Přehledy a roční zúčtování
ve zdravotním pojištění
Roční zúčtování se ve zdravotním pojištění dotýká pouze osob samostatně výdělečně činných (ovšem pouze těch, které nejsou činné v režimu paušální daně), u ostatních dvou skupin plátců, tedy u zaměstnavatelů a osob bez zdanitelných příjmů, roční zúčtování neprobíhá.
Podstatná odlišnost při plnění zákonných povinností spočívá tedy ve skutečnosti, že zaměstnavatelé podávají Přehledy za své zaměstnance každý měsíc, kdežto OSVČ jedenkrát ročně, a to v různých termínech. V následující analýze budou rámcově rozebrány povinnosti zaměstnavatele při podávání Přehledů, především se však zaměříme na postupy OSVČ, které se momentálně nacházejí v období, ve kterém musejí vůči své zdravotní pojišťovně splnit stanovené zákonné povinnosti.
V dalším textu budeme jak u zaměstnavatelů, tak u OSVČ používat pojem „Přehled“.
2.1
Přehledy zaměstnavatele
Jednou ze základních (a pravidelných měsíčních) povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je vyplnění formuláře „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ a jeho podání zdravotní pojišťovně za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud tento 20. den připadne na sobotu, neděli nebo svátek, lze tento Přehled předat zdravotní pojišťovně ještě nebližší následující pracovní den. Prostřednictvím tohoto formuláře získává zdravotní pojišťovna potřebná data, na základě kterých průběžně vyhodnocuje především platební morálku zaměstnavatele. Současně mohou takto podané informace následně sloužit i jako podklad pro provedení kontroly, neboť pouze fyzickým provedením kontroly lze relevantně prověřit, zda příslušný plátce postupuje při placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění v souladu se zákonem.
136. Rozdíly v počtu zaměstnanců
Je realitou, že se z nejrůznějších důvodů průběžně objevují rozdíly v počtech zaměstnanců uváděných zaměstnavateli na předkládaných Přehledech a dle údajů o počtu zaměstnanců v evidenci příslušné zdravotní pojišťovny.
Jakým způsobem mohou takové rozdíly vzniknout?
Ačkoliv by teoreticky ani prakticky nemělo k takovým rozporům docházet, nelze odstranit vliv „lidského faktoru“, proto dochází k nesrovnalostem jak v důsledku zavinění zaměstnavatelů (mzdových účetních a personalistů), tak administrativní chyby na straně zdravotní pojišťovny. Jelikož je cílem konkrétně daného způsobu evidence minimalizovat tuto chybovost, podívejme se blíže na problémové situace, ke kterým v souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatelem dochází.
Například:
– zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, ale zaměstnavatel ho nepřihlásil ke zdravotní pojišťovně, přičemž na předkládaných Přehledech je vykazován (započítáván do počtu zaměstnanců),
– zaměstnanec ukončil pracovní poměr, zaměstnavatel jej zapomněl odhlásit u zdravotní pojišťovny, ale na Přehledech již uváděn není,
– zaměstnavatel naopak zaměstnance buď přihlásí, nebo odhlásí u zdravotní pojišťovny, ale nezohlední tuto skutečnost v Přehledu,
– žena je na mateřské nebo rodičovské dovolené řádně vedena u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec, na Přehledech zaměstnavatele však jako zaměstnanec započítávána není, obdobně v případě dlouhodobé nemoci zaměstnance,
– příjem zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti je v některých měsících alespoň 3 500 Kč, v jiných měsících naopak této částky nedosahuje (osoba se jako zaměstnanec na takový kalendářní měsíc odhlašuje), přičemž tato skutečnost rovněž nekoresponduje s údaji na Přehledu atd.
V případě zjištění rozdílu, ať už zaměstnavatelem, nebo zdravotní pojišťovnou, je zapotřebí promptní sjednání nápravy.
137. Důležitá povinnost zaměstnavatele jako plátce pojistného
Pro výkon své úřední a kontrolní činnosti vyžadují zdravotní pojišťovny od zaměstnavatelů konkrétní informace.
Které údaje Přehled obsahuje?
