Přeplatky a nedoplatky

plátci zdravotního pojištění

Ve kterých situacích zaměstnavatel nejčastěji chybuje při odvodu pojistného? Kdy nemůže u OSVČ vzniknout přeplatek na pojistném? Může zdravotní pojišťovna evidovat přeplatek na pojistném u osoby bez zdanitelných příjmů? Existují pohledávky, které zdravotní pojišťovny nevymáhají?

Plátci pojistného jsou ve zdravotním pojištění (mimo státu):

•    zaměstnavatelé (za sebe a za své zaměstnance),

•    osoby samostatně výdělečně činné,

•    osoby bez zdanitelných příjmů.

Aby byl zaměstnavatel povinen platit pojistné, musí se pro účely zdravotního pojištění jednat o zaměstnání neboli osoba je považována ve zdravotním pojištění za zaměstnance, což je tehdy, pokud jsou této osobě zúčtovány příjmy (plnění) podléhají odvodu pojistného.

Zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance podle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP.

Pro účely veřejného zdravotního pojištění je osobou samostatně výdělečně činnou:

1. osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů

2. spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Za osoby bez zdanitelných příjmů se ve zdravotním pojištění považují pojištěnci, kteří v rámci celého kalendářního měsíce nejsou OSVČ a není za ně plátcem pojistného ani zaměstnavatel, ani stát. Jinými slovy, pokud je taková osoba v průběhu měsíce alespoň jeden den vedena u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec nebo jako OSVČ anebo za ni platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

Vyměřovacím základem osoby bez zdanitelných příjmů je minimální mzda, tj. v roce 2023 tedy částka 17 300 Kč. Při sazbě 13,5 % z této částky platí osoby bez zdanitelných příjmů měsíční pojistné 2 336 Kč. 

Pohledávky a závazky plátců

Protože je povinností těchto plátců hradit (mimo výjimek) pojistné zdravotní pojišťovně, mohou se ocitnout v situaci, kdy budou z finančního hlediska vykazovat přeplatek na pojistném na straně jedné nebo naopak se mohou stát dlužníky systému veřejného zdravotního pojištění na straně druhé. A obě varianty si u těchto plátců blíže rozebereme.

V těchto souvislostech je zapotřebí vzít v úvahu skutečnost, že při průběžném hrazení pojistného (záloh na pojistné u OSVČ) dočasně vznikají kladné i záporné výkyvy v saldu plátce, které však nelze považovat za zjištěný přeplatek.

Zaměstnavatelé

Tyto subjekty představují pro systém rozhodující skupinu plátců.

Přeplatek

U zaměstnavatele vzniká přeplatek na pojistném nejčastěji z těchto dvou důvodů:

•    odvodem pojistného nesprávné zdravotní pojišťovně zpravidla v důsledku nenahlášení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem. Placením na účet zdravotní pojišťovny, u které není zaměstnanec pojištěn, vzniká zaměstnavateli přeplatek na pojistném;

•    chybně stanoveným vyměřovacím základem. Jedná se o početní (metodickou) chybu, nejčastěji tehdy, když zaměstnavatel odvede pojistné z plnění, které odvodu pojistného nepodléhá – do vyměřovacího základu zaměstnance se nesprávně například zahrne částka odstupného, na které vznikl podle § 67 zákoníku práce nárok v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru výpovědí nebo dohodou podle § 52 písm. a) – d) téže právní normy.

Nedoplatek

Neodvedení pojistného ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec skutečně pojištěn, způsobuje nedoplatek pojistného včetně penále. Zaměstnanec si musí být vědom nebezpečí, že penále, vyměřené zaměstnavateli zdravotní pojišťovnou z důvodu neohlášení nebo pozdního ohlášení změny zdravotní pojišťovny mu může být zaměstnavatelem předepsáno k úhradě, není-li na základě podané žádosti zdravotní pojišťovnou zcela prominuto. Vzhledem k tomu, že data 1. ledna a 1. července kalendářního roku jsou standardními termíny pro změnu zdravotní pojišťovny, doporučuji zaměstnavateli požádat nejlépe v průběhu ledna nebo července příslušnou zdravotní pojišťovnu o zaslání seznamu osob, aktuálně k těmto datům registrovaných jako zaměstnanců, a tento si porovnat s vlastní evidencí.

