Přestupky

dle zákona o účetnictví (2.)

Úschova účetních záznamů se v rámci zákona o účetnictví se řídí § 31 a 32 zákona o účetnictví. Jaké jsou obecné uschovací doby pro účely účetnictví?

Nejsou uschovávány účetní záznamy

•    10 let pro:

-   účetní závěrku,

-   výroční zprávu,

•    5 let pro:

-   účetní doklady,

-   účetní knihy,

-   odpisové plány,

-   inventurní soupisy,

-   účtový rozvrh,

-   přehledy,

-   účetní záznamy, kterými jednotky dokládají formu vedení účetnictví (písemná nebo technická forma).

•    Záruční lhůty a reklamačních řízení se uchovávají po dobu, po kterou lhůty nebo řízení trvají.

•    Nezaplacené pohledávky a nesplněné závazky se uchovávají do konce prvního účetního období následujícího po účetním období, v němž došlo k jejich zaplacení nebo splnění.

•    Knihy analytické evidence pohledávek, knihy analytické evidence závazků a jiné účetní písemnosti, které vyplývají z přímého styku s cizinou z doby před 1. lednem 1949, a dále účetní závěrka vztahující se k převodu majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby provedenému podle zvláštních právních předpisů se uchovávají, dokud ministerstvo nedá samo nebo na žádost účetní jednotky souhlas k vyřazení těchto písemností.

Použijí-li účetní jednotky účetní záznamy i pro jiný účel, např. pro trestní řízení, opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, správního řízení, občanského soudního řízení, daňového řízení, skartačního řízení nebo pro účely sociálního zabezpečení, veřejného zdravotního pojištění anebo pro účely ochrany autorských práv, postupují po uplynutí stanovených dob uvedených v tabulce dále tak, aby byly zajištěny požadavky vyplývající z jejich použití pro uvedené účely.

Povinnosti spojené s uschováním účetních záznamů, včetně povinnosti převodu účetního záznamu z jedné formy do druhé, přecházejí u:

•    právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, nebo

•    zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních předpisů, anebo

•    organizační složky státu

-   na právního nástupce této účetní jednotky. Pokud neexistuje, tak přechází na likvidátora či insolvenčního správce nebo jinou osobu podle zvláštních právních předpisů;

•    u fyzických osob (účetních jednotek)

-   v případě úmrtí na dědice, převezme-li věci, práva či jiné majetkové hodnoty, náležející k účetní jednotce. (Připadne-li dědictví nebo jeho část zahrnující věci, práva či jiné majetkové hodnoty, které náležejí k účetní jednotce, státu, přecházejí uvedené povinnosti na příslušnou organizační složku státu, která vyrozumí státní archiv).

Pokud bychom měli upozornit ještě na dva další důležité právní předpisy, které mají významnou vazbu na dobu archivace, nelze opomenout § 35 zákona o dani z přidané hodnoty. Dle tohoto ustanovení je plátce povinen uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo plnění.

Druhým významně důležitým zákonem, na který nelze zapomenout je zákon o daních z příjmů. Konkrétně uveďme ustanovení § 38r, kde jsou uvedeny výjimky, do kdy lze ze strany správce daně doměřit daňovou povinnost.

Riziko vyplývá pro účetní jednotky, které:

•    požívají výhodu investiční pobídku formou slevy na dani;

•    uplatňují daňovou ztrátu;

•    nesplní podmínky pro uplatnění úplaty u finančního leasingu jako výdaje.

Není sestavena zpráva o platbách

Zprávu o platbách orgánům správy členského státu EU nebo třetí země (zpráva o platbách) sestavuje k rozvahovému dni velká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotky, činná v těžebním průmyslu, která vykonává jakoukoli činnost související s průzkumem, vyhledáváním, objevováním, rozvojem a těžbou ložisek nerostů, ropy, zásob zemního plynu či jiných látek v souladu s příslušným nařízením EU, a velká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotky, činná v odvětví těžby dřeva v původních lesích, která vyvíjí činnosti uvedené v příslušném nařízení EU.

Ve zprávě o platbách se uvádějí následující informace za příslušné účetní období:

a)  celková výše plateb, jež byly odvedeny jednotlivým orgánům správy,

b)  celková výše plateb v členění podle druhů, které byly odvedeny jednotlivým orgánům správy,

c)  pokud jsou tyto platby přiřazeny k určitému projektu, celková výše plateb v členění podle druhů, které byly odvedeny za každý takový projekt, a celková výše plateb za každý takový projekt.

Ve zprávě o platbách se neuvádí platba, ať již byla provedena jednorázově nebo jako řada souvisejících plateb, jejíž výše za účetní období nepřesahuje částku 2 600 000 Kč.

Jak již bylo výše uvedeno, zprávu o platbách sestavuje k rozvahovému dni:

•    velká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotky, činná v těžebním průmyslu, která vykonává jakoukoli činnost související s průzkumem, vyhledáváním, objevováním, rozvojem a těžbou ložisek nerostů, ropy, zásob zemního plynu či jiných látek v souladu s příslušným nařízením Evropské unie, a

•    velká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotky, činná v odvětví těžby dřeva v původních lesích, která vyvíjí činnosti uvedené v příslušném nařízení Evropské unie.

Uvedené účetní jednotky sestavují konsolidovanou zprávu o platbách, je-li daná konsolidující účetní jednotka povinna sestavovat konsolidovanou účetní závěrku.

Není zveřejněna zpráva o platbách

Zpráva o platbách a konsolidovaná zpráva o platbách se zveřejňuje způsobem podle § 21a zákona o účetnictví (viz výše uvedené informace). Zpráva o platbách obsahuje rovněž prohlášení statutárního orgánu nebo jiné odpovědné osoby o tom, že zpráva byla podle jejich nejlepšího vědomí a schopností sestavena a zveřejněna v souladu s požadavky tohoto zákona.

Nebylo použito mezinárodních účetních standardů

Zákon o účetnictví v § 19a stanovuje pravidla pro použití mezinárodních účetních standardů pro účtování a sestavení účetní závěrky. Použití mezinárodních účetních standardů upravené právem Evropské unie pro účtování a sestavení účetní závěrky mají účetní jednotky, které jsou obchodní společností, a je emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu.

Nařízení o aplikaci Mezinárodních účetních standardů a Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, které přijala Evropská komise v roce 2002, bylo implementováno do zákona o účetnictví novelou zákona č. 437/2003 Sb. Konkrétně se jednalo o ustanovení § 23a pro konsolidovanou účetní závěrku a ustanovení § 19 odst. 9 pro individuální účetní závěrku. Od roku 2011 došlo ke změnám a novelizaci těchto ustanovení. Stávající stav je tedy takový, že pro mezinárodní účetní standardy v konsolidaci je věnován § 23a a pro mezinárodní účetní standardy pro účtování a sestavování účetní závěrky (chápáno individuální) je určen nový § 19a.

Zákon o účetnictví dále stanovuje postup použití mezinárodních účetních standardů pro případy, kdy dochází k jinému než k rozvahovému dni k přijetí či vyřazení cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu. Další problematika, které je v rámci § 19a řešena, je otázka postupu v případě, kdy dochází pouze k dočasnému přerušení splňování podmínek pro povinnost použít mezinárodní účetní standardy.

Pokud došlo k přijetí cenných papírů emitovaných účetní jednotkou k obchodování na evropském regulovaném trhu k jinému dni než k prvnímu dni účetního období, účetní jednotka, která dosud nepoužívá mezinárodní účetní standardy, musí rozhodnout, jak bude postupovat. Zákon o účetnictví umožňuje dvě varianty použití mezinárodních účetních standardů:

•    od počátku účetního období, v němž k přijetí cenného papíru k takovému obchodování došlo,

•    od počátku účetního období následujícího po účetním období, v němž byly cenné papíry k takovému obchodování přijaty.

Obdobně je řešena opačná situace, to znamená v případě, kdy cenné papíry emitované účetní jednotkou již nejsou obchodovány na žádném z evropských regulovaných trhů a přestaly být takto obchodovány k jinému dni než k poslednímu dni účetního období. I v tomto případě účetní jednotka rozhodne o použití mezinárodních účetních standardů. Opět má dvě možnosti použití mezinárodních účetních standardů:

•    do konce účetního období, v němž cenné papíry přestaly být takto obchodovány, nebo

•    ukončit jejich použití k poslednímu dni účetního období předcházejícího účetnímu období, v němž cenné papíry přestaly být takto obchodovány.

(Zákon o účetnictví tento postup umožňuje za situace, kdy to neodporuje přímo použitelnému předpisu Evropské unie nebo zvláštnímu právnímu předpisu.)

Zákon o účetnictví v § 23a uvádí, povinnost použít pro sestavení konsolidované účetní závěrky mezinárodní účetní standardy těm konsolidujícím účetním jednotkám, které jsou emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu.

Nesestavení účetních výkazů za dílčí konsolidační celek státu nebo účetní výkazy za ČR

Dle § 23b zákona o účetnictví se za ČE se sestavují roční účetní výkazy k poslednímu dni kalendářního roku v tomto členění:

a)  souhrnný výkaz majetku a závazků státu,

b)  souhrnný výkaz nákladů a výnosů státu,

c)  výkaz peněžních toků,

d)  příloha.

Účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku Česká republika a dílčích konsolidačních celků státu jsou povinny poskytnout svoji účetní závěrku a veškeré ostatní účetní záznamy potřebné pro sestavení účetních výkazů za Českou republiku a účetních výkazů za dílčí konsolidační celky státu podle prováděcích právních předpisů.

Nezajištění podmínek pro předávání účetních záznamů do centrálního systému

Účetní jednotka nebo osoba odpovědná nezajistí podmínky pro předávání účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným podle § 4 odst. 8 a § 23b odst. 5.

Podmínky způsobu sestavení ročních účetních výkazů a mezitímních účetních výkazů za Českou republiku, zejména vymezení konsolidačního celku Česká republika a dílčích konsolidačních celků státu, podmínky významnosti pro zahrnutí do konsolidačního celku Česká republika a do dílčích konsolidačních celků státu, pravidla konsolidace, včetně pravidel pro přenos účetních záznamů v technické formě, a dále způsob a rozsah použití metod konsolidace a určení odchylek stanoví prováděcí právní předpisy.

Prováděcí právní předpisy pro jednotlivé skupiny účetních jednotek upravuje (mimo jiné) vymezení vybraných účetních jednotek a stanovení, které z nich předávají do centrálního systému účetních informací státu pouze účetní záznamy pro sestavení účetních výkazů za ČR a za dílčí konsolidační celky státu.

Nepředání účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu

Účetní jednotka nebo osoba odpovědná nepředá účetní záznam do centrálního systému účetních informací státu způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným podle § 4 odst. 8 a § 23b odst. 5.

Nesestavení přehledu v stanoveném rozsahu a lhůtě (JÚ)

Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví sestavují přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích. Přehled sestaví účetní jednotka nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období.

Zpracované přehledy neobsahují veškeré údaje (JÚ)

Účetní závěrka musí obsahovat:

a)  obchodní firmu nebo název a sídlo, popřípadě obchodní firmu nebo jméno, bydliště a sídlo, liší-li se od bydliště,

b)  identifikační číslo osoby, pokud je má účetní jednotka přiděleno, a informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách,

c)  právní formu účetní jednotky, případně informaci o tom, že účetní jednotka je v likvidaci,

d)  předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,

e)  rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje,

f)  okamžik sestavení účetní závěrky,

g)  a musí k ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky, nebo podpisový záznam účetní jednotky, popřípadě podpisový záznam stanovených osob.

Nevyhotovení zprávy o udržitelnosti

Jedná se o přestupek, který definuje zákon o účetnictví od roku 2024. Rozdělme informace ke zprávě o udržitelnosti pro podnikatele a pro konsolidující účetnictví. Nejdříve tedy k podnikateli, kde vycházíme z ustanovení § 32h odst. 2 až 10 zákona o účetnictví.

Zprávu o udržitelnosti vyhotovuje účetní jednotka, která:

a)  je obchodní korporací,

b)  je subjektem veřejného zájmu,

c)  by byla velkou účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, a

d)  k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.

(Výjimka z povinnosti vyhotovovat zprávu o udržitelnosti uvádí § 32g zákona o účetnictví.)

Zpráva o udržitelnosti je samostatným oddílem výroční zprávy. Účelem zprávy o udržitelnosti je poskytnout informace potřebné k pochopení dopadů činnosti účetní jednotky na udržitelnost a k pochopení vlivu udržitelnosti na vývoj, výkonnost a postavení účetní jednotky.

Udržitelností se pro účely účetnictví rozumí otázky:

a)  životního prostředí,

b)  sociální,

c)  lidských práv a jejich dodržování,

d)  správy a řízení,

e)  zaměstnanecké a

f)  boje proti korupci a úplatkářství.

Zpráva o udržitelnosti obsahuje:

•    stručný popis obchodního modelu a strategie účetní jednotky,

•    popis časově vymezených cílů souvisejících s udržitelností, které si účetní jednotka určila, případně také absolutních cílů snížení emisí skleníkových plynů alespoň pro roky 2030 a 2050, včetně,

•    popis úlohy příslušných orgánů účetní jednotky s ohledem na udržitelnost, včetně popisu jejich odborných znalostí a dovedností ve vztahu k plnění této úlohy či přístupu k těmto odborným znalostem a dovednostem,

•    informace o existenci systémů pobídek spojených s udržitelností, které jsou nabízeny členům orgánů účetní jednotky,

•    popis politik účetní jednotky ve vztahu k udržitelnosti,

•    popis postupu náležité péče, který účetní jednotka uplatňuje ve vztahu k udržitelnosti a případně také dodržování požadavků Evropské unie na uplatňování postupů náležité péče,

•    popis hlavních skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů spojených s vlastní provozní činností účetní jednotky, s jejím hodnotovým řetězcem, produkty a službami, obchodními vztahy a dodavatelským řetězcem,

•    popis opatření přijatých účetní jednotkou k identifikaci a sledování dopadů a dalších nepříznivých dopadů, které musí účetní jednotka identifikovat podle požadavků Evropské unie na uplatňování postupů náležité péče,

•    popis opatření přijatých účetní jednotkou, která mají skutečným nebo potenciálním nepříznivým dopadům předcházet, zmírnit je, napravit je nebo je odstranit, a to včetně popisu výsledků uplatňování těchto opatření, a

•    popis hlavních rizik pro účetní jednotku spojených s udržitelností.

Zpráva o udržitelnosti obsahuje také ukazatele vztahující se k informacím uvedeným ve zprávě o udržitelnosti a postup použitý pro určení těchto informací.

Informace o udržitelnosti se ve zprávě o udržitelnosti uvádějí z krátkodobého, střednědobého nebo dlouhodobého časového hlediska tak, aby byl naplněn účel zprávy o udržitelnosti.

Zpráva o udržitelnosti obsahuje také informace o vlastní činnosti účetní jednotky a jejím hodnotovém řetězci, včetně informací o jejích produktech a službách, obchodních vztazích a dodavatelském řetězci.

Pokud nezbytné informace o hodnotovém řetězci nelze získat, namísto těchto informací se ve zprávě o udržitelnosti uvede:

a)  vysvětlení úsilí vynaloženého účetní jednotkou za účelem získání těchto informací,

b)  důvody, proč tyto informace nebylo možné získat, a

c)  způsoby, jakými budou tyto informace získány v budoucích účetních obdobích.

Pokud se vtahují se informace uvedené v jiných částech výroční zprávy nebo částky uvedené v účetní závěrce k informacím obsaženým ve zprávě o udržitelnosti, účetní jednotka uvede ve zprávě o udržitelnosti k těmto údajům dodatečné vysvětlení a na tyto údaje odkáže.

Zpráva o udržitelnosti nemusí ve výjimečných případech a na základě odůvodněného rozhodnutí příslušných orgánů účetní jednotky obsahovat informace týkající se budoucího vývoje účetní jednotky nebo právě projednávaných záležitostí, pokud by uvedení těchto informací ve zprávě o udržitelnosti mohlo výrazně poškodit obchodní postavení této účetní jednotky, ledaže by neuvedení těchto informací znemožnilo naplnit účel zprávy o udržitelnosti.

Zpráva o udržitelnosti se vyhotovuje v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí.

Zpráva o udržitelnosti je značkována podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího jednotný elektronický formát pro podávání zpráv.

Pro konsolidující účetnictví vycházíme z ustanovení § 32k odst. 2 až 6. Zde nacházíme informaci o tom, že účelem konsolidované zprávy o udržitelnosti je poskytnout informace potřebné k pochopení dopadů činnosti skupiny účetních jednotek na udržitelnost a k pochopení vlivu udržitelnosti na vývoj, výkonnost a postavení skupiny účetních jednotek. Přitom se v mnoha případech vychází z vymezení zprávy o udržitelnosti pro podnikatele (viz § 32h odst. 3 až 10).

Pokud jsou významné rozdíly mezi nepříznivými dopady podle § 32h odst. 3 písm. g) (skutečné nebo potenciální nepříznivé dopady spojených s vlastní provozní činností účetní jednotky, s jejím hodnotovým řetězcem, produkty a službami, obchodními vztahy a dodavatelským řetězce), u skupiny účetních jednotek a u jedné nebo více konsolidovaných účetních jednotek patřících do této skupiny účetních jednotek, konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také informaci o nepříznivých dopadech ve vztahu ke konsolidovaným účetním jednotkám, kterých se významné rozdíly v těchto dopadech týkají.

Jsou-li významné rozdíly mezi hlavními riziky spojenými s udržitelností pro skupinu účetních jednotek a pro jednu nebo více konsolidovaných účetních jednotek patřících do této skupiny účetních jednotek, konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také informaci o hlavních rizicích spojených s otázkami udržitelnosti pro konsolidované účetní jednotky, kterých se významné rozdíly v těchto rizicích týkají.

Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také seznam konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku konsolidující účetní jednotky vyhotovující tuto zprávu, které nevyhotovují zprávu o udržitelnosti.

Nesestavení zprávy o daních z příjmů

Jedná se o přestupek, který definuje zákon o účetnictví od roku 2024, a to za nesestavení zprávy o daních z příjmů podle § 32n nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32p.

Nejprve krátce ke zprávě o daních z příjmů. Ve zprávě o daních z příjmů podnikatel uvede:

a)  název účetní jednotky a účetní období, za které se zpráva sestavuje,

b)  měna použitá ve zprávě, kterou je měna používaná pro sestavení účetní závěrky účetní jednotky v daném účetním období,

c)  stručný popis povahy činnosti účetní jednotky,

d)  počet zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky,

e)  celkové výnosy účetní jednotky s vyloučením úprav hodnot,

f)  výsledek hospodaření před zdaněním účetní jednotky,

g)  výše nákladu na splatnou daň z příjmů účetní jednotky nebo ve vztahu k její pobočce v příslušné daňové jurisdikci za dané účetní období,

h)  výše uhrazené daně z příjmů účetní jednotky nebo ve vztahu k její pobočce v příslušné daňové jurisdikci během daného účetního období včetně částek srážkové daně odvedených z jejich příjmů a

i) výše kumulovaných výsledků hospodaření účetní jednotky na konci daného účetního období.

Zpráva o daních z příjmů může být sestavena na základě pokynů pro vyplňování zprávy podle zemí uvedených ve vyhlášce upravující vzor zprávy podle zemí a pokyny k jejímu vyplnění pro účely automatické výměny informací s jiným státem v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní. Ve zprávě se uvede, zda byla tato možnost využita.

Údaje ve zprávě o daních z příjmů se uspořádají podle společného vzoru a v elektronickém formátu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

Údaje ve zprávě o daních z příjmů jsou uváděné na základě usazení, existence stálé provozovny nebo trvalé podnikatelské činnosti, které jsou rozhodné pro určení, ve které daňové jurisdikci daná činnost podléhá dani:

a)  odděleně za každý členský stát Evropské unie bez ohledu na to, zda je tvořen více daňovými jurisdikcemi,

b)  odděleně za každý stát, který je k 1. březnu kalendářního roku, do kterého spadá rozvahový den, uveden na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie,

c)  odděleně za každý stát, který je k 1. březnu kalendářního roku, do kterého spadá poslední den daného účetního období, i k 1. březnu předcházejícího kalendářního roku uveden na seznamu současného stavu spolupráce s Evropskou unií, pokud jde o závazky učiněné spolupracujícími jurisdikcemi v zájmu uplatňování zásad řádné správy v oblasti daní, schváleném Radou Evropské unie, a

d)  souhrnně za daňové jurisdikce neuvedené v písmenech a) až c).

Údaje o určité činnosti uvedené ve zprávě o daních z příjmů nemohou být uvedeny u více než jedné daňové jurisdikce.

Zpráva o daních z příjmů nemusí obsahovat informace, jejichž uvedení by mohlo závažně poškodit obchodní postavení účetní jednotky a které se netýkají daňové jurisdikce. Využije-li se tato možnost, uvede se to ve zprávě spolu s vysvětlením důvodů a neuvedené informace jsou obsahem některé zprávy o daních z příjmů sestavené za některé následující účetní období započaté do 5 let od rozvahového dne účetního období, za které došlo k neuvedení těchto informací.

Zpráva o daních z příjmů může obsahovat vysvětlení významných nesrovnalostí mezi výší splatné daně z příjmů a výší daně z příjmů zaplacené na hotovostním základě. Toto vysvětlení může zohlednit tyto částky za předcházející účetní období.

A nyní ke konsolidované zprávě o daních z příjmů. Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavuje konsolidující účetní jednotka, která je nejvyšší konsolidující osobou a jejíž konsolidační celek netvoří pouze účetní jednotky ustavené podle právního řádu České republiky, které v účetním období nemají zahraniční pobočku ani stálou provozovnu, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu na konsolidovaném základě dosáhne 190 00 000 000 Kč, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu na konsolidovaném základě nedosáhne 19 000 000 000 Kč.

Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavují střední účetní jednotka a velká účetní jednotka, která by byla velkou nebo střední účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, pokud jsou obchodní společností a jejich nejvyšší konsolidující osoba je ustavena podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby dosáhnou částky odpovídající 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby nedosáhnou částky odpovídající 750 000 000 EUR.

V konsolidované zprávě o daních z příjmů se uvedou údaje o nejvyšší konsolidující osobě a všech ovládaných osobách, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivu, zahrnutých v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby, které by se uváděly ve zprávě o daních z příjmů jednotlivých entit, s tím, že:

a)  se uvede také seznam všech ovládaných osob, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivu, usazených v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je uveden na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie nebo na seznamu současného stavu spolupráce s Evropskou unií, pokud jde o závazky učiněné spolupracujícími jurisdikcemi v zájmu uplatňování zásad řádné správy v oblasti daní, schválených Radou Evropské unie,

b)  měnou použitou ve zprávě je měna používaná pro sestavení konsolidované účetní závěrky nejvyšší konsolidující osoby,

c)  pokud zprávu sestavuje účetní jednotka jiná než nejvyšší konsolidující osoba, je měnou použitou ve zprávě měna používaná pro sestavení účetní závěrky účetní jednotky, a

d)  pro uvedení celkových výnosů se vylučují dividendy obdržené od ovládaných osob, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivu.

Nezveřejnění zprávy o daních z příjmů

Jedná se o přestupek, který definuje zákon o účetnictví od roku 2024, a to konkrétně podle § 32q odst. 1 až 3.

Účetní jednotka, která má povinnost sestavit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, ji zveřejní způsobem podle § 21a (viz výše uvedené – v rámci přestupku nezveřejnění výroční zprávy).

Účetní jednotka, která má povinnost sestavit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, uveřejní na svých internetových stránkách odkaz na veřejný rejstřík, ve kterém je tato zpráva zveřejněna, a oznámení o skutečnosti, že nemá povinnost tuto zprávu uveřejnit na svých internetových stránkách. Uveřejnění se provede do 12 měsíců od rozvahového dne na dobu alespoň 5 let.

V případě zprávy o daních z příjmů nebo konsolidované zprávy o daních z příjmů sestavených nebo zpřístupněných z důvodu existence pobočky na území České republiky se zveřejnění provede uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je pobočka zapsána, a uveřejnění se provede na internetových stránkách účetní jednotky nebo její pobočky na území České republiky.

Nezveřejnění zpráv

Jedná se o přestupek, který definuje zákon o účetnictví od roku 2024. U tohoto přestupku je uvedeno, že účetní jednotka podnikatel či konsolidující účetní jednotka se dopouští přestupku v případě, kdy nezajistí uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné zprávě o daních z příjmů nebo konsolidované zprávě o daních z příjmů podle § 32q odst. 4 zákona o účetnictví.

Uvedené ustanovení uvádí: Účetní jednotka, která nemá povinnost sestavit nebo zpřístupnit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů z důvodu uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné zprávě o daních z příjmů nebo konsolidované zprávě o daních z příjmů, zajistí uveřejnění této zprávy po dobu alespoň 5 let.

Neinformuje nebo neprojedná informace o udržitelnosti

I v tomto případě se jedná se o přestupek, který definuje zákon o účetnictví od roku 2024. Konkrétně se jedná o neinformování zástupce zaměstnanců nebo s nimi neprojedná informace o udržitelnosti podle § 32f odst. 2 zákona o účetnictví v případě podnikatele, a podle § 32i odst. 2 zákona o účetnictví v případě konsolidující účetní jednotky.

Jedná se o informování zástupce zaměstnanců a projednání s nimi informace o udržitelnosti včetně prostředků pro jejich získávání a ověření postupem podle zákoníku práce. Účetní jednotka také musí zajistit předání stanoviska zástupců zaměstnanců k informacím příslušným orgánům účetní jednotky.

ZÁKON č. 563/1991 Sb.,
o účetnictví

§ 32h

Vymezení zprávy o udržitelnosti

(1) Zpráva o udržitelnosti je samostatným oddílem výroční zprávy.

(2) Účelem zprávy o udržitelnosti je poskytnout informace potřebné k pochopení dopadů činnosti účetní jednotky na udržitelnost a k pochopení vlivu udržitelnosti na vývoj, výkonnost a postavení účetní jednotky. Udržitelností se pro účely účetnictví rozumí otázky

a)  životního prostředí,

b)  sociální,

c)  lidských práv a jejich dodržování,

d)  správy a řízení,

e)  zaměstnanecké a

f) boje proti korupci a úplatkářství.

(3) Zpráva o udržitelnosti obsahuje

a) stručný popis obchodního modelu a strategie účetní jednotky včetně

1. popisu odolnosti obchodního modelu a strategie účetní jednotky vůči rizikům spojeným s udržitelností,

2. příležitostí pro účetní jednotku vztahujících se k udržitelnosti,

3. plánů účetní jednotky včetně opatření přijatých k jejich zavedení a souvisejících finančních a investičních plánů, které mají zajistit, aby obchodní model a strategie účetní jednotky byly slučitelné s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5°C v souladu s Pařížskou dohodou) a s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropský právní rámec pro klima,

4. informace, jak je účetní jednotka vystavena činnostem souvisejícím s uhlím, ropou a plynem, je-li těmto činnostem vystavena,

5. způsobu, jakým obchodní model a strategie účetní jednotky zohledňují zájmy jejích zúčastněných stran a dopady účetní jednotky na udržitelnost a

6. popisu, jak je strategie účetní jednotky s ohledem na udržitelnost zaváděna,

b)  popis časově vymezených cílů souvisejících s udržitelností, které si účetní jednotka určila, případně také absolutních cílů snížení emisí skleníkových plynů alespoň pro roky 2030 a 2050, včetně

1. popisu pokroku, jakého účetní jednotka při plnění těchto cílů dosáhla, a 

2. prohlášení o tom, zda jsou tyto cíle účetní jednotky týkající se otázek životního prostředí založeny na přesvědčivých ...