Právo a podnikatel

Právo a podnikatel

_{127. Obsah dokumentů}

Podnikatel potřebuje poradit s obsahem dokumentů, aby odpovídaly platné legislativě

– Dohoda o vzájemném zápočtu pohledávek a závazků,

– Odstoupení od smlouvy.

Jaké je platné znění dokumentů?

Ani u jednoho z uvedených institutů nedošlo v souvislosti s rekodifikací od 1. 1. 2014 k žádné podstatné změně ani změně obsahu dokumentů. Pokud strany mají vůči sobě vzájemné pohledávky stejného druhu, je praktickým řešením jejich započtení. NOZ vymezuje podmínky, postup a následky započtení v § 1982 až § 1991, kdy vychází z dřívější právní úpravy obsažené v občanském i obchodním zákoníku. Jedním ze způsobů, kterým může závazek zaniknout, je vzájemné započtení pohledávek stejného druhu. NOZ zachovává dva způsoby započtení pohledávky – započtení dohodou a započtení jednostranným prohlášením. Dohodou můžou strany započíst jakoukoli pohledávku s výjimkou započtení proti pohledávce výživného pro nezletilého, který není plně svéprávný. Dohoda o započtení pohledávek by měla obsahovat

– identifikaci smluvních stran,

– dále podrobnou identifikaci pohledávek, které budou předmětem započtení, a to uvedením výše pohledávky, právního titulu, na základě kterého pohledávka vznikla, případně uvedením čísla faktury, data vystavení, data splatnosti,

– projev vůle směřující k započtení pohledávek (např. „smluvní strany se dohodly, že započítávají své vzájemné pohledávky uvedené v článku... této smlouvy“).

Odstoupení od smlouvy představuje jednostranné právní jednání, kterým smluvní strana projevuje vůli jednostranně ukončit trvání smlouvy. Od smlouvy lze však odstoupit pouze v případech, které stanoví smlouva nebo zákon. Obvykle bývá možnost odstoupení od smlouvy spojována s porušením určité smluvní povinnosti druhou smluvní stranou. V případě, že jsou naplněny podmínky pro odstoupení od smlouvy uvedené ve smlouvě nebo obsažené v zákoně, je možné přistoupit k odstoupení od smlouvy, jehož obsahem by měl být projev vůle odstoupit od konkrétní smlouvy, tj. uvedením například „odstupuji od smlouvy uzavřené dne... číslo smlouvy... ve smyslu článku... této smlouvy, tj. z důvodu prodlení s dodáním zboží...“.

JUDr. Jana Drexlerová (XI/2014)

_{128. Exekuce obstavením podnikatelského účtu}

Fyzická osoba, plátce DPH, dlužila několik měsíců DPH cca 500 000 Kč + úrok 230 000 Kč. Proti FO byla nařízena exekuce obstavením podnikatelského účtu, na kterém nebyly žádné peníze. Po několikaměsíční prodlevě fyzická osoba poslala na obstavený účet cca 450 000  Kč, které si obratem vzal finanční úřad.

Je možné požádat finanční úřad o splátkování zbylé částky? Je možné požádat o snížení úroků z důvodu tvrdosti zákona?

Daňový řád v § 156 umožňuje daňovému subjektu požádat o posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky. Po dobu povoleného posečkání nevzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z prodlení. Za dobu posečkání však vzniká povinnost uhradit úrok z posečkané částky, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o 7 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žádost o posečkání daně podléhá správnímu poplatku ve výši 400 Kč. Požádat o upuštění od předepsaných úroků z posečkání možné je.

Ing. Jiří Nigrin (IX/2014)

_{129. Penalizační faktura}

Penalizační faktura od data po splatnosti musí být vystavená

a) u faktury, která dosud nebyla zaplacena,

b) u faktury, která už je zaplacená, ale až po splatnosti například 60 dní.

Který postup je správný?

