Předdůchod – zdravotní pojištění

Co je účelem předdůchodu? Jak dlouho lze čerpat předdůchod? Platí pro pojištěnce v době čerpání předdůchodu povinnost dodržet minimum v zaměstnání nebo v samostatné výdělečné činnosti? V čem se odlišuje předdůchod od starobního důchodu?

Účelem předdůchodu,

který je možné čerpat až pět let před dosažením důchodového věku, je překlenout v tomto období situaci, která nemusí být pro pojištěnce v pozdějším věku finančně příznivá, například v důsledku ztráty či změny zaměstnání, případně změny zdravotního stavu, kdy reálně dochází (může dojít) ke snížení příjmů. Předdůchodci mohou přestat dříve pracovat a přitom se vyhnout finančně nevýhodnému krácenému předčasnému důchodu. Poživatel předdůchodu může být dále zaměstnán nebo podnikat, aniž by se mu výplata předdůchodu zastavila.

Aby šlo o předdůchod, musejí být současně kumulativně splněny tyto tři podmínky, a to v době započetí vyplácení příslušné penze:

•    Výše splátky penze

     Splátka činí alespoň 30 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, v němž započalo vyplácení starobní penze na určenou dobu.

•    Sjednání výše měsíční splátky penze

     Výše měsíční splátky penze musí být sjednána tak, že se jedná o neklesající výši, měsíčně, bez možnosti výplatu přerušit nebo pozastavit.

•    Stanovení výplaty penze

     Výplata předdůchodu musí trvat nejméně dva roky.

Přiznání předdůchodu nijak nevylučuje možnost přiznání předčasného starobního důchodu (viz dále). Předdůchod je možné současně pobírat s pobíráním předčasného starobního důchodu. Postup lze přitom i kombinovat, neboli nejdříve lze požádat o přiznání předdůchodu a poté požádat o přiznání předčasného starobního důchodu a případně pobírat obojí.

JAK VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ? - Příjemce předdůchodu je ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát, a to dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. q) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p. To znamená, že tento pojištěnec má ve zdravotním pojištění tímto způsobem řešen svůj pojistný vztah a nemusí být tzv. osobou bez zdanitelných příjmů.

Minimum nemusí být ve zdravotním pojištění dodrženo

Bude-li poživatel předdůchodu zaměstnán nebo bude-li podnikat jako OSVČ, nebude pro něj z hlediska placení pojistného povinností dodržet minimální vyměřovací základ ani u zaměstnance [dle § 3 odst. 8 písm. e) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p.], ani u OSVČ [dle § 3a odst. 3 písm. c) stejné právní normy]. Vyměřovacím základem je u zaměstnance skutečně dosažený příjem, pro OSVČ pak mj. neplatí povinnost hradit minimální zálohy – obojí za podmínky, že registrace ve „státní kategorii“ trvá po celý kalendářní měsíc, u OSVČ po celý kalendářní rok.

Poživatel předdůchodu nastoupí do zaměstnání

Rozhodne-li se poživatel předdůchodu pro výkon zaměstnání, pak platí, že:

•    u pracovního poměru bude pojistné odváděno z každé částky příjmu (tedy i nižší než 3 500 Kč – viz dále) bez dopočtu do zákonného minima, což je v roce 2022 hodnota minimální mzdy 16 200 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc,

•    u dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, se bude odvádět pojistné tehdy, pokud výše příjmu dosáhne alespoň 3 500 Kč, taktéž bez dopočtu do hodnoty minimálního vyměřovacího základu,

•    při zaměstnání na dohodu o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) se zaměstnavatel bude zabývat problematikou zdravotního pojištění tehdy, když příjem za rozhodné období kalendářního měsíce převýší 10 000 Kč, rovněž bez ohledu na minimální vyměřovací základ.

Kdyby bylo například zaměstnanému poživateli předdůchodu poskytnuto v zaměstnání po celý kalendářní měsíc neplacené volno, neplatilo by se za tento měsíc žádné pojistné proto, že u „státního pojištěnce“ nemusí být při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ.

Předčasný starobní důchod

Předdůchod nesmí být zaměňován s pojmem předčasný starobní důchod. Na jednu stranu platí, že za poživatele předčasného starobního důchodu hradí pojistné taktéž stát, na druhou stranu však platí významná omezení, týkající se výkonu výdělečné činnosti proto, aby mohl být předčasný starobní důchod pobírán. Výplata předčasného starobního důchodu při klasickém zaměstnání či podnikání (přesněji řečeno při souběžném výkonu výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění) nenáleží do data dosažení důchodového věku nebo do ukončení této činnosti.

Výplata předčasného starobního důchodu také nenáleží při pobírání podpory v nezaměstnanosti či podpory při rekvalifikaci.

Do dovršení důchodového věku výplata předčasného starobního důchodu tak nenáleží, pokud je:

•    vykonávána výdělečná činnost nebo

•    poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci.

Naopak, překážkou pro výplatu předčasného starobního důchodu není:

•    výkon zaměstnání nezakládajícího účast na nemocenském pojištění (při příjmu nižším než 3 500 Kč – tzv. zaměstnání malého rozsahu). Pokud je však sjednán příjem v částce 3 500 Kč nebo vyšší, a v některém měsíci je dosažen nižší příjem (například z důvodu čerpání neplaceného volna nebo při dočasné pracovní neschopnosti), nezaniká účast na nemocenském a důchodovém pojištění v tomto měsíci a i při tomto nižším zúčtovaném příjmu nebude v tomto měsíci náležet výplata předčasného starobního důchodu;

•    odměna z dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele) maximálně 10 000 Kč za kalendářní měsíc,

•    výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti nezakládající účast na důchodovém pojištění, což je v roce 2022 částka nižší než 93 387 Kč. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se považuje daňový základ určený podle § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy se v zásadě jedná o rozdíl mezi příjmy a výdaji;

•    příjem z tzv. příležitostných činností, který (bez odečtení výdajů) nepřesáhne v kalendářním roce 30 tisíc Kč,

•    příjem z nájmu.

Při pobírání předčasného starobního důchodu a návratu do zaměstnání zaniká nárok na pobírání tohoto důchodu.

Pokud poživatel předčasného starobního důchodu vykonává důchodově pojištěnou činnost (zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost), to znamená, že mu nenáleží výplata předčasného starobního důchodu, vzniká poživateli po skončení výdělečné činnosti nárok na přepočet předčasného starobního důchodu – na základě podané žádosti.

ZÁVĚR – V době čerpání předdůchodu si můžete vylepšit vaši finanční situaci výkonem zaměstnání nebo podnikatelské činnosti. U každé z těchto aktivit neplatí ve zdravotním pojištění pro zaměstnavatele a OSVČ minimální vyměřovací základ, takže třeba při nižším příjmu na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce odvede zaměstnavatel za zaměstnance pojistné pouze z částky, kterou mu zúčtuje, tedy bez doplatku do minima. Kdyby příjem zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti nedosáhl 3 500 Kč nebo na dohodu o provedení práce by nepřevýšil 10 000 Kč, pak by zaměstnavatel z daného příjmu neodvedl zdravotní pojišťovně žádné pojistné.

Ing. Antonín Daněk

§ 5b zákona č. 589/1992 Sb.

(1) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka určená touto osobou, která činí nejméně 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob. Vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, není účastna důchodového pojištění, považuje se za daňový základ poměrná část daňového základu; tato část se určí tak, že se daňový základ vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a hlavní samostatné výdělečné činnosti se pro účely věty druhé nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc.

(2) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí nejméně, vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce

a) jen hlavní samostatnou výdělečnou činnost, součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 5...