádosti povinen vyhovět v rozsahu, o jaký bylo požádáno. Judikaturou bylo uznáno, že zaměstnankyně nemusí o rodičovskou dovolenou žádat výslovně (písemně či ústně), ale také konkludentně (mlčky) s tím, že do práce po skončení mateřské dovolené nenastoupí. V takovém případě se má za to, že zaměstnankyně požádala rodičovskou dovolenou v nejvyšším možném rozsahu, tedy do tří let věku dítěte.

Má-li zaměstnankyně zájem vrátit se do zaměstnání dříve, než uplynula doba, na kterou o rodičovskou dovolenou žádala, obecně se má za to, že zaměstnavatel není povinen její žádosti vyhovět. Zaměstnavatel totiž mohl pod dojmem původní žádosti jednat a tuto nepřítomnost nahradit jiným způsobem, který nelze zvrátit, nebo způsobem, jehož změna by vyžadovala vynaložení finančních prostředků v neúměrné výši.

Do konce března 2012 byl stát plátcem pojistného mj. za ženy na mateřské a rodičovské dovolené. Pokud byl na rodičovské dovolené muž, zaměstnavatel za něj pojistné platit nemusel, neboť se jednalo o překážku v práci na straně zaměstnance podle § 191 zákoníku práce. Tato okolnost snižovala minimální vyměřovací základ v duchu ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., a to až na nulu, pokud tato překážka trvala po celý kalendářní měsíc – obdobně jako např. v případě nemoci.

Zákonem č. 369/2011 Sb. došlo s účinností od 1. 4. 2012 ke změně v ustanovení § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. Od tohoto data je stát plátcem pojistného za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění. Tím došlo ve zdravotním pojištění ke zrovnoprávnění postavení mužů na rodičovské dovolené za podmínek uvedených v předcházejícím odstavci.

Od data 1. 4. 2012 je stát plátcem pojistného rovněž za muže na rodičovské dovolené, což znamená, že i v těchto případech používají zaměstnavatelé kódy „M“, resp. „U“.

vypracoval
Ing. Antonín Daněk