Právo a podnikatel

_{512. Celková výše náhrad}

Zaměstnanec na žádost zaměstnavatele použije v březnu 2017 k pracovní cestě na Slovensko vlastní osobní automobil. Průměrná spotřeba vozidla zaměstnance podle technického průkazu činí 6,1 l na 100 km BA-95, zaměstnanec ujel na českém území během pracovní cesty 560 km a na Slovensku 370 km. Zaměstnanec doloží zaměstnavateli doklad o zakoupení benzinu na Slovensku ve výši 30 litrů za 34,50 eur, doklad o čerpání benzinu v ČR nedoloží. Zaměstnavatel nestanovil zvýšenou sazbu základní náhrady.

Jaká bude výše náhrad?

Zaměstnanec obdrží následující náhrady za použití soukromého osobního vozidla:

•    základní náhrada ve výši (560 km + 370 km) x 3,90 Kč/km = 3 627 Kč

•    náhrada spotřebovaných pohonných hmot v Kč při průměrné tuzemské ceně BA-95 dle vyhlášky MPSV ve výši 29,50 Kč/l činí:

     6,1 : 100 x 560 km x 29,50 Kč/l = 1 007,72 Kč

•    náhrada spotřebovaných pohonných hmot na Slovensku při ceně BA-95 dle předloženého dokladu 1,15 eur/l činí:

     6,1 : 100 x 370 km x 1,15 eur/l = 25,95 eur.

Celková výše náhrad za použitý osobní automobil bude činit 4 635 Kč a 25,95 eur.

Ing. Ivan Macháček

_{513. Kauce}

Zákazník si půjčí v půjčovně kolo. Zaplatí v hotovosti půjčovné ve výši 500 Kč a složí hotovostní kauci ve výši 1 000 Kč pro případ, že by kolo poškodil.

Kdy bude půjčovné podléhat evidenci tržeb?

Půjčovné bude podléhat evidenci tržeb ihned, v okamžiku přijetí platby. Kauce v okamžiku jejího složení zaevidována nebude. Pokud zákazník vrátí kolo v pořádku zpět, vrátí poplatník složenou kauci zákazníkovi a ta se nikdy nestane evidovanou tržbou; pokud však zákazník kolo poškodí a poplatník část nebo celou složenou kauci započte oproti vzniklé škodě, stává se tato část, popř. celá kauce, rozhodným příjmem a poplatník má povinnost ji zaevidovat.

_{514. Provedení platby}

Poplatník v restauraci přijal od zákazníka platbu u stolu.

Může poplatník v restauraci přijmout od zákazníka platbu u stolu s tím, že svou účtenku si může zákazník nechat vystavit nebo vyzvednout na odchodu u baru?

Takový postup nesplňuje požadavky zákona o evidenci tržeb. Účtenka musí být vystavena nejpozději v okamžiku uskutečnění transakce. Pokud by k vystavení účtenky došlo až při odchodu z baru, byl by nejzazší okamžik stanovený zákonem o evidenci tržeb překročen – účtenka by byla vystavena později. Pokud poplatník nechce vybavit obsluhu přenosným pokladním zařízením, má dvě možnosti:

•    odeslat datovou zprávu s údaji o evidované tržbě a vystavit účtenku na baru ještě před přijetím platby od zákazníka, např. v okamžiku, kdy zákazník projeví vůli zaplatit,

•    požádat zákazníka, aby zaplatil na baru.

Datovou zprávu s údaji o evidované tržbě a vystavení účtenky pak může provést v okamžiku provedení platby.

Řešení č. 513 až 514 zpracoval Mgr. Markéta Patzenhauer, Ing. Martin Šabo

_{515. Výška škody}

Podnikateli vedoucímu daňovou evidenci byl v prosinci minulého roku odcizen automobil, který ještě nebyl zcela odepsaný. Policie vydala začátkem následujícího roku potvrzení, že pachatel nebyl vypátrán, tedy že je neznámý.

Jak podnikatel určí výšku škody?

V daném případě je daňovým výdajem zůstatková cena odcizeného automobilu, a to v tom roce, kdy ke krádeži došlo. Stejně by se dále postupovalo i v případě, že by neodepsaný automobil byl zničen živelní pohromou. V případě živelní pohromy však poplatník musí podle zákona doložit výši škody posudkem pojišťovny nebo posudkem soudního znalce.

