Překážky v práci – náhrada mzdy

V pracovněprávních vztazích je nutné pečlivě rozlišovat, zda se jedná o:

•    překážky v práci na straně zaměstnavatele nebo

•    překážky v práci na straně zaměstnance.

Překážky na straně
zaměstnavatele

Zákoník práce uvádí následující překážky na straně zaměstnavatele, kdy zaměstnanec nemůže konat práci (§ 207 až § 210):

•    Prostoje. Zaměstnanec má v případě prostoje nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku, pokud nekoná jinou práci a jsou splněny následující podmínky, pro které zaměstnanec nemůže konat práci pro přechodnou závadu způsobenou:

-   poruchou na strojním zařízení, nezaviněnou zaměstnancem,

-   v dodávce surovin nebo pohonné síly,

-   chybnými podklady nebo jinými provozními příčinami.

•    Nepříznivé povětrnostní vlivy. Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, pokud k přerušení práce je způsobeno nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a pokud nebyl převeden na jinou práci.

•    Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele. Pokud se nejedná o výše uvedené dvě překážky v práci na straně zaměstnavatele, to znamená, že se nejedná o prostoje ani o nepříznivé povětrnostní vlivy, pak se tyto překážky považují za jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele. V těchto případech však náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. To však neplatí v případě, pokud je uplatněno konto pracovní doby.

•    Částečná nezaměstnanost. Jedná se o situaci, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách. Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.

-   V případě, pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, konkrétní výši náhrady mzdy upraví dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací. Musí však být dodrženo, že náhrada mzdy musí činit nejméně 60 % průměrného výdělku.

-   Pokud se však jedná o zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace, stanoví konkrétní výši náhrady mzdy zaměstnavatel vnitřním předpisem, opět nejméně ve výši 60 % průměrného výdělku.

-   Postupovat takto však nemohou zaměstnavatelé, které používají pro odměňování plat a nikoliv mzdu.

•    Doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště. Náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku přísluší zaměstnanci pouze za předpokladu splnění následujících 2 podmínek:

-   Doba, strávená na pracovní cestě nebo cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů spadá do pracovní doby zaměstnance (směny). Pak se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele.

-   Zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování ušla mzda.

»   Pokud však zaměstnanci v daném případě mzda neušla, náhrada mzdy zaměstnanci nepřísluší.

Překážky na straně
zaměstnance

V případě překážek na straně zaměstnance je nutné rozlišovat, zda zaměstnanci přísluší:

•    právo na náhradu mzdy, anebo

•    jiné právo, například na náhradní volno nebo mateřskou či rodičovskou dovolenou.

Zákoník práce rozlišuje následující překážky na straně zaměstnance (§ 191 až § 206):

•    Důležité osobní překážky v práci. Jedná se o překážky, kdy je zaměstnavatel povinen mimo jiné omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci v následujících případech:

-   Dočasná pracovní neschopnost podle zvláštních předpisů (zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění).

-   Karanténa nařízená podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví).

-   Mateřská, otcovská nebo rodičovská dovolená.

-   Ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiné fyzické osoby v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění (onemocnění nebo úraz dítěte, ošetřování člena společné domácnosti z důvodu nemoci, úrazu nebo porodu).

-   Péče o dítě v případech mladší než 10 let z důvodů stanovených podle § 39 zákona o nemocenském pojištění (jedná se o uzavření školy nebo obdobného zařízení, karanténa nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, porodila, byla jí nařízena karanténa nebo nastaly jiné důvody uvedené v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona o nemocenském pojištění).

-   Fyzická osoba, která jinak o dítě mladší 10 let pečuje, se podrobila vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, které nebylo možné zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat.

-   Jedná se o dobu poskytování dlouhodobé péče v případech podle § 41a až § 41c zákona o nemocenském pojištění.

•    Jiné důležité osobní překážky v práci. Výčet těchto překážek v práci je uveden zejména v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.

•    Překážky v práci z důvodu obecného zájmu. Jedná se o následující překážky (blíže viz § 200 až § 205 zákoníku práce):

-   Výkon veřejné funkce (§ 201).

-   Výkon občanské povinnosti (§ 202).

-   Jiné úkony v obecném zájmu (§ 203).

-   Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež (§ 203a).

-   Pracovní volno související s brannou povinností (§ 204).

-   Školení, jiné formy přípravy nebo studia (§ 205).

Překážky na straně
zaměstnance, kdy zaměstnanci vzniká právo na náhradu mzdy

Důležité osobní překážky v práci: Náhrada mzdy nebo náhrada odměny z dohody je poskytována zaměstnanci v době 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti nebo karantény (podrobněji viz § § 192 až 194 zákoníku práce),

Jiné důležité osobní překážky v práci: Náhrada mzdy u jiných osobních důležitých osobních překážek v práci je poskytována zaměstnanci v případech, kdy tak stanoví příslušné nařízení vlády č. 590/2006 Sb.

Překážky v práci z důvodu obecného zájmu:

•    Zaměstnanci přísluší pracovní volno s náhradou mzdy v případech, kdy se jedná o jiné úkony v obecném zájmu, uvedené v § 203 odst. 2 písm. a) zákoníku práce. Pracovní volno přísluší zaměstnanci též v případě akcí pro děti a mládež, uvedených v § 203a odst. 1 zákoníku práce, za dobu pracovního volna přísluší náhrady mzdy ve výši uvedené v § 203a odst. 4 a 5 zákoníku práce.

•    Zaměstnanci přísluší pracovní volno též v případě pracovního volna souvisejícího s brannou povinností podle § 204,

•    V případě překážek v práce na straně zaměstnance z důvodu účasti na školení, jiné formy přípravy nebo studia uvedených v § 205 zákoníku práce přísluší zaměstnanci náhrada mzdy (tj. zaměstnanec má získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, které je v souladu s potřebou zaměstnavatele, viz zvyšování kvalifikace dle § 232 zákoníku práce spojené s právem na náhradu mzdy, avšak nezaměňovat s prohlubováním kvalifikace dle § 230 zákoníku práce, které se považuje za výkon práce, za který přísluší mzda a nikoliv náhrada mzdy).

•    Zaměstnanci dále přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku v případě rekvalifikace dle § 110 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, neboť rekvalifikace je podle uvedeného zákona rovněž považována za překážku v práci na straně zaměstnance. Podrobnější informace týkající se rekvalifikace zaměstnanců jsou pak uvedeny v § 110 uvedeného zákona o zaměstnanosti.

JUDr. Ladislav Jouza