Přestupky dle zákona o účetnictví

1. Nevedení účetnictví

2. Nesestavení účetní závěrky

3. Nesestavení účetní závěrky (přehledů) ke stanovenému dni

4. Nevyhotovení výroční zprávy

5. Účetnictví vedeno v rozporu s věrným a poctivým obrazem předmětu účetnictví

6. Účetnictví není vedeno správně

7. Účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti

8. Účetní závěrka není ověřena auditorem

9. Výroční zpráva není ověřena auditorem

10. Nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávy (přehled o majetku a závazcích, výroční zprávu nebo obdobný dokument)

11. Nejsou uschovávány účetní záznamy

12. Není sestavena zpráva o platbách

13. Není zveřejněna zpráva o platbách

14. Nebylo použito mezinárodních účetních standardů

15. Nesestavení účetních výkazů za dílčí konsolidační celek státu nebo účetní výkazy za Českou republiku

16. Nezajištění podmínek pro předávání účetních záznamů do centrálního systému

17. Nepředání účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu

18. Nesestavení přehledu v stanoveném rozsahu a lhůtě (jednoduché účetnictví)

19. Zpracované přehledy neobsahují veškeré údaje (jednoduché účetnictví)

20. Nevyhotovení zprávy o udržitelnosti

21. Nesestavení zprávy o daních z příjmů

22. Nezveřejnění zprávy o daních z příjmů

23. Nezveřejnění zpráv

24. Neinformuje nebo neprojedná informace o udržitelnosti

Zákon č. 563/­1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o účetnictví) řeší problematiku přestupků v ustanoveních § 37 až § 37ab. Poslední změny, které v této části zákona nastaly, byly provedeny zákonem č. 349/­2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen konsolidační balíček 2024). O jaké změny se jedná?

Nebude tedy jistě na škodu projít si a vytvořit základní přehled o těchto ustanoveních s důrazem na aktuální znění této části zákona o účetnictví.

Jednotlivá zmíněná ustanovení zákona o účetnictví se týkají:

- § 37 – přestupků, kterých se dopustí účetní jednotka, která není podnikatelem (dále jen nepodnikatel),

- § 37 a – přestupků, kterých se dopustí:

–  účetní jednotka neuvedená v § 37 nebo osoba odpovědná za vedení účetnictví (dále jen podnikatel),

–  konsolidující účetní jednotka (dále jen konsolidující účetnictví, popř. konsolidující účetní jednotka),

–  účetní jednotka, která vede jednoduché účetnictví (dále jen jednoduché účetnictví),

–  dále se zde uvádí výše pokut na jednotlivé přestupky.

- 37aa – bližší podrobnosti ke stanovení pokut,

- 37ab – kdo projednává přestupky dle zákona o účetnictví.

V případě, kdy zákon o účetnictví odvozuje výši pokuty od hodnoty aktiv celkem, tato hodnota se zjistí z účetní závěrky nebo z konsolidované účetní závěrky účetní jednotky sestavené za účetní období, ve kterém nebo za které k porušení povinnosti došlo. Pokud by hodnota aktiv celkem neodpovídala aktivům celkem zjištěným v řízení o přestupku, použije se výše aktiv zjištěná v řízení o přestupku.

Poznámka

Obdobně se postupuje, pokud účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka nebyla za dané účetní období sestavena.

Samozřejmě, že se v praxi vyskytují případy, kdy nelze skutečnou výši aktiv zjistit uvedeným postupem. V takovém případě stanoví hodnotu aktiv celkem orgán, který porušení právních povinností projednává, a to kvalifikovaným odhadem. Pokud by nestanovil zvláštní právní předpis jinak, přestupky podle zákona o účetnictví projednává finanční úřad.

Zákon o účetnictví ještě uvádí situaci, kdy lze kvalifikovaný odhad zjistit poměrně elegantním způsobem. Jedná se o případ, kdy rozsah a obsah účetních případů v účetním období, ve kterém nebo za které k porušení povinnosti došlo, je srovnatelný s rozsahem a obsahem účetních případů bezprostředně předcházejícího účetního období. Zákon o účetnictví pak kvalifikovaným odhadem rozumí hodnotu aktiv celkem zjištěnou z účetní závěrky sestavené za toto předcházející účetní období.

