Přehled změn v ZDP

v roku 2025 (1.)

V článku si detailně rozebereme nejdůležitější změny v zákonu o daních z příjmů, ke kterým dochází v roce 2025 až 2027 na základě zákonů č. 349/2023 Sb., 32/2025 Sb., 84/2025 Sb., 87/2025 Sb., 176/2025 Sb. a především ze zákona č. 360/2025 Sb.

Změny vyplývající ze zákona č. 32/2025 Sb. týkající se zdanění kryptoaktiv

a nové řešení limitu pro osvobození příjmů dle § 4 odst. 3 ZDP

Zákonem č. 32/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti digitalizace finančního trhu a financování udržitelnosti (nařízení MICA) došlo od 15. 2. 2025 v zákonu o daních z příjmů k doplnění ustanovení § 4 odst. 1 o další dvě písmena zj) a zk), týkající se zavedení podmínek pro osvobození úplatného převodu kryptoaktiva od daně z příjmů fyzických osob.

Z nového ustanovení § 4 odst. 1 písm. zj) ZDP vyplývá, že od daně z příjmů fyzických osob se osvobozují příjmy z úplatného převodu kryptoaktiva s výjimkou elektronického peněžního tokenu, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč; osvobození se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku a na příjmy z úplatného převodu kryptoaktiva, které je nebo bylo zahrnuto do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.

Obdobně jako u příjmů z úplatného převodu cenných papírů dle § 4 odst. 1 písm. t) ZDP se u úplatného převodu kryptoaktiv sleduje úhrn příjmů poplatníka z úplatného převodu kryptoaktiv za zdaňovací období ve výši 100 000 Kč jako podmínka pro osvobození těchto příjmů od daně z příjmů.

Rovněž obdobně jako u úplatného převodu cenných papírů se osvobození příjmů z úplatného převodu kryptoaktiva nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku a na příjmy z úplatného převodu kryptoaktiva, které je nebo bylo zahrnuto do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti. Z ustanovení § 4 odst. 1 písm. zj) dále vyplývá, že v rámci hodnotového testu 100 000 Kč jsou vyjmuty elektronické peněžní tokeny, tedy kryptoaktiva, která stabilizují svou hodnotu navázáním na jednu úřední měnu.

V novém ustanovení § 4 odst. 1 písm. zk) ZDP se pak uvádí, že od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje příjem z úplatného převodu kryptoaktiva, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto kryptoaktiva při jeho úplatném převodu dobu 3 let. Dále z tohoto ustanovení vyplývá:

•    doba 3 let se zkracuje o dobu, po kterou bylo toto kryptoaktivum ve vlastnictví zůstavitele, v případě, že jde o úplatný převod kryptoaktiva nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem;

•    doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem kryptoaktiva u téhož poplatníka se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí kryptoaktiv;

•    osvobození se nevztahuje na příjem z úplatného převodu kryptoaktiva, které je nebo bylo zahrnuto do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti;

•    při výměně kryptoaktiva jeho vydavatelem za jiné kryptoaktivum se doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem kryptoaktiva u téhož poplatníka nepřerušuje;

•    osvobození se nevztahuje na příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího úplatného převodu kryptoaktiva, uskutečněného v době do 3 let od nabytí, a z budoucího úplatného převodu kryptoaktiva, které je nebo bylo zahrnuto do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 3 letech od nabytí nebo po 3 letech od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.

Důležitá je skutečnost, že do účinnosti zákona č. 32/2025 Sb. (tedy do 15. února 2025) jsou peněžní příjmy z úplatného převodu kryptoaktiv (nikoliv však z držby kryptoaktiv) u nepodnikající fyzické osoby zdaňovány jako příjem z úplatného převodu jiné věci podle § 10 odst. 1 písm. b) bod 3 ZDP. Základem daně je podle § 10 odst. 4 ZDP příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení (nákup kryptoměny), a jsou-li tyto výdaje vyšší, k rozdílu se nepřihlíží. Tento postup platí pro veškerý úplatný převod kryptoaktiv uskutečněný do 14. 2. 2025.