Požadavek na uplatnění smluvní sankce je právem věřitele, nikoli jeho povinností, a stejně tak dlužník není povinen vždy, když poruší smlouvu, automaticky účtovat do nákladů o možné smluvní sankci. Takže se rozhodně nemusí věřitel plašit a ihned, když nastanou podmínky pro uplatnění smluvní sankce, tuto začít po dlužníkovi, resp. po povinné osobě požadovat – v praxi je to ostatně velmi neobvyklé. Nicméně, na druhé straně samozřejmě může věřitel bezprostředně při porušení smluvních podmínek dlužníka po něm požadovat danou smluvní sankci. Soukromoprávní předpisy – v čele s novým občanským zákoníkem [zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen „NOZ“)] – otázku fakturace, resp. načasování požadavku na smluvní sankci vůbec neřeší. Záleží tedy na rozhodnutí daného věřitele, případně na jeho interní směrnici, pokud ji k tomuto tématu vydal. V obchodní praxi je nejčastější smluvní sankcí úrok z prodlení. Jedná se o časově podmíněnou sankci za pozdní úhradu dluhu, stručně řečeno – „čím platíš později, tím více zaplatíš“. Tato sankce má tedy morální apel, aby dlužníci platili včas. Právní základ úroku z prodlení najdeme ve spleti tisíců paragrafů NOZ takto

• Část čtvrtá „Relativní majetková práva“

– Hlava I „Všeobecná ustanovení o závazcích“

→ Díl 7 „Zánik závazků“

Oddíl 1 „Splnění“

§ 1968 až § 1974 „Prodlení dlužníka“

Výši úroku z prodlení sice stanoví vláda nařízením – viz dále – ale přednost má sjednaná výše úroku. Do konce roku 2013 byl úrok z prodlení z obchodních závazkových vztahů právně nastaven obdobně, přičemž nebylo-li sjednáno jinak, uplatnil se jeho výpočet podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Od roku 2014 stanoví úrok z prodlení – nebyl-li sjednán – nové nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; pokud k prodlení došlo před 1. 1. 2014, tak se i nadále uplatňuje staré nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Pokud tedy k prodlení došlo (tj. když marně uplynul den splatnosti) po 1. 1. 2014 a výše úroku nebyla sjednána, uplatní se nové nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně:

• výši repo sazby stanovené ČNB (aktuálně činí 0,05 % p. a.) pro

• první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení (úrok je po celou dobu prodlení stejný),

• zvýšené o 8 procentních bodů.

Otázkou, kdy účtovat o smluvní sankci, se zabývala Národní účetní rada („NÚR“), což je uskupení čtyř účetních autorit: Komory auditorů, Komory daňových poradců, VŠ ekonomické v Praze a Sdružení účetních. Podle jejich Interpretace č. 10 „Okamžik účtování o pohledávce z titulu příslušenství k pohledávce u věřitele“:

K účtování u věřitele

• o pohledávce z titulu příslušenství ve prospěch výnosů věřitel účtuje nejdříve ke dni, kdy využil svého práva požadovat příslušenství a uplatnil svůj požadavek vůči dlužníkovi,

• to za předpokladu, že je dostatečná míra jistoty, že bude pohledávka z příslušenství splacena,

• ocenění této pohledávky nepřevýší částku, kterou lze při dostatečné míře jistoty od dlužníka získat.

K účtování u dlužníka

• o závazku z titulu příslušenství se doporučuje účtovat do nákladů až ke dni, kdy bylo uplatněno právo věřitele požadovat příslušenství, věřitel jej vyčíslil a sdělil svůj požadavek dlužníkovi,

• do této doby je třeba uvážit míru rizika uplatnění příslušenství věřitelem a příp. účtovat o rezervě.

Interpretace NÚR logicky a prakticky vychází ze skutečnosti, že pokud není dlužník schopen splatit vlastní pohledávku, zřejmě nebude také schopen splatit příslušenství alias smluvní sankci. V takovém případě je splnění podmínek pro vznik příslušenství i jeho případné uplatnění vůči dlužníkovi mimo předmět účetnictví, neboť za těchto okolností takové skutečnosti nezpůsobí přírůstek majetku a výnos, není totiž skutečným aktivem.

