Přechod z vedení účetnictví na DE

Poplatník daně z příjmů – fyzická osoba vedoucí účetnictví, může při splnění zákonných podmínek (§ 4 zákona o účetnictví) ukončit vedení účetnictví a zahájit vedení daňové evidence. V tomto případě se bude z hlediska daně z příjmů postupovat podle přílohy č. 2 ZDP. Účetní předpisy žádný zvláštní postup pro tento přechod nestanoví.

Příloha 2 zákona o daních z příjmů

stanoví, že:

1. Pohledávky a dluhy za kalendářní (hospodářský) rok, v němž poplatník vedl účetnictví, se vyloučí ze základu daně kalendářního roku, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence a to:

•    dluhy zvýší základ daně (tytéž výdaje nelze uplatnit dvakrát),

•    pohledávky sníží základ daně (tytéž příjmy se nezdaňují dvakrát).

Tento postup se nevztahuje na příjmy, které jsou od daně osvobozeny nebo se nezahrnují do základu daně nebo nejsou předmětem daně, a na výdaje, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

2. Stav zásob a cenin za kalendářní (hospodářský) rok, ve kterém poplatník vedl účetnictví, sníží základ daně z příjmů v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence.

3. Zůstatky účtů časového rozlišení v aktivech rozvahy a poskytnuté zálohy, s výjimkou úplaty u finančního leasingu a s výjimkou záloh na pořízení hmotného majetku vymezeného v § 26, základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, sníží.

Zůstatky účtů časového rozlišení v pasivech rozvahy a přijaté zálohy základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší.

Zůstatky účtů opravných položek k pohledávkám, vytvořeným podle zákona o rezervách základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší.

Zůstatky dohadných účtů pasivních základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší.

Zůstatky dohadných účtů aktivních základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, sníží.

Podle výše uvedeného bodu 3 se základ daně v období, kdy poplatník zahájí vedení daňové evidence

a)  sníží o:

•    příjmy příštích období (např. u pronajímatele nájemné přijaté v následujícím období),

•    náklady příštích období (např. u nájemce nájemné zaplacené v předcházejícím období),

•    dohadné účty aktivní (např. přeplatek na energii, plyn, vytápění) a 

•    poskytnuté zálohy.

b)  zvýší o:

•    výnosy příštích období (např. u pronajímatele nájemné přijaté v předcházejícím období),

•    výdaje příštích období (např. u nájemce nájemné zaplacené v následujícím období),

•    dohadné účty pasivní (např. nedoplatek za energii, plyn, vytápění) a 

•    opravné položky k pohledávkám, vytvořené podle zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů,

•    přijaté zálohy.

4. Obdobně se postupuje při přechodu z vedení účetnictví na evidence příjmů a výdajů na straně poplatníků s příjmy z nájmu podle § 9 zákona.

Výše uvedená úprava základu daně z příjmů se vždy provádí ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence.

Příklad 1

Podnikatel vedl v loňském roce účetnictví a od letošního roku zahájil vedení daňové evidence. Na účtu 321 měl dluh za materiál ve výši 5 000 Kč, který zaplatil v letošním roce, na účtu 311 pohledávky ve výši 20 000 Kč, které mu byly proplaceny v letošním roce, na účtu 112 zásoby materiálu ve výši 7 000 Kč a na účtu 324 přijatou zálohu na dohodnuté práce ve výši 22 000 Kč. Otázkou je, jak bude postupovat z hlediska daně z příjmů.

Ve zdaňovacím období, ve kterém podnikatel vedl účetnictví, se základ daně podle přílohy č. 2 upravovat nebude! Příloha č. 2 stanoví, že se upraví až základ daně kalendářního roku, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence.

V letošním roce, kdy podnikatel zahájil vedení daňové evidence:

a)  dluh ve výši 5 000 Kč zvýší základ daně (při zaplacení bude částka 5 000 Kč v daňové evidenci evidována jako daňový výdaj),

b)  pohledávky ve výši 20 000 Kč základ daně sníží (při úhradě dlužníkem bude částka 20 000 Kč v daňové evidenci evidována jako zdanitelný příjem),

-   zásoby materiálu ve výši 7 000 Kč základ daně sníží (tímto způsobem podnikatel uplatní do daňových výdajů výdaje spojené s pořízením zásob, které zaplatil a které do konce loňského roku, kdy vedl účetnictví, nemohl v souladu s platnými předpisy pro účetnictví, do nákladů uplatnit),

c)  přijatá záloha na budoucí práce ve výši 22 000 Kč, která je dluhem poplatníka, základ daně zvýší.

Základem daně loňského roku, kdy podnikatel vedl účetnictví, byl výsledek hospodaření zjištěný na základě vedení účetnictví, upravený případně podle § 23 zákona o daních z příjmů. Při přechodu na daňovou evidenci se z hlediska daně z příjmů upravuje až základ daně následujícího zdaňovacího období, tj. v daném případě období, kdy podnikatel zahájí vedení daňové evidence.

Příklad 2

Podnikatel vedoucí účetnictví v loňském roce poskytl zálohu na nákup zásob ve výši 35 000 Kč. K vyúčtování došlo v letošním roce, kdy podnikatel dodavateli doplatil 3 000 Kč. V letošním roce podnikatel přešel z vedení účetnictví na vedení daňové evidence. Otázkou je, jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů.

Podnikatel v loňském roce neměl zaplacenou zálohu v nákladech, protože do konce loňského roku nedošlo k jejímu vyúčtování. V letošním roce, kdy již povede daňovou evidenci, sníží základ daně o zálohu poskytnutou v minulém roce, tj. sníží základ daně o 35 000 Kč. Dále zaeviduje do výdajů zaplacený doplatek ve výši 3 000 Kč, a to v okamžiku jeho zaplacení. Celkově uplatní podnikatel do výdajů 38 000 Kč.

Příklad 3

Podnikatel vedoucí účetnictví v loňském roce přijal zálohu na prodej zboží ve výši 10 000 Kč. K vyúčtování došlo v letošním roce, kdy podnikatel od odběratele dostal doplatek 3 000 Kč. V letošním roce podnikatel přešel z vedení účetnictví na vedení daňové evidence. Otázkou je, jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů.

Podnikatel v loňském roce neměl přijatou zálohu ve výnosech, protože do konce loňského roku nedošlo k jejímu vyúčtování. V letošním roce kdy již povede daňovou evidenci, zvýší základ daně o zálohu přijatou v loňském roce, tj. zvýší základ daně o 10 000 Kč. Dále zaeviduje do příjmů přijatý doplatek ve výši 3 000 Kč, a to v okamžiku jeho přijetí. Celkově podnikatel uplatní do zdanitelných příjmů 13 000 Kč.

Příklad 4

Podnikatel vedoucí účetnictví přešel v letošním roce na vedení daňové evidence. Otázkou je, jak bude podnikatel postupovat u pohledávek, které má přihlášené do konkursu, a ke kterým vytvořil opravnou položku ve výši 22 000 Kč.

Ve zdaňovacím období kdy podnikatel přešel na vedení daňové evidence, základ daně zvýší o zůstatky účtu opravných položek k pohledávkám, vytvořeným podle zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů a dále pak základ daně sníží o hodnotu pohledávek. Zdanitelným příjmem podnikatele bude hodnota pohledávky, která bude podnikateli vyplacena po ukončení konkursu. Nebude-li v rámci konkursu uhrazena plná hodnota pohledávky, neuhrazená část pohledávky základ daně podnikatele neovlivní, jde o pohledávku za dlužníkem uvedeným v § 24 odst. 2 písm. y) zákona.

Příklad 5

Podnikatel vedoucí účetnictví by rád přešel na vedení daňové evidence. Ve svém účetnictví však eviduje mnoho pohledávek, přičemž některé z nich jsou jen velmi těžko vymahatelné. Otázkou je, zda je za tohoto stavu vhodné přecházet na vedení daňové evidence, a jak by postupoval, pokud by činnost ukončil.

Podnikal, který se rozhodne a přejde z vedení účetnictví na vedení daňové evidence, musí o pohledávky za kalendářní rok, v němž vedl účetnictví, které budou proplaceny v kalendářním roce, ve kterém poplatník povede daňovou evidenci, základ daně snížit. Při jejich inkasu se na straně podnikatele bude jednat o zdanitelný příjem.

Pokud by se stalo a podnikatel by podnikatelskou činnost ukončil, musel by zvýšit základ daně o pohledávky v souladu s § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 zákona. Výjimkou jsou pouze pohledávky uvedené v § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů, tj. pohledávky za dlužníkem:

1. u něhož soud zrušil konkurs proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty,

2. který je v úpadku nebo jemuž úpadek hroz na základě výsledků insolvenčního řízení,

3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,

4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou (§ 23 odst. 7),

5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, ^a to na základě výsledků této dražby,

6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, ^a to na základě výsledků provedení této exekuce.

Z uvedených ustanovení zákona je zřejmé, že samotný přechod z vedení účetnictví na vedení daňové evidence nemá na podnikatele evidujícího větší množství pohledávek tak velký dopad ve srovnání s následným ukončením jeho podnikatelské činnosti.

Ing. Eva Sedláková