Zákon o daních z příjmů stanoví, že za živelní pohromu se považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/hod., povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně Richterovy mezinárodní stupnice udávající makroseizmické účinky zemětřesení.

Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.

Ing. Eva Sedláková

_{516. Průběžná evidence}

Zákon o evidenci tržeb nezakazuje poplatníkovi, aby vedl průběžnou evidenci.

Může se zavedením evidence tržeb i nadále průběžně hospodský zaznamenávat zákazníkovi jeho konzumaci např. na lístek na stole?

Ano. Zákon o evidenci tržeb nezakazuje poplatníkovi, aby vedl průběžnou evidenci útraty zákazníka, pouze mu ukládá, aby nejpozději v okamžiku, kdy je uskutečněna platba v hotovosti, kartou či jiným obdobným způsobem odeslat prostřednictvím svého pokladního zařízení datovou zprávu s údaji o evidované tržbě a vystavil účtenku pro zákazníka.

Obchodní model restaurací a hospod tak může fungovat stejně jak doposud – obsluha může až do zaplacení zákazníkem značit jeho konzumaci na lístek, který bude následně sloužit jako podklad pro stanovení celkové výše tržby.

_{517. Evidovaná tržba}

Vystavit účtenku pro zákazníka je zákonná povinnost poplatníka.

Může poplatník vystavení účtenky pro zákazníka zpoplatnit?

Vystavit účtenku pro zákazníka je zákonná povinnost poplatníka a zpoplatnit ji nelze. Pokud poplatníkovi v souvislosti se zavedením evidence tržeb vznikly náklady, může je poplatník zohlednit v ceně zboží nebo služeb, které poskytuje, stejně jako v ní zohledňuje např. daň z příjmů či jiné výrobní/provozní náklady. Vystavení účtenky není službou zákazníkovi ani se nejedná o informování spotřebitele o ceně nabízeného zboží nebo služby ve smyslu § 13 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Prodávající žádné plnění spotřebiteli v hodnotě „poplatku za vystavení účtenky“ neposkytuje, zaevidování do systému evidence tržeb a vystavení účtenky není prodávaným zbožím ani poskytovanou službou zákazníkovi. Evidování tržeb a potažmo i vystavení účtenky je plnění zákonné povinnosti prodávajícího. Na této skutečnosti nemění nic ani skutečnost, že byl zákazník o účtování příplatku informován předem. V případě, že právnická nebo podnikající fyzická osoba poruší zákonem stanovenou povinnost vystavit (bezplatně) účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne, dopouští se ve smyslu § 29 odst. 2 písm. b) zákona o evidenci tržeb správního deliktu, za který se dle § 29 odst. 3 písm. a) zákona o evidenci tržeb uloží pokuta až do 500 000 Kč. Na druhou stranu je právem poplatníka promítnout jakékoliv náklady spojené s podnikáním do konečné ceny prodávaného zboží nebo služby.

Náklady na evidenci tržeb jsou samozřejmě daňově uznatelné.

_{518. Účtenka}

Povinné náležitosti účtenky jsou stanoveny v zákoně o evidenci tržeb.

Jaké jsou náležitosti účtenky, co musí účtenka obsahovat?

Povinné náležitosti účtenky jsou stanoveny v § 20 zákona o evidenci tržeb. Zákon o evidenci tržeb nemá snahu suplovat nebo zasahovat do věcných požadavků jiných právních předpisů, které mají jiný účel, např. ochranu spotřebitele, proto se jedná o minimální náležitosti účtenky nezbytné pro řádné fungování evidence tržeb:

•    fiskální identifikační kód (FIK) – kód generovaný správcem daně, který je součástí údajů zasílaných v potvrzovací datové zprávě o přijetí evidované tržby. Kód je unikátní pro každou potvrzovanou datovou zprávu. V zákonem definovaných případech účtenka namísto FIK obsahuje tzv. podpisový kód poplatníka (PKP) – kód generovaný pokladním zařízením poplatníka. Uvádí se při překročení mezní doby odezvy nebo při zjednodušeném režimu,

•    daňové identifikační číslo poplatníka,

•    označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna – číslo přidělené správcem daně v rámci oznámení údajů o provozovně prostřednictvím webové aplikace EET, toto číslo má poplatník povinnost používat,

•    označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována – označení stanoví sám poplatník. Každé pokladní zařízení v rámci jedné provozovny a daném čase musí mít unikátní označení,

•    pořadové číslo účtenky – pro konkrétního poplatníka musí být unikátní na jedné provozovně, pro jedno pokladní zařízení a v jednom okamžiku. Čísla účtenek by měla tvořit logickou řadu – spojitou či nespojitou,

•    datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve – čas je nutné uvádět včetně sekund,

•    celkovou částku tržby – uvádí se vždy v Kč,

•    bezpečnostní kód poplatníka (BKP) – kód generovaný pokladním zařízením poplatníka, který jednoznačně identifikuje příslušnou tržbu poplatníka,

•    údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

_{519. Vrácení zboží}

Zákazník vrací zboží.

Kdy má být provedeno storno?

V takové případě musí být datová zpráva s údaji o evidované tržbě obsahující zápornou celkovou částku tržby, popř. jiných položek (vztahujících se např. k dani z přidané hodnoty nebo částkám určeným k následnému čerpání nebo zúčtování) odeslána v okamžiku, kdy je tržba vrácena zákazníkovi, tj. v okamžiku vrácení peněz.

Ve stejný okamžik musí být rovněž vystavena účtenka, která bude předána zákazníkovi.

_{520. Prodej suvenýrů}

Obec přijímá v nepřímém zastoupení (v rámci komise) platby v hotovosti, kartou nebo jiným obdobným způsobem, které zakládají rozhodný příjem jiného poplatníka, který podniká v oblasti prodeje suvenýrů.

Vzniká obci povinnost vystavit účtenku?

I přesto, že jsou tržby obce z evidence tržeb vyloučeny, v tomto případě vzniká obci dle § 8 zákona o evidenci tržeb povinnost k přijaté tržbě odeslat datovou zprávu s údaji o evidované tržbě a vystavit účtenku. Důvodem je skutečnost, že se nejedná o tržbu, která plyne obci, ale o tržbu jiného poplatníka, jehož tržby z evidence tržeb vyloučeny nejsou.

Řešení č. 516 až 520 zpracovala Mgr. Markéta Patzenhauer, Ing. Martin Šabo

_{521. Výdaje spojené s pořízením odcizených zásob}

Podnikateli vedoucímu daňovou evidenci byly odcizeny zásoby náhradních dílů k automobilu s tím, že výdaje spojené s nákupem zahrnul podnikatel do daňových výdajů již při nákupu. Podle potvrzení policie se jednalo o neznámého pachatele.

Jak bude podnikatel postupovat v uvedeném případě?

Na straně podnikatele jsou výdaje spojené s pořízením odcizených zásob výdajem daňovým. Vzhledem ke skutečnosti, že podnikatel uplatnil výdaje spojené s nákupem náhradních dílů do výdajů daňových již při zaplacení, nemusí provést storno výdajů, resp. zvýšit základ daně o hodnotu odcizených zásob. Podle pokynu Generálního finančního ředitelství D-22 jsou škody podle potvrzení policie neznámým pachatelem daňovými výdaji u poplatníků vedoucích daňovou evidenci pouze za předpokladu, že již nebyly uplatněny jako daňové výdaje, a to ani v předchozích zdaňovacích obdobích.

Pokud by poplatník potvrzení od policie neměl, jednalo se u něho o škodu a cenu odcizených zásob by mohl do daňových výdajů zahrnout pouze do výše přijatých náhrad.

Pokud by náhradu škody neobdržel (zásoby neměl např. pojištěné), musel by v roce, kdy k odcizení došlo, o příslušné výdaje spojené s pořízením odcizených zásob základ daně zvýšit.

Ing. Eva Sedláková

_{522. Daňový výdaj}

Podnikateli byl v cizině odcizen automobil zahrnutý v obchodním majetku a tamní policie vydala potvrzení, že pachatel je neznámý.

Jak podnikatel stanoví daňový výdaj?

Zákon v § 24 odst. 2 písm. l) stanoví, že daňovým výdajem je škoda způsobená podle potvrzení policie neznámým pachatelem. Z toho důvodu lze do daňových výdajů zahrnout i zůstatkovou cenu automobilu, který byl podle potvrzení zahraniční policie odcizen neznámým pachatelem.

_{523. Finanční leasing}

Podnikatel si v květnu sjednal finanční leasing osobního automobilu na dobu 54 měsíců. Poměrná část úplaty činí 12 000 Kč měsíčně. V září byl automobil odcizen, policie vystavila v říjnu potvrzení, že šetření se zastavuje s tím, že pachatel nebyl vypátrán. Do října podnikatel zaplatil celkem na úplatě 150 000 Kč.

Jak bude podnikatel postupovat?

Podnikatel může do daňových výdajů uplatnit poměrnou část úplaty za květen až říjen, tj. 6 x 12 000 = 72 000 Kč. Přeplatek 78 000 Kč není již výdajem daňovým, resp. je možno ho zahrnout do daňových výdajů pouze do výše přijaté náhrady.

_{524. Škoda na automobilu pořizovaném na finanční leasing}

Podnikatel z důvodu totální havárie předčasně po dvou letech ukončil finanční leasing osobního automobilu sjednaný na 54 měsíců. Měsíční poměrná část úplaty činila 10 000 Kč, podnikatel zaplatil celkem 290 000 Kč, a to včetně první velké splátky úplaty.

Co bude daňovým výdajem podnikatele?

V případě ukončení finančního leasingu s tím, že si podnikatel automobil neodkoupí, lze do daňových výdajů podnikatele uplatnit poměrnou část úplaty podle § 24 odst. 2 písm. h) zákona, tj. časově rozlišenou za skutečnou dobu trvání finančního leasingu s tím, že předmětnou úplatu skutečně zaplatil. V daném případě podnikatel do daňových výdajů může zahrnout pouze částku 10 000 x 24 = 240 000 Kč.

_{525. Škoda na automobilu}

Při dopravní nehodě došlo k totálnímu zničení neodepsaného automobilu, který musel podnikatel vyřadit z obchodního majetku.

Jak bude podnikatel postupovat?

V daném případě se z hlediska daně z příjmů jedná o škodu. Zůstatkovou cenu zničeného automobilu může podnikatel do daňových výdajů zahrnout pouze do výše náhrady.

Pokud podnikatel náhradu neobdrží, nemůže zůstatkovou cenu předmětného automobilu zahrnout do daňových výdajů.

Daňovým výdajem v roce, kdy ke zničení automobilu došlo, bude pouze odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu, jak stanoví § 26 odst. 7 zákona.

Řešení č. 522 až 525 zpracoval Ing. Eva Sedláková

Ing. Eva Sedláková

_{Použití auta zaměstnance k pracovní cestě}

Zaměstnanec na žádost zaměstnavatele použije vlastní soukromé vozidlo na tuzemskou pracovní cestu. V technickém průkazu vozidla je uvedena spotřeba paliva pro kombinovaný provoz 5,6 l na 100 km. Zaměstnanec v průběhu dvoudenní tuzemské pracovní cesty v květnu 2017 najede 1 510 km. Zaměstnavatel nestanovil zvýšenou sazbu základní náhrady.

Jaký bude výpočet základní náhrady?

Varianta A

Zaměstnanec předloží doklad o nákupu 40 a 45 litrů benzinu BA-95 za stejnou cenu 29,30 Kč/l, přičemž se datum dokladu o tankování benzinu shoduje s datem konání pracovní cesty.

Spotřeba pohonné hmoty činí 5,6 l/100 km.

Výpočet základní náhrady: 3,90 Kč/km x 1 510 km = 5 889 Kč.

Výpočet náhrady za spotřebované PHM: 5,6 : 100 x 1 510 km x 29,30 Kč/l = 2 477,61 Kč.

Celková náhrada za použití osobního automobilu: 5 889 Kč + 2 477,61 Kč = 8 366,61 Kč, po zaokrouhlení 8 367 Kč.

Varianta B

Zaměstnanec nepředložil zaměstnavateli doklad o nákupu benzinu.

Výpočet základní náhrady: 3,90 Kč/km x 1 510 km = 5 889 Kč.

Cena benzinu dle vyhlášky č. 440/2016 Sb. ve výši 29,50 Kč/l.

Výpočet náhrady za spotřebované PHM: 5,6 : 100 x 1 510 km x 29,50 Kč/l = 2 494,52 Kč.

Celková náhrada za použití osobního automobilu: 5 889 Kč + 2 494,52 Kč = 8 383,52 Kč, po zaokrouhlení 8 384 Kč, tedy o 17 Kč více než ve variantě A.

Pokud by došlo k výraznějšímu poklesu cen pohonných hmot v průběhu roku 2017, bude pro zaměstnance výhodnější nepředložit zaměstnavateli doklad o nákupu PHM a uplatnit ceny spotřebovaných PHM dle vyhlášky č. 440/2016. Naopak pokud by prodejní ceny PHM v průběhu roku 2017 vzrostly oproti cenám uvedeným ve vyhlášce č. 440/2016, bude pro zaměstnance nezbytné předložit zaměstnavateli při vyúčtování pracovní cesty doklady o nákupu PHM.

Ing. Ivan Macháček

_{Silniční daň při použití vozidla zaměstnance}

Zaměstnanec na základě žádosti svého zaměstnavatele používá svůj soukromý osobní automobil k tuzemským pracovním cestám. Jedná se o osobní automobil se zdvihovým objemem motoru 1750 cm³, automobil zakoupil zaměstnanec v roce 2015. V průběhu roku 2017 uskuteční zaměstnanec s  osobním automobilem tuzemské pracovní cesty:

Bude zaměstnavatel povinen hradit za použití osobního automobilu zaměstnance zálohy na silniční daň?

Zaměstnavatel je povinen hradit za použití osobního automobilu zaměstnance zálohy na silniční daň a může si zvolit dvě varianty.

Varianta A – postup dle § 10 odst. 2 ZDS

Počínaje březnem 2017 bude hradit v zákonných termínech pro stanovení zálohy vždy zálohu na daň ve výši 1/12 ze sazby daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém byl osobní automobil zaměstnancem použit k pracovní cestě. Roční sazba daně osobního automobilu pro kubaturu v rozmezí 1500 cm³ až 2000 cm³ činí 3 000 Kč, tj. 250 Kč/měsíc. K první registraci vozidla došlo v roce 2015, takže lze uplatnit dle § 6 odst. 6 ZDS snížení daně o 48 %, tj. snížení o 120 Kč/měsíc. Vypočtená měsíční záloha na daň pro toto vozidlo činí 250 Kč – 120 Kč = 130 Kč. Celkem ve zdaňovacím období roku 2017 uhradí zaměstnavatel zálohy na silniční daň v souhrnné výši 130 Kč x 7 měsíců = 910 Kč.

Varianta B – postup dle § 6 odst. 4 ZDS

Zaměstnavatel uhradí vždy v termínu hrazení záloh daň ve výši 25 Kč za každý den použití osobního automobilu. Půjde tedy o částky záloh na daň.

Souhrnná částka záloh při zvolení této varianty činí 750 Kč.

Pokud zaměstnavatel zvolil při placení záloh na daň v průběhu roku 2017 variantu A, může v daňovém přiznání k silniční dani podaného do 31. 1. 2018 změnit postup výpočtu silniční daně na variantu B, to je uplatnit silniční daň ve výši 750 Kč u tohoto vozidla zaměstnance, protože tato varianta je pro zaměstnavatele výhodnější.

Ing. Ivan Macháček

K rubrice Právo a podnikatel jsme publikovali:

Zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.), Zákon o dani silniční (č. 16/1993 Sb.), Vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (č. 440/2016 Sb.) – Zákony I/2017

Daňové výdaje z účetního a daňového hlediska – monotematika

Zákon o evidenci tržeb – DÚVaP 3-4/2017

Škoda na automobilu z hlediska daně – DaÚ 3-4/2017

Knihy lze objednat na www.i-poradce.cz, e-mailem: abo@i-poradce.cz, telefonicky
558 731 125, 732 708 627, 732 479 069, faxem: 558 731 128 (Po–Pá od 9,00 do 15,00 hod.).

Termíny pro praxi v květnu 2017