Přehled podávaný zaměstnavatelem obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrnnou výši pojistného, vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců (13,5 % z vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru) a počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují. Do celkového počtu zaměstnanců se zahrnují například i ti zaměstnanci, kterým nebyl v příslušném měsíci, za které se pojistné platí, zúčtován žádný příjem (například nemoc, žena na mateřské nebo rodičovské dovolené stále vedená jako zaměstnanec apod.). Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více příjmů, zakládajících účast na zdravotním pojištění, započítává se takový zaměstnanec do počtu zaměstnanců na Přehledu pouze jedenkrát, neboť zákon hovoří o počtu zaměstnanců, nikoli o počtu pracovněprávních vztahů. Zaměstnavatelé jsou povinni podávat Přehledy všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou pojištěni jejich zaměstnanci.
Na základě Přehledu podaného zaměstnavatelem nezjistí zdravotní pojišťovny výši hrubé mzdy jednotlivých zaměstnanců (s výjimkou případu, kdy je zaměstnán pouze jeden zaměstnanec), mohou však snadno porovnat údaje týkající se počtu zaměstnanců, uváděné zaměstnavatelem, s evidencí ve svém informačním systému. Proto některé zdravotní pojišťovny v případě zjištění rozporu upozorňují zaměstnavatele na potřebu dořešení takového stavu. Jestliže zaměstnavatel zjistí jakoukoli chybu v některém ze tří výše uváděných údajů (úhrn vyměřovacích základů, výše pojistného, počet zaměstnanců) podává zdravotní pojišťovně opravný Přehled, a to za každý měsíc, ve kterém ke změně dochází.
2.2
Přehledy OSVČ za rok 2021
Jednou ze základních povinností OSVČ je podat zdravotní pojišťovně ve stanovených termínech Přehled za předcházející kalendářní rok. Tato povinnost platí i za situace, kdy výkon samostatné výdělečné činnosti trvá jen po část kalendářního roku, anebo i tehdy, když není povinností pojištěnce podat daňové přiznání (typicky z důvodu nízkých příjmů).
V důsledku novely zákona č. 592/1992 Sb. se při zúčtování roku 2021 již nepracuje s příjmy a výdaji, ale pojistné za rok 2021 a zálohy na rok 2022 se vypočítávají z daňového základu.
138. Typy Přehledů
OSVČ je povinna předložit zdravotní pojišťovně Přehled. V případě změny zdravotní pojišťovny v průběhu roku se Přehled podává všem (standardně oběma) zdravotním pojišťovnám.
Které Přehledy OSVČ podávají?
Osoba samostatně výdělečně činná, s výjimkou osoby, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, je povinna předložit Přehled nejpozději do jednoho měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok.
Změní-li se následně skutečnosti uvedené v tomto Přehledu (například plátce podal opravné nebo dodatečné daňové přiznání), je OSVČ povinna do 8 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, podat opravný Přehled a do 30 dnů doplatit případné dlužné pojistné.
Pokud však OSVČ pouze opravuje chybu v již podaném Přehledu, nejedná se za této situace o opravný Přehled, ale o opravu podaného Přehledu.
Neoznámení těchto změn lze zjistit v rámci předávání informací mezi dotčenými institucemi (finanční úřady, okresní správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny).
139. Samostatná výdělečná činnost jako hlavní, resp. vedlejší zdroj příjmů
Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je při souběhu příjmů ze zaměstnání a ze samostatné výdělečné činnosti rozhodující, který druh výdělečné činnosti (tedy zaměstnání nebo podnikání) považuje pojištěnec za hlavní zdroj příjmů.
Jaké podmínky platí u hlavního zdroje příjmů?
Pojištěnec si sám podle výše reálných (resp. očekávaných) příjmů sám rozhoduje, kterou činnost si v daném souběhu zvolí jako hlavní zdroj svých příjmů. Tuto důležitou skutečnost sděluje OSVČ zdravotní pojišťovně jednak při zahájení podnikání, jednak ji v modifikované podobě uvádí v podávaném Přehledu, ve kterém uvádí, zda pro OSVČ (a ve kterých měsících) platil nebo neplatil minimální vyměřovací základ.
Pokud je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. V rámci samostatné výdělečné činnosti pak nemusí pojištěnec dodržet minimální vyměřovací základ, ale pojistné se odvádí stanovenou sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu. Tato OSVČ nemusí platit zálohy na pojistné a pojistné pak doplatí jednorázovou úhradou za uplynulé zdaňovací období (kalendářní rok).
