Přehledy ve zdravotním
pojištění po novele

Přehledy podávané zaměstnavateli a osobami samostatně výdělečně činnými představují pro každou zdravotní pojišťovnu zdroj dat důležitých pro výkon její úřední a kontrolní činnosti u plátců pojistného. V jaké formě a v jakých lhůtách se tyto Přehledy podávají? Které sankce může zdravotní pojišťovna v případně nepodání Přehledu vůči provinilci uplatnit? K jakému účelu slouží institut pravděpodobného pojistného?

I v právních podmínkách roku 2026 je jednou ze základních zákonných povinností zaměstnavatelů a OSVČ ve zdravotním pojištění pravidelné podávání tiskopisu nazvaného:

•    Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“, který každý měsíc předkládají zaměstnavatelé, pro příjmovou stránku systému rozhodující plátci, všem zdravotním pojišťovnám, jejichž pojištěnce zaměstnávají a

•    Přehled o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné“, který po skončení roku podávají osoby samostatně výdělečně činné tehdy, pokud v předcházejícím kalendářním roce podnikaly (a to třeba jen po část tohoto roku bez ohledu na to, zda byla podnikatelská činnost jediným zdrojem příjmů nebo byla vykonávána souběžně se zaměstnáním)

Pro oba typy těchto tiskopisů budeme v dalším textu používat pojmy „Přehled zaměstnavatele“ nebo „Přehled OSVČ“.

Po novele zákonů zdravotního pojištění č. 289/2025 Sb. lze od 1. 1. 2026 podávat oba Přehledy zdravotním pojišťovnám pouze v elektronické podobě.

Dále uvedené, související s podáním Přehledu OSVČ, neplatí pro podnikatele činné v paušálním režimu.

OSVČ ve zdravotním pojištění

Podle § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je od 1. 1. 2026 pro účely zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou osoba, které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), nebo která vykonává činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle ZDP.

Pro účely veřejného zdravotního pojištění je tak za osobu samostatně výdělečně činnou považován i ten pojištěnec, který, aniž by musel vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, má příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 1 a 2 ZDP, tedy i ty, u nichž se žádný výkon činnosti s nimi spojený ani nepředpokládá. Status OSVČ tak již není vázán pouze na výkon činnosti, ale i na příjmy ze samostatné činnosti podle ZDP.

Výkon podnikatelské činnosti a Přehled OSVČ

Kromě pravidelného placení záloh (nejsou-li OSVČ od této povinnosti zákonem osvobozeny) je jejich další základní povinností podání Přehledu OSVČ za rozhodné období předcházejícího kalendářního roku.

Pokud byl pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky v roce 2025 ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou, pak je povinen podat zdravotní pojišťovně, u které byl v tomto roce pojištěn, formulář Přehled OSVČ. Tento Přehled podává i OSVČ, která v roce 2025 zahájila, ukončila, resp. přerušila svoji samostatnou výdělečnou činnost. Pro daný účel má každá zdravotní pojišťovna svůj formulář, připravený v elektronické podobě na svých webových stránkách. Tyto formuláře jsou v podstatě identické, odlišují se zpravidla pouze názvem zdravotní pojišťovny a jejím logem.

Termíny pro podání Přehledu
OSVČ za rok 2025

Pro podání Přehledu za rok 2025 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:

•    do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2025 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 4. 5. 2026

•    pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, může OSVČ podat Přehled do 3. 8. 2026.

Do 8. 4. 2026 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy).

Podle § 136 odst. 2 daňového řádu se lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky. Protože termín 1. 5. 2026 je státním svátkem a vychází na pátek, lze daňové přiznání podat ještě 4. 5. a Přehled zdravotní pojišťovně do 4. 6. 2026.

Povinnost podat Přehled platí pro všechny pojištěnce, kteří se považují ve zdravotním pojištění za OSVČ podle § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb.

Rozdělování příjmů
a vyměřovací základ

Ve smyslu ustanovení § 13 ZDP lze příjmy dosažené při výkonu samostatné činnosti rozdělovat na spolupracujícího manžela, resp. manželku, spolupracující osobu, žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a na člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu. V takovém případě se na spolupracující osobu nahlíží ve zdravotním pojištění jako na OSVČ.

Vyměřovacím základem je u OSVČ sazba 50 % daňového základu za rozhodné období kalendářního roku, přičemž v ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou vyjmenovány osoby, které nemusejí minimální vyměřovací základ dodržet.

Osoby ze zahraničí

Přehled podávají svobodně zvolené české zdravotní pojišťovně i osoby bydlící na území některého ze států Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku nebo ve Spojeném království, podnikající (a tudíž pojištěné) v ČR jako OSVČ podle koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009, anebo v ČR pojištěné v případě souběhu zaměstnání v České republice a výkonu samostatné výdělečné činnosti v některém z uvedených států.