Zákonem č. 349/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2025 k limitování výše osvobození příjmů z úplatného převodu cenných papírů [dle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP] a úplatného převodu podílu v obchodní korporaci [dle § 4 odst. 1 písm. q) ZDP]. Výše osvobození obou těchto příjmů není již od 1. 1. 2025 řešena zcela odděleně, jako tomu platilo do konce roku 2024.

I když znění ustanovení § 4 odst. 1 písm. t) a písm. u) ZDP, obsahující vymezení podmínek pro osvobození příjmu z úplatného převodu cenného papíru a znění ustanovení § 4 odst. 1 písm. q) ZDP, obsahující vymezení podmínek pro osvobození příjmu z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, zůstává i pro rok 2025 nezměněno, nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2025 na základě zákona č. 349/2023 Sb. nové ustanovení § 4 odst. 3 ZDP, které zní:

Pokud úhrn všech příjmů osvobozených podle odstavce 1 písm. q) a příjmů z úplatného převodu cenného papíru osvobozených podle odstavce 1 písm. u) přesahuje 40 000 000 Kč ve zdaňovacím období, příjem osvobozený podle odstavce 1 písm. q) nebo příjem z úplatného převodu cenného papíru osvobozený podle odstavce 1 písm. u) není osvobozen v poměrné části vypočítané podle podílu části úhrnu těchto příjmů převyšující 40 000 000 Kč a úhrnu těchto příjmů.

Současně došlo zákonem č. 349/2023 Sb. s účinností od 1. 1. 2025 k následujícím dvěma úpravám v odstavcích ustanovení § 10 ZDP:

•    v § 10 odst. 4 se vkládá věta, z níž vyplývá: Je-li příjem zahrnut do základu daně jen zčásti z důvodu, že je zčásti od daně osvobozen, výdaje snižují příjem jen v části odpovídající poměru, v jakém tento příjem není od daně osvobozen.

•    v § 10 odst. 9, kdy tento odstavec zní:

Je-li příjem z úplatného převodu cenného papíru nebo podílu v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem, zahrnut do základu daně jen zčásti z důvodu použití postupu podle § 4 odst. 3 ZDP a byl-li tento cenný papír nebo podíl nabytý poplatníkem do 31. prosince 2024, mohou být namísto výdajů podle odstavce 5 nebo 6 výdaji

a)  tržní hodnota tohoto cenného papíru nebo podílu určená podle zákona upravujícího oceňování majetku

1. k 31. prosinci 2024, nebo

2. ke dni úplatného převodu tohoto cenného papíru nebo podílu, pokud se tento úplatný převod uskutečnil před 31. prosincem 2024, a

b)  výdaje související s uskutečněním úplatného převodu tohoto cenného papíru a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenného papíru, jde-li o příjem z úplatného převodu cenného papíru.

Ustanovení § 10 odst. 9 ZDP se použije pouze při stanovení výdajů souvisejících s nadlimitním příjmem z úplatného převodu cenných papírů a podílu v obchodní korporaci nabytých do konce roku 2024. V tomto případě lze jako daňově uznatelný výdaj na dosažení tohoto příjmu uplatnit buď nabývací cenu cenného papíru a nabývací cenu podílu v obchodní korporaci (postup dle § 10 odst. 5 a odst. 6 a § 24 odst. 7 ZDP), anebo poplatník může postupovat dle § 10 odst. 9 ZDP a uplatní jako daňově uznatelný výdaj na dosažení tohoto příjmu tržní hodnotu cenného papíru a podílu v obchodní korporaci určenou podle § 2 odst. 4 zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku, ale vždy ke dni 31. 12. 2024 (resp. ke dni úplatného převodu, pokud se tento uskutečnil před 31. 12. 2024).

Tento variantní postup uplatnění daňově uznatelných výdajů lze použít jak v případě úplatného převodu cenného papíru a podílu v obchodní korporaci nabytého do 31. 12. 2024, kdy úplatný převod se uskuteční do 31. 12. 2024, ale příjem z tohoto úplatného převodu obdrží poplatník až po 1. 1. 2025, tak v případě úplatného převodu cenného papíru a podílu v obchodní korporaci nabytého do 31. 12. 2024, kdy k úplatnému převodu dojde po 1. 1. 2025.

Ustanovení § 10 odst. 9 ZDP se však nepoužije při stanovení výdajů souvisejících s nadlimitním příjmem z úplatného převodu cenných papírů a podílu v obchodní korporaci nabytých počínaje 1. 1. 2025. V tomto případě se uplatní jako daňově uznatelný výdaj nabývací cena cenného papíru a nabývací cena podílu v obchodní korporaci (postup dle § 10 odst. 5 a odst. 6 a § 24 odst. 7 ZDP).

Zákonem č. 32/2025 Sb. došlo s účinností od 15. února 2025 k úpravě ustanovení § 4 odst. 3 ZDP

Z nového znění tohoto ustanovení vyplývá:

•    pokud úhrn všech příjmů osvobozených podle § 4 odst. 1 písm. q) ZDP,

•    příjmů z úplatného převodu cenného papíru osvobozených podle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP,

•    a příjmů z úplatného převodu kryptoaktiva osvobozených podle § 4 odst. 1 písm. zk) ZDP

přesahuje 40 000 000 Kč ve zdaňovacím období,

•    pak příjem osvobozený podle odstavce 1 písm. q) ZDP,

•    příjem z úplatného převodu cenného papíru osvobozený podle odstavce 1 písm. u) ZDP

•    nebo příjem z úplatného převodu kryptoaktiva osvobozený podle odstavce 1 písm. zk) ZDP

není osvobozen v poměrné části vypočítané podle podílu části úhrnu těchto příjmů převyšující 40 000 000 Kč a úhrnu těchto příjmů.

Při úplatném převodu cenných papírů, podílů v obchodní korporaci a kryptoaktiv splňující časový test tří let pro osvobození příjmů od daně z příjmů, je nutno v příslušném zdaňovacím období uplatnit pouze souhrnný hodnotový limit 40 miliónů Kč pro jejich osvobození od daně.

Změny vyplývající ze zákona č. 84/ 2025 Sb. a zákona č. 176/2025 Sb. týkající se § 15 a § 15b ZDP

V průběhu roku 2025 došlo dvěma zákony k úpravě znění § 15 a § 15b ZDP. Jedná se o zákon č. 84/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který nabyl účinnosti dnem 1. května 2025, a zákon č. 176/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podpoře bydlení, který nabývá účinnosti od 1. 1. 2026.

Doplnění § 15b ZDP, týkající
se daňové podpory produktu
spoření na stáří

Od základu daně lze dle § 15 odst. 6 ZDP odečíst příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem. Produktem spoření na stáří se dle § 15a odst. 1 ZDP rozumí penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, soukromé životní pojištění a dlouhodobý investiční produkt. Uplatnění daňové podpory produktu spoření na stáří je rozebráno v § 15b ZDP. A právě toto ustanovení ZDP bylo zákonem č. 84/2025 Sb. doplněno o odstavec 7, který zní:

„Do doby trvání daňově podporovaného produktu spoření na stáří se pro účely odstavce 4 započítává také doba trvání poplatníkova zaniklého daňově podporovaného produktu spoření na stáří stejného druhu a v případě doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření i doba trvání poplatníkova zaniklého daňově podporovaného penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, jestliže

a)  produkt spoření na stáří zanikl z důvodu zániku jeho poskytovatele nebo odnětí povolení k poskytování tohoto produktu poskytovateli a naspořené peněžní prostředky a majetek ze zaniklého produktu spoření na stáří poplatník vložil do 1 měsíce od jejich přijetí na svůj daňově podporovaný produkt spoření na stáří, nebo

b)  se odepíší veškeré naspořené peněžní prostředky a majetek na poplatníkův daňově podporovaný produkt spoření na stáří.“.

Dle bodu 2 přechodných ustanovení k zákonu č. 84/2025 Sb. platí, že ustanovení § 15b odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije již od zdaňovacího období roku 2024. Pro účely § 15b odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se za zaniklý daňově podporovaný produkt spoření na stáří považuje také zaniklé penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, doplňkové penzijní spoření podle zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění vzniklá před 1. lednem 2024, pokud příspěvky na ně mohly být odečteny od základu daně podle § 15 odst. 5 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném před 1. lednem 2024.

