Právo na zaručenou mzdu

Na rozdíl o minimální mzdy se zaručená mzda vztahuje pouze ke mzdě, nikoliv k odměnám z dohod. Pokud zaměstnanec splnil podmínky pro vznik práva na mzdu, nelze dodatečně toto právo zpochybňovat nebo plnit pouze částečně.

Ustanovení § 112 ZP zdůrazňuje právo zaměstnance na mzdu, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle:

•    zákoníku práce,

•    smlouvy,

•    vnitřního předpisu,

•    mzdového výměru (povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci v den nástupu písemný mzdový výměr je uvedena v § 113 odst. 4 ZP).

Zásady pro určení nejnižší úrovně zaručené mzdy

•    Platí zásada, že nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než minimální mzda. Nejnižší úroveň zaručené mzdy lze sjednat v kolektivní smlouvě a může být vyšší než minimální mzda.

•    V případě, pokud je zaměstnanci poskytována též naturální mzda, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit v penězích mzdu nejméně ve výši příslušné sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy (§ 119).

Nejnižší úrovně zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování, a to pro zaměstnance, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, jsou uvedeny v nařízení vlády č. 567/2006 Sb. [viz § 1 písm. b) uvedeného vládního nařízení)].

Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, a to do 8 skupin, přičemž nejnižší skupina odpovídá základní sazbě minimální mzdy.

Podrobnější charakteristiky k členění skupin prací pro účely stanovení nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou uvedeny v příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Uvedená příloha je velmi rozsáhlá, proto není v tomto textu podrobněji popisována. Zde je vhodné čtenáře odkázat na Sbírku zákonů, kde příslušné nařízení vlády včetně uvedené přílohy může nalézt, a to s přihlédnutím ke všem provedeným novelizacím.

Částky zaručené mzdy postupně u jednotlivých skupin narůstají, až v nejvyšší 8. skupině dosahují dvojnásobku minimální mzdy (207,60 Kč při hodinové sazbě, 34 600 Kč při měsíční sazbě).

Do první skupiny patří nekvalifikované práce. Například běžný úklid, doručování zásilek, kontrola příchodů a odchodů, drobné šicí práce, pomocné práce při výrobně jídel jako sběr a mytí a čištění nádobí, atd.

Do druhé skupiny patří práce sanitářů, kopáčů, přidavačské práce, prodej tisku, cenin, tabákových výrobků, domovnické a školnické práce, pomocné práce při ošetřování zvířat atd.

Do třetí skupiny patří například práce ošetřovatelů, pokladní manipulace s hotovostí, fakturace a likvidace faktur, některé stavební práce jako například dlaždičské práce, provedení a opravy jednovrstvých hladkých omítek, truhlářské práce, kominické práce, odborné holičské a kadeřnické práce, výroba výdej běžných teplých jídel, pěstování okrasných druhů rostlin atd.

Ve čtvrté skupině je odměňována práce sester, porodních asistentek a zdravotnických záchranářů pod odborným dohledem, provádění platebního a zúčtovacího styku s bankou, práce instalatérů a topenářů, opravářů vozidel atd.

V páté skupině je odměňována práce sester, porodních asistentek a zdravotnických záchranářů bez odborného dohledu, běžných správců IT, zajišťování mzdové a personální agendy, vedení účetnictví účetní jednotky, vytváření a testování aplikačního programového vybavení, vzdělávání dětí předškolního věku atd.

Do šesté skupiny patří například zajišťování správy systému výpočetní techniky, tvorba účetní metodiky, zajišťování obchodní činnosti, tvorba přípravné dokumentace a projektů technicky náročných staveb apod.

V sedmé skupině jsou profese jako například lékař, zubař, farmaceut, klinický psycholog tvorba marketingových strategií, marketingová koordinace všech činností, zpracování marketingových prognóz atd.

V poslední a tudíž i nejvyšší osmé skupině jsou například tvůrčí systémové práce, stanovování podnikatelské, obchodní a finanční strategie organizace nebo provádění operací na finančním a kapitálovém trhu.

Částky zaručené mzdy postupně u jednotlivých skupin narůstají, až v nejvyšší 8. skupině dosahují dvojnásobku minimální mzdy (132 Kč při hodinové sazbě, 22 000 Kč při měsíční sazbě).

