Přehledy podávané
zaměstnavateli a OSVČ

Jaký je smysl Přehledů podávaných plátci pojistného zdravotním pojišťovnám? Které situace, vycházející z údajů ve své databázi, zjistí zdravotní pojišťovna po podání Přehledu? Co znamená pojem pravděpodobné výše pojistného?

Povinností plátce pojistného je sdělovat zdravotním pojišťovnám jejich pohledávky neboli předpisy pojistného.

Tyto hodnoty jsou důležité pro řádný výkon úřední a kontrolní činnosti a na základě takto podaných údajů rozhodují zdravotní pojišťovny o dalším postupu, jehož cílem je zabezpečit, aby zdravotní pojišťovna obdržela veškeré pojistné, na které má ze zákona nárok.

Prostřednictvím formulářů dále uvedených získává zdravotní pojišťovna potřebná data, na jejichž základě průběžně vyhodnocuje především platební morálku, ať už se jedná o zaměstnavatele nebo o osobu samostatně výdělečně činnou. Současně mohou takto podané informace následně sloužit i jako podklad pro provedení kontroly, neboť pouze fyzickým provedením kontroly lze prověřit, zda příslušný plátce postupuje při placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění v souladu se zákonem. Na základě těchto podkladových materiálů může zdravotní pojišťovna zahájit proces vyměření vzniklých pohledávek a v případě jejich nezaplacení pak podnikat kroky k jejich vymožení. Z těchto důvodů je podání Přehledu ať už zaměstnavatelem nebo OSVČ faktickou nutností, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny, jak je dále uvedeno.

Podání Přehledu
zdravotní pojišťovně

I v právních podmínkách roku 2024 je jednou ze základních zákonných povinností zaměstnavatelů a OSVČ ve zdravotním pojištění pravidelné podávání příslušného tiskopisu nazvaného:

•    „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“, který každý měsíc předkládají zaměstnavatelé, pro příjmovou stránku systému rozhodující plátci, všem zdravotním pojišťovnám, jejichž pojištěnce zaměstnávají a

•    „Přehled o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné“, který po skončení roku podávají osoby samostatně výdělečně činné tehdy, pokud v předcházejícím kalendářním roce podnikaly (a to třeba jen po část tohoto roku, bez ohledu na to, zda byla podnikatelská činnost jediným zdrojem příjmů nebo byla vykonávána souběžně se zaměstnáním, případně i s nulovým daňovým základem).

Pro oba typy těchto tiskopisů budeme v dalším textu používat pojmy „Přehled“, „Přehled zaměstnavatele“ nebo „Přehled OSVČ“.

Odkdy platí povinnost dotyčného subjektu podat Přehled?

Pro OSVČ od prvopočátku, tedy od zahájení fungování systému veřejného zdravotního pojištění v roce 1993 (přesněji za tento rok), u zaměstnavatelů je tomu jinak. Do právní úpravy platné ve zdravotním pojištění bylo ustanovení o povinnosti zasílat Přehledy včleněno novelou č. 127/1998 Sb., která nabyla účinnosti dnem 30. 6. 1998. Na základě této novelizace jsou zaměstnavatelé povinni zasílat požadované Přehledy až od července 1998, což je z historického hlediska odlišnost například od podávání Přehledů správám sociálního zabezpečení.

Termín pro zaměstnavatele
– za příslušný kalendářní měsíc

Za příslušný kalendářní měsíc musí být Přehled podán zaměstnavatelem zdravotní pojišťovně nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud tento 20. den připadne na sobotu, neděli nebo svátek, lze Přehled předat zdravotní pojišťovně ještě nejbližší příští pracovní den. Povinnost zaměstnavatele podat Přehled platí například i za měsíc, ve kterém byl třeba jen po část měsíce zaměstnán alespoň jeden zaměstnanec.

