Právní úprava pracovnělékařské péče

– změny

Ministerstvo zdravotnictví ČR vydalo vyhlášku č. 452/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Novela nabyla účinnosti 1. ledna 2023.

Cílem novely vyhlášky je zejména odstranění aplikačních nedostatků u periodických a mimořádných pracovnělékařských prohlídek s tím, že jsou nově nastavena pravidla při zajišťování periodických prohlídek zaměstnavatelem. Obecná povinnost pro zaměstnavatele při zajišťování periodické pracovnělékařské prohlídky je návrhem přenesena do dobrovolné roviny, a to u prací v nerizikových kategoriích, u prací, které nespadají do profesních rizik (dříve „rizik ohrožení zdraví“) a u prací, u nichž nejsou součástí práce rizikové faktory, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci.

Vyhláška dále přináší úpravy terminologické, úpravy obsahu pracovnělékařských prohlídek, poradenské činnosti a dohledu a dále zpřesňuje postupy a formy žádosti o provedení pracovnělékařských prohlídek. Pro praxi je důležité, že dochází k přejmenování pojmu „riziko ohrožení zdraví“ na srozumitelnější zkratku „profesní riziko“. Aktualizace přílohy vyhlášky reflektuje nové vědecké důkazy v této oblasti.

Dohled na pracovištích

Dochází ke sjednocení frekvence provádění dohledu na pracovištích pro zjednodušení aplikace pravidel vyplývajících z § 3 odst. 2 vyhlášky. Nově se bude provádět dohled na pracovišti nejméně obecně jednou za tři roky, jde-li o práce zařazené do kategorie druhé rizikové, třetí a čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví (tzv. „riziková práce“), anebo, jde-li o profesní riziko nebo jsou-li pro vykonávané práce stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jiným právním předpisem. U ostatních prací zařazených v kategorii první a druhé podle zákona o ochraně veřejného zdraví se dohled provádí pouze, pokud tak zaměstnavatel stanoví, nebo pokud si jej vyžádá poskytovatel pracovnělékařských služeb. V těchto případech frekvenci dohledu stanoví zaměstnavatel v dohodě s poskytovatelem PLS s ohledem na charakter provozu a výskyt rizikových faktorů.

Také se doplňuje, že dohled není třeba provádět v dopravních prostředcích zaměstnavatele. Důvodem této změny je, že současná právní úprava duplikovala státní zdravotní dozor a nepřinášela očekávaný pozitivní efekt. Frekvence dohledu byla původně prováděna minimálně jedenkrát za kalendářní rok, popř. jedenkrát za 2 kalendářní roky, šlo-li o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a nebyla-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny v části II přílohy č. 2 k této vyhlášce nebo jiným právním předpisem.

Prohlídka v kategorii první

Nově se definuje, za jakých okolností má být provedena periodická pracovnělékařská prohlídka u prací zařazených do kategorie první. Nová právní úprava reflektuje návrh zástupců zaměstnavatelské sféry. Poskytování a provádění periodických pracovnělékařských prohlídek bude výhradně prováděno pouze ve stanovených případech – v případě prací, které jsou podle zákona o ochraně veřejného zdraví kategorizovány jako rizikové (druhá riziková kategorie, třetí a čtvrté kategorie), dále u profesních rizik, které jsou uvedeny v části II přílohy této vyhlášky, a dále pokud periodickou pracovnělékařskou prohlídku vyžaduje zaměstnanec nebo zaměstnavatel u prací nerizikových podle zákona o ochraně veřejného zdraví (druhá kategorie, pokud není uvedeno jinak v příloze návrhu vyhlášky, popřípadě, pokud není postup upraven jiným právním předpisem specificky).

Pokud se zaměstnanec nebo zaměstnavatel rozhodl pro prohlídku, stále platí doba účinnosti lékařského posudku. Pokud bude prohlídka provedena v kratším intervalu než určeném pro periodickou prohlídku, bude se jednat o prohlídku mimořádnou.

Je nezbytné neopomenout případný postup dle ustanovení § 7 odst. 2 písm. c) a § 11 odst. 4vyhlášky.

Bylo by vhodné, kdyby si zaměstnavatelé ve vlastním vnitřním předpise vydefinovali, u kterých pracovních pozic/na kterých pracovištích budou periodické pracovnělékařské prohlídky vyžadovat, v případě, že se bude jednat o práce, pro níž jsou periodické pracovnělékařské prohlídky stanoveny fakultativně.

Podle zpracovatele novely vyhlášky povede tato změna k významné finanční i časové úspoře zaměstnavatelů na zajištění pracovnělékařských služeb pro své zaměstnance, tuto finanční úsporu budou moci promítnout do prevence nad ochranou zdraví zaměstnanců jinými způsoby, např. zaváděním programů podpory zdraví na pracovišti apod.

Poskytovatelům pracovnělékař­ských služeb se významně sníží administrativní zátěž spojená s poskytováním pracovnělékařských služeb a budou se tak moci více věnovat rizikovým pracovištím, resp. analýze rizik a rizikových faktorů na pracovištích a zaměřovat se na systematické předcházení a zmírňování dopadů pracovního zatížení, zaměřovat se na podporu zdraví a rozvoj zdravotní gramotnosti i odpovědnosti zaměstnanců za vlastní zdraví, tedy celkový rozvoj zdravotního potenciálu zaměstnanců.

Ministerstvo zdravotnictví uvádělo v důvodové zprávě, že se dá odhadnout, že zrušení obligatorního provádění periodických pracovnělékařských prohlídek přinese zaměstnavatelům úsporu stovek miliónů korun, např. dle registru Kategorizace práce je ke konci srpna 2022 zaměstnáno min. 81 258 pedagogických pracovníků v nerizikových kategoriích, u této skupiny pracovníků se v rámci periodických prohlídek provádí základní vyšetření, které činí v průměru 600 Kč/vyšetření, takže zrušení periodických pracovnělékařských prohlídek jen u pedagogických pracovníků přinese zaměstnavatelům minimálně úsporu 68 miliónů Kč během 4 let.

Prohlídka v kategorii druhé

Novela vyhlášky také definuje, za jakých okolností má být provedena periodická pracovnělékařská prohlídka u prací zařazených do kategorie druhé.

Poskytování a provádění periodických pracovnělékařských prohlídek bude výhradně prováděno pouze ve stanovených případech – v případě prací, které jsou podle zákona o ochraně veřejného zdraví kategorizovány jako rizikové (druhá riziková kategorie, třetí a čtvrté kategorie), dále u profesních rizik, které jsou uvedeny v části II přílohy této vyhlášky, a dále pokud periodickou pracovnělékařskou prohlídku vyžaduje zaměstnanec nebo zaměstnavatel u prací nerizikových podle zákona o ochraně veřejného zdraví (druhá kategorie, pokud není uvedeno jinak v příloze návrhu vyhlášky, popřípadě, pokud není postup upraven jiným právním předpisem specificky).

Pokud se zaměstnanec nebo zaměstnavatel rozhodl pro prohlídku, stále platí doba účinnosti lékařského posudku. Pokud bude prohlídka provedena v kratším intervalu než určeném pro periodickou prohlídku, bude se jednat o prohlídku mimořádnou. I v tomto případě je nezbytné neopomenout případný postup dle ustanovení § 7 odst. 2 písm. c) a § 11 odst. 4vyhlášky.

Bylo by vhodné, kdyby si zaměstnavatelé ve vlastním vnitřním předpise vydefinovali, u kterých pracovních pozic/na kterých pracovištích druhé kategorie budou periodické pracovnělékařské prohlídky vyžadovat.

I tato změna povede podle Ministerstva zdravotnictví k významné finanční i časové úspoře zaměstnavatelů na zajištění pracovnělékařských služeb pro své zaměstnance, tuto finanční úsporu budou moci promítnout do prevence nad ochranou zdraví zaměstnanců jinými způsoby. I v tomto případě se poskytovatelům pracovnělékařských služeb významně sníží administrativní zátěž spojená s poskytováním pracovnělékařských služeb a budou se tak moci více věnovat rizikovým pracovištím, resp. analýze rizik a rizikových faktorů na pracovištích a zaměřovat se na systematické předcházení a zmírňování dopadů pracovního zatížení.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

V reakci na problémy z praxe se dále upravuje provádění periodických prohlídek v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Nově se stanovuje, že se periodické prohlídky provedou, pokud jde o práce v profesním riziku nebo konané podle jiného právního předpisunebo pokud provádění těchto prohlídek zaměstnanec či zaměstnavatel vyžaduje. Stávající úprava (periodická prohlídka se prováděla v případě, pokud byl stejný druh práce vykonáván na základě těchto dohod opakovaně a součet dob, po které byla práce opakovaně vykonávána, byl delší než lhůta pro provedení periodické prohlídkyanebo pokud zaměstnavatel provádění těchto prohlídek vyžadoval) se nevžila a je u kategorie 1 a 2 nerizikové zcela nepotřebná, neboť jde o případy, kdy u dohod se podle zákona nevyžaduje vstupní prohlídka, ale periodická ano, což se týká i kategorie první. Práce na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti je navíc časově velmi omezená. Tyto prohlídky musí být (stejně jako vstupní), jde-li o práci rizikovou nebo práci podle jiného právního předpisu nebo v profesním riziku (resp. dříve v riziku ohrožení zdraví).

Čerpání mateřské a rodičovské dovolené

Ustanovení § 12 odst. 2 písm. f) bodu 3 vyhlášky bylo doplněno o výjimku pro případy čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené.

V rámci přerušení výkonu práce z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců se nejčastěji v praxi jedná o přerušení výkonu práce právě z důvodu čerpání mateřské a rodičovské dovolené. V nerizikových kategoriích (v případě, že nejsou přítomna profesní rizika) shledáváme povinnost podrobit se mimořádné prohlídce po mateřské či rodičovské dovolené jako nadbytečnou. U ostatních případů v rámci přerušení výkonu práce na dobu delší než 6 měsíců se považuje provádění mimořádných pracovnělékařských prohlídek za účelné. I když pracovní nepřítomnost zaměstnance nemusela být způsobena medicínsky relevantním důvodem, mohla se za dobu 6 a více měsíců zdravotní způsobilost k práci změnit. Zaměstnanec mohl být např. na stáži, na misi, kdy nevíme, co tam vykonával, s čím přišel do styku, zda vykonával kupříkladu manuální práce, na které není zvyklý, mohl být vystaven nadlimitním hodnotám vibrací, mohlo docházet k přetěžování horních končetin, mohl onemocnět „exotickou“ nemocí.

Práce ve školách a školských zařízeních

Dochází k odstranění práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona z profesních rizik (resp. dříve z rizik ohrožení zdraví). Z důvodu odstranění hlasové zátěže z profesních rizik byla odstraněna i související poznámka. V současné době je systém nastaven tak, že je posuzována zdravotní způsobilost každého pracovníka ve školství a ve zdravotnictví, přitom kontraindikacemi k výkonu této práce jsou „jen“ prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování a prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost a relativní kontraindikací jsou závažné poruchy smyslových orgánů nebo řeči. V naprosté většině případů se jedná o zjevné stavy, kdy je důvod pro mimořádnou lékařskou prohlídku nařízenou zaměstnavatelem a v případě podezření na tyto stavy může zaměstnavatel již nyní prohlídku nařídit. Novela přesto počítá s možností zaměstnavatele zachovat vstupní i periodické prohlídky, ale nebudou pro tyto pracovníky povinné. U hlasové zátěže jsou nemocemi vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména těžká nedomykavost hlasivek a těžká hyperkinetická dysfonie. V naprosté většině případů se opět jedná o zjevné stavy, kdy je důvod pro mimořádnou lékařskou prohlídku nařízenou zaměstnavatelem a v případě podezření na tyto stavy může zaměstnavatel již nyní prohlídku nařídit.

Řidiči referentských vozidel

Podle předkladatele novely vyhlášky docházelo k problémům s interpretací definice „řidičů referentů“ zaměstnavateli a provádění, resp. neprovádění pracovnělékařských prohlídek v potřebné frekvenci.

Novela vyhlášky proto odstranila „řidiče referenty“ z tzv. „Rizik ohrožení zdraví“ resp. z „profesních rizik“. V tomto případě řídil zaměstnanec auto pro výkon práce, nejedná se o výkon profese„řidiče“.

Pokud tedy nejde o součást výkonu práce (musí být uvedeno v pracovní smlouvě), nelze osobu, která občasně využívá vozidla pro výkon své práce, pokládat za „řidiče referenta“. Pakliže by bylo obvyklou součástí výkonu práce řízení motorového vozidla, byl by zaměstnanec v režimu zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a zdravotní způsobilost zaměstnance by byla posuzována podle tohoto právního předpisu.

Další práce nebo činnosti v profesním riziku

V příloze části II. v rámci doznání změn v provádění pracovnělékařských prohlídek jsou definovány v rámci Profesních rizik další rizikové faktory pracovních podmínek vyžadující provedení periodické pracovnělékařské prohlídky u kategorie práce druhé (tzv. nerizikové), a to z důvodu, aby došlo k zajištění dostatečné ochrany zdraví zaměstnanců při práci s uvedenými rizikovými faktory pracovních podmínek. Poskytovatel může vycházet u každého uvedeného rizikového faktoru pracovních podmínek ve vztahu k nemocem vylučujícím zdravotní způsobilost k práci a ve vztahu k nemocem, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, z části I přílohy této vyhlášky. Zachovaný výčet dalších rizikových faktorů pracovních podmínek vyžadujících provedení periodické pracovnělékařské prohlídky byl doplněn o expoziční kritériumodpovídající kategorii druhé (tzv. nerizikové), aby pouhá přítomnost rizikového faktoru u prací v kategorii první nevedla k úvaze o obligatorní prohlídce.

JUDr. Eva Dandová