Tolik tedy k základnímu členění části zákona o účetnictví, které je věnováno přestupkům. A nyní se již zaměříme na členění a charakteristiku jednotlivých přestupků.

Poznámka

Výši dané pokuty v tabulce závěrečného shrnutí u jednotlivých přestupků uvádíme pouze v případě, kdy se přestupek dané účetní jednotky týká.

1. Nevedení účetnictví

Přestupek nevedení účetnictví (resp. povinnost vedení účetnictví od – do), se odkazuje na ustanovení § 4. Uvedená ustanovení lze shrnout do následujících tabulek, platných pro:

     nepodnikatele:

Účetní jednotky	Počátek vedení účetnictví…	Povinnost vést účetnictví až…
Fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku	… ode dne zápisu do obchodního rejstříku	… do dne výmazu z obchodního rejstříku
Ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 mil. Kč, a to od prvního dne kalendářního roku	… od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se staly účetní jednotkou	… do posledního dne účetního období, ve kterém přestaly být účetní jednotkou
Ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí	… od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém se rozhodly vést účetnictví, nerozhodnou-li se vést účetnictví již ode dne zahájení podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti	… do dne ukončení uvedených činností nebo do posledního dne účetního období, ve kterém se rozhodly vedení účetnictví ukončit
Ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků sdružených v této společnosti je osobou uvedenou v této tabulce	… od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém se staly společníky sdruženými ve společnosti, nebo se některý ze společníků sdružených ve společnosti stal účetní jednotkou	… do posledního dne účetního období, ve kterém přestaly být společníky sdruženými ve společnosti
Ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis	… ode dne zahájení činnosti	… do dne ukončení činnosti

 

     podnikatele a jednoduché účetnictví:

Účetní jednotky	Počátek vedení účetnictví…	Povinnost vést účetnictví až…
Právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky	…ode dne svého vzniku	…do dne svého zániku
Zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky, které jsou podle právního řádu, podle kterého jsou založeny nebo zřízeny, účetní jednotkou nebo jsou povinny vést účetnictví, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů	… ode dne zahájení činnosti	…do dne ukončení činnosti na území České republiky
Organizační složky státu	… ode dne svého vzniku	…do dne svého zániku
Svěřenské fondy podle občanského zákoníku	… ode dne svého vzniku	… do dne svého zániku
Fondy obhospodařované penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření a podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření	… ode dne svého vzniku	… do dne svého zániku
Investiční fondy bez právní osobnosti podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy	… ode dne svého vzniku	… do dne svého zániku
Ty, kterým povinnost sestavení účetní závěrky stanoví zvláštní právní předpis nebo které jsou účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu	… ode dne svého vzniku	… do dne svého zániku

 

     Výše pokuty k přestupku nevedení účetnictví:

Nepodnikatel:	do výše 6 % hodnoty aktiv celkem
Podnikatel:	do výše 6 % hodnoty aktiv celkem
Konsolidující účetnictví:	není specifikováno
Jednoduché účetnictví:	do výše 100 000 Kč

 

2. Nesestavení účetní závěrky

Účetní jednotky jsou povinny sestavovat účetní závěrku podle § 18 zákona o účetnictví jako řádnou, popřípadě jako mimořádnou nebo mezitímní, a kromě toho v případech stanovených podle § 22 až 223 zákona o účetnictví sestavují i konsolidovanou účetní závěrku.

     Výše pokuty k přestupku nesestavení účetní závěrky:

Nepodnikatel:	do výše 6 % hodnoty aktiv celkem
Podnikatel:	do výše 6 % hodnoty aktiv celkem
Konsolidující účetnictví:	do výše 3 % hodnoty konsolidovaných aktiv

 

3. Nesestavení účetní závěrky (přehledů) ke stanovenému dni

Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku.

Konsolidující účetní jednotka je povinna včas sdělit účetním jednotkám, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky, že budou konsolidovány. Současně jim sdělí informaci o vymezení konsolidačního celku a určí, které účetní záznamy a ostatní dokumenty jsou povinny tyto účetní jednotky poskytnout konsolidující účetní jednotce pro sestavení konsolidované účetní závěrky.

Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví sestavují přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích. Přehled sestaví účetní jednotka nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období.

 

     Výše pokuty k přestupku nesestavení účetní závěrky (přehledů) ke stanovenému dni:

Nepodnikatel:	do výše 6 % hodnoty aktiv celkem
Podnikatel:	do výše 6 % hodnoty aktiv celkem
Konsolidující účetnictví:	do výše 3 % hodnoty konsolidovaných aktiv
Jednoduché účetnictví:	do výše 100 000 Kč

 

4. Nevyhotovení výroční zprávy

Auditované účetní jednotky, uvedené v § 20 odst. 1 písm. a) až d) zákona o účetnictví, jsou povinny vyhotovit výroční zprávu. Účelem zpracování této výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení. Výjimky, kdy se výroční zpráva nevyhotovuje, se vztahuje na případy uvedené v § 20 odst. 2 zákona o účetnictví.

Jedná se o případy účetních závěrek:

- sestavených v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,

- sestavených ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,

- pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující,

- pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

Součástí výroční zprávy je účetní závěrka a zpráva auditora, případně další dokumenty a údaje podle zvláštního právního předpisu.

Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace:

a)  o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy,

b)  o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky,

c)  o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje,

d)  o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích,

e)  o tom, zda účetní jednotka má organizační složku podniku v zahraničí,

f)  požadované podle zvláštních právních předpisů.

Poznámka

Střední účetní jednotky, malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky uvádějí ve výroční zprávě nefinanční informace požadované podle zvláštních právních předpisů.

Výroční zpráva obsahuje také informace o nehmotných zdrojích, na kterých zásadně závisí obchodní model účetní jednotky a které jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty, a to včetně vysvětlení, jak jsou tyto nehmotné zdroje pro její obchodní model zásadní a jakým způsobem jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty, jedná-li se o účetní jednotku, která:

a)  je obchodní společnost,

b)  je subjektem veřejného zájmu,

c)  by byla velkou účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, a

d)  k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.

Poznámka

Účetní jednotka, která v souladu se zákonem o účetnictví vyhotovila zprávu o udržitelnosti nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti, není povinna uvádět ve výroční zprávě informace o nehmotných zdrojích.

Pokud to má význam pro posouzení majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, finanční situace a výsledku hospodaření účetní jednotky, musí účetní jednotka, která používá investiční instrumenty, případně další obdobná aktiva a pasiva, uvést ve výroční zprávě také informace o:

a)  cílech a metodách řízení rizik dané společnosti, včetně její politiky pro zajištění všech hlavních typů plánovaných transakcí, u kterých se použijí zajišťovací deriváty, a

b)  cenových, úvěrových a likvidních rizicích a rizicích souvisejících s tokem hotovosti, kterým je účetní jednotka vystavena.

Konsolidující účetní jednotka je povinna vyhotovit konsolidovanou výroční zprávu a zajistit její ověření auditorem.

     Výše pokuty k přestupku nevyhotovení výroční zprávy:

Nepodnikatel:	do výše 6 % hodnoty aktiv celkem
Podnikatel:	do výše 6 % hodnoty aktiv celkem
Konsolidující účetnictví:	do výše 3 % hodnoty konsolidovaných aktiv

 

5. Účetnictví vedeno v rozporu s věrným a poctivým obrazem předmětu účetnictví

Zákon o účetnictví požaduje v § 7 odst. 1 a 2, aby účetní jednotky vedly účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá, činit ekonomická rozhodnutí.

Připomeňme, jak zákon o účetnictví definuje věrnost a poctivost obrazu předmětu účetnictví. Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona o účetnictví je zobrazení věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě zákona o účetnictví. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Tam, kde účetní jednotka může volit mezi více možnostmi dané účetní metody a zvolená možnost by zastírala skutečný stav, je účetní jednotka povinna zvolit jinou možnost, která skutečnému stavu odpovídá.

     Výše pokuty k přestupku

Nepodnikatel:	do výše 3 % hodnoty aktiv celkem
Podnikatel:	do výše 3 % hodnoty aktiv celkem

 

6. Účetnictví není vedeno správně

Zákon o účetnictví v § 8 odst. 2 požaduje, aby účetní jednotky vedly účetnictví správně, tzn., takovým způsobem, že to neodporuje zákonu o účetnictví a ostatním právním předpisům ani neobchází jejich účel. Jako příklady ostatních právních předpisů uveďme zákon o daních z příjmů, zákon o dani z přidané hodnoty, zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů atd.

     Výše pokuty k přestupku účetnictví není vedeno správně:

Nepodnikatel:	do výše 3 % hodnoty aktiv celkem
Podnikatel:	do výše 3 % hodnoty aktiv celkem
Jednoduché účetnictví:	do výše 50 000 Kč

 

7. Účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti

Povinné součásti účetní závěrky jsou uvedené v § 18 odst. 1 a 2 zákona o účetnictví. Dle těchto ustanovení je účetní závěrka nedílný celek a tvoří ji:

a)  rozvaha (bilance),

b)  výkaz zisku a ztráty,

c)  příloha (poznámka: příloha mimo jiné vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty).

Účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Účetní jednotky uvedené v § 1a písm. b) až d) zákona o účetnictví přehled o peněžních tocích nesestavují. Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Stejně jako individuální účetní závěrka, musí sestavená konsolidovaná účetní závěrka obsahovat všechny povinné součásti dle zákona o účetnictví, konkrétně dle § 18 odst. 1 nebo 2. Konsolidovaná účetní závěrka musí být sestavena tak, aby podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace konsolidačního celku, účetních jednotek pod společným vlivem a účetních jednotek přidružených.

Konsolidující účetní jednotka je povinna vyhotovit konsolidovanou výroční zprávu a zajistit její ověření auditorem. Konsolidovanou výroční zprávou se rozumí výroční zpráva, která obsahuje informace o konsolidačním celku, účetních jednotkách pod společným vlivem a účetních jednotkách přidružených. Jsou-li obsahem konsolidované výroční zprávy i všechny informace o konsolidující účetní jednotce, které musí obsahovat výroční zpráva, nemusí tato konsolidující účetní jednotka vyhotovovat výroční zprávu. Nestanoví-li se dále jinak, ustanovení tohoto zákona týkající se výroční zprávy se použijí i pro konsolidovanou výroční zprávu.

 

     Výše pokuty k přestupku, kdy účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti:

Nepodnikatel:	do výše 3 % hodnoty aktiv celkem
Podnikatel:	do výše 3 % hodnoty aktiv celkem
Konsolidující účetnictví:	do výše 3 % hodnoty konsolidovaných aktiv

 

8. Účetní závěrka není ověřena auditorem

Pro zjištění, zda je třeba si nechat ověřit výroční zprávu auditorem, vycházíme z ustanovení § 20 odst. 1 zákona o účetnictví. Pokud ten nestanoví jinak, řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem, kterého účetní jednotka určí způsobem stanoveným v zákoně upravujícím činnost auditorů, účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis, a dále:

a)  velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,

b)  střední účetní jednotky,

c)  malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot

1. aktiva celkem 40 000 000 Kč,

2. roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,

3. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,

d)  ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň 2 hodnoty uvedené v písmeni c) bodech 1 až 3.

Výjimky, kdy se odpadá povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem, se vztahuje na případy uvedené v § 20 odst. 2 zákona o účetnictví. Jedná se o případy účetních závěrek:

a)  sestavených v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,

b)  sestavených ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,

c)  pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující.

Z ustanovení § 22 odst. 1 zákona o účetnictví vyplývá, že konsolidovaná účetní závěrka je ověřována auditorem

     Výše pokuty k přestupku, kdy účetní závěrka není ověřena auditorem:

Nepodnikatel:	do výše 3 % hodnoty aktiv celkem
Podnikatel:	do výše 3 % hodnoty aktiv celkem
Konsolidující účetnictví:	do výše 3 % hodnoty konsolidovaných aktiv

 

9. Výroční zpráva není ověřena auditorem

Bližší specifikace – viz předchozí přestupek

     Výše pokuty k přestupku, kdy výroční zpráva není ověřena auditorem:

Nepodnikatel:	do výše 3 % hodnoty aktiv celkem
Podnikatel:	do výše 3 % hodnoty aktiv celkem
Konsolidující účetnictví:	do výše 3 % hodnoty konsolidovaných aktiv

 

10. Nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávy (přehled o majetku a závazcích, výroční zprávu nebo obdobný dokument)

Ty účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis, jsou povinny zveřejnit účetní závěrku i výroční zprávu v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena. Povinnosti účetních jednotek ke zveřejnění či uveřejnění jiných informací stanovené ve zvláštních právních předpisech nejsou dotčeny.

Účetní jednotky podléhající auditu zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem (např. valná hromada), a to ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek (pokud zvláštní právní předpisy nestanoví lhůtu jinou, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny).

Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny.

Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin, přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy.

Poznámka

Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu České národní bance, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím České národní banky. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle zákona o účetnictví účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu, popř. předáním České národní bance (viz uvedené).

U zveřejňování konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy platí obdobná pravidla, jako tomu je u individuální účetní závěrky a výroční zprávy. Toto vyplývá z ustanovení § 21a odst. 8 zákona o účetnictví.

     Výše pokuty k přestupku nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávy (popř. jiný dokument)

Nepodnikatel:	do výše 3 % hodnoty aktiv celkem
Podnikatel:	do výše 3 % hodnoty aktiv celkem
Konsolidující účetnictví:	do výše 3 % hodnoty konsolidovaných aktiv
Jednoduché účetnictví:	do výše 50 000 Kč

 

11. Nejsou uschovávány účetní záznamy

Úschova účetních záznamů je v rámci zákona o účetnictví se řídí § 31 a 32 zákona o účetnictví. Obecné uschovací doby pro účely účetnictví tyto:

- 10 let pro:

–  účetní závěrku,

–  výroční zprávu,

- 5 let pro:

–  účetní doklady,

–  účetní knihy,

–  odpisové plány,

–  inventurní soupisy,

–  účtový rozvrh,

–  přehledy,

–  účetní záznamy, kterými jednotky dokládají formu vedení účetnictví (písemná nebo technická forma).

- Záruční lhůty a reklamačních řízení se uchovávají po dobu, po kterou lhůty nebo řízení trvají.

- Nezaplacené pohledávky a nesplněné závazky se uchovávají do konce prvního účetního období následujícího po účetním období, v němž došlo k jejich zaplacení nebo splnění.

- Knihy analytické evidence pohledávek, knihy analytické evidence závazků a jiné účetní písemnosti, které vyplývají z přímého styku s cizinou z doby před 1. lednem 1949, a dále účetní závěrka vztahující se k převodu majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby provedenému podle zvláštních právních předpisů se uchovávají, dokud ministerstvo nedá samo nebo na žádost účetní jednotky souhlas k vyřazení těchto písemností.

Použijí-li účetní jednotky účetní záznamy i pro jiný účel, např. pro trestní řízení, opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, správního řízení, občanského soudního řízení, daňového řízení, skartačního řízení nebo pro účely sociálního zabezpečení, veřejného zdravotního pojištění anebo pro účely ochrany autorských práv, postupují po uplynutí stanovených dob uvedených v tabulce dále tak, aby byly zajištěny požadavky vyplývající z jejich použití pro uvedené účely.

Povinnosti spojené s uschováním účetních záznamů, včetně povinnosti převodu účetního záznamu z jedné formy do druhé, přecházejí u:

- právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, nebo

- zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních předpisů, anebo

- organizační složky státu

–  na právního nástupce této účetní jednotky. Pokud neexistuje, tak přechází na likvidátora či insolvenčního správce nebo jinou osobu podle zvláštních právních předpisů;

- u fyzických osob (účetních jednotek)

–  v případě úmrtí na dědice, převezme-li věci, práva či jiné majetkové hodnoty, náležející k účetní jednotce.

Poznámka

Připadne-li dědictví nebo jeho část zahrnující věci, práva či jiné majetkové hodnoty, které náležejí k účetní jednotce, státu, přecházejí uvedené povinnosti na příslušnou organizační složku státu, která vyrozumí státní archiv).

Pokud bychom měli upozornit ještě na dva další důležité právní předpisy, které mají významnou vazbu na dobu archivace, nelze opomenout § 35 zákona o dani z přidané hodnoty. Dle tohoto ustanovení je plátce povinen uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo plnění.

Druhým významně důležitým zákonem, na který nelze zapomenout je zákon o daních z příjmů. Konkrétně uveďme ustanovení § 38r, kde jsou uvedeny výjimky, do kdy lze ze strany správce daně doměřit daňovou povinnost. Riziko vyplývá pro účetní jednotky, které:

- požívají výhodu investiční pobídku formou slevy na dani;

- uplatňují daňovou ztrátu;

- nesplní podmínky pro uplatnění úplaty u finančního leasingu jako výdaje.

     Výše pokuty k přestupku, kdy nejsou uschovávány účetní záznamy:

Nepodnikatel:	do výše 3 % hodnoty aktiv celkem
Podnikatel:	do výše 3 % hodnoty aktiv celkem
Jednoduché účetnictví:	do výše 50 000 Kč

 

12. Není sestavena zpráva o platbách

Zprávu o platbách orgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země (zpráva o platbách) sestavuje k rozvahovému dni velká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotky, činná v těžebním průmyslu, která vykonává jakoukoli činnost související s průzkumem, vyhledáváním, objevováním, rozvojem a těžbou ložisek nerostů, ropy, zásob zemního plynu či jiných látek v souladu s příslušným nařízením EU, a velká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotky, činná v odvětví těžby dřeva v původních lesích, která vyvíjí činnosti uvedené v příslušném nařízení EU.

Ve zprávě o platbách se uvádějí následující informace za příslušné účetní období:

a)  celková výše plateb, jež byly odvedeny jednotlivým orgánům správy,

b)  celková výše plateb v členění podle druhů, které byly odvedeny jednotlivým orgánům správy,

c)  pokud jsou tyto platby přiřazeny k určitému projektu, celková výše plateb v členění podle druhů, které byly odvedeny za každý takový projekt, a celková výše plateb za každý takový projekt.

Ve zprávě o platbách se neuvádí platba, ať již byla provedena jednorázově nebo jako řada souvisejících plateb, jejíž výše za účetní období nepřesahuje částku 2 600 000 Kč.

Jak již bylo výše uvedeno, zprávu o platbách sestavuje k rozvahovému dni:

- velká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotky, činná v těžebním průmyslu, která vykonává jakoukoli činnost související s průzkumem, vyhledáváním, objevováním, rozvojem a těžbou ložisek nerostů, ropy, zásob zemního plynu či jiných látek v souladu s příslušným nařízením Evropské unie, a

- velká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotky, činná v odvětví těžby dřeva v původních lesích, která vyvíjí činnosti uvedené v příslušném nařízení Evropské unie.

Uvedené účetní jednotky sestavují konsolidovanou zprávu o platbách, je-li daná konsolidující účetní jednotka povinna sestavovat konsolidovanou účetní závěrku.

 

     Výše pokuty k přestupku:

Podnikatel:	do výše 3 % hodnoty aktiv celkem
Konsolidující účetnictví:	do výše 3 % hodnoty konsolidovaných aktiv

 

13. Není zveřejněna zpráva o platbách

Zpráva o platbách a konsolidovaná zpráva o platbách se zveřejňuje způsobem podle § 21a zákona o účetnictví (viz výše uvedené informace). Zpráva o platbách obsahuje rovněž prohlášení statutárního orgánu nebo jiné odpovědné osoby o tom, že zpráva byla podle jejich nejlepšího vědomí a schopností sestavena a zveřejněna v souladu s požadavky tohoto zákona.

     Výše pokuty k přestupku, kdy není zveřejněna zpráva o platbách:

Podnikatel:	do výše 3 % hodnoty aktiv celkem
Konsolidující účetnictví:	do výše 3 % hodnoty konsolidovaných aktiv

 

14. Nebylo použito mezinárodních účetních standardů

Zákon o účetnictví v § 19a stanovuje pravidla pro použití mezinárodních účetních standardů pro účtování a sestavení účetní závěrky. Použití mezinárodních účetních standardů upravené právem Evropské unie pro účtování a sestavení účetní závěrky mají účetní jednotky, které jsou obchodní společností, a je emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu.

Nařízení o aplikaci Mezinárodních účetních standardů a Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, které přijala Evropská komise v roce 2002, bylo implementováno do zákona o účetnictví novelou zákona č. 437/­2003 Sb. Konkrétně se jednalo o ustanovení § 23a pro konsolidovanou účetní závěrku a ustanovení § 19 odst. 9 pro individuální účetní závěrku. Od roku 2011 došlo ke změnám a novelizaci těchto ustanovení. Stávající stav je tedy takový, že pro mezinárodní účetní standardy v konsolidaci je věnován § 23a a pro mezinárodní účetní standardy pro účtování a sestavování účetní závěrky (chápáno individuální) je určen nový § 19a.

Zákon o účetnictví dále stanovuje postup použití mezinárodních účetních standardů pro případy, kdy dochází k jinému než k rozvahovému dni k přijetí či vyřazení cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu. Další problematika, které je v rámci § 19a řešena, je otázka postupu v případě, kdy dochází pouze k dočasnému přerušení splňování podmínek pro povinnost použít mezinárodní účetní standardy.

Pokud došlo k přijetí cenných papírů emitovaných účetní jednotkou k obchodování na evropském regulovaném trhu k jinému dni než k prvnímu dni účetního období, účetní jednotka, která dosud nepoužívá mezinárodní účetní standardy, musí rozhodnout, jak bude postupovat. Zákon o účetnictví umožňuje dvě varianty použití mezinárodních účetních standardů:

- od počátku účetního období, v němž k přijetí cenného papíru k takovému obchodování došlo,

- od počátku účetního období následujícího po účetním období, v němž byly cenné papíry k takovému obchodování přijaty.

Obdobně je řešena opačná situace, to znamená v případě, kdy cenné papíry emitované účetní jednotkou již nejsou obchodovány na žádném z evropských regulovaných trhů a přestaly být takto obchodovány k jinému dni než k poslednímu dni účetního období. I v tomto případě účetní jednotka rozhodne o použití mezinárodních účetních standardů. Opět má dvě možnosti použití mezinárodních účetních standardů:

- do konce účetního období, v němž cenné papíry přestaly být takto obchodovány, nebo

- ukončit jejich použití k poslednímu dni účetního období předcházejícího účetnímu období, v němž cenné papíry přestaly být takto obchodovány.

Poznámka

Upozorňujeme, že zákon o účetnictví tento postup umožňuje za situace, kdy to neodporuje přímo použitelnému předpisu Evropské unie nebo zvláštnímu právnímu předpisu.

Zákon o účetnictví v § 23a uvádí, povinnost použít pro sestavení konsolidované účetní závěrky mezinárodní účetní standardy těm konsolidujícím účetním jednotkám, které jsou emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu.

     Výše pokuty k přestupku, kdy nebylo použito mezinárodních účetních standardů:

Podnikatel:	do výše 6 % hodnoty aktiv celkem
Konsolidující účetnictví:	do výše 3 % hodnoty konsolidovaných aktiv

 

15. Nesestavení účetních výkazů za dílčí konsolidační celek státu nebo účetní výkazy
za Českou republiku

Dle podle § 23b zákona o účetnictví se za Českou republiku se sestavují roční účetní výkazy k poslednímu dni kalendářního roku v tomto členění:

a)  souhrnný výkaz majetku a závazků státu,

b)  souhrnný výkaz nákladů a výnosů státu,

c)  výkaz peněžních toků,

d)  příloha.

Účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku Česká republika a dílčích konsolidačních celků státu jsou povinny poskytnout svoji účetní závěrku a veškeré ostatní účetní záznamy potřebné pro sestavení účetních výkazů za Českou republiku a účetních výkazů za dílčí konsolidační celky státu podle prováděcích právních předpisů.

     Výše pokuty k přestupku nezveřejnění nebo nezpřístupnění samostatné zprávy:

Podnikatel (osoba odpovědná za vedení účetnictví):

do výše 3 % hodnoty aktiv celkem

 

16. Nezajištění podmínek pro předávání účetních záznamů do centrálního systému

Účetní jednotka nebo osoba odpovědná nezajistí podmínky pro předávání účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným podle § 4 odst. 8 a § 23b odst. 5.

Podmínky způsobu sestavení ročních účetních výkazů a mezitímních účetních výkazů za Českou republiku, zejména vymezení konsolidačního celku Česká republika a dílčích konsolidačních celků státu, podmínky významnosti pro zahrnutí do konsolidačního celku Česká republika a do dílčích konsolidačních celků státu, pravidla konsolidace, včetně pravidel pro přenos účetních záznamů v technické formě, a dále způsob a rozsah použití metod konsolidace a určení odchylek stanoví prováděcí právní předpisy.

Prováděcí právní předpisy pro jednotlivé skupiny účetních jednotek upravuje (mimo jiné) vymezení vybraných účetních jednotek a stanovení, které z nich předávají do centrálního systému účetních informací státu pouze účetní záznamy pro sestavení účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu.

     Výše pokuty k přestupku nezajištění podmínek pro předávání účetních záznamů do centrálního systému:

Podnikatel (osoba odpovědná za vedení účetnictví):

do výše 5 000 Kč

 

17. Nepředání účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu

Účetní jednotka nebo osoba odpovědná nepředá účetní záznam do centrálního systému účetních informací státu způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným podle § 4 odst. 8 a § 23b odst. 5.

     Výše pokuty k přestupku nepředání účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu:

Podnikatel (osoba odpovědná za vedení účetnictví):

do výše 5 000 Kč

 

18. Nesestavení přehledu v stanoveném rozsahu a lhůtě (jednoduché účetnictví)

Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví sestavují přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích. Přehled sestaví účetní jednotka nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období.

     Výše pokuty k přestupku nesestavení přehledu v stanoveném rozsahu a lhůtě:

Jednoduché účetnictví:

do výše 100 000 Kč

 

19. Zpracované přehledy neobsahují veškeré údaje (jednoduché účetnictví)

Účetní závěrka musí obsahovat:

a)  obchodní firmu nebo název a sídlo, popřípadě obchodní firmu nebo jméno, bydliště a sídlo, liší-li se od bydliště,

b)  identifikační číslo osoby, pokud je má účetní jednotka přiděleno, a informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách,

c)  právní formu účetní jednotky, případně informaci o tom, že účetní jednotka je v likvidaci,

d)  předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,

e)  rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje,

f)  okamžik sestavení účetní závěrky,

g)  a musí k ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky, nebo podpisový záznam účetní jednotky, popřípadě podpisový záznam stanovených osob.

 

     Výše pokuty k přestupku, kdy zpracované přehledy neobsahují veškeré údaje:

Jednoduché účetnictví:

do výše 100 000 Kč

 

20. Nevyhotovení zprávy o udržitelnosti

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

Jedná se o přestupek, který definuje zákon o účetnictví od roku 2024. Rozdělme informace ke zprávě o udržitelnosti pro podnikatele a pro konsolidující účetnictví. Nejdříve tedy k podnikateli, kde vycházíme z ustanovení § 32h odst. 2 až 10 zákona o účetnictví.