Významným prohřeškem zaměstnavatele je neodvedení pojistného v termínu daném zákonem, což je vždy předmětem zvýšeného zájmu zdravotní pojišťovny.

Osoby samostatně výdělečně činné

Pouze tito plátci hradí pojistné formou záloh, je-li to povinností OSVČ, a případného doplatku pojistného podle výše daňového základu za rozhodné období kalendářního roku.

Přeplatek

Pokud zaplacené zálohy převyšují částku pojistného, kterou je OSVČ na základě výsledku vlastní podnikatelské činnosti (daňového základu) za rozhodné období daného kalendářního roku povinna zaplatit, dochází k přeplatku. Přeplatek u OSVČ se samostatnou výdělečnou činností jako jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů nemůže vzniknout tehdy, pokud jsou placeny zálohy v minimální zákonné výši, což je pro rok 2023měsíční částka 2 722 Kč.

Vzhledem k zavedení tří pásem paušálního režimu budou ve vyšších pásmech tohoto režimu zahrnuty v celkové výši měsíční platby paušální zálohy na pojistné na veřejné zdravotní pojištění vyšší než minimální zálohy. Na základě této skutečnosti se může stát, že OSVČ, která byla poplatníkem v paušálním režimu, ale nemá daň rovnu paušální dani, vznikne přeplatek pojistného. I na tento přeplatek se započítají zálohy placené správci daně a převedené ze společného osobního daňového účtu na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění.

Nedoplatek

OSVČ se stává dlužníkem buď z titulu nezaplacené zálohy (záloh) nebo neuhrazením doplatku pojistného podle výše daňového základu na základě Přehledu podaného OSVČ.

Osoby bez zdanitelných příjmů

Přeplatek

Pokud zaměstnanec obdrží výpověď a s tímto postojem zaměstnavatele nesouhlasí, obrátí se na příslušný soud se žalobou na neplatnost rozvázání pracovního poměru. Do té doby, než rozhodnutí soudu nabude právní moci, musí nějakým způsobem řešit svůj pojistný vztah. To znamená, že pokud nenastoupí do jiného zaměstnání zakládajícího účast na zdravotním pojištění, nebo se nepřihlásí u své zdravotní pojišťovny jako osoba samostatně výdělečně činná anebo nebude registrován v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, stane se tzv. osobou bez zdanitelných příjmů s povinností měsíční platby pojistného, v roce 2023ve výši 2 336 Kč. Pokud soud rozhodne o neplatnosti výpovědi, je pojištěnec zpětně zařazen jako zaměstnanec a pojistné uhrazené za příslušné období osobou bez zdanitelných příjmů se tak stává přeplatkem.

Může se stát, že si pojištěnec platí po celý rok pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů a na den 30. 12. uzavře jednodenní dohodu o provedení práce s odměnou převyšující 10 000 Kč. Pojištěnec nemůže být osobou bez zdanitelných příjmů v tom kalendářním měsíci, ve kterém se stal zaměstnancem s odvodem pojistného zaměstnavatelem. Jestliže si i na prosinec zaplatil příslušné pojistné, pak má tato částka charakter přeplatku. O vrácení této platby si může požádat, případně si ji může ponechat do dalšího období.

Jestliže zaměstnavatel vykazuje přeplatek na pojistném

pak má v podstatě dvě možnosti:

•    je-li jinak zcela jednoznačně přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, může při příští platbě snížit odváděné pojistné o zjištěný přeplatek. V případě, že je přeplatek několikanásobně vyšší než měsíčně odváděné běžné pojistné, nemusí třeba i více měsíců toto pojistné platit. Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je však žádoucí vést průkaznou evidenci o učiněných opatřeních včetně podání vysvětlivek kontrolnímu orgánu, případně se se zdravotní pojišťovnou na uplatnění takového postupu předem domluvit. Součástí tohoto procesu je samozřejmě i podání opravných Přehledů za zaměstnance za celé dotčené období;

•    jestliže však zaměstnavatel není přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, je v souvislosti se vznikem přeplatku vhodné požádat příslušnou zdravotní pojišťovnu o provedení kontroly. Ta vzniklý přeplatek vrátí buď na základě kontroly příslušných dokladů (výplatní listiny, mzdové listy, doklady o platbách pojistného atd.), anebo i bez kontroly. Může dojít i k situaci, kdy zdravotní pojišťovna kontrolou zjistí nikoli přeplatek, nýbrž nedoplatek pojistného a bude vymáhat i penále. Ani tento postup však není pro plátce nevýhodný. Kdyby totiž byla kontrola provedena později, penále by ještě vzrostlo.

