Překážky v práci – problémy

Jiné důležité osobní překážky v práci jsou pouze jednou součástí množiny překážek v práci na straně zaměstnance. Konkrétně jsou upraveny v § 199 ZP a v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, které bylo vydáno k provedení § 199 odst. 2 ZP.

Právo na jiné důležité osobní překážky v práci je od 1. ledna 2007, tedy od účinnosti nyní platného zákoníku práce možno sjednat i v dohodě o pracovní činnosti. Podle í § 77 odst. 2 ZP totiž platí, že právo zaměstnance činného na základě dohody o pracovní činnosti na jiné důležité osobní překážky v práci a na dovolenou je možné sjednat, popřípadě stanovit vnitřním předpisem, a to za podmínek uvedených v § 109, 206 a části deváté.

Zákoník práce

Jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance se dříve nazývaly zjednodušeně jako placené překážky v práci. Dnes tento název již neodpovídá, neboť již není u všech překážek uvedených v příloze k prováděcímu nařízení vlády č. 590/2006 Sb., bez výhrady poskytována náhrada mzdy.

Podle § 199 odst. 1 ZP platí, že nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v § 191 ZP, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu podle odstavce 2. Náhrada mzdy nebo platu se poskytne ve výši průměrného výdělku.

Zaměstnancům, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhují (dříve tzv. domáčtí zaměstnanci), tj. zaměstnancům podle § 317 ZP, se právo na překážku poskytuje jen ve vyjmenovaných případech. Jedná se pouze o překážku v práci z důvodu svatby, úmrtí v rodině a přestěhování.

Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci [a to všem zaměstnancům, zaměstnancům v pracovním poměru, zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti i zaměstnancům, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhují (dříve tzv. domáčtí zaměstnanci)] v odůvodněných případech další pracovní volno, popřípadě mu může poskytnout pracovní volno i z jiných vážných důvodů, zejména k zařízení důležitých osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí, které nelze vyřídit mimo pracovní dobu. S ohledem na liberální charakter právní úpravy zákoníku práce není tato možnost výslovně upravena, jde principielně o otázku smluvní volnosti zaměstnavatele a zaměstnance.

Nařízení vlády č. 590/2006 Sb.

Přehled všech důležitých osobních překážek v práci uvedených v příloze k prováděcímu nařízení vlády č. 590/2006 Sb.:

Vyšetření nebo ošetření

Podle textu nařízení vlády se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).

Podle tohoto bodu má zaměstnanec právo na pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možno provést mimo pracovní dobu. Pracovní volno se však poskytne i tehdy, bylo-li ošetření nebo vyšetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je schopno potřebnou zdravotní péči poskytnout. Zaměstnanci v takovém případě přísluší náhrada mzdy za skutečně dobu prokazatelně nezbytně nutnou.

Pokud zaměstnanec byl vyšetřen ve zdravotnickém zařízení, které nebylo jeho bydlišti nebo pracovišti, má právo na pracovní volno s náhradou mzdy za nezbytně nutnou dobu, po kterou by takové vyšetření trvalo ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zvolil, a které je nejblíže jeho bydlišti nebo pracovišti.

Rozsah uvedené překážky nelze určovat nějakým paušálem, ale zaměstnavatel by měl vycházet z potvrzení zdravotnického zařízení o délce vyšetření a z toho by pak měl odvodit celkovou dobu potřebnou k vyšetření, kdy zaměstnanci přísluší náhrada mzdy a kdy kromě náhrady mzdy ještě pracovní volno bez náhrady mzdy.

Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce

Podle textu nařízení vlády se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

Tato jiná důležitá osobní překážka v práci je v nařízení vlády nová. Nyní platný zákoník práce předpokládal, že hned od jeho účinnosti bude platit zdravotní reforma a budou zavedeny pracovnělékařské prohlídky. To se však stalo až v r. 2012, kdy nabyl účinnosti zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a v r. 2013, kdy nabyla účinnosti vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče).

