17.03.2026
INFORMAČNÍ PORTÁL

Přenesení daňové povinnosti v roce 2016

1.  Obecná pravidla režimu přenesení daňové povinnosti

2.  Dočasné použití režimu přenesení daňové povinnosti

Režim přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění spočívá v přenesení daňové povinnosti u vyjmenovaných zdanitelných plnění v tuzemsku na příjemce tohoto plnění, který je plátcem daně. O jaké zdanitelné plnění se jedná? Jaké změny platí pro rok 2016?

Režim přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění byl zaveden s účinnosti od 1.4. 2011 a v dalších letech byl postupně rozšiřován. Tento zvláštní režim uplatňování DPH, který je obecně upraven v § 92a zákona č. 235/­2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH) spočívá v přenesení daňové povinnosti u vyjmenovaných zdanitelných plnění v tuzemsku na příjemce tohoto plnění, který je plátcem daně. Novelou zákona o DPH provedenou s účinností od 1.1. 2015 zákonem č. 360/­2014 Sb. bylo uplatnění tohoto zvláštního režim rozšířeno. Od tohoto data je v souladu se směrnicí 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen směrnice o DPH) režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění uplatňován u některých zboží a služeb trvale a některých dočasně.

Od 1.1. 2016 nabyly účinnosti změny, které byly schváleny již v roce 2014 v rámci zákona č. 360/­2014 Sb. a které se týkají některých obecných pravidel zakotvených v § 92a zákona o DPH a také rozšíření trva­lého použití režimu přenesení daňové povinnosti. Od 1.2. 2016 nabylo účinnosti nařízení č. 11/­2016 Sb., kterým se novelizuje prováděcí nařízení vlády č. 361/­2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti. Touto novelizací se prakticky rozšiřuje okruh plnění, na která se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti v rámci jeho dočasného použití. K uplatňování režimu přenesení daňové povinnosti se zaměřením na změny pro rok 2015 a 2016 zveřejnilo GFŘ v březnu 2015 metodickou informaci, která byla v červenci 2015 aktualizována a v souvislosti s novelizací prováděcího nařízení vlády se očekává pro rok 2016 její další aktualizace. V článku jsou nejprve shrnuta obecná pravidla uplatňování režimu přenesení daňové povinnosti a pravidla pro vedení evidence o plněních v režimu přenesení daňové povinnosti, která se stala od 1.1. 2016 součástí kontrolních hlášení. V dalších částech textu jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná pravidla pro trvalé a dočasné použití režimu přenesení daňové povinnosti.

1.  Obecná pravidla režimu přenesení daňové povinnosti

Obecná pravidla pro uplatnění zvláštního režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění vyplývají i v roce 2016 z § 92a zákona o DPH. Podle § 92a odst. 1 zákona o DPH je v režimu přenesení daňové povinnosti povinen přiznat daň plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, a to ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Prakticky to znamená, že plátce, který uskuteční zdanitelné plnění ve zvláštním režimu pro jiného plátce s místem plnění v tuzemsku, je povinen toto zdanitelné plnění účtovat bez daně a daň je povinen přiznat plátce jako příjemce plnění a zároveň si i nárokuje odpočet daně. Pokud však plátce daně poskytne zdanitelné plnění, na něž se vztahuje tento zvláštní režim, osobě, která není plátcem daně, je povinen toto zdanitelné plnění standardně účtovat včetně DPH.

Plátce, který uskuteční zdanitelné plnění ve zvláštním režimu, hodnotu těchto plnění vykáže v ř. 25 daňového přiznání, a to za zdaňovací období, v němž se toto zdanitelné plnění uskutečnilo. Plátce, který přijme zdanitelné plnění ve zvláštním režimu, přizná daň v ř. 10 nebo 11 daňového přiznání, a to za zdaňovací období, v němž se toto zdanitelné plnění uskutečnilo. Prakticky to tedy znamená, že v daňovém přiznání nepřiznává daň z předem zaplacených záloh v okamžiku jejich zaplacení, tj. daň z těchto záloh přizná až v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění. Nárok na odpočet daně uplatní ve stejném zdaňovacím období v odpovídajících řádcích 43 nebo 44 daňového přiznání.

Podle § 92a odst. 2 zákona o DPH je plátce, pro kterého je zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti uskutečněno, povinen doplnit daň v evidenci pro účely DPH, tj. nedoplňuje ji na obdrženém daňovém dokladu, aby nemohlo dojít ve smyslu § 34 zákona o DPH k porušení věrohodnosti původu či neporušenosti obsahu tohoto daňového do­kladu.