Nelze jednoznačně konstatovat, který způsob řešení přeplatku upřednostnit.Vždy bude záležet na pohledu zaměstnavatele, protože nelze například řešit vzniklý přeplatek v rámci dalších plateb pojistného tehdy, když zaměstnavatel u příslušné zdravotní pojišťovny již žádného zaměstnance nezaměstnává nebo jej (možná) bude zaměstnávat až po uplynutí určitého časového období.

V případě řešení přeplatku pojistného u OSVČ lze taktéž postupovat dvojím způsobem: OSVČ může buď požádat zdravotní pojišťovnu o použití přeplatku na úhradu (části) záloh na pojistné pro příští období anebo požádá o jeho vrácení. Za podání žádosti se vždy považuje i předložení Přehledu o výši daňového základu, pokud z něho existence přeplatku vyplývá.

Jestliže si pojištěnec platil pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů v případě, kdy vedl se zaměstnavatelem pracovněprávní spor ve věci neplatnosti rozvázání pracovního poměru a byl v tomto sporu úspěšný, bude mu příslušná částka na základě podané žádosti v zákonem stanovené lhůtě vrácena. Zdravotní pojišťovna je podle zákona povinna vrátit přeplatek do jednoho měsíce od jeho zjištění (od podání žádosti o jeho vrácení) za předpokladu, že vůči plátci neeviduje splatný závazek.

Placení pojistného – základní povinnost

Pojistné placené zaměstnavatelem za příslušný kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Zálohy na pojistné platí OSVČ při zahájení podnikání jako jediného (při souběhu se zaměstnáním hlavního) zdroje příjmů a dále v návaznosti na podaný Přehled pravidelně každý měsíc nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Od měsíce, ve kterém OSVČ podá Přehled, se na ni vztahuje povinnost platit zálohy na pojistné v nové výši dle Přehledu na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti (daňového základu) za rozhodné období předcházejícího kalendářního roku, případně za jeho část.

Stejný termín (tj. do osmého dne následujícího kalendářního měsíce) platí i pro úhradu pojistného osobou bez zdanitelných příjmů. Pokud připadne 20. (nebo 8.) den na sobotu, neděli nebo svátek, lze úhradu provést ještě nejbližší příští pracovní den. Dnem úhrady pojistného (zálohy na pojistné) je připsání platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny nebo jeho úhrada v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.

Uplatňování pohledávek zdravotní pojišťovnou

Pokud plátce neuhradí platbu zákonem mu uloženou, případně ji uhradí opožděně nebo v nižší částce, než jak je stanoveno, bude se zdravotní pojišťovna nepochybně dříve či později domáhat svých zákonných nároků. Tyto nároky na vzniklé pohledávky jsou uplatňovány ve smyslu zákona, neboť informační systémy zdravotních pojišťoven (případně v součinnosti s jinými institucemi) kvalifikovaně umožňují evidovat a následně vyčíslit příslušnou pohledávku.

Jestliže plátce evidované dluhy neuhradí po obdržení vyúčtování pojistného dobrovolně, zahájí zdravotní pojišťovna v předmětné záležitosti správní řízení a následně vystaví platební výměr. Alternativně může využít institut výkazu nedoplatků. Z dlužné částky pojistného běží penále v sazbě výše uvedené.

Právo předepsat dlužné pojistné se podle § 16 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p., promlčuje za 10 let ode dne splatnosti. Byl-li proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl.

Právo vymáhat pojistné se promlčuje v desetileté promlčecí lhůtě počínaje právní mocí platebního výměru, kterým bylo vyměřeno. Promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu, tedy i po dobu trvání exekuce. Rovněž na dlužné pojistné a penále předepsané formou výkazu nedoplatků se vztahuje desetiletá promlčecí doba s tím, že výkaz nedoplatků je vykonatelný (pro účely exekuce) dnem jeho doručení a běh promlčecí doby se počítá již od data jeho vykonatelnosti.

Odlišně postupují zdravotní pojišťovny u evidovaného penále, které se nepředepíše tehdy, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za jeden kalendářní rok. Takové penále se ani v budoucnu nebude připočítávat k případnému dalšímu penále.

Ing. Antonín Daněk