K tomu pak ještě v ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) ZP zdůraznilo, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci, který se podrobí preventivní prohlídce, vyšetření nebo očkování podle písmene d), případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle § 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem. Rozsah a četnost těchto prohlídek je tančena vyhláškou č. 79/2013 Sb. sice zatím obecně závazným právním předpisem není stanovena, jediným předpisem je stará Aby tato povinnost zaměstnavatele byla vyjádřena i právem zaměstnancem, byla do přílohy nařízení vlády vložena tato překážka v práci. Je nespornou skutečností, že zaměstnavatel musí zaměstnanci poskytnout z titulu preventivní prohlídky, vyšetření nebo ošetření volno s náhradou mzdy. Jedinou výjimkou je vstupní prohlídka, kdy podle § 59 zákona č. 373/2011 Sb. platí, že vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel osobě ucházející se o zaměstnání vstupní lékařskou prohlídku uhradí, jestliže s ní uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah. Uvedené se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem dohodne o úhradě vstupní lékařské prohlídky i v případě neuzavření pracovněprávního nebo obdobného vztahu, anebo stanoví-li právní předpis jinak. Vstupní lékařskou prohlídku, jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, hradí případný zaměstnavatel vždy.

Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků

Podle textu nařízení vlády platí, že pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem.

Tato překážka v práci je stará a v praxi nepůsobí výkladové problémy, byla zařazena již v přílohách k prováděcím nařízením vlády k starému zákoníku práce. Podle nařízení vlády jde o překážku v práci, při které nevzniká zaměstnanci právo na náhradu mzdy, nicméně s ohledem na liberální charakter zákoníku práce je možno smluvně (tj. v pracovní či kolektivní smlouvě) dohodnout či stanovit vnitřním předpisem zaměstnavatele právo na náhradu mzdy, tomu nic nebrání. Ustanovení § 199 odst. 1 ZP je ustanovením uvedeným v § 363 ZP ustanovením transpozičním, kterým se zapracovávají předpisy zemí Evropských společenství a od kterých se lze odchýlit pouze ve prospěch zaměstnance.

Znemožnění cesty do zaměstnání

Podle textu nařízení vlády se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den poskytne zaměstnanci těžce zdravotně postiženému pro znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem, který tento zaměstnanec používá.

Tato překážka v práci také nepůsobí větší výkladové problémy, týká se pouze těžce postižených zaměstnanců, tedy zaměstnanců, kteří jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními ve smyslu ustanovení § 67 odst. 2 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění p.p. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se těmto zaměstnancům poskytuje v případě, když používají k dopravě do zaměstnání vlastního automobilu a povětrnostní podmínky (vítr, sníh, náledí apod.) cestu do zaměstnání znemožní.

Svatba

Pracovní volno se poskytne na 2 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu; náhrada mzdy nebo platu přísluší však pouze za 1 den. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu dítěti při svatbě rodiče.

Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 ZP.

Podle tohoto bodu přísluší zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na dva dny na vlastní svatbu, z toho jeden den k účasti na svatebním obřadu.

Pokud se svatba konala v sobotu, tj. v den nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu, má právo pouze na jeden den pracovního volna s náhradou mzdy. Podmínkou pro právo na dva dny pracovního volna s náhradou mzdy je skutečnost, že dnem svatebního obřadu byl pracovní den.

Jinak je třeba ještě zjistit, zda zaměstnavatel v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisem toto volno nerozšířil. V praxi je běžné, že zaměstnavatelé v kolektivních smlouvách a ve vnitřních předpisech rozšiřují právo zaměstnanců na volno z titulu této překážky v práci, řada zaměstnavatelů tak činí i s náhradou mzdy nebo platu. Je třeba upozornit, že na tuto překážku mají ze zákona právo také zaměstnanci, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhují (dříve tzv. domáčtí zaměstnanci), tj. zaměstnanci podle ustanovení § 317 ZP.

Narození dítěte

Pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu

•    s náhradou mzdy nebo platu k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět,

•    bez náhrady mzdy nebo platu k účasti při porodu manželky (družky).

Podle tohoto bodu se poskytují dva druhy překážek v práci. První, uvedená pod písm. a), z titulu převozu manželky nebo družky do zdravotnického zařízení za účelem porodu a z titulu odvozu manželky nebo družky ze zdravotnického zařízení po porodu se poskytuje s náhradou mzdy nebo platu. Druhá překážka v práci, tedy volno k účasti při porodu manželky nebo družky, je nová. Při této překážce v práci se podle nařízení vlády náhrady mzdy nebo platu neposkytuje, platí však u ní stejně jako v předchozích případech, že zaměstnavatel může právo zaměstnance rozšířit a poskytnout mu i v tomto případě volno s náhradou mzdy nebo platu.

Úmrtí

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na

•    2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob,

•    1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob,

•    nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.

Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 ZP.

Zde se jedná opět o klasickou jinou důležitou osobní překážku v práci, která byla poskytována po celou dobu účinnosti starého zákoníku práce. Podle nařízení vlády je volno s náhradou mzdy nebo platu odstupňováno podle rozsahu a podle stupně příbuzenských vztahů se zemřelým. I zde platí, že zaměstnavatel může rozsah volna rozšířit pracovní či kolektivní smlouvou, případně nitřním předpisem. Stejně jako v případě volna z titulu svatby je i u této překážky v práci zaručeno právo na ni i zaměstnancům, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhují (dříve tzv. domáčtí zaměstnanci), tj. zaměstnanci podle ustanovení § 317 ZP.

Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení

k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu

•    s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu,

•    bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky.

Pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce.

Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy nebo platu.

Pro účely tohoto bodu se rodinnými příslušníky rozumí fyzické osoby uvedené v bodě 7. V tomto bodě jsou celkem čtyři různé překážky v práci, které spojuje základní fakt, že se jedná o doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického, sociálního či školského zařízení. Prvé dvě překážky v práci jsou v praxi častější, nařízení vlády v těchto případech také zaručuje zaměstnancům právo na náhradu mzdy nebo platu. Pokud se týká rozsahu této překážky je možno zde aplikovat vše, co bylo řečeno. Překážky bez náhrady mzdy k doprovodu zdravotně postiženého dítěte a k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení jsou v praxi méně časté, protože nařízení vlády pro ně nepřiznává právo na náhradu mzdy nebo platu, řeší tito zaměstnanci svoji situaci jinou vhodnou úpravou pracovní doby. Poslední překážka v práci z důvodu doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení je nová, vyžádaly si ji nové školské předpisy, které dávají školským poradenským zařízením řadu oprávnění.

Pohřeb spoluzaměstnance

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu zaměstnancům, kteří se zúčastní pohřbu spoluzaměstnance; tyto zaměstnance určí zaměstnavatel nebo zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací.

Zde se jedná také o starou překážku v práci, která nepůsobí v praxi výkladové problémy. Pracovní volno na pohřeb spoluzaměstnance poskytuje zaměstnavatel s náhradou mzdy nebo platu. U zaměstnavatele, kde působí odbory, stanoví zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací okruh zaměstnanců, kteří se zúčastní pohřbu zemřelého spoluzaměstnance. U zaměstnavatelů, kde odbory nepůsobí, rozhodne zaměstnavatel sám. Vzhledem k tomu, že se jedná o překážku v práci, která se vyskytuje v praxi zřídka, nebývá předmětem kolektivního vyjednávání ani zvláštní úpravy ve vnitřním předpise zaměstnavatele.

Přestěhování

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení; jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, poskytne se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu.

Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 ZP. V tomto bodě se jedná o překážku v práci z důvodu stěhování zaměstnance. Tato překážka v práci je obecně bez náhrady mzdy nebo platu, pouze v případě, kdy je stěhování zaměstnance v zájmu zaměstnavatele, má zaměstnanec právo na náhradu mzdy nebo platu. I zde platí, že volno z titulu této překážky v práci přísluší i zaměstnancům, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhují (dříve tzv. domáčtí zaměstnanci), tj. zaměstnanci podle ustanovení § 317 ZP. I zde platí, že zaměstnavatel může rozsah volna rozšířit pracovní či kolektivní smlouvou, případně vnitřním předpisem či může stanovit, že zaměstnancům ve všech případech stěhování přísluší právo na náhradu mzdy nebo platu.

Vyhledání nového zaměstnání

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) ZP, nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat.

V tomto případě se jedná o starou překážku v práci, která byla poskytována zaměstnancům i za platnosti starého zákoníku práce. Tato právní úprava je oproti staré značně zpřesněna. Je třeba upozornit, že právo zaměstnancům na volno s náhradou mzdy z důvodu vyhledání nového zaměstnání nepřísluší v případě, když jim zaměstnavatel dává výpověď podle § 52 písm. f) až h) ZP. V případě § 52 písm. f) ZP se jedná o důvod, že zaměstnanec nesplňuje předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil. V § 52 písm. g) ZP jde o to, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi. V případě výpovědi podle § 52 písm. h) ZP se jedná o to, poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a ZP, tedy režim dočasně práce neschopného zaměstnance.

JUDr. Eva Dandová