- Občanská sdružení– jsou
spolky, společnosti, svazy, hnutí a jiná občanská sdružení, jakož
i odborové organizace, jež mohou občané zakládat vzhledem k svému
právu svobodně se sdružovat. Zákon stanoví, která sdružení nejsou povolena.
Jsou to zejména ta, jejichž činnost by měla směřovat proti ústavě, lidským právům,
ta, jejichž cílem je popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů.
- Občanské průkazy – jsou průkazy totožnosti státních občanů České republiky.
Občanský průkaz je veřejná listina, kterou občan prokazuje své jméno, příjmení,
rodné číslo, podobu a státní občanství, jakož i jiné významné právní
a evidenční skutečnosti zapsané v občanském průkazu.
- Obchodní zvyklosti – vžitá pravidla
(uzance), která se uplatňují v případech, které neřeší závazná právní
úprava. Předpokládá se však, že smluvní strany je budou dodržovat, že mají vůli
k jejich dodržování.
- Obrat – suma tržeb v obchodě. Kromě toho se výraz obrat používá ve smyslu
rychlost navrácení vloženého kapitálu (doba obratu kapitálu, zásob apod.). Viz
též finanční analýza. V účetnictví se používá výraz obrat účtu
a znamená to vyjádření celkového pohybu na daném účtu. Obrat účtu
nezahrnuje tedy počáteční zůstatek na účtu.
- Oceňování – stanovení ceny jednotlivých položek
majetku a dluhů. Jednotlivé položky majetku (aktiv) se oceňují individuálně,
zpravidla v ceně pořízení majetku. U investičního majetku se počítá
s jeho opotřebením.
- Odesílatel – v přepravní smlouvě ten, kdo podává zboží
k přepravě a obvykle s dopravcem uzavírá přepravní smlouvu.
- Odpisy – postupné přecházení nákladů na pořízení
majetku investičního do nákladů podniku.
- Ochrana spotřebitele – snižování rizika spotřebitele pomocí podmínek daných
právními normami a předpisy. Stát na ochranu spotřebitele zřizuje různé
instituce. Ochrana spotřebitele spočívá především v tom, aby spotřebitel
nebyl zkrácen na kvalitě, hmotnosti, míře nebo množství, nebyla mu účtována
cena, která neodpovídá ceníku, nebyla účtována práce, která nebyla provedena,
prodej zboží nebyl vázán na splnění nějakých dalších podmínek, jakož
i neoznačení zboží cenou, dobou použitelnosti či data výroby, zdravotní
závadností výrobku apod.
- Ochranná známka – značka, kterou podnik označuje
své výrobky. Tím se takový výrobek odliší od podobných výrobků jiného podniku.
Ochranná známka se liší od výrobní značky, která znamená plný název výrobce
a jeho sídlo. Na užívání ochranné známky může její majitel udělit licenci.
Právní ochrana ochranných známek je zajištěna tzv. známkovým právem.
- Opce – obecně právo volby právního úkonu. K neplatnosti právního úkonu
nemusí dojít, jestliže strany neprohlásí takový omyl za podstatný.
- Organizace – jednak je to relativně trvalé uspořádání
nějakého objektu nebo systému, jednak označení právě pro nějaký objekt či
systém. Síť vazeb v podniku se nazývá organizační struktura. Ta se tedy může
týkat tvorby procesů v organizaci nebo tvorby útvarů. Organizování je
proces vytváření organizační struktury.
- Odstupné –při odstoupení od smlouvy částka, kterou je
povinna zaplatit odstupující strana straně druhé. Odstoupení od smlouvy je
možné, když to bylo ve smlouvě dohodnuto nebo to dovoluje zákon.
- Osvědčení –
doklad něco osvědčující (certifikát). Používají se různé druhy osvědčení podle
toho, k čemu slouží (např. osvědčení o jakosti, o původu zboží,
zdravotní apod.).
- Parafa – podpisová značka, zkrácený podpis, razítko, pečeť.