Je-li hlavním zdrojem příjmů pojištěnce samostatná výdělečná činnost, musí pravidelně platit měsíční zálohy na pojistné v minimální zákonné výši (od ledna 2022 alespoň 2 627 Kč, v roce 2021 alespoň v částce 2 393 Kč). V zaměstnání pak nemusí zaměstnavatel při odvodu pojistného respektovat minimální vyměřovací základ, ale pojistné odvádí ze skutečné výše příjmu.
Zaměstnanec, který je současně osobou samostatně výdělečně činnou, musí při příjmu nižším než minimální mzda doložit zaměstnavateli čestným prohlášením, že ve své samostatné výdělečné činnosti odvádí zálohy na pojistné alespoň v minimální povinné částce. Pokud zaměstnavatel takové čestné prohlášení nemá, provádí dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima.
140. Změna zákona od 1. 1. 2022
Podnikatelský sektor představuje jednu ze skupin plátců pojistného, proto je specifikace osob samostatně výdělečně činných důležitá pro zdravotní pojištění, tedy i pro naplňování příjmové stránky systému.
Kdo se považuje ve zdravotním pojištění za OSVČ?
Osobami samostatně výdělečně činnými jsou pro zdravotní pojištění určitě osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění nebo koncesní listiny. Do konce roku 2021 byly ve výčtu osob samostatně výdělečně činných uvedeny v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. například osoby podnikající v zemědělství nebo společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností.
S účinnosti od 1. ledna 2022 je pro účely veřejného zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou:
1. osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů,
2. spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení.
Toto zjednodušená formulace principiálně vychází i nadále ze zásady, že osobou samostatně výdělečně činnou je ve zdravotním pojištění osoba s příjmy podle ustanovení § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tímto rovněž došlo k odstranění některých výjimek, kdy za osoby samostatně výdělečně činné nebyly považovány například osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů, jejichž příjmy byly podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně.
U spolupracující osoby je zapotřebí mít na zřeteli, že tyto osoby (na které OSVČ převádí část svých příjmů a výdajů) mají vůči zdravotní pojišťovně tytéž povinnosti jako OSVČ. To znamená, že musí například:
– oznámit zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě zahájení spolupráce (výkonu samostatné výdělečné činnosti),
– platit měsíční zálohy na pojistné, pokud nejsou od placení těchto záloh zákonem osvobozeny,
– podat zdravotní pojišťovně Přehled atd.
Na všechny tyto osoby se ve zdravotním pojištění vztahují obecně platné podmínky pro činnost OSVČ, tedy zejména plnění oznamovací povinnosti, placení záloh na pojistné (a případného doplatku pojistného), podávání zmiňovaného Přehledu apod.
Pokud se pojištěnec rozhodne podnikat, nesmí zapomenout se přihlásit u své zdravotní pojišťovny jako OSVČ, a to i v situaci, kdy je podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů a pojistné hradí zaměstnavatel. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Za nesplnění oznamovací povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až 10 000 Kč.
141. Termíny pro podání Přehledu OSVČ zdravotní pojišťovně za rok 2021
Pro OSVČ jsou určeny různé termíny pro splnění této zákonné povinnosti.
Které možnosti mohou OSVČ využít?
Pro podání Přehledu OSVČ za rok 2021 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:
– do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2021 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 2. 5. 2022,
– pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, je OSVČ povinna doložit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně do 2. 5. 2022 a Přehled tak může podat až do 1. 8. 2022.
Do 8. 4. 2022 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy).
Podle § 136 odst. 2 daňového řádu se lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky. Protože termín 1. 5. 2022 vychází na neděli, lze daňové přiznání podat ještě 2. 5. a Přehled zdravotní pojišťovně do 2. 6. 2022.
142. Zúčtování roku 2021
Na základě Přehledu podaného za rok 2021 se stanovuje výše zálohy pro rok 2022.
Od kterého měsíce se platí nové zálohy a jak se provádí doplatek pojistného?
Do celkové částky zaplacených záloh se zahrnují platby za rok 2021, provedené až do 10. 1. 2022 včetně.