Po praktické stránce již není nutné rozlišovat, zda se jedná o nejnižší úroveň zaručené mzdy, která platí:

•    pro zaměstnance, který nepožívá invalidní důchod (§ 3 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.),

•    pro zaměstnance, který požívá invalidní důchod (§ 4 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.).

Nejnižší úroveň zaručené mzdy od 1. 1. 2023 – viz tabulku pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin:

Obdobně jako v případě minimální mzdy platí v případě zaručené mzdy následující principy:

•    V případě, kdy je se zaměstnancem sjednána kratší pracovní doba podle § 80 zákoníku práce, se nejnižší úroveň zaručené mzdy úměrně snižuje odpracované době. Pokud tedy zaměstnanec pracuje v rozsahu 40 hodin týdne a jde o práci zařazenou do 3. skupiny prací, nejnižší úroveň měsíční zaručené mzdy je 19 700 Kč a nejnižší úroveň hodinové zaručené mzdy je 117,50 Kč hrubého. Pokud by však pracoval na poloviční pracovní úvazek, nejnižší úroveň měsíční zaručené mzdy by klesla na 9 850 Kč = 19 700 Kč x 20 /40, nejnižší úroveň hodinové zaručené mzdy by se však sjednáním kratšího pracovního úvazku nezměnila a činila by opět 117,50 Kč hrubého.

•    V případě zaměstnance, který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu, se nejnižší úroveň zaručené mzdy úměrně snižuje odpracované době, hodinové sazby nejnižší úrovně zaručené sazby se však nemění. Pokud tedy zaměstnanec například na plný pracovní úvazek pracuje 40 hodin týdně a jde o práci zařazenou ve 2. skupině prací, jeho měsíční zaručená mzda je 17 900 Kč, hodinová sazba zaručené mzdy je 106,50 Kč. Pokud však neodpracuje všechny směny (z 20 směn odpracuje jen 15, zbývajících 5 směn neodpracuje z například důvodu dovolené), pak se nejnižší úroveň měsíční zaručené mzdy úměrně snižuje na 17 900 Kč x 15 / 20 = 13 425 Kč, nejnižší úroveň hodinové zaručené mzdy se však nemění a zůstává ve výši 106,50 Kč hrubého.

•    Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin, se nejnižší úrovně zaručené mzdy zvyšují úměrně ke zkrácení týdenní pracovní doby. Pokud jde o stanovenou týdenní dobu kratší než 40 hodin týdně, viz § 79 zákoníku práce.

Stanovení nejnižší úrovně zaručené mzdy

Příklad 1

Zaměstnavatel zaměstnal zaměstnance, u něhož stanovená týdenní pracovní doba je 37,5 hodin (vícesměnný nebo nepřetržitý pracovní režim). Mzda není sjednána v kolektivní smlouvě.

V závislosti na tom, do jaké skupiny prací bude patřit práce vykonávaná zaměstnancem, bude výše zaručené mzdy následující:

Příklad výpočtu nejnižší úrovně zaručené mzdy pro práci zařazenou do 2. skupiny:

113,60 Kč = 106,50 Kč x 40 / 37,5 při hodinové sazbě, 17 900 Kč při měsíční sazbě (při měsíční sazbě se neprovádí přepočet, ten se provádí jen při hodinové sazbě).

Doplatek ke mzdě v případě, pokud mzda nedosahuje nejnižší úrovně zaručené mzdy:

V případě, pokud mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, je nutné respektovat nejnižší úroveň zaručené mzdy. Nepostačuje tedy odměňovat zaměstnance pouze minimální mzdou, jak se mnozí zaměstnavatelé domnívají. V tomto směru zaměstnavatelé často chybují, pokud u zaměstnance stanoví mzdu na úrovni minimální mzdy, aniž by si ověřili, zda pro danou konkrétní závislou práci neplatí vyšší částka zaručené mzdy, v závislosti na tom, do jaké skupiny je tato práce zařazena podle přílohy k nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

Platí zásada, že v případě, pokud mzda nedosáhne příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, pak je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci doplatek ke mzdě, a to na základě § 112 odst. 3 zákoníku práce.

