Prázdninová práce na dálku z pohledu zákoníku práce a daně z příjmů

Výkon práce na dálku je v současné době významným zaměstnaneckým benefitem, a stoupá počet profesí, ve kterých je možné vykonávat částečně (jeden nebo několik dnů v týdnu) nebo plně práci na dálku (například práci z domova). K zásadním výhodám práce na dálku pro zaměstnance s rodinou a dětmi patří úspora času a cestovních nákladů, protože odpadá každodenní cesta na pracoviště, sladění pracovních povinností s rodinným a osobním životem a rovněž možnost zajištění péče o děti. Práce na dálku je velmi vhodná i o prázdninách, kdy zaměstnanec chce využít delšího času věnovaného rodině s dětmi, které mají letní prázdniny a chtějí si užít zaměstnaného tatínka nebo zaměstnanou maminku.

ŘEŠENÍ PRÁCE NA DÁLKU V ZÁKONÍKU PRÁCE - Při práci na dálku lze uplatňovat a rozlišovat v zásadě dva režimy, a to režim, kdy rozvrhuje pracovní dobu zaměstnavatel, a dále režim, kdy může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít dle § 87a odst. 1 ZP písemnou dohodu, podle níž si bude zaměstnanec za sjednaných podmínek rozvrhovat pracovní dobu do směn sám.

Vymezení práce na dálku nalezneme v § 317 zákoníku práce. Uvádí se zde, že výkon práce na dálku je možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v § 317 odst. 3 stanoveno jinak. Z ustanovení § 317 odst. 3 ZP vyplývá, že zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci práci na dálku písemně nařídit jen v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona, a to na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané práce umožňuje a za podmínky, že místo výkonu práce na dálku bude pro výkon práce způsobilé. Zaměstnanec je povinen na výzvu zaměstnavatele bez zbytečného odkladu písemně určit místo, na které mu zaměstnavatel práci na dálku může nařídit, nebo sdělit, že nemá k dispozici žádné místo způsobilé k výkonu práce na dálku.

V § 241a ZP se dále uvádí, že požádá-li:

a)  těhotná zaměstnankyně,

b)  zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 9 let, nebo

c)  zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)

zaměstnavatele písemně o výkon práce na dálku podle § 317 a zaměstnavatel této žádosti nevyhoví, je povinen to písemně odůvodnit.

Zavedením legislativní zkratky v § 317 ZP „práce na dálku“ dochází k pojetí výkonu práce konaného z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele nejen jako výkon práce z domova (tzv. home office), ale i možnost výkonu práce v dohodě se zaměstnancem i z dalších míst, jako je např. z rekreačního objektu a dalších objektů včetně práce zaměstnance ze zahraničí.

V § 151 ZP se uvádí, že zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, v rozsahu a za podmínek stanovených v sedmé části zákoníku práce.

Ustanovení § 190 ZP se zabývá náhradou za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce. Uvádí se zde: „Sjedná-li zaměstnavatel, popřípadě vnitřním předpisem stanoví nebo individuálně písemně určí podmínky, výši a způsob poskytnutí náhrad za opotřebení vlastního nářadí, zařízení nebo jiných předmětů potřebných k výkonu práce zaměstnance, poskytne mu tuto náhradu za dohodnutých, stanovených nebo určených podmínek“. Toto ustanovení se nevztahuje na používání motorového vozidla, u kterého je poskytování náhrad předmětem § 157 až § 160 ZP (poskytování náhrad jízdních výdajů za použití silničního motorového vozidla formou sazby základní náhrady a náhrady za spotřebované pohonné hmoty).

Náhrada výdajů při práci na dálku dle zákoníku práce

Z ustanovení § 190a ZP vyplývají dvě varianty poskytování náhrady nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele podle § 317 ZP:

a)  náhrady nákladů, které zaměstnanci vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku, jež zaměstnanec zaměstnavateli prokázal, např. na základě předložených dokladů, faktur apod. [§ 190a odst. 1 písm. a) ZP];

b)  paušální částka náhrady nákladů [§ 190a odst. 1 písm. b) ZP] – uplatnění této varianty je podmíněno písemným sjednáním v individuální nebo v kolektivní smlouvě nebo stanovením ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.