Přehled podávaný zaměstnavatelem

obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrnnou výši pojistného, vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců (13,5 % z vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru) a počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují. Do celkového počtu zaměstnanců se zahrnují například i ti zaměstnanci, kterým nebyl v příslušném měsíci, za který se pojistné platí, zúčtován žádný příjem (například nemoc, žena na rodičovské dovolené stále vedená jako zaměstnanec apod.). Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více příjmů zakládajících účast na zdravotním pojištění, započítává se takový zaměstnanec do Přehledu pouze jedenkrát, neboť zákon hovoří o počtu zaměstnanců, nikoli o počtu pracovněprávních vztahů.

Oprava údajů v Přehledu
zaměstnavatele

Na základě Přehledu podaného zaměstnavatelem nezjistí zdravotní pojišťovny výši hrubé mzdy jednotlivých zaměstnanců (s výjimkou případu, kdy je zaměstnán pouze jeden zaměstnanec), mohou však snadno porovnat údaje týkající se počtu zaměstnanců, uváděné zaměstnavatelem, s evidencí ve svém informačním systému. Proto některé zdravotní pojišťovny v případě zjištění rozporu upozorňují zaměstnavatele na potřebu dořešení takového nežádoucího stavu.

Jestliže zaměstnavatel zjistí jakoukoli chybu v některém ze tří výše uváděných údajů (úhrn vyměřovacích základů, výše pojistného, počet zaměstnanců) podává zdravotní pojišťovně opravný Přehled, a to za každý měsíc, ve kterém ke změně dochází.

Opravný Přehled podává zaměstnavatel zpravidla i v případě, když prohraje se zaměstnancem soudní spor o neplatnost rozvázání pracovního poměru. Jestliže soud po přezkoumání celého případu rozhodne o nepřetržitém trvání pracovního poměru, je tato osoba se zpětnou platností považována za zaměstnance po příslušné období. Bez ohledu na pojistné odvedené z přiznané náhrady mzdy je i v těchto případech nutné respektovat povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu za celé období neplatné výpovědi, neboť úhrn zúčtovaných příjmů musí činit v rozhodném období (kalendářním měsíci) nejméně částku minimální mzdy. Tato podmínka platí pro osoby (a zaměstnavatele), na které se vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Kromě odvodu pojistného ze zúčtované náhrady mzdy tak musí zaměstnavatel zajistit dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje.

Dopočet do zákonného minima za jednotlivé měsíce se netýká osob, které:

•    nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p. (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát),

•    byly v uvedeném období zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy (zaměstnavatel bude mít potvrzení od jiného zaměstnavatele),

•    po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ (dokládá zaměstnanec zaměstnavatel čestným prohlášením).

Povinnost zaměstnavatele
podat Přehled

Příslušný formulář (buď předtištěný zdravotní pojišťovnou nebo zpracovaný počítačově se všemi požadovanými náležitostmi) vyplňují všichni zaměstnavatelé, kteří za měsíc, za který se hlášení podává, byli povinni odvést zdravotní pojišťovně pojistné za své současné nebo i bývalé zaměstnance. Totéž platí i v případě, kdy povinnost odvodu nevzniká, ačkoliv pracovněprávní vztah trvá (například u pracovní smlouvy při nemoci jediného zaměstnance po celý kalendářní měsíc budou na Přehledu zaměstnavatele nulové částky vyměřovacího základu a pojistného, a jeden zaměstnanec).

Pokud by nastala třeba situace, že poslední (resp. jediný) zaměstnanec byl odhlášen k datu 31. 3. a do měsíce dubna mu byla zúčtována odměna kupříkladu 10 000 Kč, podal by zaměstnavatel za duben Přehled s úhrnem vyměřovacích základů 10 000 Kč, částkou pojistného 1 350 Kč a s nulovým počtem zaměstnanců.

Když OSVČ podniká,
podává Přehled

Pokud byl pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky v roce 2023 ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou, a to jak po celý kalendářní rok nebo pouze po část roku, případně jen jeden (i necelý) kalendářní měsíc, pak je povinen podat v roce 2024 zdravotní pojišťovně, u které byl v tomto roce pojištěn, formulář Přehled OSVČ. Tento Přehled podává i OSVČ, která v roce 2023 zahájila, ukončila, resp. přerušila svoji samostatnou výdělečnou činnost. Pro daný účel má každá zdravotní pojišťovna svůj (v rámci zdravotních pojišťoven unifikovaný) formulář, ať už papírový nebo připravený v elektronické podobě na svých webových stránkách.

Přehled podává i OSVČ ze států Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska nebo také ze Spojeného království, podnikající a tudíž pojištěná v České republice podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009. Naproti tomu OSVČ ze „třetí země“ není účastna českého systému veřejného zdravotního pojištění (řešením její situace je sjednání komerčního zdravotního pojištění).

Oprava údajů v Přehledu OSVČ

V případě dodatečné změny údajů o výši daňového základu je povinností OSVČ předložit opravné hlášení jak finančnímu úřadu, tak zdravotní pojišťovně. Podání řádného i opravného Přehledu se odvíjí od podání řádného, resp. opravného či dodatečného daňového přiznání. Jestliže finanční úřad na základě žádosti odůvodněně povolí prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, promítá se tato okolnost i do termínu pro podání Přehledu zdravotní pojišťovně, které však musí být tato skutečnost oznámena.

Podání opravného Přehledu je v právní úpravě zdravotního pojištění řešeno v ustanovení § 24 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. Jestliže dojde ke změně údajů o daňovém základu OSVČ, je OSVČ povinna ohlásit tyto změny zdravotní pojišťovně do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla, a do 30 dnů pak doplatit dlužné pojistné – taktéž ode dne, kdy se o změně dozvěděla. To znamená, že opravný Přehled lze (je povinností) podat v podstatě kdykoli po podání řádného Přehledu.

Pokud však OSVČ pouze opravuje chybu v již podaném Přehledu, nejedná se za této situace o opravný Přehled, ale o opravu podaného Přehledu. V případě změny zdravotní pojišťovny se podává opravný Přehled všem zdravotním pojišťovnám.

Podaný opravný Přehled, resp. údaje v něm dodatečně oznamované, pořídí zdravotní pojišťovna do svého informačního systému a z nich pak bude vycházet při zasílání vyúčtování jakožto zpravidla prvotního úkonu informativní povahy, sloužícího oběma stranám k porovnání pohledávek a plateb.

Pohledávky evidované
zdravotní pojišťovnou

Pořízením Přehledu (řádného či opravného) do informační databáze zdravotní pojišťovny a navazujícím zasláním vyúčtování je administrativně završeno prvotní finanční řešení příslušného rozhodného období – kalendářního roku, kdy výsledkem je některá z těchto variant:

a)  výše předepsaných pohledávek se zcela nebo s nepatrnou odchylkou shoduje s úhradami záloh včetně případného doplatku pojistného a není evidováno žádné penále

Jedná se svým způsobem o ideální stav jak z pohledu zdravotní pojišťovny, tak i OSVČ.

b)  OSVČ je dlužníkem

Podnikatel může mít dluh buď na pojistném, nebo na penále, anebo na obojím. Pokud nejsou evidované pohledávky na základě výzvy zdravotní pojišťovny uhrazeny dobrovolně, je zdravotní pojišťovna povinna ze zákona tyto uplatňovat, tedy předepsat (platebním výměrem nebo výkazem nedoplatků) a v případě jejich nezaplacení vymáhat, třeba i prostřednictvím exekutorských úřadů. Nepředepisuje se penále, které nepřesáhne v úhrnu 100 Kč za kalendářní rok. Rovněž platí, že nedoplatky pojistného, jejichž výše v úhrnu nepřesahuje u jednoho plátce pojistného a jedné pojišťovny 200 Kč, nelze vymáhat.

c)  zdravotní pojišťovna vyčíslí pře­platek

Při řešení přeplatku vzniklého v souvislosti s podáním Přehledu nebo i opravného Přehledu jsou v praxi na základě požadavku OSVČ aplikovány tyto dvě varianty:

a)  vrácení přeplatku ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne, kdy zdravotní pojišťovna přeplatek zjistila,

b)  použití přeplatku pojistného na úhradu záloh(y) na pojistné na další období.

