Přerušení pobytu v cizině

a zdravotní pojištění

Jak postupuje pojištěnec, když z důvodu krizové situace ve světě nedodrží při návratu do České republiky podmínky dlouhodobého pobytu v cizině? Má v tomto směru nějakou úlevu? Ve kterých státech je český občan pojištěn podle nařízení Evropské unie, když je v těchto státech výdělečně činný?

V uplynulém období docházelo k tomu, že v důsledku vývoje „koronavirové“ situace byli mnozí naši občané donuceni předčasně ukončit svůj pobyt v zahraničí a vrátit se (urychleně) do České republiky.

Ostatně, k takové či podobné situaci může dojít kdykoli. Je pravdou, na možné nebo reálné komplikace, způsobené mimořádnou situací, právní úprava zdravotního pojištění nepamatuje, takže při řešení nastalé situace postupují občané standardně podle zákona č. 48/1997 Sb. a č. 592/1992 Sb., oba ve znění pozdějších předpisů. Nicméně určitou úlevu, o které bude v dalším textu hovořeno, přinesl zákon č. 134/2020 Sb.

DLOUHODOBÝ POBYT V CIZINĚ A PŘEDČASNÝ NÁVRAT - Pojištěnec si vyřídil na zdravotní pojišťovně dlouhodobý pobyt v cizině za podmínek uvedených v 8 odst. 4 z. č. 48/1997 Sb., nicméně byl v důsledku epidemie nebo jiné závažné události nucen se vrátit dříve, než uplynula zákonem daná doba šesti měsíců nepřetržitého pobytu v zahraničí. Musí si zaplatit pojistné nebo bude mít v takové situaci nějakou úlevu?

Zákon č. 134/2020 Sb. upravil podmínky pro placení pojistného (resp. záloh na pojistné) u OSVČ i zaměstnavatelů a částečně se dotýká i osob bez zdanitelných příjmů, což může být i tato situace.

Institut dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině dává našemu občanovi možnost vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění na straně jedné a současně jej tak legální cestou zbavuje povinnosti platit po tuto dobu pojistné na straně druhé.

Pojištěnec tak není povinen platit pojistné po dobu, kdy se dlouhodobě zdržuje v cizině, pokud je v cizině zdravotně pojištěn a učinil o této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. Za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.

Tyto podmínky se nezměnily ani v souvislosti s epidemií covidu. Třebaže se jedná o krizovou situaci, právní úprava zdravotního pojištění tuto eventualitu neupravuje.

Pokud se tedy pojištěnec vrátí z dlouhodobého pobytu v cizině před uplynutím doby šesti měsíců, pak se v podstatě má za to, že k odhlášení z uvedeného důvodu nedošlo. Pojištěnec si tak zřejmě bude muset zpětně doplatit za každý celý kalendářní měsíc neoprávněného odhlášení pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů. Úleva daná novelou č. 134/2020 Sb. umožňovala zaplatit pojistné za měsíce březen – srpen 2020 (za každý kalendářní měsíc evidence v této kategorii v částce 1 971 Kč) bez penále až do 21. 9. 2020.

Bez úlevy

Avšak za jiné měsíce, tj. do února 2020 a pak od září 2020 již žádná úleva není a pojistné musí osoba bez zdanitelných příjmů zaplatit podle zákona, tedy do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Při opožděné úhradě uplatňuje zdravotní pojišťovna penále (za podmínky že toto penále převýší 100 Kč), pojištěnec však může požádat o jeho prominutí cestou odstranění tvrdosti.

Smysl dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině

Když si občan vyřídí na zdravotní pojišťovně dlouhodobý pobyt v cizině podle § 8 odst. 4 z. č. 48/1997 Sb., pak může třeba cestovat po světě anebo také může pracovat v tzv. třetí zemi, to znamená mimo:

1)  státy Evropské unie

2)  státy Evropského hospodářského prostoru, což je Norsko, Island Lichtenštejnsko

3)  Švýcarsko a Spojené království Velké Británie a Severního Irska

4)  státy, se kterými ČR uzavřela dvoustrannou mezistátní smlouvu o sociálním zabezpečení. Tyto smlouvy byly v uplynulých letech uzavřeny kupříkladu s USA, Albánií, Tuniskem nebo Sýrií – seznam těchto smluv naleznete například na stránkách Kanceláře zdravotního pojištění z. s. (www. kancelarzp.cz) v sekci Právní předpisy.