Dále z § 190a ZP vyplývá:

•    Zaměstnavatel se zaměstnancem si mohou předem písemně sjednat, že náhrady nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část zaměstnanci nepřísluší.

•    Bylo-li to písemně sjednáno nebo vnitřním předpisem stanoveno, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každou započatou hodinu práce na dálku paušální částku. Paušální částka se stanoví podle údaje zveřejněného Českým statistickým úřadem o spotřebě domácností upraveného pro model práce na dálku, a to za jednu dospělou osobu v průměrné domácnosti v České republice za 1 hodinu.

•    Paušální částka podle odstavce 1 písm. b) se poskytuje za započatou hodinu práce a její výši stanoví MPSV vyhláškou na základě údaje ČSÚ jednak v pravidelném termínu od 1. ledna kalendářního roku, a dále v mimořádném termínu, dojde-li ke zvýšení nebo snížení hodnoty údaje ČSÚ nejméně o 20 % v porovnání s paušální částkou naposledy stanovenou vyhláškou. Tato paušální částka se zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru.

•    Je-li zaměstnanci poskytována paušální částka, platí, že zahrnuje náhradu veškerých nákladů, které zaměstnanci při výkonu práce na dálku vznikly.

Zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v § 109 odst. 3 ZP (je tedy podnikatelským subjektem), může být poskytována dle znění § 190a odst. 5 ZP paušální částka vyšší. Zaměstnanci, který pro zaměstnavatele koná práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, je možné dle § 190a odst. 7 ZP poskytovat náhrady nákladů při výkonu práce na dálku, jestliže s ním zaměstnavatel toto právo sjednal.

Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel, který umožňuje svým zaměstnancům pracovat na dálku, má možnost kompenzovat náklady, které zaměstnancům v souvislosti s tímto výkonem práce na dálku vznikají. Jednak má zaměstnavatel možnost proplácet skutečné náklady, které zaměstnancům při výkonu práce na dálku vznikly a které zaměstnavateli doložili, a jednak má možnost vzniklé náhrady zaměstnancům proplácet paušální částkou.

Paušální částka vypočtená z aktuálních údajů Českého statistického úřadu je stanovena s účinností od 1. ledna 2026 vyhláškou MPSV č. 572/­2025 Sb. ve výši 4,70 Kč a je tedy nižší, než činila pro rok 2025. Hradit vzniklé náklady související s prací na dálku není výslovně povinností zaměstnavatele, protože ten dle § 190a odst. 2 ZP může předem písemně sjednat se zaměstnancem, že náhrady nákladů vzniklé v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část zaměstnanci nepřísluší.

DAŇOVÉ ŘEŠENÍ PRÁCE NA DÁLKU U ZAMĚSTNANCE - Z ustanovení § 6 odst. 8 ZDP vyplývá, že hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle § 6 odstavce 7 písm. b) až d) ZDP paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. U zaměstnance se dle § 6 odst. 7 ZDP nepovažují za příjmy ze závislé činnosti a nejsou předmětem daně:

•    dle § 6 odst. 7 písm. d) náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce.

V návaznosti na znění § 190 odst. 1 ZP z ustanovení § 6 odst. 7 písm. d) ZDP vyplývá, že za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci podle zákoníku práce. Může tak jít při práci na dálku např. o používání vlastního počítače, tiskárny, mobilního telefonu pro účely prací z domova, dále o používání stávajícího i nově zakoupeného vybavení pracovny zaměstnance pracujícího z domova. V souladu se zněním § 6 odst. 8 ZDP může zaměstnavatel hradit náhrady za opotřebení tohoto zařízení a vybavení pracovny zaměstnanci paušální částkou. V případě, že jde o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by byly jinak odepisovány (pořizovací cena samostatné hmotné movité věci přesáhne hranici 80 000 Kč a jednalo by se u zaměstnavatele o hmotný majetek), uzná se paušál jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.

•    dle § 6 odst. 7 písm. e)

V ustanovení § 6 odst. 7 písm. e) ZDP ve znění zákona č. 281/­2023 Sb. a č. 349/­2023 Sb. se uvádí, že za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně nejsou plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce; je-li plnění poskytováno v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele, nepovažuje se za příjem a není předmětem daně do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem. Toto ustanovení umožňuje ve vazbě na znění § 190a odst. 1 ZP, že předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti není plnění zaměstnavatele zaměstnanci v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce na dálku, a to do výše paušální částky v roce 2026 dle vyhlášky MPSV č. 572/­2025 Sb., tedy do částky 4,70 Kč (včetně) za každou započatou hodinu práce na dálku. Pokud zaměstnavatel podnikatelského sektoru poskytne ve smyslu znění § 190a odst. 5 ZP vyšší paušální částku zaměstnanci na náhradu nákladů spojených s výkonem práce na dálku než částku 4,70 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku, bude navýšení této paušální částky nad její limitní výši obsaženou ve vyhlášce MPSV předmětem zdanění u zaměstnance jako příjmy ze závislé činnosti dle § 6 ZDP, včetně zahrnutí tohoto navýšení paušální částky nad limitní výši do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

DAŇOVÉ ŘEŠENÍ PLNĚNÍ PŘI PRÁCI NA DÁLKU U ZAMĚSTNAVATELE

Daňová uznatelnost plnění zaměstnavatele poskytnutých zaměstnanci v souvislosti s prací na dálku vyplývá z následujících ustanovení ZDP:

•    obecné vymezení postupu uplatnění daňově uznatelných výdajů (nákladů) dle znění § 24 odst. 1 ZDP;

•    ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, ze kterého vyplývá, že výdaji (náklady) podle § 24 odst. 1 ZDP jsou také výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak; to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy;

•    ustanovení § 24 odst. 2 písm. x) ZDP, na základě kterého jsou výdaji (náklady) podle § 24 odst. 1 ZDP rovněž paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnancům podle § 6 odst. 8 ZDP.

Příklad 1

Zaměstnanec se písemně dohodne se svým zaměstnavatelem, že bude od června do konce září 2026 vždy 4 pracovní dny v týdnu pracovat z domova a v tyto dny bude zaměstnavateli k dispozici na svém soukromém mobilu resp. přes internet na PC. V dodatku pracovní smlouvy zaměstnance je sjednána následující forma paušálních náhrad za využití soukromých věcí zaměstnance při jeho práci z domova:

•    za využití počítače, softwaru, monitoru, klávesnice, tiskárny náhrada 55 Kč za den

•    za využití nezbytného nábytku ve své pracovně náhrada 35 Kč za den

•    za využití soukromého mobilu náhrada 20 Kč za den

Celkové denní paušální náhrady činí 110 Kč. Pokud například zaměstnanec odpracuje v rámci práce na dálku za měsíc srpen 2026 celkem 16 dnů z domova, činí celkové měsíční paušální náhrady při dohodnuté práci z domova 110 Kč × 16 dnů = 1 760 Kč.

Paušální měsíční náhrada za opotřebení vlastního majetku zaměstnance nebude v souladu se zněním § 6 odst. 7 písm. d) ZDP předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti a ani předmětem pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel si může uplatnit výši zaplacených paušálních náhrad do daňově uznatelných výdajů (nákladů) při splnění podmínky dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP [resp. podle § 24 odst. 2 písm. x) ZDP].

Příklad 2

Zaměstnanec pracuje od července 2026 na dálku (z domova) a má se zaměstnavatelem písemně sjednáno, že za každou započatou hodinu práce obdrží paušální náhradu za práci na dálku ve výši 4,70 Kč. V červenci odpracuje celý fond pracovní doby 176 hodin a v srpnu odpracuje celý fond pracovní doby 168 hodin.

Zaměstnanci přísluší paušální náhrada ve výši za červenec 176 hodin × 4,70 Kč = 827 Kč a za srpen 168 hodin × 4,70 Kč = 789,60 Kč. Tyto částky nejsou u zaměstnance předmětem daně a nezahrnují se rovněž do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Obě částky jsou u zaměstnavatele při splnění podmínky dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP daňově uznatelnými náklady [resp. podle § 24 odst. 2 písm. x) ZDP].

Příklad 3

Zaměstnanec pracuje od července 2026 na dálku (z domova) a má se zaměstnavatelem podnikatelského sektoru písemně sjednáno, že za každou započatou hodinu práce obdrží paušální náhradu za práci na dálku ve výši 9 Kč. V měsíci srpnu odpracuje po odečtu řádné dovolené v rámci práce na dálku 80 hodin.

Zaměstnanci přísluší paušální náhrada za srpen ve výši 80 hodin × 9 Kč = 720 Kč. Na základě § 6 odst. 7 písm. e) ZDP a dle vyhlášky MPSV č. 572/­2025 Sb. není předmětem daně částka 80 hodin × 4,70 Kč = 376 Kč. Rozdíl 720 Kč – 376 Kč = 344 Kč je zdanitelným příjmem zaměstnance v měsíci srpnu 2026 a současně se zahrne do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění. Paušální náhrady za práci na dálku poskytnuté zaměstnavatelem budou u zaměstnavatele v plné výši 720 Kč daňově uznatelným nákladem při splnění podmínky dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP [resp. podle § 24 odst. 2 písm. x) ZDP].

Daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele bude i výše pojistného odvedeného za zaměstnance z částky 344 Kč. Obdobně se bude postupovat i v dalších měsících práce na dálku.

Příklad 4

Zaměstnanec pracuje od června do září 2026 na základě uzavřené dohody o provedení práce, přičemž sjednal se zaměstnavatelem písemně výkon této práce na dálku. Sjednaná výše odměny činí 11 900 Kč měsíčně. Přitom za každý měsíc odpracuje zaměstnanec stejný počet 60 hodin. Jde o zaměstnavatele v podnikatelské sféře, který sjednal se zaměstnancem paušální náhradu ve výši 10 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku. Zaměstnanec u zaměstnavatele neučinil prohlášení k dani.

V daném případě zaměstnanci (i když pracuje na dálku na základě uzavřené dohody o provedení práce) přísluší paušální náhrada za práci na dálku měsíčně ve výši 60 hodin × 10 Kč = 600 Kč. Na základě znění § 6 odst. 7 písm. e) ZDP a vyhlášky MPSV č. 572/­2025 Sb. není předmětem daně částka 60 hodin × 4,70 Kč = 282 Kč. Rozdíl 600 Kč – 282 Kč = 318 Kč je zdanitelným příjmem zaměstnance v příslušném měsíci (červen až září 2026).

U zaměstnance pracujícího na dálku na dohodu o provedení práce činí měsíční zdanitelný příjem 11 900 Kč + 318 Kč = 12 218 Kč a dochází k překročení limitní výše 11 999 Kč pro uplatnění daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP, a tudíž celá výše 12 218 Kč bude podléhat u zaměstnance zálohové dani a současně i odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Paušální náhrady za práci na dálku poskytnuté zaměstnavatelem budou u zaměstnavatele v plné výši 600 Kč daňově uznatelným nákladem při splnění podmínky dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP [resp. podle § 24 odst. 2 písm. x) ZDP]. Zaměstnavatel musí odvést z částky 12 218 Kč pojistné odvody na sociální a zdravotní pojištění (ve výši 33,8 %), které jsou daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele [dle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP].

Ing. Ivan Macháček

§ 6 zákona č. 586/1992 Sb.

Příjmy ze závislé činnosti

Za příjmy podle odstavce 1 se nepovažují příjmy z realizace kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí kvalifikovaným zaměstnancem ve výši uvedené v § 6a odst. 7 jejich uplatněním nebo finančním vypořádáním v souladu s podmínkami kvalifikované zaměstnanecké opce.

(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1

a) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nedosáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, nebo

b) v úhrnné výši nedosahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc rozhodné částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

(5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.