V bodu 3 přechodných ustanovení se dále uvádí, že na státní podporu podle zákona upravujícího stavební spoření vyplacenou ode dne 1. ledna 2024 se v části odpovídající zálohám státní podpory připsaným za kalendářní roky předcházející kalendářní rok 2024 použije § 4 odst. 1 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném před 1. lednem 2024, a nepoužije se § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2024.

Úprava znění § 15 ZDP, týkající se odpočtu úroků z úvěrů

Zákonem č. 176/2025 Sb. dochází s účinností od 1. 1. 2026 k doplnění stávajícího znění § 15 odst. 3 ZDP. Dle tohoto odstavce lze od základu daně odečíst částku, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého bankou, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů, jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb. Nově se zde doplňuje, že od základu daně se odečte také částka, která se rovná úrokům připadajícím na podíl poplatníka v bytovém družstvu, zaplacená poplatníkem ve zdaňovacím období, pokud jde o zaplacené úroky z úvěru bytového družstva ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s těmito úvěry, úvěr je použit na financování bytové potřeby a placení této částky je spojeno s členstvím poplatníka v tomto bytovém družstvu. Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba nebo její část nebo předmět bytové potřeby užívaný na základě členství v bytovém družstvu nebo jeho část k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a nebo k nájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.

V § 15 odst. 4 ZDP se nově uvádí, že úhrn částek úroků ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti a částek, které se rovnají úrokům ze všech úvěrů bytových družstev připadajících na podíl těchto poplatníků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 3, nesmí překročit 150 000 Kč.

Dále je v § 15 ZDP vložen nový odstavec 5, ze kterého vyplývá, že jde-li o odpočet částky rovnající se úrokům připadajícím na podíl v bytovém družstvu podle odstavce 3, který je ve spoluvlastnictví více zletilých poplatníků nebo ve společném jmění manželů, uplatní odpočet jeden z nich, nebo každý z nich, a to rovným dílem. Jde-li o úvěr bytového družstva použitý na financování bytové potřeby podle § 4b odst. 1 písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen podle odstavce 3 pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu byl poplatník členem tohoto bytového družstva a předmět bytové potřeby podle § 4b odst. 1 písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět této bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po splnění povinností podle stavebního zákona; ve zdaňovacím období, ve kterém došlo ke vzniku členství v bytovém družstvu, postačí, pokud byl poplatník členem bytového družstva ke konci tohoto zdaňovacího období. Jde-li o úvěr bytového družstva použitý na financování bytové potřeby podle § 4b odst. 1 písm. b), u něhož nebude splněna podmínka zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně podle odstavce 3 zaniká a příjmem poplatníka podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl v příslušných letech z důvodu zaplacených úroků z úvěrů bytového družstva základ daně snížen podle odstavce 3.

V návaznosti na doplnění výše uvedených ustanovení § 15 odst. 3 a 4 a nový odstavec 5 se doplňuje i ustanovení § 38k odst. 5 písm. e) ZDP a v ustanovení § 38l odst. 1 se uvádí nové písmeno h) ZDP.

Ve smyslu přechodného ustanovení k zákonu č. 176/2025 Sb. se pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Změna daňového odpisování FTVE na základě zákona č. 87/2025 Sb.

Zákonem č. 87/2025 Sb.,kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), došlo s účinností od 1. 8. 2025 ke zrušení speciálního ustanovení § 30b ZDP týkající se odpisování hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření (FTVE). Nově se daňové odpisování řídí obecným zařazením hmotného majetku do odpisových skupin podle přílohy č. 1 ZDP.

Dle znění § 30b ZDP účinném do 31. 7. 2025 se hmotný majetek v klasifikaci produkce CZ-CPA označený kódem skupiny 27.11, 27.12 a dále v subkategorii CZ-CPA 26.11.22 využívaný k výrobě elektřiny ze zařízení pro výrobu elektřiny ze slunečního záření odpisoval rovnoměrně bez přerušení po dobu 240 měsíců do 100 % vstupní ceny nebo zvýšené vstupní ceny. Tyto odpisy se stanovily s přesností na celé měsíce se zaokrouhlením na celé koruny nahoru. Přitom poplatník měl povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po měsíci, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Při zahájení nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období mohly být uplatněny odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období. U ostatních zařízení fotovoltaické elektrárny probíhá odpisování podle § 31 a § 32 ZDP.

Jedná se o následující movitý majetek:

•    CZ-CPA 27.11 – zahrnuje elektrické motory, generátory a transformátory

•    CZ-CPA 27.12 – zahrnuje elektrická rozvodná a kontrolní zařízení, elektrická zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně elektrických obvodů

•    CZ-CPA 26.11.22 – zahrnuje polovodičové zařízení, diody vyzařující světlo, zamontované piezoelektrické krystaly včetně jejich dílů

Pro daňové odpisování technického zhodnocení provedeného na tomto hmotném majetku platilo na základě znění § 30b odst. 3 ZDP, že technické zhodnocení hmotného majetku odpisovaného podle § 30b odst. 1 ZDP zvyšuje jeho vstupní cenu. Poplatník pokračuje v odpisování hmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo technické zhodnocení ukončeno, a to rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování stanovenou pro tento hmotný majetek, nejméně však po dobu 120 měsíců.

V souvislosti se zrušením ustanovení § 30b ZDP zákonem č. 87/2025 Sb. vydalo GFŘ dne 14. 7. 2025 „Sdělení k novému způsobu daňového odpisování zařízení sloužících k výrobě elektřiny ze slunečního záření v návaznosti na zrušení § 30b ZDP“.

Ve sdělení GFŘ je uveden nový režim daňového odpisování FTVE dle ZDP:

•    Stavební část stavby FTVE (pevné konstrukce a s nimi související stavební části) se zatřídí dle klasifikace CZ-CC a bude odpisována v příslušné odpisové skupině buď jako samostatná stavba, nebo jako součást či technické zhodnocení jiné stavby (4. – 6. odpisová skupina).

•    Technologická část stavby FTVE (fotovoltaické panely, střídače, rozvaděče ad.) se zatřídí dle klasifikace CZ-CPA a bude odpisována odděleně od stavební části v příslušné odpisové skupině dle zatřídění jednotlivého samostatného movitého majetku, nebo jako soubor hmotných movitých věcí (zatříděný do odpisové skupiny dle hlavního funkčního předmětu, kterým budou nejčastěji fotovoltaické panely nebo střídače), přičemž nejčastěji odpisovou skupinou bude 2. odpisová skupina.

•    Baterie (bateriové úložiště) – které neslouží k výrobě elektrické energie, ale k jejímu uchovávání se zatřídí dle klasifikace CZ-CPA a budou odpisovány dle zatřídění jednotlivého samostatného hmotného majetku (27.20 Baterie a akumulátory, vč. subdodavatelských prací).

•    FTVE jako součást stavby – pokud je FTVE zdrojem elektrické energie pro konkrétní budovu (dům) dle stavebních předpisů, pak je FTVE jako celek odpisována jako součást této budovy ve smyslu Přílohy č. 1 k ZDP.

•    Dočasná stavba – pokud je FTVE stavbou, na jejíž technologickou část se pro účely ZDP uplatní fikce samostatné hmotné movité věci (resp. více samostatných hmotných movitých věcí) ve smyslu § 26 odst. 2 ZDP a pokud stavební úřad předem omezí dobu trvání nebo životnosti stavby FTVE v souladu se zákonem č. 283/2021 Sb. („stavební zákon“), pak „dočasnost“ stanovená dle stavebního zákona se logicky vztahuje na stavbu FTVE jako celek, tedy i na její technologickou část.

V přechodném ustanovení zákona č. 87/2025 Sb. se ke zrušení § 30b ZDP uvádí:

1.  U hmotného majetku uvedeného v § 30b zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, u něhož bylo zahájeno odpisování přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2.  U hmotného majetku uvedeného v § 30b zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, u něhož bylo zahájeno odpisování po 30. červnu 2024, lze od 1. července 2024 použít zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

K aplikaci přechodného ustanovení ke zrušení § 30b ZDP se ve sdělení GFŘ uvádí:

•    Pokud bylo u FTVE jako hmotného majetku zahájeno (časové) odpisování dle § 30b ZDP (rovnoměrně, měsíčně po dobu 240 měsíců), bude tento způsob odpisování poplatníkem uplatňován i nadále. Ve smyslu § 30b odst. 2 ZDP vznikla poplatníkovi povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po měsíci, v němž byly splněny podmínky pro odpisování.

•    Novela nicméně stanoví speciální pravidlo pro položky hmotného majetku, u kterých bylo poplatníkem zahájeno (časové) odpisování dle § 30b ZDP po 30. červnu 2024 do 31. července 2025. U tohoto hmotného majetku se může poplatník rozhodnout, zda bude i nadále pokračovat v (časovém) odpisování způsobem dle § 30b ZDP, nebo u tohoto majetku zvolí způsob odpisování popsaný výše (zařadí tedy tento hmotný majetek do odpisových skupin vymezených v Příloze č. 1 k ZDP a vybere si mezi rovnoměrným či zrychleným odpisováním). Tuto možnost (tj. volba mezi odepisováním podle § 30b ZDP, nebo podle § 30 ZDP) může využít i poplatník, který je nositelem investiční pobídky – volba způsobu odpisování nebude sama o sobě chápána jako porušení zvláštních podmínek pro uplatnění slevy na dani dle § 35a a § 35b ZDP.

•    V případě, že si poplatník zvolí u vybraného hmotného majetku uplatňování daňových odpisů v základu daně dle zatřídění do odpisových skupin, bude tento způsob uplatňovat od zahájení odpisování tohoto hmotného majetku. Pokud poplatník časové odpisy dle § 30b ZDP již uplatnil v daňovém přiznání, podá dodatečné (popř. opravné) daňové přiznání, ve kterém promítne zvolený (nový) způsob odpisování.

•    V případě, kdy poplatník zahájí daňové odpisování od data účinnosti novely (tj. od 1. 8. 2025), bude majetek využívaný k výrobě elektřiny ze slunečního záření možné odpisovat pouze rovnoměrným nebo zrychleným způsobem dle zařazení do odpisových skupin vymezených v Příloze č. 1 k ZDP.

Shrnutí výhod nového režimu odpisování FTVE od 1. 8. 2025:

•    možnost uplatnit přerušení odpisů s cílem optimalizovat daňovou povinnost,

•    možnost využít zrychlené odpisování hmotného majetku.

•    zkrácení doby odpisování hmotného majetku zařazeného v 2. a 3. odpisové skupině (doba odpisování 5 resp. 10 let) oproti době odpisování dle § 30b ZDP v délce 240 měsíců (20 let).

Ing. Ivan Macháček

Poznámka

Ze zákona č. 324/2025 Sb. o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů vyplývá s účinností od 1. 1. 2026 povinnost zaměstnavatele platit povinný příspěvek na produkt spoření na stáří zaměstnance, který vykonává rizikovou práci. Pro účely tohoto zákona se rozumí produktem spoření na stáří penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření. Rizikovou prací se rozumí práce, která je podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví zařazena do třetí kategorie pro faktory pracovních podmínek vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami.

Zaměstnavatel zaplatí povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří ve výši 4 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, jestliže zaměstnanec v rozhodném období odpracoval alespoň 3 směny rizikové práce.

Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec vykonával rizikovou práci. Vyměřovacím základem je vyměřovací základ zaměstnance podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Prvním rozhodným obdobím, za které vzniká povinnost zaměstnavatele zaplatit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří, je první rozhodné období následující po dni, kdy zaměstnanec oznámí zaměstnavateli, že uplatňuje právo na povinný příspěvek. Výše uvedená povinnost zaměstnavatele platit povinný příspěvek na produkt spoření na stáří zaměstnanci nemá žádné nové daňové dopady [platí postup dle § 6 odst. 9 písm. m) a dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP).

ZÁKON č. 586/1992 Sb.
o daních z příjmů

§ 35

Sleva na dani

(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o

a)  částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,

b)  částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo.

Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.

(2) Pro výpočet slev podle odstavce 1 písm. a) a b) je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců vymezenou v předchozí větě jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu (délky) trvání pracovního poměru v období, za které se podle odstavce 1 podává daňové přiznání, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy. Do celkového počtu hodin se nezapočítají neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, a dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního ...