Prezentujte přesvědčivě
Pokud se domníváte, že nepotřebujete zdokonalovat své prezentační dovednosti, protože se neúčastníte žádných konferencí, opak je pravdou. V práci se přece prezentujete denně – když předkládáte svoje myšlenky nadřízenému, prosazujete svůj názor před pracovním kolektivem nebo předáváte produkt zákazníkovi. Pokud se bojíte prezentovat před publikem, nejste sami. Je to činnost, která vyvolává strach téměř u každého člověka, ale dnes už se stává nevyhnutelností. Existuje možnost, že nikdy v životě prezentovat nebudete?
Zaujměte svým projevem
V situaci, kdy se postavíme před skupinu lidí a promluvíme k ní, přestáváme být přirození – to odborníci pozorovali u většiny řečníků, kteří své prezentační dovednosti netrénují. Poutavou prezentací a přirozeným, sebevědomým vystupováním lze dosáhnout mnohého. Můžete tak přesvědčit potencionální zákazníky, investory, svoje nadřízené nebo objevit nové talentované zaměstnance do vaší firmy.
Řečník by měl být sebevědomý
Publikum od řečníka očekává, že ho bude vést, motivovat, aktivizovat, dobije ho energií. Řečník by měl být proto dostatečně sebevědomý, srozumitelný ve svém projevu a v neposlední řadě i poutavý.
„Má hovořit tak, aby si lidé zapamatovali, co si mají zapamatovat, aby pochopili, co mají pochopit, a aby udělali, co mají udělat.“ (Ritomská, 2012) Pokud řečník působí bázlivě, zvyšuje tím pravděpodobnost, že mu publikum začne klást nepříjemné otázky zpochybňující jeho odbornost.
Poctivá příprava, nebo improvizace?
Někteří řečníci upřednostňují podrobnou přípravu, jiní se cítí lépe, když improvizují a svou prezentaci přizpůsobují vzniklé situaci. Dobře promyšlená a dlouho připravovaná prezentace více vyhovuje introvertním lidem nebo těm, kteří si potřebují téma dobře osvojit, aby se cítili před publikem sebejistější. Důležitá je pro ně spolehlivost informací, serióznost prezentace, jistota v detailech.
Plánování a příprava prezentace
může plnit několik cílů: předvést službu, výrobek, systém; tvořit image, strategii; předávat nápady, výrobky, know-how; reprezentovat kolektiv, podnik, oddělení; podpořit přístup, pracovní postup; navrhnout řešení, nový výrobek.
Bez ohledu na důvod prezentace, prvořadým záměrem je podpora efektivní komunikace. Klíčovým aspektem je načasování prezentace. Jako řečník musíte dopředu vědět, kolik času máte vyhrazeno na prezentaci.
|
Při
prezentaci je vhodné řídit |
|
|
Úvod, cíle a důvody prezentace |
10 % času |
|
Úvod do hlavního problému, tématu |
20 % času |
|
Vývoj hlavního tématu, problému |
40 % času |
|
Integrace hlavních problémů |
20 % času |
|
Souhrn nebo závěr |
10 % času |
Také je třeba naplánovat, kde se prezentace uskuteční, jak velký prostor bude potřeba a jaké prostředky musí být k dispozici. Příprava se odvíjí od úrovně cílové skupiny, které je prezentace určena. Mezi důležité informace o cílové skupině patří: velikost skupiny, věkový rozsah, zájem, vzdělání, poměr mužů a žen, co jim prezentace přinese, co očekávají od prezentace řečníka, zda je, či není prezentace spojená s nějakou zvláštní událostí apod. Kdo tvoří skupinu posluchačů je potřeba vědět i z dalších hledisek: Jsou to odborníci nebo laici? Jsou mezi nimi zaměstnavatelé nebo zaměstnanci, kolegové či konkurence? Jsou mezi přítomnými náhodní nebo pravidelní, současní nebo potencionální zákazníci?
Toto všechno jsou informace, které vám budou velmi nápomocné při přípravě projevu. Také byste měli znát motiv účasti posluchačů – zda je jejich účast na prezentaci pro zábavu nebo povinná, zda mají iniciativní zájem o danou problematiku nebo potřebují získat informace k danému tématu.
Ujasněte si hlavní myšlenku, a tu potom v prezentaci neustále opakujte. Díky opakování se vryje posluchačům do paměti. Právě proto marketingoví odborníci investují množství peněz do reklamy, která nás všude obklopuje. Chtějí, abychom si ji pamatovali. Důvod, díky němuž to na lidi funguje, je, že nejpřesvědčivější prezentace mají jednu hlavní myšlenku a tu pravidelně podporují argumenty. Postup je následující:
1. Vyberte si téma a vytvořte hlavní myšlenku.
2. Shromážděte přesvědčivé důkazy.
3. Po každém důkazu povězte hlavní myšlenku.
Neustále mějte na paměti, že prezentace musí být „lidská“. Lidé mají tendenci věnovat pozornost jen tomu, čemu rozumí. Jediná známá výjimka je situace, kdy sami touží něco složitého pochopit a jsou ochotni tomu věnovat čas. Pokud o vašem publiku víte, že takovou vnitřní motivaci nemá, je lepší zaměřit se na osvědčenou jednoduchost.
|
Zásady úspěšné prezentace |
|
Aby vystoupení
uspokojilo nejen požadavky účastníků, ale i nároky |
|
Čím je vystoupení kratší, tím delší čas by měl být věnován jeho přípravě. |
|
Pokud máte v průběhu pěti minut objasnit důležité věci, musí mít vaše prezentace o mnoho větší vypovídací hodnotu, než kdybyste měli o stejném problému hovořit dvě hodiny. |
|
„Musí ve vás hořet, co v jiných chcete zapálit.“ |
|
Říkejte jen takové názory, o kterých jste vnitřně přesvědčeni. V každém případě z vás navenek musí vyzařovat, že s obsahem své prezentace souhlasíte. Pokud nejste přesvědčeni vy, nemůžete přesvědčit druhé. |
|
Na úvod vyvolat zájem publika. |
|
Jedna z nejčastějších rad, jak začít prezentaci, je položit otázku. Zapojením publika hned v úvodu nic nepokazíte. Problém je, že otázkou může začít každý, proto se zamyslete nad významem formulované otázky a možnými reakcemi na ni. |
|
Zjistit, co ve vás vyvolává trému. |
|
Je to strach z netradičních místností, účastníků, z tématu prezentace, z mikrofonu? Pokud to budete vědět dopředu, můžete tomu snadněji čelit. Tréma však přináší do projevu zároveň i dynamiku. |
|
Nezapomínat na uvolňovací cviky. |
|
Autogenní trénink je vynikající prostředek na uvolnění. Pomoci mohou různá cvičení, při kterých zhluboka dýcháte. |
|
Před vystoupením málo jíst. |
|
Těžká jídla zbytečně zatěžují myšlení a řeč. S plným žaludkem se nestuduje ani nevystupuje dobře. |
|
Před vystoupením vyzkoušet zařízení a technické podmínky místnosti. |
|
Příliš nízko umístěný mikrofon, nefungující světelný zdroj nebo sluneční světlo, které oslňuje vás nebo posluchače, může pokazit jinak poutavý projev. |
|
Posledních 20 minut se už o vystoupení nestarat. |
|
Těsně před vaším projevem odvraťte svou pozornost na jiné věci. Není vhodné dělat poslední korektury v rukopise nebo na lístcích s hesly. Objevení chyb, které se nedají opravit, vás může znepokojit. |
|
Zhluboka dýchat. |
|
Dřív, než začnete (pokud je to možné), zhluboka dýchejte, potom dynamicky vstaňte a kráčejte pevnými, ne však příliš pomalými kroky k místu, z kterého budete k posluchačům hovořit. |
|
Zapojovat účastníky do prezentace. |
|
Účastníky zajímá to, co si oni sami mohou z našeho vystoupení odnést. |
|
Nemít obavy z nedokončené věty. |
|
Pamatujte si tyto čtyři způsoby, kterými je možné překlenout nežádoucí pauzu v projevu: opakujte svoje poslední slova, vyplňte mezeru vtipnou poznámkou nebo humorným příběhem, položte řečnickou otázku, pokračujte jednoduše v dalším výkladu. |
|
Používat technické prostředky a pomůcky. |
|
Vhodně připravené diagramy, tabulky, schémata, mapy apod. mohou být užitečnou pomůckou a částečně vám mohou nahradit lístky s poznámkami. Navíc vám pomohou udržet pozornost účastníků, kteří spolu s posloucháním a současným sledováním získají z takového vystoupení podstatně víc. |
|
Vyhledat si mezi posluchači kladně naladěného účastníka. |
|
Pravděpodobně znervózníte a ztratíte pocit jistoty, pokud najdete v první řadě někoho, kdo často zívá anebo vám nevěnuje pozornost. Proto je dobré vyhledat si mezi účastníky osobu, ze které vyzařuje zájem o prezentaci, a na ni se dívat. Nesmíte však zapomenout ani na ostatní účastníky, protože všichni mají nárok na váš zájem. Přecházejte pohledem po všech zúčastněných. |
|
Hovořit jednoduchým jazykem. |
|
Každý po jistém čase začne (možná nechtě) používat terminologii odborné oblasti, ve které pracuje. Pokud jste na odborné konferenci, je takové vyjadřování vaším plusem. Pokud však hovoříte k laikům, je vhodnější vnitřně se poslouchat a všechny odborné termíny „překládat“ do laické řeči. |
|
Použít humor. |
|
Abyste si vytvořili pouto s posluchači a demonstrovali svoji kreativitu, dělejte si legraci i sami ze sebe. Ve své řeči můžete použít slova vašich rodinných příslušníků anebo situaci, která se vám přihodila. Lidé se uvolní a víc se napojí na pronášenou řeč. Díky takovýmto vtipným částem ve vašich projevech vyvoláte v lidech zážitek, který mohou vyprávět i po odchodu. |
|
Připomenout příklady ze života. |
|
Nejlepší způsob, jakým můžete ilustrovat a podložit hlavní body svojí prezentace, je vyprávění příběhů. Historky nemusí být veselé ani dlouhé, někdy postačí jen třicet sekund, nemusí být o slavných lidech ani nemusí být vzorem vypravěčského umění. Dále je ještě vhodné, když obsahují i určitou životní situaci, další osobu, emoce a vnitřní zájem. |
|
Nechat prostor pro otázky. |
|
Prezentace by neměla být monolog. Během prezentace se nevyhýbejte dotazům, používejte konfrontaci názorů jako svůj tréninkový trenažér, všímejte si reakcí publika a přímo s nimi pracujte. |
|
Dát myšlence důležitost. |
|
Abyste nechali vyniknout určitou myšlenku, udělejte v projevu dramatickou pauzu. Je způsob, jak vyzdvihnout význam toho, co předcházelo, nebo toho, co přijde. Pauza váš projev dramatizuje – čekání na vyřešení vám přitáhne 100 % pozornosti publika. Pauzou vyvoláváte napětí a očekávání. |
|
Zajistit si plnou pozornost. |
|
Skutečnost, že pořádně soustředit se dokážeme pouze na jednu věc, je nám známa. Jak ale využít tento poznatek z oblasti, pokud chceme někoho přesvědčit. Pokoušet se získat něčí pozornost je zbytečné, když dělá něco jiného. Proto je lepší nedat druhé straně příležitost začít dělat něco jiného. |
Aby z vás vyzařovala jistota,
je vhodné používat tyto prostředky: naučit se nazpaměť začátek a závěr našeho vstoupení; stát přímo a rovně, což zabrání problémům s dýcháním; navázat dříve, než začnete hovořit, oční kontakt s účastníky; na začátku hovořit hlasitěji, tichý hlas je projevem nejistoty, nevědomosti a obavy z vystoupení; při gestikulaci dělat co nejširší, otevřené pohyby pažemi, kdo je nejistý, drží ruce pod pasem a pohybuje jen rameny; bezpodmínečně udržovat s účastníky kontakt pohledem, nedívat se ven oknem, na strop ani na podlahu.
Jak si získat sympatie publika?
Namísto mluvení se ptejte. Nejste totiž jediní, kteří chtějí něco říci. Tak jako vy, i vaše publikum má potřebu vyjádřit svůj názor.
Psychologové zjistili, že když si poslechnete názor druhé strany, má to výrazně pozitivní dopad na přijetí vašeho názoru. Znamená to, že pokud si vyslechnete ostatní, zapojíte je do diskuse, budou potom mnohem ochotnější přijmout vaše myšlenky.
|
RADA! Příprava úspěšné řeči není dovednost, kterou nás běžně učí ve škole. Právě proto má tak mnoho lidí problém zvládat projevy – ať už před desítkou oslavujících členů rodiny, nebo stovkou anonymních posluchačů na konferenci. Využijte proto každou příležitost, abyste si svůj projev trénovali – ať už na rodinné oslavě, pracovním pohovoru, firemním večírku nebo na poradě – v budoucnu se vám to bude velmi hodit a dovede vás to k větší jistotě v situacích náročnějších na formu a obsah vašeho projevu. Myslete na fakt, že to, co se zdá být „přitažlivé“ vám, nemusí být takové i pro vaše posluchače. Vždy se proto snažte poznat jejich skutečné potřeby. Ing. Jana Jarošová, Ph. D. |
|
Použitá literatura: • JENČÍK, R. Päť najlepších presvedčovacích techník – od “kúzelníkov” http://www.argument.sk/presvedcovacie-techniky-kuzelnikov/; • MEDLÍKOVÁ, O. Přesvědčivá prezentace. Špičkové rady tipy a příklady. 2., aktualizované a doplněné vydání. Grada; • RITOMSKÁ, I. Rečník má byť zrozumiteľný. August 2012. Dostupné na: http://www.mediadom.sk/recnik-ma-byt-zrozumitelny/; • Ako sa Simon Sinek prepracoval medzi najsledovanejšie TED prezentácie. Dostupné na: http://connect-network.com/sk/ako-sa-simon-sinek-prepracoval-medzi-najsledovanejsie-ted-prezentacie-a-ako-pouzit-jeho-prezentacnu-magiu-aby-ste-sa-odlisili/ |