Do úhrnné výše záloh nepatří:
– doplatky pojistného za rok 2020, případně za dřívější období,
– platby penále či pokut,
– platby za měsíce, ve kterých byl pojištěnec registrován v průběhu roku 2021 u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů.
Od měsíce, ve kterém OSVČ podá Přehled, se na ni vztahuje povinnost platit zálohy na pojistné v nové výši dle Přehledu na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za rozhodné období předcházejícího kalendářního roku, případně za jeho část.
Platí-li OSVČ zálohy formou trvalého příkazu v peněžním ústavu, musí:
– provést úpravu trvalého příkazu tak, aby byly od příslušného měsíce placeny zálohy v nové výši,
– samostatnou platbou uhradit případný doplatek pojistného.
Pokud OSVČ:
– není povinna platit zálohy na pojistné (při samostatné výdělečné činnosti jako vedlejším zdroji příjmů nebo v prvním roce podnikání, jedná-li se o osobu, za kterou platí pojistné stát) a pojistné doplácí jednorázovou úhradou nebo
– je na základě úhrnu zaplacených záloh a dosažených výsledků podnikatelské činnosti povinna provést ještě doplatek pojistného,
pak úhradu doplatku za rok 2021 provede v roce 2022 nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán Přehled za rok 2021, a to již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny.
Pokud OSVČ neuhradí doplatek pojistného nebo neplatí ve srovnání s uplynulým rokem například vyšší zálohy, vzniká v důsledku této skutečnosti dluh na pojistném včetně souvisejícího nároku zdravotní pojišťovny na penále.
143. Minimální záloha OSVČ v roce 2022
OSVČ, jejichž samostatná výdělečná činnost je jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů a platí pro ně ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, jsou povinny platit alespoň minimální zálohy.
Jaká je minimální výše zálohy OSVČ v roce 2022?
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2022 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 38 911 Kč, tj. 19 455,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2022 se vypočte jako 13,5 % z částky 19 455,50 Kč, a zvyšuje se tak od ledna 2022 na 2 627 Kč.
Pokud musí OSVČ dodržet ve zdravotním pojištění zákonné minimum, pak alespoň minimální:
– zálohu za prosinec 2021 ve výši 2 393 Kč zaplatí nejpozději dne 10. 1. 2022 (8. 1. je v sobotu),
– zálohu za leden 2022 ve výši 2 627 Kč uhradí nejpozději dne 8. 2. 2022,
a to již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny, určený pro samoplátce.
Od měsíce podání Přehledu za rok 2021 (tedy například od dubna 2022) platí OSVČ nadále zálohu 2 627 Kč i tehdy, pokud podle příjmů a výdajů za rok 2021 matematicky vyjde výše zálohy nižší než 2 627 Kč. Horní výše zálohy OSVČ není v roce 2022 (fakticky od roku 2013) omezena, což platí i pro celkovou výši pojistného za tento rok.
Jestliže OSVČ naopak patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát), pak může záloha činit i méně než 2 627 Kč nebo může mít i nulovou hodnotu, což v roce 2022 platí rovněž v případě povoleného snížení zálohy takové osobě.
Popisované postupy vycházejí ze situace, kdy pojištěnec nevykonává svoji samostatnou výdělečnou činnost v režimu paušální daně.
2.3
Doplatky a nová výše záloh OSVČ
po podání Přehledu za rok 2021
Osoby samostatně výdělečně činné jsou ve zdravotním pojištění jedinou skupinou plátců pojistného, která platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Nicméně právní úprava platná ve zdravotním pojištění určuje i v této oblasti odlišné podmínky a fakticky zvýhodňuje taxativně vyjmenované skupiny podnikajících osob. OSVČ rovněž může požádat o snížení zálohy v případě, kdy je pro ni placení vyšších záloh aktuálně neúnosné.
Z hlediska výše zálohy, placené OSVČ v roce 2022, je rozhodující, zda se na tuto osobu vztahuje, nebo nevztahuje povinnost placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. V této souvislosti je zapotřebí si uvědomit, že od placení minimální výše zálohy jsou ve smyslu ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. osvobozeny:
– osoby s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které jsou držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,
– osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,
– osoby, které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,
– osoby, které jsou současně zaměstnanci, a v zaměstnání je za ně zaměstnavatelem odváděno pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu,
– osoby, za které je plátcem pojistného stát,
za předpokladu, že tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem je u těchto osob 50 % daňového základu.