Ing. Martin Děrgel (XI/2014)

_{130. Poskytování náhrad cestovních výdajů}

Dle NOZ mohou být jednateli vypláceny cestovní náhrady pouze v případě, že je nárok na ně zahrnut do Smlouvy o výkonu funkce jednatele

– je možné, aby si obdobným způsobem vyplácel cestovní náhrady i společník, který ale není jednatelem firmy,

– pokud ano, musí tento jeho nárok být také uveden v nějaké Smlouvě, případně v jaké – společník nevykonává funkci, a tudíž ani Smlouva o výkonu funkce jednatele nepřipadá v úvahu?

Jaký je správný postup?

Platná právní úprava poskytování náhrad cestovních výdajů obsažená v zákoně č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů se dá automaticky uplatnit při splnění stanovených podmínek pouze v pracovněprávních vztazích, a to prakticky znamená pouze na osoby, které pracují nebo jsou zaměstnány na základě uzavřeného pracovního poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tj. dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti). Na další skupiny osob v mimo pracovněprávních vztazích, a mezi ně patří i skupina zahrnující společníky a jednatele společností s ručením omezeným a členy kolektivních statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, se uplatňuje zmíněná právní úprava pro poskytování cestovních náhrad prostřednictvím § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Prostřednictvím těchto ustanovení se zmíněné osoby (tedy i jednatel a společník jako majitel firmy) dostávají daňově do postavení zaměstnance. Všechny shora zmíněné osoby by měly mít na svoji činnost nebo funkci uzavřený buď pracovněprávní, nebo obchodně právní vztah, tj. buď pracovní smlouvu, nebo obchodní smlouvu, samozřejmě s příslušným zdanitelným příjmem. V obchodní smlouvě je výhodné dohodnout i poskytování cestovních náhrad.

V této souvislosti je nepochybně ještě třeba zdůraznit, že co se týká odměňování za výkon určité činnosti (např. u společníka společnosti s ručením omezeným) nebo funkce (např. jednatele), platí od 1. 1. 2014, tj. od účinnosti nového občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) a zákona o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb.), že není nezbytné pobírat za výkon předmětné činnosti či funkce určitý zdanitelný příjem (žádný zákon to výslovně nestanoví), ale v takovém případě platí podle stanoviska ministerstva financí, že obchodní společnosti vzniká za výkon této činnosti či funkce majetkový prospěch, který je nepeněžním příjmem. A tento nepeněžní příjem je předmětem daně z příjmů obchodní společnosti (bude doměřovat finanční a daňová kontrola). Z uvedeného vyplývá, že si i předmětné osoby mohou přiznávat náhrady cestovních výdajů při splnění zákonných podmínek.

JUDr. Marie Salačová (XI/2014)

_{131. Obecní pozemek}

Část pozemku, který je majetkem obce, je dlouhá léta (minimálně od roku 1980) udržována a oplocena současně s pozemkem občana, včetně chalupy.

Má občan na tuto část obecního pozemku právo? Jak má postupovat v jednání s obcí?

V daném případě by se mohlo jednat o vydržení vlastnického práva za předpokladu, že byl občan po celou dobu v dobré víře, že užívá svůj pozemek, tj. nebylo mu známo, že se jedná o pozemek obce, k užívání pozemku obce neměl žádný právní titul. Vydržení je jedním ze způsobů nabytí vlastnického práva. Vydržením se vlastnické právo nabývá na základě kvalifikované držby trvající po zákonem stanovenou dobu (v daném případě minimálně 10 let). Účelem vydržení je zajištění právní ochrany tomu subjektu, který věc dlouhodobě ovládá v dobré víře, že je jejím vlastníkem, neboli tomu, kdo se o věc po určitou dobu stará v domnění, že s ní může nakládat jakožto vlastník. Účelem vydržení je tedy uvedení faktického stavu trvajícího po určitou dobu do souladu se stavem právním, čímž je držiteli umožněno nabytí vlastnického práva k věci, jíž dlouhodobě ovládá v dobré víře, že je jejím vlastníkem. Vydržením se tak mění faktický stav (držba) na stav právní, neboť po uplynutí stanovené doby se z držitele stává vlastník. Nyní by mělo ze strany občana dojít k výzvě obci se sdělením, že došlo k vydržení vlastnického práva s tím, že občan vyzve k smírnému jednání ve věci.

Pokud se nepodaří vyřešit věc takto smírnou cestou a obec bude odmítat, že by došlo k vydržení vlastnického práva, bude se občan muset obrátit na soud s žalobou na určení vlastnického práva, aby soudu určil, že část pozemku je jeho vlastnictví. Tento rozsudek pak bude podkladem k tomu, aby příslušný katastrální úřad provedl vklad vlastnického práva k části pozemku na jeho osobu. Vzhledem k tomu, že se bude jednat o vydržení pouze části pozemku, bude nutné zpracovat geometrický plán pro rozdělení pozemku zeměměřickým inženýrem.

_{132. Dar příspěvkové organizaci}

Platná legislativa ČR, zejména zákon o rozpočtových pravidlech, zřizovací listina stanovují jasná pravidla. PO nemůže jen tak dar přijmout. PO musí předem požádat zřizovatele o souhlas s přijetím daru, protože dar nabývá pro svého zřizovatele. Zřizovatel své rozhodnutí, že s darem souhlasí, sdělí písemným souhlasem a teprve potom by měla být uzavřena darovací smlouva s dárcem, dar předán. Mezi základní podmínky přijmutí patří – pouze majetek potřebný k výkonu činností, pro který byla PO zřízena, předchozí souhlas zřizovatele, souhlas vždy pouze pro jeden právní úkon.

Jaký je správný postup?

Ze zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů jednoznačně vyplývá, že předchozí souhlas zřizovatele se poskytuje vždy pouze pro jeden právní úkon (dle NOZ právní jednání) a je jeho součástí, s výjimkou peněžitého daru účelově neurčeného, k jehož přijetí může zřizovatel poskytnout předchozí souhlas společný pro více právních úkonů. Bez předchozího souhlasu je příslušný právní úkon neplatný. Uvedený postup následného souhlasu s již uzavřenou darovací smlouvou je tedy dle mého názoru nesprávný. I když právní předpisy umožňují odložení platnosti a účinnosti smlouvy a v tomto je tedy možné rozlišovat vznik, platnost, účinnost smlouvy, domnívám se, že v uváděném případě ze samotného znění § 39b zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů vyplývá, že je třeba předchozího souhlasu zřizovatele před samotným uzavřením darovací smlouvy a ve smlouvě by měl být právě odkaz na předchozí souhlas. Uzavřenou smlouvu je tedy možné považovat za neplatnou. Pokud došlo k plnění z neplatného právního jednání, může se jednat o bezdůvodné obohacení a plnila-li strana, aniž existoval platný závazek, má právo se domáhat vrácení toho, co plnila.

V uvedeném případě došlo k porušení právních předpisů ze strany příspěvkové organizace. Ovšem ani zřizovatel by neměl přistoupit k tomu, aby schvaloval již uzavřené smlouvy a měl by směřovat souhlas tak, aby bylo zřejmé, že projevuje předchozí souhlas ve smyslu § 39b zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Bezdůvodné obohacení je povinen vydat vždy ten, kdo jej přijal, tj. v daném případě příspěvková organizace (nikoliv zřizovatel).

Řešení č. 131 – 132 zpracovala JUDr. Jana Drexlerová (XI/2014)

K rubrice Právo a podnikatel jsme uveřejnili:

• Daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.), Zákon o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.) – Zákony I/2015

• Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (zákon č. 90/2012 Sb.) – Zákony II/2015

• Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) – Zákony III/2015

• Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) – měsíčník Poradce 2/2014

• Nový občanský zákoník mění pohled na věci – měsíčník Poradce 10/2014

• Kolektivní smlouvy – nová právní úprava – měsíčník DaÚ 11/2014

• Omezení plateb v hotovosti – měsíčník Poradce 4/2015

• Vzory smlouv – monotematika

Knihy lze objednat na www.i-poradce.cz, e-mailem: abo@i-poradce.cz, telefonicky
558 731 125, 732 708 627, 732 479 069, faxem: 558 731 128 (Po – Pá od 9,00 do 15,00 hod.).