Za žádost o vrácení přeplatku pojistného se vždy považuje podání Přehledu zdravotní pojišťovně. Přeplatek se vrací za podmínky, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně jiného splatného závazku, třeba kdyby byla po určitou dobu evidována jako osoba bez zdanitelných příjmů a neplacením pojistného (nebo penále) by jí vznikl dluh.

Pro řešení nedoplatku nebo přeplatku obecně platí promlčecí doba, která je pro obě strany s účinností od 1. 12. 2011 desetiletá (předtím byla pětiletá).

Jestliže zaměstnavatel nesplní
povinnost podat Přehled

podle § 25 odst. 3 zák. č. 592/1992 Sb. nebo pokud osoba samostatně výdělečně činná nepodá Přehled ve smyslu ustanovení § 24 odst. 2 a 3 cit. zákona, a tuto povinnost plátce nesplní ani ve lhůtě stanovené zdravotní pojišťovnou, může zdravotní pojišťovna stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného, byl-li plátce v zaslané výzvě na tento následek upozorněn.

Pravděpodobná výše pojistného

Aby mohla zdravotní pojišťovna zjistit, zda plátce platí pojistné podle zákona, musí jí zaměstnavatelé (za daný kalendářní měsíc) a OSVČ (za předcházející kalendářní rok) předložit příslušný Přehled. Je pravdou, že stále existují (a nepochybně i existovat budou) zaměstnavatelé i podnikatelé, kteří v tomto směru zákony nedodržují. Pro uplatnění postihu vůči těmto nezodpovědným plátcům začlenil zákonodárce do právní úpravy zdravotního pojištění institut pravděpodobného pojistného.

Pravděpodobná výše pojistného pro rok 2024 se stanoví ve výši 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, kdy hodnota tohoto parametru je již zmíněných 40 638 Kč. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele a jednoho zaměstnance 60 957 Kč (1,5 x 40 638), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 8 230 Kč. 

U osob samostatně výdělečně činných je tato měsíční hodnota pravděpodobného pojistného pro kalendářní měsíc roku 2024 poloviční (4 115 Kč).

Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného a navazující penále je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Doplatky po podání Přehledu

Zaměstnavatelé žádné doplatky po podání Přehledu neprovádějí, s výjimkou situace, kdy v souvislosti se změnou opravují některý z údajů a podávají opravný Přehled. OSVČ provádějí doplatky například tehdy, pokud je jejich samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů (tedy bez povinnosti placení záloh) a dále v případě, kdy při placení záloh vznikne ještě povinnost doplatku pojistného podle dosažených příjmů a výdajů.

Při úhradě doplatku pojistného za rok 2023 platí tyto podmínky:

1)  OSVČ, která je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, není povinna platit zálohy na pojistné; pojistné za rok 2023 zaplatí nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán Přehled v roce 2024;

2)  doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného, vypočteného podle § 3a zákona č. 592/1992 Sb., je splatný nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být v roce 2024 podán Přehled za rok 2023.

ZÁKON č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na veřejné
zdravotní pojištění

§ 3

(1) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům , které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

(2) Vyměřovací základ zaměstnance podle odstavce 1 se snižuje o

a)  náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

b)  odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,

c)  věrnostní přídavek horníků,

d)  plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,

e)  jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

(3) Pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.

(4) Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle odstavců 1 až 3, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak.

(5) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným zákonem upravujícím daně z příjmů. Zaměstnavatel je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného kurz, který použil.

(6) Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda.

(7) Je-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců osoba, které byl přiznán invalidní důchod, je u ní vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát.

(8) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu; ¹²⁾

b)  která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

c)  která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů; ¹⁴⁾

d)  která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

e)  za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),

f) která je pouze příjemcem odměny pěstouna,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.

(9) Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud

a)  zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,

b)  zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,

c)  zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) až c) ...