Doplatek ke mzdě je zaměstnavatel povinen poskytnout:

•    ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené měsíční mzdy, nebo

•    ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou sazbou nejnižší úrovně zaručené mzdy,

•    pro účely doplatku se použije nejnižší úroveň hodinové mzdy, jestliže se předem nesjedná, nestanoví nebo neurčí použití nejnižší úrovně zaručené měsíční mzdy. To je velmi důležité pravidlo. Uvedený princip znamená po praktické stránce, že i v případě, pokud byla se zaměstnancem sjednána měsíční mzda, a nebylo sjednáno, jak se bude postupovat v případě doplatku do výše zaručené mzdy, musí se použít pro zjištění výše doplatku nejnižší sazba zaručené hodinové mzdy, jak vyplývá z § 112 odst. 3 písm. a) zákoníku práce. Pokud tedy například zaměstnanec je zařazen ve 3. skupině prací, odpracuje všechny směny (176 hodin) a jeho měsíční mzda by činila pouze 18 000 Kč, pak by nedosahovala nejnižší úrovně měsíční zaručené mzdy ve výši 19 700 Kč. Pokud nebylo sjednáno jinak, pak se pro účely doplatku do zaručené mzdy použije rozdíl mezi mzdou připadající na 1 hodinu a sazbou nejnižší úrovně zaručené hodinové mzdy, a nikoliv rozdíl 19 700 Kč – 18 000 Kč. To znamená, že se použije následující výpočet: 18 000 Kč / 176 hodin = 102,27 Kč. Doplatek do výše zaručené mzdy činí (po zaokrouhlení) částku ve výši (117,50 Kč – 102,27 Kč) x 176 hodin = 2 680,48 Kč. Celkem tedy po zaokrouhlení 20 681 Kč = 18 000 Kč + 2 680,48 Kč. Dle § 142 zákoníku práce se mzda zaokrouhluje na Kč nahoru.

Do mzdy se přitom pro tento účel nezahrnují:

-   příplatky uvedené v zákoníku práce (příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za práci v sobotu a v neděli),

-   mzda za práci přesčas.

Příklad 2

Zaměstnanec vykonává práci v pracovním poměru, která je zařazena podle přílohy k nařízení vlády č. 567/2006 Sb. do 2. skupiny. Nejnižší úroveň zaručené mzdy je od roku 2023 v tomto případě 17 900 Kč za měsíc. Jedná se o zaměstnance v případě, pro který je stanovená týdenní pracovní doba 40 hodin.

Předpokládejme, že zaměstnanec má nárok na mzdu ve výši 10 500 Kč (základní mzda) + výkonnostní příplatek dle pracovního výkonu. Kolektivní smlouva není uzavřena. Za měsíc březen 2023, ve kterém odpracoval všechny směny, obdržel tento zaměstnanec kromě základní mzdy výkonnostní příplatek ve výši 6 800 Kč. Celkem tedy zaměstnanec by obdržel mzdu na úrovni minimální mzdy ve výši 17 300 Kč. V daném případě však jeho mzda nedosáhla úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, jejichž mzda není stanovena v kolektivní smlouvě, pro práci zařazenou do 2. skupiny. Zaměstnavatel je tedy povinen poskytnout zaměstnanci doplatek ke mzdě podle § 112 odst. 3 zákoníku práce, zde konkrétně v částce ve výši 600 Kč = 17 900 Kč – (10 500 Kč + 6 800 Kč).

Doplatek k odměně z dohody v případě, pokud nedosahuje nejnižší úrovně zaručené mzdy:

V případě odměny z dohody v případě pokud nedosahuje příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, není zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek k odměně z dohody ve výši rozdílu mezi výší této odměny připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou sazbou nejnižší úrovně zaručené mzdy. Doplatek náleží jen v případě, pokud odměna z dohody připadající na 1 hodinu by byla nižší, než minimální hodinová mzda [§ 111 odst. 3 písm. c) ZP].

Ing. Luděk Pelcl

ZÁKON č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce

§ 111

Minimální mzda

(1) Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu podle § 3. Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.

(2) Výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Základní sazba minimální mzdy činí nejméně 7 955 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu; další sazby minimální mzdy nesmí být nižší než 50 % základní sazby minimální mzdy.

(3) Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek

a)  ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou; použití hodinové nebo měsíční minimální mzdy se sjedná, stanoví nebo určí předem, jinak se pro účely doplatku použije minimální hodinová mzda,

b)  k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou, nebo

c)  k odměně z dohody ve výši rozdílu mezi výší této odměny připadající na 1 hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou.

§ 112

Zaručená mzda

(3) Nedosáhne-li mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy podle odstavce 2, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek

a)  ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené měsíční mzdy, nebo ve výši rozdílu mezi ...