Přehled OSVČ za rok 2022

Jestliže pojištěnec je (anebo v roce 2022 byl) ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou, vztahují se na něj mnohé povinnosti, mezi které patří především oznámení zahájení nebo ukončení podnikání, pravidelné placení záloh, je-li to pro OSVČ povinností, a podání Přehledu za příslušný kalendářní rok. Jak podnikatel postupuje při vyplňování Přehledu pro zdravotní pojišťovnu za rozhodné období kalendářního roku 2022?

V následujícím pojednání je provedena analýza postupu OSVČ při vyplňování Přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné za rok 2022 (dále jen Přehled)včetně charakteristiky souvisejících zákonných povinností anebo i možností, vyplývajících pro podnikatele z právní úpravy zdravotního pojištění. V důsledku novely zákona č. 592/1992 Sb. se počínaje zúčtováním roku 2021 již nepracuje s příjmy a výdaji. To znamená, že pojistné za rok 2022 a zálohy na rok 2023 se vypočítávají z daňového základu.

Povinnost podání Přehledu zdravotní pojišťovně

Pokud byl pojištěnec s trvalým pobytem na území ČR v roce 2022 ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou, a to jak po celý kalendářní rok nebo pouze po část roku, případně jen jeden (i necelý) kalendářní měsíc, pak je povinen podat zdravotní pojišťovně, u které byl v tomto roce pojištěn, formulář Přehled. Tento Přehled podává i OSVČ, která v roce 2022 zahájila, ukončila, resp. přerušila svoji samostatnou výdělečnou činnost. Pro daný účel má každá zdravotní pojišťovna svůj formulář, ať už papírový nebo připravený v elektronické podobě na svých webových stránkách. Tyto formuláře jsou v podstatě identické, odlišují se nepatrně, každopádně však názvem zdravotní pojišťovny a jejím logem.

Povinnost podat Přehled platí pro všechny pojištěnce, kteří se považují ve zdravotním pojištění za OSVČ podle § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p.

Ve smyslu ustanovení § 13 ZDP lze příjmy dosažené při výkonu samostatné výdělečné činnosti rozdělovat na spolupracujícího manžela resp. manželku, spolupracující osobu, žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a na člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu. V takovém případě se na spolupracující osobu nahlíží ve zdravotním pojištění jako na OSVČ.

Pokud pojištěnec vykazuje ve své samostatné výdělečné činnosti příjmy podle § 7 odst. 1 a 2 ZDP, považuje se ve zdravotním pojištění za OSVČ. Vyměřovacím základem je u OSVČ sazba 50 % daňového základu, přičemž v ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p., jsou vyjmenovány osoby, které nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ.

Přehled podávají svobodně zvolené české zdravotní pojišťovně i osoby bydlící na území některého ze států Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku nebo ve Spojeném království, podnikající (a tudíž pojištěné) v ČR jako OSVČ podle koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009 anebo v ČR pojištěné i v případě souběhu zaměstnání v České republice a výkonu samostatné výdělečné činnosti v některém z uvedených států.

OSVČ v českém systému veřejného zdravotního pojištění nemůže být cizinec z tzv. třetích zemí, tedy mimo státy uvedené v předcházejícím odstavci. Řešením jejich situace (krytí nákladů na čerpanou zdravotní péči – hrazené služby) je uzavření komerčního zdravotního pojištění.

Pro podání Přehledu OSVČ za rok 2022 platí ve zdravotním pojištění termíny

•    do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2022 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 3. 5. 2023

•    pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, může Přehled podat až do 3. 8. 2023.

Do 11. 4. 2023 (z důvodu velikonočních svátků) jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají – např. nízké příjmy.

Podle § 136 odst. 2 daňového řádu se lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky. Protože je termín 1. 5. 2023 státním svátkem, lze daňové přiznání podat ještě 2. 5. a Přehled zdravotní pojišťovně do 2. 6. 2023.

Pokud OSVČ změnila v průběhu roku 2022 zdravotní pojišťovnu (standardně k 1. 7. 2022), podává Přehled za rok 2022 oběma zdravotním pojišťovnám.

Postup při vyplňování tiskopisu Přehled

o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné za rozhodné období kalendářního roku 2022.

Zatržením příslušného políčka v horní části tiskopisu oznamuje OSVČ zdravotní pojišťovně typ Přehledu, který podává. V převážné části případů jde o Přehled řádný, podávaný ve výše uvedených termínech.

V případě dodatečné změny daňového základu, rozhodného pro placení daně a pojistného na zdravotní pojištění, je povinností OSVČ předložit opravné hlášení jak finančnímu úřadu, tak návazně zdravotní pojišťovně. Tento krok nesmí OSVČ podcenit, protože zdravotní pojišťovny spolupracují s různými institucemi (např. se správami sociálního zabezpečení nebo s finančními úřady), jejichž prostřednictvím lze údaje podané finančnímu úřadu formou opravného hlášení poměrně snadno zjistit.

Podání opravného Přehledu je v právní úpravě zdravotního pojištění zakotveno v ustanovení § 24 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. Jestliže dojde ke změně daňového základu, je OSVČ povinna ohlásit tyto změny zdravotní pojišťovně do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla, a do 30 dnů pak doplatit dlužné pojistné – taktéž ode dne, kdy se o změně dozvěděla.

Podaný opravný Přehled, resp. údaje v něm dodatečně oznamované, pořídí zdravotní pojišťovna do svého informačního systému a z nich pak bude vycházet při zasílání vyúčtování jakožto prvotního úkonu informativní povahy, sloužícího oběma stranám k porovnání pohledávek a plateb.

Bod 1 – Identifikace pojištěnce

OSVČ oznamuje zdravotní pojišťovně identifikační a kontaktní údaje, které jsou důležité zejména z hlediska bezproblémové komunikace mezi OSVČ (případně jejím daňovým poradcem) a zdravotní pojišťovnou. Identifikátorem, pod kterým jsou placeny zálohy na pojistné včetně případného doplatku pojistného, je číslo pojištěnce (rodné číslo). Dále se zde uvádí bankovní spojení. Telefonní číslo nebo e-mailovou adresu může zdravotní pojišťovna využít například tehdy, pokud potřebuje s OSVČ prokonzultovat (upřesnit nebo doplnit) některé údaje či informace, uváděné v Přehledu.

Bod 2 – Prohlášení pojištěnce

Při vyplňování tohoto bodu by OSVČ měla být obzvláště důsledná, především tehdy, pokud byla v roce 2022 současně zaměstnána, nebo byla evidována u zdravotní pojišťovny v některé ze „státních kategorií“ anebo i tehdy, pokud byla nemocná alespoň jeden celý kalendářní měsíc.

OSVČ nejprve zaškrtne ty kalendářní měsíce, ve kterých nebylo její povinností hradit zálohy na pojistné. Pokud nebyla povinna hradit zálohy po celý rok, zaškrtne políčko označené 1-12.

Na Přehledu jsou uváděny dva důvody neplacení záloh: buď zaměstnání nebo nemoc OSVČ. Kdybychom si měli tuto problematiku blíže upřesnit, pak ve zdravotním pojištění vycházíme z platných podmínek, kdy zálohy na pojistné není povinností OSVČ platit v těchto situacích:

•    v prvním kalendářním roce samostatné výdělečné činnosti (2022), pokud se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát dle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Vykážou-li však tyto osoby za rok 2022 kladný hospodářský výsledek, zálohy již v dalším roce (2023) platit budou, a to od měsíce podání Přehledu podle daňového základu bez povinnosti placení minimálních záloh OSVČ;

•    v případě dlouhodobější nemoci. Zálohy na pojistné se neplatí (není to povinností) za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit příslušným dokladem, protože následně dochází v informačním systému zdravotní pojišťovny k úpravě výše zálohy na nulovou hodnotu na období těch kalendářních měsíců, ve kterých nemoc nebo karanténa trvaly po celý měsíc;

•    v měsících, ve kterých je OSVČ je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů. Vychází se z předpokladu, že zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, neboli v zaměstnání bylo v roce 2022 odváděno pojistné nejméně z vyměřovacího základu 16 200 Kč a rovněž je důležité, že zaměstnání musí trvat po celý příslušný kalendářní měsíc. Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, je rozhodující písemné prohlášení. Toto prohlášení učiní pojištěnec jako OSVČ při zahájení podnikatelské činnosti a pak vždy v podávaném Přehledu zatržením těch měsíců, ve kterých nebyl pro OSVČ stanoven minimální vyměřovací základ.

V roce 2023 zálohy také nehradí OSVČ, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ tehdy, pokud v tomto roce podá žádost o snížení zálohy a za kalendářní měsíce předcházející měsíci, ve kterém je v roce 2023 tato žádost podána, bude „v mínusu“.

Na dalším řádku v bodě 2 pak OSVČ vyznačí měsíce, ve kterých pro ni nebyl stanoven minimální vyměřovací základ. Pokud nebyla pro ni tato povinnost stanovena po celý rok, zaškrtne políčko označené 1-12. Důvody jsou vyjmenovány pod písmeny a) – f), pokud po celý kalendářní měsíc trvala některá z těchto skutečností:

a)  plátcem pojistného byl i stát ve smyslu ustanovení v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. (např. poživatel důchodu, nezaopatřené dítě, příjemce rodičovského příspěvku, osoba pečující o závislou osobu aj.),

b)  v zaměstnání bylo odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance,

c)  OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství,

d)  OSVČ byla osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

e)  OSVČ dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplnila další podmínky pro jeho přiznání,

f)  OSVČ celodenně osobně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Za celodenní péči není považována péče u OSVČ, která umístila dítě předškolního věku do školského zařízení na dobu přesahující 4 hodiny denně, nebo dítě školou povinné do školského zařízení na dobu přesahující vyučování, nebo dítě umístila do zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem. K tomuto účelu se vyplňuje i rodné číslo dítěte (dětí).