Parafování smlouvy, příp. výsledků jednání může vyjadřovat dosažení dohody.
V zahraničně-obchodních vztazích – není-li výslovně uveden opak – je
chápáno jako dohoda stran, z níž vyplývají závazkové vztahy.
- Penále – peněžní
postih, kterým je postihována organizace, nedodrží-li dohodu, nebo neplní-li
závazky náležitým způsobem, např. v dohodnuté kvalitě. Nárok na penále
vyplývá většinou ze zákona, jeho výše a podmínky pro jeho placení jsou součástí
většiny smluv. Zaplacením penále není smluvní strana zproštěna povinnosti
splnit příslušný závazek.
- Pohledávka – právo fyzické nebo právnické osoby požadovat na druhé
osobě plnění určitého závazku. Věřitel má právo vymáhat v době splatnosti
pohledávku u příslušného orgánu a dlužník má povinnost toto plnění
uskutečnit. Pohledávka vzniká obvykle ze smlouvy, může však vzniknout ze způsobené
škody, z neoprávněného majetkového prospěchu, z odpovědnosti za vady,
z prodlení a jiných skutečností. Pohledávka zaniká vyrovnáním dluhu,
dohodou věřitele s dlužníkem, prominutím dluhu apod. Pohledávka nedobytná
je taková pohledávka, jejíž zaplacení nemůže věřitel od dlužníka dosáhnout pro
jeho platební neschopnost, i když ji bezvýsledně vymáhal soudní cestou.
Takovou pohledávku odepisuje věřitel jako ztrátu. Pohledávky představují
v účetnictví jednu z položek aktiv.
- Poplatek –
jednorázová platba za některé úkony nebo služby, provedené veřejnými orgány ve
prospěch poplatníka. Platí se u příležitosti určitého právního jednání,
vyhotovení dokladu apod. Předmět a sazba poplatku jsou uvedeny
v právních předpisech o jednotlivých druzích poplatků. Poplatky tvoří
samostatný druh příjmů státního rozpočtu. Člení se na státní a místní, ke
státním patří poplatky správní, soudní a arbitrážní.
- Pracovní posudek – mezi povinnosti zaměstnavatele patří vyhotovení
pracovního posudku toho ze spoluzaměstnanců, který se uchází o zaměstnání
v jiném podniku, závodu, úřadu nebo u soukromníka. Hodnocení pracovní
činnosti se mnohdy v těchto případech projevovalo jako závěrečné účtování
nevyřešených osobních sporů a konfliktů s postiženým zaměstnancem. Přitom
zákoník práce hovoří jasnou řečí: Zaměstnavatel je povinen prokázat skutečnosti,
které v posudku uvedl a které třeba jsou – podle názoru zaměstnance –
nepravdivé. Posudek by měl obsahovat jen takové údaje, které se týkají pracovní
činnosti nebo s ní přímo souvisejí. Tak například chování zaměstnance
v místě bydliště a jeho rodinný život jsou věcí jeho samého
a údaje z této oblasti nemají v pracovním posudku místo, pokud
by neexistovala přímá souvislost mezi takovým údajem a výkonem pracovních
povinností. Kromě toho se zaměstnancům poskytuje další záruka: podává-li
zaměstnavatel o zaměstnanci informace, je povinen to učinit jen
s jeho souhlasem.
- Pracovní
řád
– zaměstnavatelé mohou vydávat pracovní řády. Povinně je vydávají zaměstnavatelé,
kteří mají charakter orgánu státní správy. V doslovném pojetí sice nejde
o smlouvu, ale jde o významný pracovněprávní akt zaměstnavatele,
který má charakter smlouvy a blíže rozvádí v souladu s právními
předpisy ustanovení zákoníku práce podle zvláštních podmínek u zaměstnavatele.