Osoba bez zdanitelných příjmů

Právní úprava zdravotního pojištění nabízí pojištěnci ještě tuto možnost. Aby si při cestách po světě nebo při práci mimo státy výše uvedené nemusel vyřizovat dlouhodobý pobyt v cizině a po návratu pak dokladovat, že po celou dobu pobytu byl v cizině zdravotně pojištěn, může svoji situaci vyřešit tím způsobem, že si bude pravidelně měsíčně platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů. V roce 2022 si za každý celý kalendářní měsíc evidence v této kategorii zaplatí 2 187 Kč, kdykoli se může do ČR vrátit a při ošetření či návštěvě lékaře bude mít standardní nárok na plnou péči.

VÝKON VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI PODLE KOORDINAČNÍCH PRAVIDEL EU - Další situací může být výkon výdělečné činnosti, tedy zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009. Tato nařízení se vztahují na občany a instituce států výše uvedených pod body 1) – 3). Takže pokud je český občan zaměstnán nebo podniká na území některého z těchto států, je v tomto státě i pojištěn, tedy účasten všech systémů sociálního zabezpečení. Zde mohou typicky nastat dvě situace, kdy český občan:

a)  svoji výdělečnou činnost v některém z těchto států neukončí, pouze bude přechodně pobývat v České republice anebo naopak

b)  svoji výdělečnou činnost ukončí a vrátí se zpět do České republiky, což znamená, že se dnem návratu stává účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění

Poznámka: Nicméně již při odjezdu do zahraničí je v souvislosti s dočasným vynětím z českého systému zapotřebí přemýšlet o tom, aby pojištěnci po návratu nevznikl ve zdravotním pojištění problém. Jinými slovy, při vynětí ze systému musí český občan po ukončení pobytu v zahraničí (ať už je jeho důvod jakýkoliv) průkazně doložit své české zdravotní pojišťovně dobu výkonu výdělečné činnosti, pojištění nebo bydlení ve smyslu koordinačních nařízení EU, případně období zdravotního pojištění při dlouhodobém pobytu v cizině. Pokud tuto zásadní podmínku nesplní, dojde k situaci, že česká zdravotní pojišťovna neuzná z hlediska řešení pojištění pobyt v zahraničí nebo jeho část. Na příslušnou dobu pak zařadí pojištěnce jako osobu bez zdanitelných příjmů a bude uplatňovat pohledávky podle zákona.

ad a) Státem pojištění zůstává i nadále stát, ve kterém je český občan výdělečně činný. Z hlediska nároku na zdravotní péči (hrazené služby) v České republice platí, že pojištěnec je držitelem Evropského průkazu zdravotního pojištění, vystaveného mu institucí provádějící zdravotní pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti. V takovém případě má pojištěnec primárně nárok na plnou péči ve státě, ve kterém mu byl průkaz vystaven, v České republice pak má během svého pobytu nárok na nezbytnou péči. Avšak prostřednictvím formuláře S 1 zaregistruje česká zdravotní pojišťovna tuto osobu (včetně jeho případných nezaopatřených rodinných příslušníků) jako cizího pojištěnce. Všechny osoby pak budou mít v České republice nárok na plnou péči na základě žlutého průkazu pojištěnce, vystaveného výpomocnou českou zdravotní pojišťovnou.

ad b) Pokud je český občan výdělečně činný ve státech podléhajících režimu koordinačních nařízení Evropské unie, pak je na tuto dobu v České republice odhlášen ze zdravotního pojištění. Po návratu pak musí zdravotní pojišťovně dokladovat dobu pojištění, zpravidla prostřednictvím formuláře E 104. Tento formulář je vydáván po skončení výkonu výdělečné činnosti a potvrzuje dobu pojištění, zaměstnání nebo bydlení v příslušném státě. Předložením tohoto formuláře pojištěnec v podstatě deklaruje svůj návrat do ČR natrvalo, neboli naopak, tento formulář nemůže pojištěnec mít, pokud je nadále výdělečně činný ve smyslu výše uvedených nařízení EU.

RADA!

Po návratu ze zahraničí musí mít pojištěnec od následujícího kalendářního měsíce řešen svůj pojistný vztah některou z těchto možností:

-    zaměstnanec v zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, které zakládají účast na zdravotním pojištění (například zaměstnání na základě pracovní smlouvy) nebo

-    osoba samostatně výdělečně činná (případně výkon činnosti v režimu paušální daně) nebo

-    osoba, za kterou platí pojistné stát,

přičemž postačí registrace v některé z těchto skupin osob třeba jen po část daného měsíce nebo dokonce postačí i jen jeden den evidence v tomto měsíci.

Není-li využita ani jedna z těchto tří možností, stává se pojištěnec již zmíněnou osobou bez zdanitelných příjmů (viz výše).

Ing. Antonín Daněk