Podle § 92a odst. 3 zákona o DPH se režim přenesení daňové povinnosti neuplatní v případě, že plátce, který poskytnul zdanitelné plnění, nesplnil svou registrační povinnost ve stanovené lhůtě. Tento režim tedy nelze použít do dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je registrován jako plátce.

Z § 92a odst. 4 zákona o DPH vyplývá, že vznikla-li povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, použije se režim přenesení daňové povinnosti při uskutečnění zdanitelného plnění na daň vypočtenou ze základu daně stanoveného podle § 37a odst. 1 zákona o DPH, tj. pouze z rozdílu mezi celkovou cenou a úplatou (zálohou) přijatou před uskutečněním zdanitelného plnění.

?  Příklad 1

Plátce daně jako dodavatel elektřiny, který dodává obchodníkovi s elektřinou, který je plátcem daně, přijal v lednu 2016 od tohoto obchodníka zálohu na dodání elektřiny, při jejímž dodání bude uplatňován režim přenesení daňové povinnosti v rámci jeho dočasného použití podle prováděcího nařízení vlády od 1.2. 2016. Plátce přijal zálohu ve výši 100 000 Kč + daň ve výši 21 000 Kč dne 22.1. 2016. K tomuto dni mu vznikla povinnost přiznat daň z této zálohy standardním způsobem, a to podle § 21 odst. 1 zákona o DPH k datu jejího přijetí.

Pokud plátce v únoru 2016 dodá obchodníkovi elektřinu za celkovou cenu 200 000 Kč bez daně, na toto plnění se od 1.2. 2016 vztahuje režim přenesení daňové povinnosti. Podle § 92a odst. 4 zákona o DPH vypočte příjemce zdanitelného plnění daň ze základu daně stanoveného podle § 37a odst. 1, tj. pouze z rozdílu mezi celkovou cenou bez daně (200 000 Kč) a úplatou (zálohou) ve výši 100 000 Kč, která byla přijata v lednu 2016 před uskutečněním zdanitelného plnění.

Prakticky to znamená, že ze zálohy bude daň přiznána dodavatelem standardním způsobem a pouze z doplatku bude daň přiznána příjemcem zdanitelného plnění v režimu přenesení daňové povinnosti.

1.1     Evidence zdanitelných plnění v režimu přenesení daňové povinnosti

Do konce roku 2015 vyplývala pro plátce z § 92a odst. 3 až 5 dříve platného znění zákona o DPH povinnost vést zvláštní evidenci o uskutečněných a přijatých zdanitelných plněních v režimu přenesení daňové povinnosti. Podle § 92a odst. 3 zákona o DPH byl plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění ve zvláštním režimu přenesení daňové povinnosti, povinen vést za každé zdaňovací období evidenci pro účely DPH, ve které byl povinen uvést daňové identifikační číslo plátce, pro kterého se zdanitelné plnění uskutečnilo, den uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění. Podle § 92a odst. 4 zákona o DPH byl plátce, pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, povinen vést za každé zdaňovací období evidenci pro účely DPH, ve které byl povinen uvést daňové identifikační číslo plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, den uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění.

Podle navazujícího § 92a odst. 5 zákona o DPH byli jak plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění ve zvláštním režimu, tak i plátce, pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění ve zvláštním režimu přenesení daňové povinnosti, povinni podat správci daně elektronicky ve lhůtě pro podání daňového přiznání jako jeho přílohu výpis z této zvláštní evidence, která musela obsahovat údaje podle předchozích odstavců, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. Výpis z této evidence měli plátci, jichž se tato povinnost týkala, povinnost naposledy podat v lednu 2016 za zdaňovací období prosinec 2015 nebo IV. čtvrtletí 2015.

Novelou zákona o DPH provedenou zákonem č. 360/­2014 Sb. byly výše uvedené odstavce 3 až 5 s účinností od 1.1. 2016 zrušeny, protože povinnost vést evidenci o zdanitelných plněních v režimu přenesené daňové povinnosti se stala od tohoto data součástí kontrolních hlášení. Plátce, který uskutečňuje zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen předepsané údaje o těchto plněních vykazovat v jednotlivých řádcích části A.1 kontrolního hlášení. Souhrn základu daně za tato plnění za sledované období musí přitom odpovídat ř. 25 přiznání k DPH.

Plátce jako poskytovatel plnění v režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění uvádí v části A.1 kontrolního hlášení tyto údaje:

–   DIČ odběratele,

–   evidenční číslo vystaveného daňového dokladu,

–   datum uskutečnění zdanitelného plnění,

–   základ daně,

–   předmět plnění označený stejně jako dříve příslušným kódem plnění.

Oproti dosavadní evidenci se v této části kontrolního hlášení nevykazuje rozsah plnění ve stanovených měrných jednotkách, což je nesporné zjednodušení oproti dosavadnímu stavu.

?  Příklad 2

Plátce daně dodal 28.1. 2016 železný šrot za 20 000 Kč jinému plátci daně. Daňový doklad vystavil dne 29.1. 2016.

V kontrolním hlášení za leden 2016 v příslušném řádku části A.1 uvede tento plátce DIČ odběratele (ve tvaru CZ999999), číslo vystavené faktury, datum 28.1. 2016 jako datum uskutečnění zdanitelného plnění, částku 20 000 Kč jako základ daně a kód „5“ jako kód předmětu plnění pro odpadové materiály.

Plátce jako příjemce zdanitelného plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, z něhož je podle § 92a zákona o DPH povinen přiznat daň, údaje o přijatých zdanitelných plněních vykazuje v jednotlivých řádcích části B.1 kontrolního hlášení. Plátce v této části kontrolního hlášení uvede údaje za každé jednotlivé zdanitelné plnění přijaté v režimu přenesení daňové povinnosti, jejichž souhrn uvádí na řádky 10 a 11 přiznání k DPH.

Plátce uvede tyto údaje:

–   DIČ dodavatele,

–   evidenční číslo přijatého daňového dokladu,

–   datum uskutečnění zdanitelného plnění,

–   základ daně a daň v členění po jednotlivých sazbách daně,

–   předmět plnění označený příslušným kódem plnění.

Ani v této části kontrolního hlášení se již neuvádějí údaje o rozsahu plnění, včetně měrné jednotky.

?  Příklad 3

Plátce daně nakoupil 28.1. 2016 železný šrot za 20 000 Kč v základní sazbě daně 21 % od jiného plátce daně. Daňový doklad, který byl vystaven dodavatelem dne 29.1. 2016, plátce přijal 1.2. 2016.

V kontrolním hlášení za leden 2016 v příslušném řádku části B.1 uvede plátce jako příjemce zdanitelného plnění DIČ dodavatele (ve tvaru CZ999999), číslo přijaté faktury, datum 28.1. 2016 jako datum uskutečnění zdanitelného plnění, k němuž mu vzniká povinnost přiznat daň, částku 20 000 Kč jako základ daně, částku daně ve výši 4 200 Kč a kód „5“ jako kód předmětu plnění pro odpadové materiály.

1.2     Trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti

Zdanitelná plnění, u nichž se uplatní režim přenesení daňové povinnosti v rámci jeho trvalého použití, tj. v návaznosti na čl. 199 směrnice o DPH bez časového omezení, jsou od 1.1. 2016 vymezena v § 92b až § 92e zákona o DPH. Z § 92b beze změn vyplývá, že zvláštní režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění se uplatní při dodání zlata. Za zlato, pro které tento zvláštní režim platí, se považuje podle § 92b odst. 1 zákona o DPH zlato, které je dodáváno fakticky jako surovina v neopracované podobě pro další zpracování, neplatí tedy pro šperky, prsteny, řetízky nebo jiné výrobky ze zlata.

Podle § 92c zákona o DPH zvláštní režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění v rámci jeho trvalého použití uplatní při dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k tomuto zákonu, včetně dodání tohoto zboží po zpracování v podobě čištění, leštění, třídění, řezání, štěpení, lisování nebo odlévání do ingotů jinému plátci. V příloze č. 5 jsou nadále beze změn uvedeny odpadové suroviny, s nimiž se obvykle obchoduje jako s druhotnými surovinami. Jedná se např. o odpady z plastů a kaučuku, sběrový papír a hadry, skleněné střepy a jiný skleněný odpad, železný šrot a jiný kovový odpad. Zvláštní režim se tedy neuplatní u odpadových surovin, které nejsou výslovně v příloze č. 5 uvedeny, a ani v případě, že dodavatelem či odběratelem zboží uvedeného v příloze č. 5 k zákonu o DPH je osoba, která není plátcem daně. Zvláštní režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění se neuplatní ani pro poskytování služeb, které spočívají ve svozu a likvidaci odpadu, ať již odpadu komunálního, průmyslového nebo nebezpečného.

S účinností od 1.1. 2016 se trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti zavádí podle nového znění § 92d zákona o DPH pro dodání nemovité věci plátci, pokud se při tomto dodání plátce rozhodne uplatnit daň podle § 56 odst. 5 zákona o DPH. Režim přenesení daňové povinnosti se však neuplatní při dodání stavebního pozemku podle § 56 odst. 2 zákona o DPH ani při dodání vybraných nemovitých věcí ve lhůtě pro jejich zdanění podle § 56 odst. 3 zákona o DPH. V těchto případech, kdy vyplývá zdanění povinně ze zákona, se nadále uplatňuje standardní režim zdanění, tj. daň na výstupu je povinen přiznat prodávající, který je plátcem daně.

?  Příklad 4

Obchodní společnost, která je plátcem daně, je vlastníkem administrativní budovy, která byla poprvé zkolaudována v roce 2005. Společnost provedla v roce 2014 technické zhodnocení této budovy, u něhož si uplatnila nárok na odpočet daně v plné výši. Pokud by společnost tuto budovu v roce 2016 prodávala a při prodeji této budovy by podle § 56 odst. 3 zákona o DPH uplatnila osvobození od daně bez nároku na odpočet daně, musela by v posledním zdaňovacím období roku 2016 provést úpravu odpočtu podle § 78d zákona o DPH u technického zhodnocení.

V tomto případě by musela společnost provést úpravu odpočtu daně za zbývajících 8 roků, které zbývají do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně, která je u technického zhodnocení stavby 10 let. Pokud by se při prodeji budovy v roce 2016 rozhodla společnost uplatnit režim zdanění podle § 56 odst. 5 zákona o DPH, nemusela by úpravu odpočtu podle § 78d zákona o DPH u technického zhodnocení provádět. Pokud by byl kupující plátcem daně, společnost by musela od tohoto plátce získat předem souhlas s uplatněním režimu zdanění. Pokud by tento plátce s režimem zdanění souhlasil, společnost by mu budovu prodala za cenu bez daně a povinnost přiznat daň v režimu přenesení daňové povinnosti by vznikla kupujícímu, který by si jako plátce mohl ve stejné výši uplatnit nárok na odpočet daně za splnění obecných zákonných podmínek.

Zvláštní režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění v rámci jeho dočasného použití se podle § 92e zákona o DPH nadále uplatní při poskytnutí stavebních nebo montážních prací, které odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43. V oddílu 41 této klasifikace je zařazena výstavba bytových a nebytových budov, v oddílu 42 výstavba inženýrských staveb, jako např. silnic, dálnic, železnic, mostů, inženýrských sítí, vodních děl apod. a v oddílu 43 jsou zařazeny specializované stavební práce, včetně montážních prací. Z § 92e odst. 2 zákona o DPH vyplývá, že použije-li plátce, který uskuteční v souvislosti s poskytnutím stavebních nebo montážních prací zdanitelné plnění související s těmito pracemi, k tomuto zdanitelnému plnění režim přenesení daňové povinnosti, a plátce, pro kterého byly tyto práce poskytnuty, doplní v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty výši daně, má se za to, že toto zdanitelné plnění režimu přenesení daňové povinnosti podléhá. Prakticky to znamená, že v případě nejasností, zda by měl či neměl být uplatněn u některých zejména montážních či instalačních prací režim přenesení daňové povinnosti, by měl být přednostně uplatněn tento zvláštní režim. Nadále tedy nelze tolerovat uplatnění standardního režimu zdanění u stavebních a montážních prací, u nichž by měl být podle zákona o DPH uplatněn režim přenesení daňové povinnosti.

2.  Dočasné použití režimu přenesení daňové povinnosti

Od 1.1. 2015 byly v návaznosti na směrnici o DPH zavedeny vedle trvalého použití režimu přenesení daňové povinnosti dva dočasné režimy přenesení daňové povinnosti, u nichž je na základě zákona o DPH stanoveno dočasné používání režimu přenesení daňové povinnosti pro určité dodání zboží nebo poskytnutí služby nařízením vlády č. 361/­2014 Sb., které bylo s účinností od 1.7. 2015 novelizováno nařízením č. 155/­2015 Sb. a s účinností od 1.2. 2016 nařízením č. 11/­2016 Sb.

První z těchto dočasných režimů je upraven v § 92f zákona o DPH. Podle § 92f odst. 1 zákona o DPH při dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnosti, pokud tak vláda stanoví nařízením. Z množiny plnění uvedených v této příloze může vláda vybrat, u jakých plnění a za jakých podmínek se na základě nařízení vlády režim přenesení daňové povinnosti uplatní.

Podle nařízení vlády č. 361/­2014 Sb. se s účinností od 1.1. 2015 uplatňuje režim přenesení daňové povinnosti při převodu emisních povolenek, a to bez hodnotového omezení. S účinností od 1.4. 2015 se uplatňuje režim přenesení daňové povinnosti při dodání vybraného zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překročí částku 100 000 Kč. Tímto vybraným zbožím se rozumí vybrané obiloviny a technické plodiny, vybrané kovy, mobilní telefony, integrované obvody, přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat a videoherní konzole. Pro dodání cukrové řepy byl režim přenesení daňové povinnosti zaveden až s účinností od 1.9. 2015. Od 1.7. 2015 se novelizací prováděcího nařízení rozšířil režim přenesení daňové povinnosti na veškeré obiloviny zařazené v kapitole 10 nomenklatury celního sazebníku a veškeré technické plodiny zařazené v kapitole 12 nomenklatury celního sazebníku.

?  Příklad 5

Firma, která je plátcem se sídlem v tuzemsku, dodala v lednu 2016 strojírenské firmě, která je také plátcem daně, ocelové plechy za 120000 Kč bez daně. U tohoto dodání zboží se tedy podle prováděcího nařízení vlády uplatní režim přenesení daňové povinnosti.

Dodavatel bude fakturovat bez DPH a daň přizná strojírenská firma jako příjemce zdanitelného plnění. Pokud by však předmětem dodání v rámci jedné dodávky byly ocelové plechy např. za celkovou cenu 80 000 Kč, režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění by se do konce ledna 2016 neuplatnil. Od 1.2. 2016 se však na základě novelizace prováděcího nařízení může dodavatel písemně dohodnout s odběratelem na uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti, i když nebude limit 100 000 Kč překročen.

Podle § 92f odst. 2 zákona o DPH se uplatní obdobné ustanovení, jako je § 92e odst. 2 zákona o DPH pro stavební a montážní práce, tj. zásada, podle níž mají-li plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, důvodně, tj. v dobré víře, za to, že příslušné zdanitelné plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92f odst. 1 zákona o DPH, a tento režim k tomuto plnění ve shodě po­užijí, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti.

Od 1.2. 2016 nabyla účinnosti další novelizace výše uvedeného prováděcího nařízení, kterou se rozšiřuje režim přenesení daňové povinnosti na dodání plynu a elektřiny soustavami obchodníkovi a dodání certifikátů elektřiny, a to bez hodnotového limitu. Dále se umožňuje, aby se při dodání vybraných výrobků, pro které platí hodnotový limit 100 000 Kč, mohl dohodnout dodavatel s odběratelem, a to písemně, na uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti, i když nebude uvedený hodnotový limit překročen.

Druhým dočasným režimem je nadále tzv. mechanismus rychlé reakce v návaznosti na směrnici Rady 2013/42/EU, který je upraven v § 92g novelizovaného znění zákona o DPH. Podle § 92g odst. 1 při dodání zboží nebo poskytnutí služby plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnosti, pokud tak vláda stanoví nařízením. Použití mechanismu rychlé reakce, který je odůvodňován možností rychlé reakce na daňové podvody, musí vláda projednat s Evropskou komisí a ta musí potvrdit, že proti použití režimu přenesení daňové povinnosti nemá námitky. Režim přenesení daňové povinnosti v rámci mechanismu rychlé reakce bude možno přitom použít maximálně na dobu 9 měsíců. S praktickou aplikací tohoto ustanovení se aktuálně nepočítá.

Ing. Václav Benda

K rubrice Daně a účetnictví jsme publikovali

Daňový řád (zák. č. 280/2009 Sb.), zákon o daních z příjmů (zák. č. 586/1992 Sb.), zákon o dani z přidané hodnoty (zák. č. 235/2004 Sb.), zákon o účetnictví (zák. č. 563/1991 Sb.), vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (zák. č. 593/1992 Sb.), zákon o živnostenském podnikání (zák. č. 455/1991 Sb.) – Zákony I/2016

Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení – insolvenční zákon – (zák. č. 182/2006 Sb.) – Zákony II/2106

Režim přenesení daňové povinnosti (2.) – DaÚ 2/2016

Kontrolní hlášení a další změny zákona o DPH od 1. 1. 2016DÚVaP 2/2016

Režim přenesení daňové povinnosti od 1. ledna 2016PVS 1/2106

Opravné a následné kontrolní hlášení, Přenesení daňové povinnosti – režim od 1. ledna 2016DaÚ 1/2016

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;margin-left:14.15pt;margin-right: 4.25pt'>

Publikace lze objednat na www.i-poradce.cz, e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo telefonicky v čase od 9.00 do 15.00 na tel.: 558 731 125–127, 732 705 627

 

 

Úvodem
Legislativa
Téma
Poradenství
Daně a účetnictví
Právo a podnikatel
Personalistika a mzdy
Podnikatelský servis
2016
Vyprodáno
Tištěná + e-verze
Nepřihlášen
Id
Heslo