Pracovní řád může zaměstnavatel vydat, pokud orgán nadřízený zaměstnavateli
nevydal pracovní řád pro zaměstnavatele jím řízené. Orgán nadřízený zaměstnavateli
a zaměstnavatelé vydávají pracovní řády s předchozím souhlasem příslušných
odborových orgánů, jinak jsou tyto pracovní řády neplatné.
- Právní nástupnictví – ustanovení právního předpisu nebo smlouvy, které má za
následek, že právní nástupce nabývá právního postavení svého předchůdce. Může
jít o univerzální právní nástupnictví, nástupce vstupuje do všech práv
a povinností svého předchůdce, nebo singulární právní nástupnictví.
- Právní
subjektivita – způsobilost být účastníkem právních vztahů.
Subjekty právních vztahů mohou proto být pouze lidé, a to buď jednotlivci,
nebo kolektivy, právnické osoby, dále stát a státní orgány.
- Převodní příkaz – v užším smyslu platební doklad, na jehož podkladě
se provede platba k tíži plátce. V širším slova smyslu jde
o formu bezhotovostního placení, při níž podnět k platbě dává plátce.
- Příspěvková
organizace – organizace, která poskytuje své výkony za úplatu
nižší, než jsou náklady, a proto k zajištění reprodukce musí dostávat
příspěvek ze státního rozpočtu. Část výdajů hradí z vlastních zdrojů,
zbývající část je hrazena podle individuálních podmínek z rozpočtu.
- Rabat – srážka z kupní ceny poskytovaná odběrateli odpočtem ve faktuře
nebo zvláštním dobropisem. Tzv. obratový rabat se poskytuje kupujícímu, odebere-li
během určité doby dohodnuté množství zboží. Jakmile kupující dosáhne tohoto
limitu, vystavuje se mu na příslušnou částku dobropis. V praxi se
používají další formy rabatu, např. odstupňovaný, rostoucí v závislosti na
velikosti odběru, nebo rabat při zavádění nového výrobku na trh.
- Ratifikace – nutný
souhlas orgánů určených ústavními předpisy ke schválení mezinárodních smluv.
K platnosti mezinárodních smluv mezi dvěma, případné více státy,
vymezujících vzájemná práva a povinnosti, v některých případech
nepostačuje podpis zúčastněných stran a je nutná ratifikace.
- Rekvalifikace – je přeškolování. Je to formování pracovních schopností člověka,
které směřují k osvojení nových pracovních schopností, které mohou být
více či méně odlišné od těch, které získal dosud.
-Retroaktivita –je zpětná
účinnost, případně zpětné působení. jež označuje stav, kdy schválený zákon působí
i zpětně do doby před svým schválením. Používá se obvykle pro nějakou změnu, přizpůsobení
nebo zlepšení struktury či organizace nebo systému. Retroaktivita se používá v
právním řádu výjimečně, protože je v rozporu s přirozeným očekáváním.
-Revalvace – znamená posílení domácí měny vůči
zahraničním měnám. Jde ale o posílení v rámci fixních (úředně stanovených) kurzů.
- Samofinancování – způsob
financování podnikových investic z vlastních zdrojů, především zisku a
odpisů. Snižuje závislost na úvěrech a charakterizuje finanční samostatnost
podniku.
- Sanace – opatření ke zlepšení nepříznivého stavu podniku, který
ohrožuje jeho další existenci. Může mít různé formy. Má-li být sanace účinná,
musí být poskytnuta včas a v dostatečném rozsahu.
- Sdružení –
smluvní spojení dvou nebo více osob k dosažení určitého hospodářského účelu.
Pokud je to stanoveno ve smlouvě, má sdružení charakter právnické osoby.
Vložené podíly se stávají majetkem sdružení a členové ručí za jeho závazek jen
do výše vkladů. U ostatních sdružení ručí účastníci společně a nerozdílně. Na hospodářském
výsledku se členové podílejí v poměru k vkladu. K provedení
konkrétní obchodní operace, vyžadující značný kapitál, se podnikatelé, obvykle
banky, sdružují v konsorciu. Tím se rozloží riziko, jeden z účastníků
konsorcia je pověřen jeho vedením a ostatní participují kapitálem.
- Sektor – část ekonomiky, pro niž je charakteristický předmět činnosti
nebo vlastnické vztahy. V národním hospodářství se uplatňuje členění na tři
sektory. Primární sektor zahrnuje zemědělství a těžbu surovin, sekundární zpracovatelské
odbory průmyslu a terciární všechny činnosti zaměřené na poskytování služeb.
- Short
sale –krátký prodej neboli prodej nakrátko je
způsob spekulace na pokles ceny cenného papíru – investoři k němu přistupují,
když předpokládají pokles tržní hodnoty cenných papírů. Zvolený titul nebo
tituly, kde očekávají pád kurzu, si vypůjčí a prodají. Pokud se očekávání ukáže
jako správné, dokoupí příslušné cenné papíry zpět za nižší tržní cenu, než za
kterou je prodali, a následně je vrátí. Jejich ziskem je pak rozdíl mezi
prodejní a nákupní cenou. „Short sale“ může fungovat i jako zajištění proti
poklesu cen.
- Smlouva – právní úkon mezi dvěma nebo více subjekty, který
vznikne souhlasným vzájemným projevem vůle účastníků právního vztahu.
V hospodářské činnosti se vyskytují různé druhy smluv: hospodářská, kterou
se podniky zavazují k dodávce prací nebo služeb, smlouva kolektivní,
zavazující vedení podniku na straně jedné a odborové organizace na straně druhé
ve mzdové a pracovní oblasti, smlouva komisionářská, která je písemným závazkem
komisionáře obstarat pro komitenta na jeho účet určitou záležitost vlastním
jménem a závazek komitenta mu za to zaplatit odměnu, tzv. komisi, smlouva
kupní, která je dvoustranným právním úkonem, v němž se prodávající
zavazuje převést do vlastnictví kupujícího věc určitého množství a jakosti a
kupující se zavazuje věc od prodávajícího převzít a zaplatit mu za ni kupní
cenu v penězích, smlouva licenční v níž majitel vynálezu uděluje
licenci k užívání někomu jinému, smlouva nájemní – ujednání pronajímatele
a nájemce k dočasnému užívání věci a závazek nájemce platit za to nájemné
a další.
- Spotová
cena –je to cena, která se používá ve všech
ostatních obchodech než v obchodech s finančními deriváty (tam se
používá forwardová cena). Jedná se o zcela běžnou cenu, která se obvykle pod
pojmem „cena“ rozumí. Přívlastek spotová slouží hlavně pro odlišení od ceny
forwardové.
- Subvence – je taková forma poskytnutí peněžních prostředků ze
státního a místních rozpočtů, u níž je přesně určen účel použití. Poskytují se
např. za dodržování určitých opatření uložených státem nebo na podporu výroby,
na níž má stát zájem a jejíž výrobní náklady jsou vyšší než realizační ceny.
- Suverenita –
nezávislost státní moci na jakékoliv jiné moci jak ve vnitřních, tak ve vnějších
vztazích. Jejím projevem je výlučná moc uvnitř státu ke všem osobám a věcem,
které se v něm nacházejí. Státní suverenita je podmínkou mezinárodního
práva. Státní suverenitu ohraničují normy mezinárodního práva a závazky, které
stát převzal dobrovolně.
- Swap –je dohoda mezi dvěma stranami o výměně budoucích plateb z podkladového
aktiva. Swap se používá za účelem řízení rizika, ke spekulaci, a především za účelem
snížení transakčních nákladů využitím toho, že domácí subjekty mají na domácím
trhu výhodnější úrokové podmínky než zahraniční subjekty.
Použité
zdroje:
(Jan
Eisler a kolektiv, Výkladový slovník podnikatele, Poradce s.r.o.)
(Doc.
JUDr. Zdeněk Madar, DrSc., a kolektiv, Slovník českého práva, 3. vydání,
Linde Praha a.s.)