V následujících příkladech si blíže rozvedeme jednotlivé situace s ohledem na skutečnost, zda se na OSVČ povinnost placení minimálních záloh vztahuje či nikoliv.
I. OSVČ je povinna platit alespoň minimální zálohy
(samostatná výdělečná činnost je jediným nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem příjmů)
Příklad 1
OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost (SVČ) po celý kalendářní rok 2021, daňový základ činil 180 951 Kč.
Pojistné za rok 2021:
P = 0,135 × 0,5 × 180 951 = 12 215 Kč.
OSVČ hradila v roce 2021 měsíčně minimální zálohy 2 393 Kč, pojistné je tudíž za tento rok zaplaceno v souladu se zákonem.
Záloha na rok 2022:
Z = 12 215 : 12 = 1 018 Kč,
kde
12 = počet měsíců výkonu SVČ v roce 2021.
Vzhledem k tomu, že se na tuto OSVČ vztahuje povinnost placení měsíčních záloh alespoň v minimální povinné výši, bude platit v roce 2022 (a to již od ledna) měsíční zálohy v částce 2 627 Kč. Takové zálohy by OSVČ platila v roce 2022 i v případě, kdyby za rozhodné období kalendářního roku 2021 byla například ve ztrátě.
Příklad 2
OSVČ začala vykonávat SVČ dne 15. 7. 2021. Pokud OSVČ podniká pouze po část kalendářního měsíce nebo třeba i jen jeden den v tomto měsíci, považuje se z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc. To znamená, že v roce 2021 vykonávala SVČ po dobu šesti kalendářních měsíců. Za toto období dosáhla daňového základu 342 229 Kč.
Pojistné za rok 2021:
P = 0,135 × 0,5 × 342 229 = 23 101 Kč.
Záloha na rok 2022:
Z = 23 101 : 6 = 3 851 Kč.
Příklad 3
Pojištěnec měl za období měsíců ledna–srpna 2021 souběh zaměstnání se SVČ (podnikat začal v lednu 2021), kdy v zaměstnání za něj zaměstnavatel odváděl pojistné z vyměřovacího základu převyšujícího minimální mzdu. To znamená, že SVČ byla v tomto období považována za vedlejší zdroj příjmů, zálohy na pojistné placeny nebyly. Ke dni 31. 8. 2021 tato osoba ukončila zaměstnání a SVČ se stala – následně i pro rok 2022 – hlavním (fakticky jediným) zdrojem jejích příjmů.
Vzhledem ke skutečnosti, že se SVČ stala hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, vztahovala se na něho povinnost platit od září 2021 měsíční zálohy na pojistné v minimální částce 2 393 Kč, posledním dnem splatnosti zálohy za měsíc září byl 8. říjen 2021. Při výpočtu výše pojistného za rok 2021 uvede pojištěnec na Přehledu celkem 12 měsíců výkonu SVČ, z nich však pouze čtyři měsíce budou obdobím, za které musí být dodržen minimální vyměřovací základ. Proto musí být za rozhodné období kalendářního roku 2021 zaplaceno pojistné alespoň v minimální výši za tyto čtyři měsíce, což mohou vyřešit čtyři zálohy v částce 2 393 Kč.
V souvislosti s platnou právní úpravou bude následně uplatněn tento postup:
– pokud vyjde pojistné za rok 2021 vyšší než 9 572 Kč (4 × 2 393), provede se doplatek pojistného,
– bude-li takto vypočtené pojistné nižší než 9 572 Kč, je zaplacenými zálohami zabezpečen odvod pojistného jako OSVČ v souladu se zákonem.
Při výpočtu nové zálohy na rok 2022 se bude přihlížet ke 12 měsícům výkonu SVČ v roce 2021, v každém případě však činí výše zálohy od ledna 2022 částku 2 627 Kč.
II. OSVČ není povinna platit alespoň minimální zálohy
Příklad 4
Poživatel starobního důchodu podniká jako OSVČ. V rámci své SVČ vykázal za 12 kalendářních měsíců roku 2021 daňový základ 51 230 Kč.
Pojistné za rok 2021:
P = 0,135 × 0,5 × 51 230 = 3 459 Kč.
Záloha na rok 2022:
Z = 3 459 : 12 = 289 Kč.
Při placení záloh poživatelem starobního důchodu (jakož i jinou osobou, na kterou se nevztahuje ve zdravotním pojištění v rámci její SVČ povinnost placení minimálních záloh – viz výše) je zapotřebí brát v úvahu tyto skutečnosti:
– měsíční zálohy vycházejí z daňového základu dosaženého v předcházejícím roce, tedy bez povinnosti placení minimálních záloh (aktuálně 2 627 Kč),
– z časového i finančního hlediska lze platby nižších záloh případně i sdružit, tedy zaplatit je najednou dopředu například na půl roku nebo na celý rok.
Osoby, na které se ve zdravotním pojištění nevztahuje povinnost placení pojistného z minimálního vyměřovacího základu, nemusejí platit v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti zálohy na pojistné, nicméně dle vlastní úvahy si mohou přiměřené zálohy platit. S účinností od 1. 8. 2004 již neexistuje u OSVČ, za které je plátcem pojistného stát, nárok na odpočet od dosaženého příjmu.
Příklad 5
Pojištěnec je zaměstnán a současně vykonává SVČ jako vedlejší zdroj svých příjmů.
Tato varianta je obvyklou formou souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností a má ve zdravotním pojištění především tato specifika:
– z hlediska placení pojistného je při posuzování hlavního a vedlejšího zdroje příjmů podstatné, které příjmy pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů; buď to mohou být příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy), nebo příjmy ze SVČ,
– i když je SVČ vedlejším zdrojem příjmů pojištěnce, musí být provedeno oznámení o jejím zahájení a ukončení,
– není povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné (zálohy si však platit může), pojistné se doplácí jednorázovou úhradou,
– výše pojistného za rozhodné období kalendářního roku se vypočítá sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu.
Z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny.
Příklad 6
Osoba celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku vykonávala po celý rok 2021 samostatnou výdělečnou činnost, na základě výsledků této své SVČ v roce 2020 platila od měsíce března 2021, ve kterém podala Přehled, měsíční zálohy 960 Kč.
Osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku představují ve zdravotním pojištění specifickou skupinu pojištěnců – plátců pojistného. Pokud takové osoby (a nemusí to být pouze matka dítěte) splňují zákonné podmínky, uvedené v ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., nevztahuje se na ně povinnost respektovat minimální vyměřovací základ v zaměstnání ani v SVČ, tedy nejsou ani povinny platit minimální zálohy. Průkazně se taková skutečnost dokladuje v Přehledu, předkládaném zdravotní pojišťovně.
Za tyto osoby je stát plátcem pojistného pouze v případě, kdy nemají příjem ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Pokud tyto osoby takový příjem (byť minimální) vykazují, stát za ně pojistné neplatí. Zvýhodnění těchto osob z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění spočívá v odvodu pojistného ze skutečné výše příjmů v zaměstnání a z 50 % daňového základu v SVČ, tedy bez nutnosti respektovat v obou činnostech minimální vyměřovací základ.
144. Placení nové zálohy
Výše zálohy v běžném roce se odvíjí od dosažených výsledků podnikatelské činnosti v roce předcházejícím.
Od kterého měsíce platí OSVČ nové zálohy?
Nová výše zálohy se platí od měsíce, ve kterém OSVČ podá zdravotní pojišťovně Přehled. To znamená, že pokud OSVČ podá Přehled například v březnu 2022, platí novou výši zálohy od tohoto měsíce, kdy posledním dnem lhůty pro zaplacení této nové zálohy je 8. duben 2022, a to již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny. OSVČ, pro kterou je její SVČ jediným (nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů, platí od ledna 2022 zálohy na pojistné nejméně v částce 2 627 Kč.
Pokud OSVČ platí zálohy na pojistné formou trvalého příkazu, musí s ohledem na situaci provést příslušnou změnu v peněžním ústavu, a to jak v návaznosti na zákonnou úpravu, kterou se zvyšuje minimální výše zálohy, tak podle nové výše zálohy na základě podávaného Přehledu.
Placení záloh v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, nebo opožděně, zakládá nárok zdravotní pojišťovny na penále. Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Zákonem č. 286/2021 Sb. se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení. Penále, jehož výše nedosáhne za kalendářní rok v úhrnu 100 Kč, se nepředepisuje ani se nepřipočítává k případnému penále, vzniklému v dalších letech.
2.4
OSVČ a některé speciální situace ve zdravotním
pojištění
Rozhodným obdobím pro placení pojistného osobami samostatně výdělečně činnými je ve zdravotním pojištění kalendářní rok. Nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní měsíc, což mimo jiné znamená, že podniká-li pojištěnec jako OSVČ v příslušném kalendářním měsíci po dobu kratší (fakticky třeba i jen jeden den), považuje se za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc. K takovým situacím zpravidla dochází v případě, kdy OSVČ zahajuje, resp. končí (případně přerušuje) svoji samostatnou výdělečnou činnost v průběhu měsíce.
Příklad 7
Podnikatel měl v roce 2021 jako živnostník příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů a současně měl příjmy z nájmu podle § 9 téhož zákona (nemovitost není zapsána v obchodním majetku). Ke dni 22. 9. 2021 odešel do starobního důchodu a k tomuto datu ukončil i svoji podnikatelskou činnost. Nadále měl pouze příjmy z nájmu.
Na tuto osobu se vztahuje povinnost platit zálohy na pojistné za měsíce leden–září 2021, příjmy z nájmu dle § 9 cit. zákona nepodléhají povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.
Jestliže tento podnikatel ukončil k 22. 9. 2021 samostatnou výdělečnou činnost, přičemž měl nadále pouze příjmy z nájmu, nevztahovala se na něj od října 2021 povinnost platit ve zdravotním pojištění zálohy na pojistné a zařazením do „státní kategorie“ měl tento pojištěnec současně vyřešen svůj pojistný vztah. Pojistné za rok 2021 bude odvedeno v souladu se zákonem, kdy za měsíce leden–září 2021 musí být dodržen minimální vyměřovací základ.
Příklad 8
OSVČ platila v roce 2021 minimální zálohy 2 393 Kč, dne 20. 9. utrpěla při autonehodě úraz a v pracovní neschopnosti byla do 14. 12.
V takovém případě je zapotřebí vycházet především z následujících aspektů:
– za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou (nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních předpisů), není povinností platit zálohy – pro zdravotní pojišťovnu nutno vydokladovat neschopenkou. V tomto případě tedy nebylo povinností OSVČ platit zálohy za měsíce říjen a listopad;
– v těchto dvou měsících nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, který se v důsledku této skutečnosti snižuje na poměrnou část deseti kalendářních měsíců za rozhodné období kalendářního roku 2021 – podmínkou uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského jako OSVČ (nutno doložit potvrzením od příslušné správy sociálního zabezpečení).
Chtěli bychom zdůraznit, aby OSVČ ve vlastním zájmu včas a řádně oznamovaly zdravotní pojišťovně existenci nemoci trvající alespoň jeden celý kalendářní měsíc, jinak nemůže zdravotní pojišťovna toto období zohlednit. I v návaznosti na platby záloh současně připomínáme OSVČ jejich důležitou povinnost, spočívající v oznamování skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem, jako je například přiznání nebo odejmutí důchodu, pobírání peněžité pomoci v mateřství, zahájení studia apod. Za porušení této zákonné povinnosti může být pojištěnci uložena pokuta až 10 000 Kč.
145. OSVČ nepodá Přehled za rok 2021
OSVČ jsou povinny podat Přehled bez ohledu na skutečnost, zda je jejich samostatná výdělečná činnost jediným nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním, či vedlejším zdrojem příjmů.
Jaké jsou možnosti zdravotních pojišťoven v situaci, kdy OSVČ povinnost podat Přehled nesplní?
Zdravotní pojišťovny disponují zákonnými mechanismy, na jejichž základě mohou pohledávky vůči OSVČ jak vyčíslit, tak následně uplatňovat. Nesplnění povinnosti podat Přehled je pod sankcí, kdy zdravotní pojišťovna může takto se provinivší osobě
– stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného a
– uložit pokutu až do výše 50 000 Kč,
přičemž takto uplatněný postup zdravotní pojišťovny nezbavuje OSVČ povinnosti Přehled podat.
Nepodá-li OSVČ Přehled ve stanovených termínech, bude se zdravotní pojišťovna domáhat svého zákonného nároku, tj. bude po OSVČ předložení Přehledu požadovat. Nejprve zřejmě osloví všechny OSVČ, dlužící Přehled, s tím, aby tento ve stanovené lhůtě dodaly. Pokud se ani tento krok nesetká s adekvátní odezvou (to znamená, že Přehled předložen není), může zdravotní pojišťovna spolupracovat s jinými institucemi, jejichž prostřednictvím lze potřebné údaje (tedy výši daňového základu OSVČ za rok 2021) získat.
Možnost kontaktování správy sociálního zabezpečení vyplývá z ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., podle kterého není porušením mlčenlivosti vzájemné poskytování informací mezi správci daní z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění, které jsou nezbytné pro účelnou kontrolu plátců.
Další možností zdravotní pojišťovny k získání potřebných údajů o OSVČ je obrátit se na místně příslušný finanční úřad, kde jsou příjmy a výdaje (daňový základ) uvedeny v daňovém přiznání za předpokladu, že toto bylo podáno.
Pokud zdravotní pojišťovna po vyčerpání všech možností nedospěje u OSVČ ke kýženému výsledku, to znamená, že údaje o daňovém základu nezíská, může podle ustanovení § 25a zákona č. 592/1992 Sb. stanovit tzv. pravděpodobnou výši pojistného, pokud byla OSVČ v dříve zaslané písemné výzvě k předložení Přehledu na tento následek upozorněna.
Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází zdravotní pojišťovna z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Těmito podklady tedy mohou být například údaje získané od státních institucí (viz výše). Pokud zdravotní pojišťovna takové údaje neobdrží, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše příjmů OSVČ za to, že jejím měsíčním příjmem (pro daný účel vyměřovacím základem) je částka odpovídající 50 % z 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém příslušná zdravotní pojišťovna stanoví pravděpodobnou výši pojistného.
Dle nařízení vlády č. 356/2021 Sb. ze dne 27. 9. 2021 činí hodnota všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 částku 36 119 Kč.
Měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného se u zaměstnavatele vypočte jako 1,5násobek tohoto všeobecného vyměřovacího základu a pro rok 2022 tak činí 54 178,50 Kč (36 119 × 1,5), 13,5 % pravděpodobné výše pojistného pak po zaokrouhlení 7 315 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato hodnota pravděpodobného pojistného poloviční – 3 658 Kč.
Podnikatelé však musí vzít na vědomí, že stanovením pravděpodobné výše pojistného není ve zdravotním pojištění nijak dotčena jejich povinnost podat Přehled včetně možnosti zdravotní pojišťovny uložit pokutu za porušení zákona. Pokud OSVČ následně požadovaný Přehled předloží, zdravotní pojišťovna rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší.
146. Řešení přeplatku
Výsledkem podnikatelských aktivit může být přeplatek na pojistném v situaci, kdy OSVČ platila vyšší zálohy a na základě dosažených výsledků (daňového základu) vykázala za skončený rok přeplatek na pojistném.
Jaké možnosti se podnikateli v této souvislosti nabízejí?
Pokud vznikne OSVČ za rozhodné období kalendářního roku přeplatek na pojistném, má tato v podstatě dvojí volbu:
– buď požádá o vrácení vzniklého přeplatku a zdravotní pojišťovna tento přeplatek v zákonné měsíční lhůtě vrátí za podmínky, že neeviduje vůči plátci pojistného splatný závazek, kdy za podání žádosti se považuje i předložení Přehledu, nebo
– bude výše přeplatku s jejím souhlasem použita na úhradu záloh(y) na pojistné na další období. V takovém případě pak musí OSVČ sledovat, dokdy vzniklý přeplatek pokrývá placení záloh v dalším období.
Byla-li v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. podána žádost o vrácení přeplatku pojistného a příslušná zdravotní pojišťovna vrátila tento přeplatek po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného, je povinna zaplatit penále.
Řešení č. 136 až 146 zpracoval Ing. Antonín Daněk (I/2022)