Bod 3 – Přiznání k dani z příjmů

V tomto bodě sděluje OSVČ zdravotní pojišťovně informace související:

•    s podáním daňového přiznání,

•    s podáním daňového přiznání elektronicky,

•    e skutečností, zda daňové přiznání podává daňový poradce anebo není povinností daňové přiznání podat.

Protože lhůta pro podání Přehledu návazně vychází z termínů pro podání daňového přiznání, nemá pro zdravotní pojišťovnu význam konkrétní datum podání daňového přiznání finančnímu úřadu.

Bod 4 – Pojistné OSVČ

Vyplnění jednotlivých řádků tohoto bodu je rozhodující pro:

•    výpočet celkové výše pojistného za rozhodné období kalendářního roku 2022,

•    stanovení případného doplatku pojistného a

•    výši nové zálohy, poprvé splatné od kalendářního měsíce, ve kterém byl podán Přehled.

Historickým vývojem právní úpravy zdravotního pojištění a postupnou změnou podmínek platných pro OSVČ došlo k tomu, že jednotlivé řádky na sebe již číselně nenavazují.

V řádku 3 je uveden daňový základ. Daňovým základem se pro tento účel rozumí dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle ZDP, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů FO z řádku 37 daňového přiznání (řádek 113 Přílohy č. 1).

V řádku 4 se uvádí počet kalendářních měsíců trvání samostatné výdělečné činnosti v roce 2022, což případně má v návaznosti na výsledky podnikatelské činnosti v tomto roce i vliv na výpočet výše zálohy pro rok 2023.

V řádku 5 se deklaruje počet měsíců pojištění u té zdravotní pojišťovny, které je Přehled podáván. V roce 2022 bylo možné změnit zdravotní pojišťovnu standardně k 1. 7. 2022. Pokud OSVČ takto změnila v průběhu roku 2022 zdravotní pojišťovnu, podává Přehled za tento rok oběma zdravotním pojišťovnám.

Řádek č. 6 uvádí počet měsíců, ve kterých pro OSVČ platil v roce 2022 ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ.

Řádek č. 9 obecně vypočítává pro OSVČ minimální vyměřovací základ pro rok 2022, odvíjející se od počtu měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti.

Řádek 14 stanovuje dle vzorce vyměřovací základ OSVČ za rok 2022. Pokud je takto vypočtená částka nižší než částka uvedená v řádku 9, zapíše se částka z řádku 9.

Na řádku 16 se dle vzorce vypočítá výše pojistného OSVČ za rok 2022 (zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru).

Bod 5 – Přeplatek (Doplatek)

V řádku 41 se uvádí částka zaplacených záloh. Do úhrnu zaplacených záloh na pojistné se zahrnují platby za rok 2022, provedené do 9. 1. 2023 včetně. Nezahrnují se platby penále, pokut, doplatky na základě dřívějších Přehledů a úhrady pojistného za měsíce, v nichž byl pojištěnec v roce 2022osobou bez zdanitelných příjmů.

V následujícím řádku 43 se porovnává výše zaplacených záloh s celkovou částkou pojistného OSVČ za rok 2022, kdy jsou nejčastěji řešeny tyto varianty:

•    zaplacenými (minimálními) zálohami je dodržen minimální vyměřovací základ, takže se žádný další doplatek neprovádí,

•    výsledkem je doplatek pojistného, splatný do osmi dnů po dni, ve kterém byl, nebo měl být v roce 2023 podán Přehled za rok 2022,

•    OSVČ vznikne přeplatek na pojistném.

Platí-li OSVČ zálohy formou trvalého příkazu v peněžním ústavu, musí:

•    provést úpravu trvalého příkazu tak, aby byly od příslušného měsíce placeny zálohy v nové výši, dochází-li ke změně výše zálohy,

•    samostatnou platbou uhradit případný doplatek pojistného.

OSVČ a přeplatek za rok 2022

Ke vzniku přeplatku dojde například tehdy, pokud OSVČ platila v roce 2022 zálohy vyšší než minimum 2 627 Kč, přičemž povinností OSVČ je zaplatit za tento rok pojistné v celkové částce nižší, než je úhrn zaplacených záloh. Anebo jinak – pokud OSVČ (pro kterou je samostatná výdělečná činnost jediným, nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním, zdrojem příjmů) platila po celý rok 2022 minimální zálohy 2 627 Kč, přeplatek za tento rok nevznikne.

Při řešení přeplatku, vzniklého při podání Přehledu, jsou v praxi na základě požadavku OSVČ aplikovány tyto dvě varianty:

a)  vrácení konkrétní částky přeplatku (alespoň 200 Kč) ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne, kdy zdravotní pojišťovna přeplatek zjistila, a to buď bezhotovostním převodem na účet, nebo poštovní poukázkou.

b)  použití přeplatku pojistného na úhradu zálohy (záloh) na pojistné na další období

Za žádost o vrácení přeplatku pojistného se vždy považuje podání Přehledu zdravotní pojišťovně. Přeplatek se v rámci lhůty jednoho měsíce vrací za podmínky, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně jiného splatného závazku. Pokud zdravotní pojišťovna takový závazek eviduje, použije přeplatek na jeho (úplnou či částečnou) úhradu.

Bod 6 – Nová výše zálohy

Řádek 51 je pro OSVČ důležitý v tom smyslu, že jí pro rok 2023 určuje výši zálohy od měsíce podání Přehledu, což může být:

•    i nadále být minimum 2 722 Kč (povinně placené od zálohy leden 2023),

•    částka vypočtená podle vzorce v řádku 51:

-   nižší než 2 722 Kč (pro OSVČ, pro kterou neplatí minimum),

-   vyšší než 2 722 Kč (bez omezení horní hranicí),

•    nulová záloha.

Snížení záloh

Jednou z možností OSVČ, jak řešit momentální nedostatek finančních prostředků v návaznosti na nutnost placení záloh vyšších, než je zákonné minimum (což je v roce 2023 částka 2 722 Kč), je obrátit se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o snížení výše zálohy. Zdravotní pojišťovna na žádost osoby samostatně výdělečně činné poměrně sníží výši zálohy na pojistné, a to v případě, že příjem této osoby ze samostatné výdělečné činnosti je po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, který připadá v průměru na 1 kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti (měsíční zisk), nejméně však v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nejméně o jednu třetinu nižší než měsíční zisk připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž alespoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. Snížení lze v roce 2023 provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž bude nebo měl být podán Přehled v roce 2024.

Pokud OSVČ například podá Přehled za rok 2022 v měsíci dubnu 2023 a v tomto měsíci následně požádá o snížení zálohy, může jí být toto snížení zdravotní pojišťovnou povoleno až do konce kalendářního měsíce, předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž bude OSVČ povinna podat (resp. podá) tento Přehled v roce 2024.

Sankce v případě nepodání Přehledu

Zákon č. 592/1992 Sb. řeší i situace, kdy OSVČ povinnost podat Přehled nesplní. Zdravotní pojišťovny totiž disponují zákonnými mechanismy, na jejichž základě mohou pohledávky vůči OSVČ jak vyčíslit, tak následně uplatňovat.

Nepodá-li OSVČ Přehled v termínech výše uvedených, bude se zdravotní pojišťovna domáhat svého zákonného nároku, neboli bude po OSVČ předložení Přehledu požadovat. Nejprve zřejmě osloví všechny OSVČ, dlužící Přehled s tím, aby tento ve stanovené lhůtě dodaly. Pokud se ani tento krok nesetká s adekvátní odezvou, tzn., že Přehled předložen není, může zdravotní pojišťovna – opírajíce se o příslušnou legislativu – začít v předmětné záležitosti spolupracovat s jinými institucemi, jejichž prostřednictvím lze potřebné údaje (tedy daňový základ OSVČ za rok 2022) získat.

Spolupráce se státními organizacemi

Možnost kontaktování správy sociálního zabezpečení vyplývá:

•    z ustanovení § 14 odst. 3 písm. c) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění p.p., spočívající v povinnosti orgánů sociálního zabezpečení poskytnout zdravotním pojišťovnám na jejich žádost údaje o výši příjmů a výdajů podle podaného Přehledu včetně dalších informací, potřebných k doplnění údajů v informačních systémech zdravotních pojišťoven,

•    z ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., podle kterého není porušením mlčenlivosti vzájemné poskytování informací mezi správci daní z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění, které jsou nezbytné pro účelnou kontrolu plátců.

Další možností zdravotní pojišťovny k získání potřebných údajů o OSVČ je obrátit se na místně příslušný finanční úřad, kde je daňový základ uveden v daňovém přiznání za předpokladu, že toto bylo podáno.

Pokuta za nepodání Přehledu

Za nesplnění nebo porušení povinností uvedených v § 24 odst. 2 a 3 zákona 592/1992 Sb., tedy v případě nepodání nebo opožděného podání řádného nebo opravného Přehledu, může být OSVČ uložena zdravotní pojišťovnou pokuta až do výše 50 000 Kč.