OSVČ v českém systému veřejného zdravotního pojištění nemůže být cizinec z tzv. třetích zemí, tedy mimo státy uvedené v předcházejícím odstavci. Řešením jeho osobní situace je uzavření komerčního zdravotního pojištění. Výjimku z tohoto pravidla představuje varianta, kdy je tato podnikající osoba současně zaměstnancem českého zaměstnavatele.

Přehled podávaný
zaměstnavatelem

obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrnnou výši pojistného, vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců (13,5 % z vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru) a počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují. Do celkového počtu zaměstnanců se zahrnují například i ti zaměstnanci, kterým nebyl v příslušném měsíci, za které se pojistné platí, zúčtován žádný příjem (například nemoc, neplacené volno, žena na mateřské nebo osoba na rodičovské dovolené stále vedená jako zaměstnanec apod.).

Za příslušný kalendářní měsíc musí být Přehled zaměstnavatele podán zdravotní pojišťovně nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, ke stejnému datu musí být i zaplaceno pojistné (připsáním platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny). Pokud tento 20. den připadne na sobotu, neděli nebo svátek, lze Přehled předat zdravotní pojišťovně ještě nejbližší příští pracovní den.

Vyměřovací základ zaměstnance

Pro placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností ve zdravotním pojištění je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance či nikoli. Jestliže osoba není charakterem zúčtovaného plnění nebo ve specifických případech výší příjmu ve zdravotním pojištění zaměstnancem, pak zaměstnavatel ze zúčtovaného příjmu pojistné neodvede a taková osoba do celkového počtu zaměstnanců v daném kalendářním měsíci započítána nebude. Výčet osob, které nejsou po novele č. 289/2025 Sb. považovány ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2026 za zaměstnance, naleznete v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 1. – 9. zákona č. 48/1997 Sb. Nově se jedná například o členy společenství vlastníků jednotek při příjmu nižším než 4 500 Kč nebo v případě svědečného zúčtovaného za podání svědecké výpovědi u soudu. Také platí, že pokud osoba není ve zdravotním pojištění zaměstnancem, musí si svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) zabezpečit jiným zákonným způsobem, například může být osobou bez zdanitelných příjmů.

Pokud je osoba považována ve zdravotním pojištění za zaměstnance, je vyměřovacím základem pro placení pojistného zaměstnavatelem za příslušný kalendářní měsíc úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDP, a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Odvodu pojistného podléhají i příjmy (odměny) zúčtované po skončení zaměstnání, tedy bývalým zaměstnancům. Výjimkou je plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Zúčtované plnění se nezahrne do vyměřovacího základu zaměstnance tehdy, pokud je poskytnuto poživateli pouze některého z těchto dvou druhů důchodů za podmínky, že bylo z časového hlediska poskytnuto (nikoli zúčtováno) po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. V této souvislosti také platí, že poživatelem důchodu musí být osoba v době, kdy jí bylo plnění poskytnuto, ne v době, kdy došlo ke skončení zaměstnání.

Osoba, které byl po skončení zaměstnání zúčtován jako bývalému zaměstnanci příjem podléhající odvodu pojistného, nebude započtena do celkového počtu zaměstnanců z toho důvodu, že není v tomto měsíci zaměstnancem (nepřihlašuje se na daný měsíc u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec).

Sankce pro zaměstnavatele
i pro OSVČ

I když většina zaměstnavatelů i OSVČ povinnost podat příslušný Přehled ve stanoveném termínu řádně plní, stále je nemálo těch, kteří tento formulář (a mnohdy i opakovaně) nepředkládají. Nemohou se pak divit, když se toto jejich počínání celkem logicky stává předmětem zájmu té zdravotní pojišťovny, která Přehled neobdrží. Stávající právní úprava dává zdravotním pojišťovnám poměrně velký „manévrovací prostor“, v jehož rámci mohou tento prohřešek (a nutno dodat, že v naprosté většině případů úspěšně) sankcionovat.

Zákon č. 592/1992 Sb. obsahuje možné postupy i v situaci, kdy zaměstnavatel povinnost podat Přehled nesplní. Zdravotní pojišťovny totiž disponují zákonnými mechanismy, na jejichž základě mohou pohledávky vůči zaměstnavateli i OSVČ jak vyčíslit, tak následně uplatňovat. Nesplnění povinnosti podat Přehled je pod sankcí, kdy zdravotní pojišťovna může takto se provinivší právnické nebo fyzické osobě:

•    stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného (viz dále) a

•    uložit pokutu až do výše 50 000 Kč,

přičemž takto uplatněný postup zdravotní pojišťovny nezbavuje zaměstnavatele nebo OSVČ povinnosti Přehled podat.

