Přeceňování cenných papírů
   v majetku obce pro účely účetnictví

Zastupitelstvu je vyhrazeno rozhodovat o majetkových vkladech do jakýchkoli právnických osob. Také finanční majetek účetní předpisy pro vybrané účetní jednotky rozdělují na dlouhodobý a krátkodobý, základním kritériem je předpokládaná doba držby.

Jak vyplývá z § 17 vyhlášky č. 410/­2009 Sb., k provedení zákona o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů, mezi dlouhodobý finanční majetek patří:

•   majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem, které obsahují majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem, které účetní jednotka určila k držení a k výkonu majetkových práv,

•   majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem obsahují majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem, které účetní jednotka určila k držení a k výkonu majetkových práv,

•   dluhové cenné papíry držené do splatnosti obsahují zejména dluhopisy a jiné dluhové cenné papíry u nichž má účetní jednotka záměr a předpoklad držet je do splatnosti,

•   termínované vklady dlouhodobé obsahují zejména termínované vklady u bank s dobou splatnosti delší než jeden rok, vkladové listy a depozitní certifikáty,

•   ostatní dlouhodobý finanční majetek obsahuje ostatní dlouhodobý finanční majetek, který neobsahují výše uvedené položky.

U VKLADŮ DO OBCHODNÍCH KORPORACÍ rozlišujeme, zda v příslušné korporaci společník uplatňuje rozhodující vliv (účet 061), podstatný vliv (účet 062), nebo je vklad v kategorii ostatního dlouhodobého finančního majetku (účet 069).

Co se rozumí rozhodujícím vlivem je vymezeno v § 74 zákona č. 90/­2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodující vliv v obchodní korporaci uplatňuje takzvaná „ovládající osoba“. Tou podle § 75 zákona o obchodních korporacích je:

a)  osoba, která může jmenovat, nebo odvolat většinu osob, které jsou členy statutárního nebo dozorčího orgánu,

b)  osoba disponující alespoň 40 % hlasovacích práv v obchodní korporaci, pokud neexistuje jiná osoba s větším, nebo stejným objemem hlasovacích práv (to neplatí v případě, kdy by s tímto druhým společníkem bylo jednáno ve shodě).

Uvedená hranice 40 % může za určitých okolností klesnout až na 30 %.

Podstatný vliv zákon o obchodních korporacích nevymezuje, ale zákon o účetnictví

(zákon č. 563/­1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) v § 22 odst. 5 stanoví, že podstatným vlivem se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování účetní jednotky, jenž není rozhodující ani společný; není-li prokázán opak, považuje se za podstatný vliv dispozice nejméně s 20 % hlasovacích práv. Situace v praxi může být, a také bývá, složitější, ale v tuto chvíli se spokojme s tím, že rozhodující kritérium bude výše podílu. Orientačně tak, že 20 až 40 % bude představovat podstatný vliv a nad 40 % potom rozhodující vliv.

V případě, že v dané společnosti není vykonáván rozhodující/­společný ani podstatný vliv, účtujeme majetkové podíly na účet 069.

Co se týká dluhových cenných papírů, v tomto případě je podmínkou pro zařazení do dlouhodobého finančního majetku nikoliv předpokládaná doba držby delší než jeden rok, ale pouze záměr a předpoklad držet je do splatnosti.

Krátkodobý finanční majetek

vymezuje § 25 prováděcí vyhlášky. Z pohledu tématu článku uveďme, že mezi tento majetek patří:

•    majetkové cenné papíry k obchodování, tato položka obsahuje cenné papíry a podíly majetkové povahy, které účetní jednotka určila k obchodování, zejména akcie a podílové listy investičních společností,

•    dluhové cenné papíry k obchodování, tato položka obsahuje dluhové cenné papíry, které účetní jednotka určila k obchodování, zejména dluhopisy, vkladové listy, pokladniční poukázky a směnky určené k obchodování.

Obchodovat lze jak s majetkovými, tak i s dluhovými cennými papíry, obchodování se provádí obvykle na regulovaném kapitálovém trhu, převody provádí pro svého klienta obchodník s cennými papíry. Tento krátkodobý finanční majetek se vykazuje v účtové skupině 25, v rozvaze v oběžných aktivech, majetkové cenné papíry na účtu 251, dluhové cenné papíry na účtu 253. Rozhodující pro zařazení do této kategorie majetku je jejich určení k obchodování.

K PROBLEMATICE CENNÝCH PAPÍRŮ patří také poměrně specifická úprava přeceňování na reálnou hodnotu. Je obsažena v § 59 prováděcí vyhlášky, a to tak, že:

•    změny reálných hodnot u cenných papírů a podílů určených účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů se účtují prostřednictvím příslušných syntetických účtů nákladů a výnosů,

•    změny reálných hodnot cenných papírů a podílů, které nejsou účetní jednotkou určeny k obchodování, oceňovaných reálnou hodnotou (realizovatelné cenné papíry), s výjimkou trvalého snížení hodnoty (znehodnocení) tohoto cenného papíru a podílu, se účtují prostřednictvím příslušných syntetických rozvahových účtů,

•    při trvalém snížení hodnoty (znehodnocení) cenných papírů a podílů se účtuje toto znehodnocení bez zbytečného odkladu prostřednictvím příslušných syntetických účtů nákladů,

•    pokud u realizovatelných dluhových cenných papírů a podílů dojde následně po zaúčtování znehodnocení k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty, účtuje se toto zvýšení reálné hodnoty prostřednictvím účtů výnosů, a to až do výše zaúčtovaného znehodnocení.

Přeceňování na reálnou hodnotu

se provádí k rozvahovému dni. Účty 251 a 253 se přeceňují výsledkově, tj. v případě zisku na účet 664 – Výnosy z přecenění reálnou hodnotou a v případě ztráty na účet 564 – Náklady z přecenění reálnou hodnotou. Účet 069 přeceňujeme rozvahově, a to na účet 407 – Jiné oceňovací rozdíly. A účet 063 se na reálnou hodnotu nepřeceňuje, což vyplývá z přímo z § 27 zákona o účetnictví. Je to vcelku logické, pokud je záměr držet dluhopisy až do jejich splatnosti, je zbytečné účtovat o potencionálních výnosech či nákladech ze změny aktuální hodnoty cenného papíru.

Pro účely účetních předpisů se jako reálná hodnota použije:

a) tržní hodnota, popřípadě tržní hodnota odvozená z tržní hodnoty jednotlivých složek aktiv a pasiv, nelze-li tržní hodnotu pro některé aktivum nebo pasivum zjistit, ale lze ji zjistit pro jednotlivé složky nebo podobné aktivum či pasivum,

b) hodnota vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik, pokud tyto oceňovací modely a techniky zajišťují přijatelný odhad tržní hodnoty,

c) ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu; metody ocenění použité při kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě,

d) ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li postupovat podle písmen a) až c).

Tržní hodnota, která bude přicházet v případě cenných papírů nejčastěji v úvahu,

je podrobně vymezena v § 27 odst. 4 zákona o účetnictví.

Příklad

Obec pořídila akcie k obchodování v srpnu 2024 za pořizovací cenu 680 000 Kč. K 31.12. 2024 je reálná hodnota (tržní hodnota) těchto akcií 820 000 Kč. V červnu 2025 jsou akcie prodány za celkovou cenu 850 000 Kč.

Tímto účetním postupem je k 31. 12. 2024 v účetnictví obce zachycena skutečná hodnota investice, tj. 820 000 Kč, a také růst ocenění ve výši 140 000 Kč. Samotný zisk z prodeje je „pouze“ 30 000 Kč (rozdíl 661 a 561), celkový zisk za dobu od nákupu do prodeje, je ale 170 000 Kč, který tvoří:

•    zisk z přecenění 140 000 Kč v roce 2024,

•    zisk z prodeje v roce 2025 ve výši 30 000 Kč.

Ing. Zdeněk Morávek