Postup zdravotní pojišťovny

Pokud zaměstnavatel nebo OSVČ nedodají zdravotní pojišťovně Přehled v termínech daných zákonem, jak je výše uvedeno, bude se zdravotní pojišťovna domáhat svého nároku neboli bude po příslušném plátci předložení Přehledu oprávněně požadovat. Nejprve zřejmě osloví všechny subjekty dlužící Přehled s tím, aby tento neprodleně dodaly, v této fázi ještě bez postihu. Pokud se však tento krok nesetká s odpovídající odezvou (to znamená, že požadovaný Přehled předložen není), může zdravotní pojišťovna začít v předmětné záležitosti spolupracovat s jinými institucemi, jejichž prostřednictvím může potřebné údaje o výši pohledávky získat. Může se tak obrátit například na Finanční správu nebo na Českou správu sociálního zabezpečení, odkud pomocně může potřebné údaje, například daňový základ OSVČ, obdržet.

Stanovení pravděpodobné
výše pojistného

Pokud zdravotní pojišťovna nemá, a ani jinak nezíská, u zaměstnavatele částku pojistného za kalendářní měsíc nebo u OSVČ nemá k dispozici údaje o jejím daňovém základu za předcházející kalendářní rok, může podle ustanovení § 25a zákona č. 592/1992 Sb. stanovit tzv. pravděpodobnou výši pojistného, pokud byl daný subjekt v dříve zaslané písemné výzvě k předložení Přehledu na tento následek upozorněn.

Pravděpodobná výše pojistného
pro rok 2026

se stanoví jako 1,5násobek všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024, kdy je hodnota tohoto parametru 46 278Kč (viz nařízení vlády č. 365/2025 Sb.). To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele a jednoho zaměstnance 69 417 Kč (1,5 x 46 278), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 9 372 Kč. Takže pokud by zaměstnavatel například nepodal Přehled za měsíc březen a zaměstnával by v tomto měsíci 10 zaměstnanců, činila by výše pravděpodobného pojistného za tento měsíc 93 720 Kč. 

U osob samostatně výdělečně činných je tato měsíční hodnota pravděpodobného pojistného pro kalendářní měsíc roku 2026 poloviční (4 686 Kč).

Zaměstnavatel i OSVČ si musejí být vědomi skutečnosti, že stanovením pravděpodobné výše pojistného není ve zdravotním pojištění nijak dotčena jejich povinnost podat Přehled včetně možnosti zdravotní pojišťovny uložit pokutu za porušení zákona. Pokud plátce následně požadovaný Přehled předloží, zdravotní pojišťovna rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší.

Z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného jsou zaměstnavatelé i OSVČ povinni platit i penále, a to ode dne, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného do dne, ve kterém byl Přehled předložen. Tento postup je uplatněn i tehdy, je-li penále z pravděpodobné výše pojistného vyšší než penále podle podaného Přehledu. Je-li naopak penále z titulu pravděpodobné výše pojistného nižší než penále z pojistného na základě Přehledu, doplácí dlužící subjekt ještě tento rozdíl.

ZÁKON č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů

§ 6

Příjmy ze závislé činnosti

(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou

a)  plnění v podobě

1.  příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,

2.  funkčního požitku,

b)  příjmy za práci

1.  člena družstva,

2.  společníka společnosti s ručením omezeným,

3.  komanditisty komanditní společnosti,

c)  odměny

1.  člena orgánu právnické osoby,

2.  likvidátora,

d)  příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává, nejde-li o úrok z prodlení.

(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti je dále označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel“. Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí s výjimkou osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost, je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady.

(3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch. Příjmem zaměstnance se rozumí i plnění podle odstavce 9 písm. e) a g), plnění ve formě podle odstavce 9 písm. d) a jiné plnění na sociální podmínky nebo péči o zdraví vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní nebo jiné smlouvy poskytnutá zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší, než je cena

a)  určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám,

b)  stanovená podle odstavce 6 v případě poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely,

c)  stanovená podle odstavce 18 v případě použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona.

Za příjmy podle odstavce 1 se nepovažují příjmy z realizace kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí kvalifikovaným zaměstnancem ve výši uvedené v § 6a odst. 7 jejich uplatněním nebo finančním vypořádáním v souladu s podmínkami kvalifikované zaměstnanecké opce.

(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1

[Dnem 1. ledna 2027 v § 6 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně” nahrazují slovy „pro výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti sazbou zálohy podle § 38h” a slova „§ 36 odst. 6 nebo 7” se nahrazují textem „§ 38h odst. 10”.]

a)  plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nedosáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, nebo

b)  v úhrnné výši nedosahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc rozhodné částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění….